J. Čihák (Úterý 6. listopadu 2012)  ⇑

Křišťálové čočky, muzeum Heraklion.

J. Čihák (Úterý 6. listopadu 2012)  ⇑

ZH: Stále přetrvává názor, že dalekohled ovlivnil astronomii až v novověku, přestože už staří Asyřané, Peršané, Egypťané a Arabové znali zvětšovací skla. Byl Kepler opravdu první, kdo se díval na hvězdy pomocí dvou spojných čoček? O tom silně pochybuji. Starověcí učenci byli určitě zvědaví, co uvidí přes dvě lupy. Dnes ráno jsem to zkoušel také. Stál jsem u okna a po chvíli experimentování jsem si přiblížil větvičku s listy. Ovšem obraz byl ostrý jenom u středu, směrem ven se rozmazával a listy tvořily radiální čmouhy. Přesto jsem viděl několik listů ostře a to mě utvrzuje v přesvědčení, že těch 7 hvězd na disku z Nebry jsou hvězdokupa M 44.

ZH (Úterý 6. listopadu 2012)  ⇑

Jan Čihák: vyhledal jsem dotyčnou stránku no7.cz, která je celá věnovaná sedmičce, krom těch zářezů na klu upozorňují (z věcí, které jsme tu neprobrali) ještě na sedm hvězd Velkého vozu, souhvězdí velmi nápadné nejspíš pro lidi všech dob na severní polokouli. Ve většině jazyků ovšem jeho název nic mýtického nepřipomíná, od Velké naběračky až po Velké pivo, jen v mongolštině se jmenuje Sedm bohů, vznešenější název je i v sanskrtu - Saptarshi Mandal podle sedmi mudrců, kteří se někdy ztotožňují s čidly smyslů na hlavě (dvě oči, uši, nozdry, ústa), ale i se sedmi planetami.

ZH (Pondělí 5. listopadu 2012)  ⇑

A co tohle z Al Khanoumu, 2. st. př.n.l., viz. Prý bohyně Kybelé v kočáře a Hélios.

ZH (Pondělí 5. listopadu 2012)  ⇑

Franta: to je zajímavé, jak jsem prošel cizí Wikipedie, jsme zřejmě jediná anomálie, která říká penaltě desítka a ne jedenáctka. 12 y = 10,9728 m, buď jsme neuměli zaokrouhlovat nahoru, nebo jedenáctka nebyla ještě pivařskému národu v povědomí.

Nicméně, což třeba sefirot, o němž jsme tu nedávno mluvili?

Ještě existuje deset prstů a penis, bohužel vyhledávače jsou poplatné novodobým tabu a dostal jsem se zas jen na Sheela-na gig... Strettwegský kočár, který jsme tu myslím kupodivu neprobrali, mě v tomto směru zklamal, protože tam nikdo nemá prsty. Nakonec to ale může být deset prstů a cokoli, co nesouvisí s tělem, třeba flétna.

J. Čihák (Pondělí 5. listopadu 2012)  ⇑

Teď jsem našel v jednom povídání o sedmičce tuto větu: “U Irkutska se našly ozdoby z mamutího klu, na nichž pravěký umělec vyřezával ornament pokaždé ze sedmi zářezů.“ Že by počítali opakovaně do sedmi? Tady je zajímavé čtení o bederním sponovém závěsu ze samých sedmiček.

Franta (Pondělí 5. listopadu 2012)  ⇑

No, ale "desítka", nebo jak říkají Slováci "jedenáctka" - tedy vzdálenost značky pokutového kopu od brankové čáry je 12 yardů.
Trochu chyba na kráse...

ZH (Pondělí 5. listopadu 2012)  ⇑

Já zas o tom svém - v Anglii devatenáctého století bylo ve školních třídách 10 žáků plus učitel, první fotbalové mače prý začaly mezi školními třídami.
Jedenáct hráčů v kriketu prý zas vzniklo tak, že Edward VIII. měl jedenáct dvořanů a jedenáct náhradníků, ti soutěžili, kdo zůstane dál dvořanem.

