Jan Cinert (Pátek 7. prosince 2012)  ⇑

Aha, tak už jsem to našel. Jedná se o volné úvahy o ciferníku. Co má hodinový ciferník společného s římským Jovem a původem římských číslic?

ZH (Pátek 7. prosince 2012)  ⇑

Je to tam opravdu, měl by to ale být jen nápad Isaaca Asimova (nevím, jestli to s tabuizovanou IV na ciferníku, nebo i zkratka Jova).

Jan Cinert (Čtvrtek 6. prosince 2012)  ⇑

Prošel jsem odkazované Wiki a tam ten nesmysl se ztotožněním IV (římská 4) s Jovem vůbec není.

Já sem tedy dám svůj "návrh" řešení rytiny v Kopčanech.
4 (kříž) . 1 (objekt nad křížem) . (4 + 4) (kříž ve čtverci) . 3 (obloučky nad křížem ve čtverci) . 3 (hlava) . 3 (křížky nad hlavou) . 10 (počet všech prvků) = 25 920 roků Platónova roku.

J. Čihák (Čtvrtek 6. prosince 2012)  ⇑

Kříž má 4 ramena a 3 kříže na koruně jich mají 3x4=12. Jupiter oběhne kolem Slunce jednou za 11,86 let.

J. Čihák (Čtvrtek 6. prosince 2012)  ⇑

Znak IV byl zkratkou pro jméno boha Jupitera (psáno IVPPITER) a proto se čtyřka zapisovala ve tvaru IIII i IV, viz wiki. Také v kabale je planetě přisouzeno číslo 4.

Jan Cinert (Středa 5. prosince 2012)  ⇑

Nevím jestli se to dá nazvat stříškou. Záleží na úhlu osvětlení, a tím i vytvořeném stínu v reliéfu. V každém případě se jedná o jeden objekt, takže číslo 1. S Venušiným cyklem je to tak, jedná se o 4 + 4 roky. Ale kde jste vzal to, že Jupiter by měl být v tradičním pojetí symbolizován číslem 4, vždyť jeho rok je dvanáctiletý a je symbolizován jeho polovinou, tedy 6.

J. Čihák (Středa 5. prosince 2012)  ⇑

Na kameni v Kopčanech je X se stříškou a X ve čtverci. X se stříškou je jazykový nesmysl. Stříška může znamenat matematickou či astronomickou konjunkci.
X ve čtverci může symbolizovat Venušin cyklus a X se stříškou seskupení čtyř planet nebo konjunkci (zákryt) s jiným objektem. Jupiter je v tradičním pojetí symbolizován číslem 4, což je odchylné od pozdější numerologie.

Jan Cinert (Pondělí 3. prosince 2012)  ⇑

Myslím si, že dohady kolem kostela P. Marie jsou už zbytečné. Všechny jsou založeny na ztotožnění dvou kostelů, Bořivojova a Spytihněvova, s jedním kostelem Na Baště. Dnes je snad, také díky azimutům, zcela jasné, že Bořivojův kostel byl Zvěstování P. Marii a nalézal se v místě rotundy sv. Víta. Ve svém kostele byl i Bořivoj pohřben.

Se 14 šípy je to zajímavé, ale nevím o používání čísla 14 v mytologii.
Proto bych se přiklonil k tomu, že se jedná náhodu. Třeba se někdy narazí na něco, co komparativně doloží, že se o náhodu nejedná.

J. Čihák (Pondělí 3. prosince 2012)  ⇑

Jan Cinert: Dohady kolem kostela Panny Marie mohu těžko komentovat. Domněnka o Bořivojově mohyle je zdůvodňována tvrzením, že kostel Panny Marie byl v době jeho úmrtí zničen nebo zůstal nedostavěný. Není mi však známo, o co se tato tvrzení opírají.

ZH (Pondělí 3. prosince 2012)  ⇑

Různé kultury používaly pro začátek lunárního měsíce různé okamžiky: první srpek viditelný večer (či jeden nebo dva dny před tímto okamžikem - islámský k.), očekávaný (hebrejský k.) či vypočtený nov (čínský k.), úplněk (jeden z hinduistických k.), ve starém Egyptě den, kdy byl Měsíc již nebyl vidět před východem Slunce.

Franta (Pondělí 3. prosince 2012)  ⇑

Jan Cinert: Myslím, že nikdo netvrdí, že se výrobou dvou chybějících šípů zabýval potom, co sám jeden z šípů dostal do zad. Ostatně, o některých ze zbylých šípů se tvrdí, že je na nich cizí krev, tedy je pravděpodobně z někoho vytáhl a doplnil u nich hroty. Spíše měl asi správný počet šípů zažitý, prostě se to tak patřilo, a o astronomických principech nemusel mít vůbec žádné tušení.

Přiběh o Thovtově hře v kostky je o doplnění roku o 36x10 dnech na 365 dnů. Tak prý měli v Egypťě rozdělený rok. Myslím, že převládá názor, že během těch chybějích dnů se nedělo nic, čekalo se na začátek nového roku. Prý ještě v tudorovské Anglii bylo běžné, že lidový rok měl 13 měsíců

Jan Cinert (Neděle 2. prosince 2012)  ⇑

Přiznám se, že nepřesností v devatenáctiletém cyklu jsem se dosud nezabýval. No ale z pohledu pravěkého člověka je to vzhledem k délce jeho života nepřesnost zanedbatelná. Z hlavy mám pocit, že Jupiterův a Saturnův rok mají od solárních let rozdíl větší a Venušin cyklus určitě. Potom je devatenáctiletý cyklus nejpřesnější a opět "nejmoudřejší, nejpřemýšlivější atd.".

