ZH (Pondělí 23. dubna 2012)  ⇑

J. Cinert: předmět na kameni - už jsme tu něco takového před pár dny diskutovali. Jelikož kaple je kopií slánské kaple a ta jeruzalémské, Andělský kámen má asi přesné určení místa. Další věc je, zda je otvor přesně zrekonstruován, mám pocit, že jsem četl, že před nedávnou rekonstrukcí tam nebyl, resp. byl zazděn.

Co se týče pohybu paprsků po kameni, ona střední hodnota nyní i před týdnem odpovídá cca 112°. Osu okna jsme však vypočetli 128-9° dvěma nezávislými metodami. Zajímavé by bylo, kdy vůbec začne Slunce oknem svítit a kdy přestane. Jelikož dopad paprsků na kámen závisí nejen na azimutu Slunce, ale i na jeho altitudě, dopadají asi paprsky na kámen v různém okamžiku intervalu mezi prvním a posledním paprskem v okně. Vypočítat to je asi triviální úloha ze stereometrie, ale nemám s tím zkušenosti a na nastudování nemám vůli...

Jan Cinert (Pondělí 23. dubna 2012)  ⇑

Při pohledu na skvělé fotky J. Čiháka mne napadlo, jestli byl opravdu původní záměr, aby paprsky dopadaly na kámen. Obvykle se nejdříve postaví stavba s okny a teprve potom se provede vnitřní vybavení. V tomto případě mohl být prvotní dopad paprsků na podlahu a teprve potom by byl v daném místě postaven kámen. Také je otázkou, zda se měl osvítit kámen nebo ve skutečnosti předmět na něm postavený. Pak by se mělo počítat navíc s nějakou desítkou centimetrů.

J. Čihák (Pondělí 23. dubna 2012)  ⇑

Sluneční paprsky dopadají na horní plochu kamene přibližně v měsíci dubnu mezi 8. a 9. hodinou místního času pražského (přestal platit roku 1891). Z toho nelze odvodit jeden určitý den. To se samozřejmě dalo čekat, neboť jsme se tím zabývali při předbězných výpočtech a navíc jsme předpokládali souvislost s pohyblivým svátkem.

ZH (Pondělí 23. dubna 2012)  ⇑

Fotky Jana Čiháka:
Paprsek na Andělském kameni v kapli na Petříně dnes v 9:35 letního času (8:35 pravého místního slunečního času (dvě minuty Prahy od 15. poledníku jsou shodou okolností kompenzovány dvěma minutami časové rovnice). Prvně na kámen paprsek dopadl 9:12, kámen (jeho vršek) pak opustil 9:57. Pozítří je nejzazší den výskytu Velikonoc (ty byly letos přesně ve střední den výskytu 8.4.). Před 6 dny opustil paprsek kámen v 9:47, ostatní nelze určit.

ZH (Pátek 20. dubna 2012)  ⇑

Zejména ten druhý odkaz je z našeho hlediska opravdu inspirující.

Za ten výpočet moc neručím, musel bych se do toho fakt ponořit (nechme tedy Frantova čísla), nicméně výpočet platí pro otvor ve zdi, ten je ovšem zúžen okenními rámy.
Vánoce se týkají Ježíšova narození, kaple je Božího hrobu. Já jsem sice taky vymýšlel nějakou symboliku (věž strahovské baziliky-kaple BH), když se ten azimut blíží slunovratu i Jeruzalému, ale s odstupem se mi to moc nezdá.

J. Čihák (Pátek 20. dubna 2012)  ⇑

Okno zárověň míří k východu Slunce o zimním slunovratu, avšak se slunovratem ani s Vánocemi orientace okna nesouvisí, neboť tímto směrem jsou překážky. Přesto je pro nás aktuální i tento článek. Dopis sv.Bonifáce se přímo týká Velikonoc.

J. Čihák (Pátek 20. dubna 2012)  ⇑

A co když to okno opravdu směřuje k Jeruzalému, aby Slunce kolem 9. hodiny svítilo od Jeruzaléma do kaple? V Mk 15,25 se píše: Bylo 9 hodin, když ho ukřižovali.

J. Čihák (Pátek 20. dubna 2012)  ⇑

Také tam mohla být vnitřní a venkovní okenice, obě s malými otvory nebo čočkami. Prošel jsem zběžně loňskou diskuzi. 14.10. sdělujete nápad, že tam mohla stát nějaká monstrance či co, s dutým kovovým zrcadlem, která soustředila paprsky na oltář.

Výškový uhel slunečních paprsků se při průchodu oknem dne 17.4. měnil od 29˚ do 44˚ ( podle vašich 110˚-141˚). Mám ověřeno, že pruh světla se zkracuje a zanikne dříve, než nastane těch 141˚.