Co se týče toho kola, "učitel" a pět dvojic "žáků" by mohli vysvětlovat jeden velký a pět dvojic tenčích paprsků.

J. Čihák (Pondělí 5. listopadu 2012)  ⇑

Na Wikipedii se píše, že při pohledu pouhým okem se Jesličky jeví jako rozmazaná skvrna, dobrý zrak dokáže rozlišit i několik hvězd. Takže Galileo asi nebyl první, kdo zjistil, že Jesličky jsou hvězdokupa a nikoliv mlhovina.

J. Čihák (Pondělí 5. listopadu 2012)  ⇑

ZH: Raději se v úvahách vrátím k M 44 – Jesličky nebo Včelí roj, celková jasnost 3,1-3,9 mag, hvězdná velikost centrální hvězdy 5,3 mag. Přes hvězdokupu prochází Mars, viz foto Mars v Jesličkách.

Jan Cinert (Neděle 4. listopadu 2012)  ⇑

Franta: To bude pravda, že chybějící plát by měl být s ženským motivem. Tady bych to spíše viděl na 4 mužské roky a 4 ženské roky Venušina cyklu. Mohly by výjevy souviset s poměřováním "majetků" mezi Ailillem a Medb (Venuše) v mýtu Cuchulainovi. Přičemž boží "majetky" jsou bůh ví co. Rozdíl v "majetcích" byl shledán v tom, že býk Bělorohý přeběhl od Medb k Ailillovi. Býk je základním motivem na dně kotle. Jenže ty hlavy nejsou úplně stejné, tak nevím.

ZH (Neděle 4. listopadu 2012)  ⇑

Jan Čihák: snažím se vás přesvědčit, že uvedené objekty jsou moc malé. M13 je na třetině mezi éta a dzéta Herkula, je mnohem menší než ony a i než spousta dalších hvězd v té oblasti, pouhým okem je vidět asi jen za mimořádných podmínek, na rozdíl od zmíněných okolních hvězd.

Franta: myslel jsem numerologická poselství.
Osmička a pětka v jednom kole, to už se tu pravda párkrát řešilo.

11 hráčů má i kriket, pozemní hokej, ragby, am. fotbal, proč, to netuším, v ragby není brankář...
V anglické Wikipedii je výčet významů jedenáctky, dodal bych, že je to počet tělních otvorů novorozenky ;). Torza biologické jednotky - ženy a muže - mají celkem jedenáct údů (včetně hlav). V 11 letech průměrně začíná puberta.
Kdyby dotyčné jedenáctipaprskové kolo bylo symbolem křesťanským, mohlo by to být 11 apoštolů bez Jidáše.
No, nic moc...

J. Čihák (Neděle 4. listopadu 2012)  ⇑

ZH: Nabývám přesvědčení, že skupina 7 hvězd na disku z Nebry znázorňuje jasnou kulovou hvězdokupu, např. M 13, která je vidět pouhým okem. V jádře hvězdokupy je velká hustota hvězd, což může dělat dojem, že jedna velká hvězda je obklopena menšími.

Franta (Neděle 4. listopadu 2012)  ⇑

Jeden moderní mýtus na číslo 11 je, te to Klapzubova jedenáctka - v Anglii se přeci museli inspirovat nějak číslem 11, když vymysleli fotbal.

A každá z desek asi nese nějaké poselství,ne? Vždyť je to něco jako komiks. Plát s copy mě napadl jako souvislost s Sheelou - tedy s vyobrazením toho "nadbytečného ptáka" na klenáku. Zdá se, že na kotli chybí plát se čtvrtým "ženským" vyobrazením. Pokud bychom rok rozdělili podle slunovratů a rovnodenností a pak ještě tato období napůl, každé období by mohlo mít svůj vnější plát.

Franta (Neděle 4. listopadu 2012)  ⇑

13 plátů je 7 (+1 ztracený) krátkých + 5 dlouhých, tedy 8 a 5, když jsme u těch spekulativních čísel. Tedy osmička a pětka vepsaná do kruhu.