Dosud jsem měl za to, že "vložených pět dní" je vyrovnání rozdílu mezi rokem o 360 dnech s pětitýdenními týdny a téměř skutečnými 365 dny solárního roku. Se čtrnáctkou je to zajímavé, ale počet šípu bude spíše náhoda. Navíc by jednalo o 28 denní měsíc a 13 takových dá počet 364 dní v roce. Co potom s těmi pěti dny? Nevím, víc k tomu já nemám.

Matně si vzpomínám, že jsem četl, že Ötzi měl šipku v těle, takže asi prchal z boje(?). Za takové situace asi člověk nemyslí na to, aby měl počet šípů podle astronomického principu.

Wikipedii bych ohledně runového kalendáře moc nevěřil. Kdoví kdo to psal a jestli chápal, co je novoluní a úplněk.

ZH (Neděle 2. prosince 2012)  ⇑

Před rokem jsem tu zmínil tyhle dva cykly a ještě třetí cyklus Sarosův (chaldejský) - 18.03 let, který je jedním z cyklů zatmění.
Mají-li navzájem souvislost, stále nevím.
V runovém 19-tiletém kalendáři prý cyklus závisel na prvním úplňku po zimním slunovratu.
Tady je užitečná stránka nejen s pěti druhy časové jednotky jeden měsíc.

Franta (Neděle 2. prosince 2012)  ⇑

Jo, já když myslím cyklus, myslím astronomický cyklus nějakého vesmírného tělesa.
Takže "devatenáctiletý cyklus" je to, co je označováno jako Metonův cyklus - tedy: 19 tropických roků (= 6939,602 dne) se liší od 235 synodických měsíců (= 6939,688 dne) asi o 2 hodiny, což vydá na plný den (24 hodin) každých 219 roků. Pak je tedy možné setkávání cyklů Měsíce a cyklů Slunce.(Wikipedie)

Pak existuje také cyklus Měsíce, který se projevuje obdobně jako slunovratový cyklus Slunce - ten trvá 18,6 roku a je to, co jsem uváděl "Lunar Standstill" - dosažení nejsevernější nebo nejjižnější azimutové polohy.

Když uvažuji o tom, že okamžik slunovratu je obzoru špatně k rozpoznání, že při novoluní není vlastně měsíc vidět, stale častěji mě napadá technika půlení - tedy novoluní je uprostřed mezi úplňky a tím pádem také číslo 14(a také 7) - Osiris byl rozsekán na 14 kousků, Židé začali s přípravami na útěk z Egypta 14 nisanu, pesah trvá 7 dní, první a poslední den je svátek, mezi které je vloženo 5 dní - je to těch pět dní, které vyhrál Thovt v kostkách nad Chonsuem? Tedy dny, které do "normálního roku" nepatřily a byly přidávány aby byl synchronizován pozemský čas s nebeským?
Konrád Spindler, ve své knize Muž z ledovce, píše že "Ötzi" měl ve své výbavě 14 šípů - 12 jich mělo být hotových, dva se snažil dodělat. Tedy doplnit munici na stanovený počet? Při té příležitosti Konrád Spindler píše, že v pohřbu "knížete z Hochdorfu" bylo nalezeno také 14 šípů.

Jan Cinert (Sobota 1. prosince 2012)  ⇑

J. Čihák: To máte dobrý základ. To co je v sobě, je matematická závorka, takže kříž ve čtverci (mezi nohama koně) je 4 + 4 = 8. Symboly na kameni jsou právě příkladem, co jsem v knize uvedl za nutně existující piktogramy, podle kterých se vyprávěly mýty. Dále následuje to, jak jsem již naznačil, neobhajitelné kvůli stavu rytiny. Nad prvním křížem je "jeden objekt", nad čtvercem s křížem se zdají být "tři" obloučky a "tři" křížky nad trojúhelníkovou hlavou jsou dalšími číslovkami ve hře. Přitom trojúhelníková hlava by měla být rovnocenným symbolem kříži a kříži ve čtverci, takže sama o sobě by měla vyjadřovat číslo tři. Zřejmě vyjadřuje prvotního boha, tedy boha ZO, který byl často mýtickým tvůrcem lidí a jak známo, tak bůh stvořil člověka k obrazu svému. Proto je tam dodělán lidský obličej, jenom škoda, že nemá zavřené jedno oko, jako Wodan na známé sošce.

Pověrčivost v křesťanské době nemá s "pohanskou" mytologií nic společného. Kříž mezi nohama koně je popisem piktogramu, podle kterého byly vyprávěny mýty, jestliže je uveden v mýtu.

Co se týká Bořivojova hrobu, čtete hodně starou literaturu. Kdyby jste četl článek na mém webu o rotundě sv. Víta, tak byste zde takové zbytečnosti nepsal :-). Mimochodem, první známý a pokřtěný Přemyslovec, zakladatel prvního pražského kostela, by měl být pohřben v mohyle? Když navíc se Praha nenachází v oblasti mohylových pohřbů, charakteristických až pro druhou vlnu slovanského osídlení?

Franta: Devatenáctiletý cyklus začíná z "pravěkého hlediska" za souběhu zimního slunovratu s novoluním. Jinak za sňatku Popelky s princem. ZH si dal práci s Azorem, proč ho nevyužít? Cyklus se s jiným cyklem nesetkává. Je to sofistikovaný poznatek, jediný cyklus, který není podle pohybu jednoho tělesa. Proto jsou jeho héroiové chytří a přemýšliví. Nerozumím době 18,6 roku. Devatenáctiletý cyklus trvá 19 roků.