ZH (Čtvrtek 19. dubna 2012)  ⇑

Asi jo, Franta 6.10. spočítal 112,5°? - 125,5° - 138,5°, já jsem teď došel k výsledku 110° - 128° - 141° pro holý otvor. Pokud tam byla vnitřní okenice s okulkem, bylo by rozpětí ovšem cca 2x menší. Otázka je, jestli je průduch věrně zrekonstruovaný.

S tou čočkou je to zajímavé, paprsek by se opravdu dal soustředit do určitého bodu, resp. křivky v prostoru, a byla-li by v určitém místě křivky zápalná látka, mohlo to fungovat.

J. Čihák (Čtvrtek 19. dubna 2012)  ⇑

Slunce svítí otvorem ve zdi i šikmo, takže asi to bylo takhle.

ZH (Čtvrtek 19. dubna 2012)  ⇑

Vám vyšla osa okna 128°, mě spíš 129°, takže to tak nějak bude.

Nechápu potom, proč azimut 128.76° odpovídá pro den, kdy jste to fotil (17.4.) o hodinu pozdější době, 10:32 SELČ - viz.

J. Čihák (Čtvrtek 19. dubna 2012)  ⇑

Zatímco otázek je mnoho, odpověď není žádná. Myslím, že v kapli na Petříně mohla být okenice s malými otvory. Na Wikipedii je historie camery obscury. Již arabští učenci ji používali k pozorování Slunce. Holandský astronom Frisius uveřejnil roku 1545 první nákres camery obscury, s jejíž pomocí o rok dříve pozoroval zatmění Slunce. Od roku 1550 byly do vstupního otvoru vkládány čočky. 1685 byl popsán vliv čoček o různých ohniskových vzdálenostech na velikost promítnutého obrazu.
Čas zobrazený na mých fotografiích je letní. Když bylo zataženo, tak to bylo špatné znamení.

ZH (Čtvrtek 19. dubna 2012)  ⇑

Úplně jsem zapomněl na ten Svatý oheň v Jeruzalémské kapli.
Kaplička na Petříně je malá, co kutí kněz, by vidělo jen pár lidí.
Tak možná měl opravdu obraz Slunce zapálit nějakou snadno zápalnou látku. V okenici mohla být sada otvorů nad sebou, z nichž nezakrytý byl jen ten pro daný den vhodný. Mezi prvním a posledním výskytem Velikonoc (22.3. - 25.4.) je časový rozdíl, kdy je Slunce ve stejném azimutu 129°, jen asi 20 minut.

ZH (Čtvrtek 19. dubna 2012)  ⇑

No, "Eucharistická modlitba končí závěrečnou doxologií: kněz pozdvihuje tělo a krev Kristovu nad oltářem a za celé shromáždění vzdává Bohu chválu za to, co nám v Kristu daroval."

Vzhledem k tomu, že Velikonoce jsou pohyblivé, je Slunce o velikonoční mši v různé výšce, má-li být v dotyčném směru. Tak bych odhadl, že kněz pozvedal patřičné předměty nad, resp. těsně před oltářem tak, aby na ně obraz Slunce dopadal. Co, když ale bylo zataženo?

ZH (Čtvrtek 19. dubna 2012)  ⇑

Všechno je relativní, pochvaloval jsem, jak přesně jsme změřili úhel štěrbiny, ovšem, jak jsem psal v říjnu, vypočítal jsem azimut štěrbinového okna na 129°. Dělal jsem to tak, že jsem úhel pohledem odhadl zblízka a postupně se vzdaloval, aby v linii vždycky byl nějaký směrový kámen, až jsem se dostal do prostoru druhé kaple, aby se to dalo odečíst na ortofotomapě (viz, kam také přidám vaše fotky). Tomuto azimutu pro 17.4. ovšem odpovídá čas 9:33 CET (10:33 letního času). Máte ve foťáku nastaven letní, nebo zimní čas?
Zajímavé také je, že se azimut okna 129° shoduje s azimutem kaple při pohledu z věže strahovské baziliky a jak jsem spočítal, 25.12. vychází Slunce v místě kaple výškově i směrově.

Vzhledem k tomu, že kaple i klementinská observatoř vznikly přibližně ve stejné době (kdy vznikly štěrbinové hodiny a okno v kapli není známo, nemusí se to shodovat se vznikem stavby, určitě ne u Klementina, kde jsou tři okénka ve vybouraném a vyzděném původním větším okně), lze předpokládat, že i na Petříně byla ve štěrbině okenice s otvorem.

Proč paprsek dopadá na přední okraj kamene a ne doprostřed? Koukal jsem na kámen v Jeruzalémě, nic na něm umístěno v současné době není, jen má ozdobný rantl kolem dokola. Musím někdy zajít na mši, abych viděl ceremoniál, kam se na oltářní mensu pokládá monstrance. Pokud mělo Slunce posvítit na hostii v monstranci, je třeba přidat ještě pár decimetrů k výšce kamene.