ZH (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

Vzpomněl jsem si ještě na funkci filtrování dat (např. >98, =r), tím by se to mělo zjednodušit.

ZH (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

Pochvala ;).
Ještě tedy pár poznámek ke Calc v Libre Office.
Mně se ten csv soubor otevře správně, v Horizons ovšem musí být zatrženo ono CSV, tím se jednotlivé buňky oddělí čárkou. Pokud to nebylo zatrženo, otevře se to celé v jedné buňce.
Pak smažu zbytečné řádky nahoře a pak dole (označí se myší se Shiftem v levém poli, kde je číslování řádků a pravou myší se zvolí smazat řádky). Pak obdobně smažu sloupec B s těma hvězdičkama aj., a sloupce E,F. Pak v menu Data Řadit to rozšířeně seřadím podle sloupce, kde jsou ty r,t,s a pak smažu blok řádků, kde není r, nebo lépe pomocí funkce Filtrovat data. Tím by měly zůstat jen řádky východů (podobně můžete pochopitelně zvolit i západy).
Pokud chcete jen úplňky, to je trochu oříšek, jak psal Franta, asi se musí ručně označit řádky (se zmáčknutým CTRL), které odpovídají úplňkům, před tím je možno to předpřipravit filtrováním např. >98. Bohužel jsem nenašel možnost Invertovat výběr, tak asi řádky zkopírovat do schránky a vložit do nového souboru.
Pokud je třeba řadit sloupce, kde jsou čísla s desetinou tečkou a Calc je nastaven na desetinou čárku, tak se to řádně neseřadí, je třeba Úpravy/najít a nahradit nahradit všechny tečky čárkami. Možná jsou v Macu jiné hmaty (místo Shift-myš a Ctrl-myš), to nevím.

Jan Cinert (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

To je strašné, co jsem tam měl ještě chyb! Už mám to samé co pan učitel, takže díky za trpělovost. Zítra si dám druhou lekci, ten graf, uf, to bude zase dřina...

ZH (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

Jdu spát, tak jsem vám ještě otiskl mé nastavení - viz.

ZH (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

1. Máte obráceně zem. šířku a délku.
2. step má být 1 m (minuta), ne d (den), ten je zahrnut ve faktu, že se zobrazují jen okamžiky východu, vrcholu a západu.
3. airmass limit by měl být prázdný
4. CSV format - asi je to v daném případě jedno, ale při html výstupu by neměl být zvolen.

Mezi tím jsem ještě napsal:
Např. 4.1. byl Měsíc ve třetí čtvrti a vycházel před půlnocí v azimutu 102°. To -0.1450 znamená, že v tom okamžiku je střed měsíčního kotouče o 14 setin stupně pod obzorem, je zohledněna refrakce a fakt, že za rise se považuje první paprsek, hodnoty jsou v různých dnech jiné, protože to umí krokovat po minutách, ne vteřinách. Doufám to říkám dobře, moc o tom teď nepřemýšlím.

Já s tím vším taky zápasil, nic si z toho nedělejte.

Jan Cinert (Středa 2. ledna 2013)  ⇑

Jinak na hlavní stránce mám:
Ephemeris Type [change] : OBSERVER
Target Body [change] : Moon [Luna] [301]
Observer Location [change] : user defined ( 50°05'31.0''E, 14°30'09.0''N, 1 m )
Time Span [change] : Start=2013-01-02, Stop=2013-02-01, Step=1 d
Table Settings [change] : QUANTITIES=4,25; refraction model=REFRACTED; airmass limit=4.25; elevation cutoff=0; RTS flag=TVH; CSV format=YES
Display/Output [change] : default (formatted HTML)

Jan Cinert (Středa 2. ledna 2013)  ⇑

"RTS flag: true visual horizon" jsem neměl, protože pak mi čertík hlásí: RTS-only print-step of 1-9 min only -- re-enter.

ZH (Středa 2. ledna 2013)  ⇑

Řekl bych, že nemáte zvoleno ono "RTS flag: true visual horizon". Taky nezapomeňte zvolit "standard refraction atmosphere model". Mělo by vylézt něco takovéhoto:

