J. Čihák (Pondělí 6. srpna 2012)  ⇑

Představoval jsem si schody neobvyklé, vytesané do skály, vedoucí k posvátnému místu.

Před více jak 100 lety měli v Praze jasno a dokonce “věděli“, kde ten práh byl.
“Koncem 19.století se tvrdilo, že první dřevěný dům, k němuž muž v lese přitesával práh a který našlo Libušino poselstvo, stával tam, kde je dnes restaurace U Pavlánů na Malé Straně. V padesátých letech 18. století se vedle širokého průjezdu tehdejšího zájezdního hostince nacházel přímý vstup do pivnice. K němu vedly tři schody, z nichž ten nejvyšší byl dovedně vytesaný z tvrdého červeného mramoru, spočíval tu na místě původního dřevěného prahu Libušina. Vždy o svatém Václavu vodili venkovští otcové své syny, hlavně studentíky, kterým se Praha měla stát na nějaký čas matkou a každý synek musel kámen políbit, neboť jej považovali za nejposvátnější místo v Praze. Dnes už v těchto místech nenajdete práh ani dřevěný, ani mramorový.“

ZH (Pondělí 6. srpna 2012)  ⇑

Skoro bych se Jana Čiháka zastal, od dvorku domu na bývalém Pětikostelním náměstí na III. nádvoří je průměrný sklon svahu dvojnásobný, než mají Nové zámecké schody (14.6° oproti 7.6°). A bylo to roklí Svatováclavské studánky, samé bláto. Představuju si břevnové schody, jaké jsou třeba, když se jde od podbabského přívozu do Bohnic. Podobnými hatěmi ovšem bylo zřejmě území Malé Strany prošpikováno, jak už jsme tady kdysi zmiňovali v rámci etymologických nápadů. Včetně Starých zámeckých schodů, tam by soumaři taky jinak těžko stoupali..

J. Čihák (Pondělí 6. srpna 2012)  ⇑

Prahy na hoře Vottovaara (Karelská oblast Ruska) jsou podle odhadu staré 2000 let. O jejich kultovním významu se vedou dohady.

Jan Cinert (Sobota 4. srpna 2012)  ⇑

Jižní bránou schody nemohly vést, byla to stará schůdná stezka, starší než Hrad. Rovněž, podle mne, je u nás bulharská analogie v 9. a 10. století nemožná. Také se nic takového nenašlo.

J. Čihák (Pátek 3. srpna 2012)  ⇑

Podle Machka je schod staročesky vzchod a slovanský výraz není znám. Používání slova prag je možné a tedy i schodům či schodišti se mohlo říkat praga. Avšak ke slovu bych spíše přiřadil význam skála se schody nebo kopec se schody. Slovo Praga podle J.Cinerta mohlo znamenat země na prazích a myslím si, že možná vyjadřovalo skálu (všesl.skala) nebo horu (stsl.gora) se schody. Pod názvem Praga si mohli představovat schodová (prahová) skála nebo schodová (prahová) hora, což nebylo v okolní krajině běžné.

J. Čihák (Pátek 3. srpna 2012)  ⇑

Málem jsem zapomněl na skalní rozsedlinu, kterou vedla cesta k jižní bráně hradiště. V tomto místě mohly být schody. A co když tam byly vytesány už před Hradem a vedly ke svatyni? Lze si představit, že již samotný výstup na Žiži byl obřadný.

schodiště-prahoviště/schody-praga

J. Čihák (Pátek 3. srpna 2012)  ⇑

Ještě bych se chtěl vrátit k vaší zmínce o možných schodech ke svatyni. Asi jste si představoval Žiži s obětištěm a stolcem, ke kterým vedly schody vytesané v břidlicovém ostrohu. To není špatný nápad. O hradčanském návrší se pak mohlo mluvit jako o kopci či svatyni s prahami. Také bych připustil možnost, že celý ostroh byl upraven, neboť otesávání břidlice je snadné.

Tohle je pěkný příklad - bulharská skalní svatyně Tatul se schody.

J. Čihák (Středa 1. srpna 2012)  ⇑

Když jsem uviděl několik obrázků rotačního sesuvu jako např. tento, tak mě napadlo, že pod Petřínem mohly být dvoje praga. Sesuv na Dorset Coast má dokonce patery praha.

J. Čihák (Úterý 31. července 2012)  ⇑

Petřínské sesuvy mohly vytvořit terasu neboli práh, ale to je zase další téma do nekonečného sporu.

J. Čihák (Úterý 31. července 2012)  ⇑

Obrazce na mapy.cz nejsou zcela jasné, ale také je nelze zcela přehlédnout. Mohly by to být dva rondely nebo nějaké opevněné sídlo. Rád bych znal názor odborníků z brněnského Archeologického ústavu.

J. Čihák (Úterý 31. července 2012)  ⇑

Fotografie vrstev v lomu na Zlatém kopci. Nálezy se našly v hloubce 6 m.
V Brně také mají svůj “Zlatý kopec“, viz Wikipedie.
Víte, že u nás působí 25 tisíc detektorářů? Více článek. Takže pokud najdete pole, kde to vypadá jako po zaječí olympiádě v hrabání, tak se nedivte.

ZH (Pondělí 30. července 2012)  ⇑

Stál jsem asi čtvrt hodiny v koloně na nábřeží pod Letnou a koukal na Petřín, ta oblast mazi Hladovou zdí a glorioletem (Seminářská zahrada) vypadá jako obří lom, což je docela dobře možné vzhledem k těžbě uhlí a železné rudy od pravěku, které se navíc samovolně sesouvaly. Zdálo se mi, že původní kopec zasahoval dále k řece.

ZH (Pondělí 30. července 2012)  ⇑

Koukal jsem na stránku o Přezleticích (viz), kterou jistě znáte, zajímavá je ta rekonstrukce místa s vysokými skalisky i info z Wiki, že tam před 90 lety otevřeli lom. Zajímalo by mě, kolik takových zaniklých skalisek, která dominovala krajině, všude bylo.

J. Čihák (Pondělí 30. července 2012)  ⇑

Včera jsem se vydal na obhlídku toho pole pod vrchem Zlatý kopec. Je tam zoráno a zaseto, takže nic nápadného zatím není vidět. Příští rok snad nějaké příznaky uvidíme. Překvapilo mě, že pole je samá díra. Je zřejmé, že hledači artefaktů sem pořádají nájezdy. Kdoví, co je do toho místa přitahuje, třeba ty obrazce na ortofotomapě.

Cestou jsem se stavil na Korunce. V místě “skvrny“ se neorá a neseje. Místo tedy zarůstá převážně trávou a proto je vidět na leteckých snímcích. Ty domnělé velké kameny jsou ve skutečnosti špičky skaliska, které dosahují až na povrch. Zemědělci se místu vyhýbají, aby si neponičili stroje.

J. Čihák (Sobota 28. července 2012)  ⇑

No, může to být i dozrávající řepka. Jen tak mě napadlo, kde přesně byl ten archeologický areál? Ty příznaky v poli vypadají jako rondely.