 Date__(UT)__HR:MN     Azi_(r-appr)_Elev  T-O-M/Illu%

*****************************************************

$$SOE

 2013-Jan-01 01:46  t  179.1318  48.7353 0.0000/ 87.6

 2013-Jan-01 08:41 *s  282.9379  -0.3135 0.0000/ 85.9

 2013-Jan-01 19:52  r   80.3434  -0.2003 0.0000/ 81.8

 2013-Jan-02 02:31  t  179.0826  44.3215 0.0000/ 79.9

 2013-Jan-02 09:04 *s  275.9933  -0.2961 0.0000/ 78.0

 2013-Jan-02 21:01  r   87.7177  -0.1724 0.0000/ 72.8

 2013-Jan-03 03:16  t  178.9667  39.5926 0.0000/ 70.8

 2013-Jan-03 09:27 *s  268.7832  -0.3361 0.0000/ 68.8

 2013-Jan-03 22:12  r   95.4272  -0.0945 0.0000/ 62.6

 2013-Jan-04 04:02  t  178.8489  34.7458 0.0000/ 60.5

 2013-Jan-04 09:50 *s  261.3066  -0.2685 0.0000/ 58.5

 2013-Jan-04 23:24  r  102.9295  -0.1450 0.0000/ 51.5

 2013-Jan-05 04:51  t  179.0271  30.0074 0.0000/ 49.4

 2013-Jan-05 10:16 *s  254.1219  -0.2947 0.0000/ 47.5

 2013-Jan-06 00:38  r  110.0333  -0.2083 0.0000/ 39.9

 2013-Jan-06 05:43 Nt  179.2114  25.6484 0.0000/ 38.0

 2013-Jan-06 10:46 *s  247.4477  -0.3094 0.0000/ 36.3

 2013-Jan-07 01:54  r  116.3846  -0.1953 0.0000/ 28.6

 2013-Jan-07 06:38 Ct  179.2343  21.9917 0.0000/ 27.0

Jan Cinert (Středa 2. ledna 2013)  ⇑

Děkuji mnohokráte za školení, zatím trochu pomohlo. Přece jen tam zůstal jeden čertík v QUANTITIES a proto mi vycházela jiná tabulka. Teď jsem v ní pokročil, ale stejně není celá. Asi mám někde nějaké omezení pro řádky ve středu. Také tam nemám čas a nerozumím tomu, kde je "před nimi * (denní světlo), nic (tma) či tři stupně soumraku (C,N,A)".

ZH (Středa 2. ledna 2013)  ⇑

Já se teda školení ujmu, protože mi psaní nedělá obtíže.
Pokud jste zvolil i ono "25. Targ-Obsrv-Moon/Illum%", jsou v pravém sloupci procenta osvětlení Měsíce, cca 99% je tedy úplněk a cca 1% nov.

Ve třetím sloupci jsou jednak hodnoty r, t či s (východ, nejvyšší bod, západ) a před nimi * (denní světlo), nic (tma) či tři stupně soumraku (C,N,A).

Výsledky se dají zobrazit přímo ve stránce (základní nastavení), nebo stáhnout jako soubor. To jsem popsal v minulé lekci ;).

Pokud chceme graf, stáhneme tedy soubor, který se jmenuje horizons_results.txt, ale my jej uložíme pod názvem horizons_results1.csv. CSV je nejjednodušší druh souboru, vhodný pro tabulková data.

A ten je třeba zpracovat v tabulkovém procesoru (tabulkovém editoru, spreadsheetu). Nejznámější je MS Excel, ten je sice i pro Mac, ale každý si ho nekoupil. Krom toho se s CSV souborem z Horizons nekamarádí, muselo by se to spešl nastavit. Bezplatný editor je Calc jakožto součást Libre Office. Možná má Mac nějaký svůj.

No, a pak už je to hnusná práce, aby se získal graf, alespoň moje technologie je eckelhaft. Nicméně graf asi není třeba, ani otvírání ve spreadsheetu, stačí to základní zobrazení, aby člověk získal pro nás potřebnou informaci.

Jestli nejste zvyklý pracovat se spreadsheetm (excelem), tak to asi tady nedokážu vysvětlit, v duchu narážím na spousty úskalí pro začátečníka. Princip je vymazat vše nadbytečné (počáteční a koncové informační řádky), sloupce, které nás nezajímají, poradit si s faktem, že Horizons používají desetinou tečku a české verze spreadsheetů desetinnou čárku (metodou najít a nahradit, a nebo to zaokrouhlit na celá čísla, jinak totiž ta čísla nejsou považovaná za čísla, ale text), extrahovat řádky např. s "r" (rise-východ, to nejspíš pomocí řazení dat, či možná pomocí regulárních výrazů), pak ponechat jen řádky s úplňky, což se musí buď úplně, nebo částečně ručně, protože mají různou hodnotu %.
Nakonec už je to jednoduché, dotyčný sloupec se označí a zvolí se funkce Vytvořit graf, kde se zvolí vhodný typ. Graf by se teoreticky dal udělat i bez té popsané filtrace dat, ale nejde to, protože dat je příliš moc a zahltí se to.

Jan Cinert (Středa 2. ledna 2013)  ⇑

Tak jsem v Horizons vystřílel všechny červené čertíky s nápisem Error a dostal jsem tabulku "Object Data Page" a "Results". Pochopil jsem, že podstatná je asi ta druhá :-), ale vůbec si s ní nevím rady. Obzvláště je nad mé chápání, jak dostat graf. Takže rady ZH měly úspěch, ale naplánové jsem ještě ani nepodlezl, natož abych překročil.

Pochopil jsem správně, že u východů/západů v grafu je jedno o jakou fázi měsíce se jedná? Laicky jsem si řekl, že Měsíc nezajímá, kde se zrovna nachází Slunce a obíhá si podle sebe.

Mayové se asi nelišili od jiných vyspělých civilizací, které si zpětně vypočítávaly počátky světa/cyklů.

ZH (Středa 2. ledna 2013)  ⇑

Jan Čihák: svého času jsem narazil na seznam 17 nejprominentnějších teorií, kdy začal mayský kalendář, je to tady, rozpětí je skoro tisíc let ;). Ale jinak jsem ten článek podrobněji nečetl a nic o tom nevím, jen jsem to měl jako argument pro koncem světa vystrašené ovečky.

Franta: taky se mi zdálo, že je někde u dvou sousedních dnů stejné procento, napsal bych pro srandu do NASA, aby tam dali dvě desetinná místa, zatím jsem i od takovýchto autorů do pár týdnů dostal odpověď, teď ale asi celá Amerika zkoumá efemery a nic ze serveru nevyždímám, abych si to ověřil...

Franta (Středa 2. ledna 2013)  ⇑

ZH: úplňky jsem určoval v získaných datech sám, což bylo v té získané konfiguraci dat někdy trochu problém - tedy vybrat ke kterému dnu přiřadit 100% fázi.

J. Čihák (Středa 2. ledna 2013)  ⇑

Nabízím archeoastronomické otázky pro rozptýlení.

Podle mayského kalendáře začal Věk Pátého Slunce roku 3113 BC a skončil roku 2012 AD. Trval 5125 let jako předcházející čtyři cykly.

Paleoklimatolog Lonnie Thompson z university v Ohiu zkoumal ledovec Quelccaya v Andách. Zjistil, že se pod ledem nacházejí naklíčené tropické rostliny. Našel důkaz pro prudkou změnu počasí. Stáří rostlin datoval radiokarbonovou metodou do doby před 5200 lety. Přesnost metody je v daném případě +/- 100 let.

Věděli Mayové, že prudká klimatická změna nastala roku 3113 BC a k této dramatické události datovali přechod ze 4. na 5. cyklus?

Našel Thompson důkaz pro prudkou změnu počasí, která se odehrála roku 3113 BC?

Narazil v tomto roce do Země malý asteroid nebo kometa?

ZH (Středa 2. ledna 2013)  ⇑

Ještě bych doplnil, dělám si tak poznámky, až to zase zapomenu..., že ten cyklus 18 roků, 11 dní, 7 hodin a 43 minut je cyklus precese měsíční orbity, tedy rotační káčovité kývání oběžné dráhy Měsíce, která je nakloněna o oněch 5.145396° oproti oběžné dráze Země kolem Slunce, postupně tedy vždy na jinou stranu. Význam to mělo v předpovídání zatmění Slunce, neboť jen když se protnou tyto oběžné dráhy, může dojít k zatmění. Stejná konstelace se tedy objevuje jednou za 18 let, ovšem vždy na jiném místě zeměkoule, protože ten cyklus neodpovídá celému počtu dnů, ale je tam ta třetina dne navíc. Tudíž se používal místo tohoto Sarosova cyklu trojnásobný Sarosův cyklus, kdy je stejná konstelace na stejném místě zeměkoule (54 let + 1 měsíc = 19 756 plných dnů). Tomu se mimochodem říká exeligmos (v řečtině „otočení kola“). Viz Wikipedie aj. Zatímco během roku u nás kolísá azimut východu Slunce mezi cca 50 a 128°, kolísá azimut východu Měsíce buď víc, nebo méně, podle fáze Sarosova cyklu, a to o hodnotu až 5,14° nakloněných vůči rovníku, tudíž ta hodnota na rovníku (azimut) oproti těm 5° narůstá, protože se promítá šikmá orbita na rovník. Empiricky tedy v Praze kolísají východy Měsíce v rozmezí 41.86-140.25°, v konkrétních letech dle Frantovy křivky. Pokud někdo (JC) bude stahovat dvacetiletá data z Horizons pro jiné období, mám zkušenost, že dle níže uvedených parametrů se to musí na dvakrát, tedy po deseti letech, jinak to server nezvládne a stahování se zruší. (Pokud by se dělal graf, je třeba stažená csv data otevřít v tabulkovém editoru typu excel.)

Ještě bych se chtěl opravit, že Frantův graf azimutů vycházejících úplňků má většinou opravdu trochu větší amplitudy, protože jen někdy je v úvrati právě úplněk.