zh (Neděle 6. ledna 2013)  ⇑

Pro roky do 1000 nutno pridat AD.

Franta (Neděle 6. ledna 2013)  ⇑

Mě funguje takový zápis:
Start=BC 3000-Feb-23, Stop=BC 3000-Feb-25, Step=1 d

:-(
Ale někdo mi rozpojuje ty trubky k internetu, které vy potřebujete proštouchnout

Jan Cinert (Sobota 5. ledna 2013)  ⇑

Aha, díky.

zh (Sobota 5. ledna 2013)  ⇑

BC

Jan Cinert (Sobota 5. ledna 2013)  ⇑

Franta: Ať se snažím jakkoliv zadat př. n. l. - {BC} do Horizons v Time Span, hlásí mi to chybu. Nevíte jak to prošťouchnout?

zh (Sobota 5. ledna 2013)  ⇑

Jedna z pribliznych konjunkci velkych planet byla 1663. Ovsem dalsi ma byt 2020,ale m.l.doba se zatim nekona. Je to treba korelovat s Mikankovicovymi cykly.

J. Čihák (Pátek 4. ledna 2013)  ⇑

Thompson nepochybně dokázal, že zhruba před 5200 lety proběhla malá doba ledová, podobná té z let 1645 až 1715.

ZH (Pátek 4. ledna 2013)  ⇑

Jan Čihák: pokud by byla správná ona teorie Charvátové, že jednou za 179 let dochází k rozkmitání Slunce s poruchami záření a z toho resultují meteorologické poruchy i poruchy zemské kůry (zemětřesení, sopečná činnost), a platilo by ještě, co jsem říkal, že v tom intervalu dochází k přibližné konjunkci čtyř velkých planet, mohl by se začátek nějaké dlouhé éry vztahovat k nějaké dokonalé konjunkci čtyř velkých planet a Země a Venuše, ať už fakticky, nebo výpočtem. Ovšem v r. -3114 nic takového nebylo, natož teď... Jak by se dala frekvence vypočítat z velikosti orbit a oběžné doby, mně z hlavy nenapadá. Charvátová pak přišla na nějaký cyklus asi 2500 let, ale nenašel jsem o něm podrobnosti a teď budu pár dní bez internetu...

Jan Cinert (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

Franta: Zasekl jsem se teď na těch mohylách a případné vazbě na Měsíc, potažmo mytologické postavy. Tak nejdřív si udělám pořádek v tomto.

ZH (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

Franta: asi nosím dříví do lesa. CSV soubor má sloupce oddělené čárkami (a řádky neviditelnou značkou pro konec řádku). Čárky tam můžou být proto, že Anglosasové používají desetinnou tečku. Protože my používáme desetinnou čárku, oddělují se u nás sloupce zpravidla středníky, chytrolín Excel za nás rozhodl, že je to jediná možnost.

Nicméně jsem vygooglil: když to Excel otevře vše v jednom sloupci, sloupec označíme, zvolíme Data/Text do sloupců, tam je nabídnuto, jaké oddělovače se mají použít, myslím je to týž formulář jako pomocník.

Franta (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

Tak slává... A co Strettweg, jak to se vyvíjí?

Jan Cinert (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

Franta: Hurá, povedlo se. Díky za rady oběma. Byl jsem v tom okně několikrát, ale zmýlilo mne, že takhle otvírám soubory pro vložení.

Franta (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

a až se to načte, ve všech sloupcích, kde jsou číselné hodnoty, zaměníte tečku čárkou (označíte sloupce -> Ctrl-H -> hledat . nahradit ,

Franta (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

Když v položce menu Soubor zvolíte položku Otevřít, otevře se okno, ve kterém můžete vybrat soubor, který se má otevřít. Když pro otevření vyberete textový soubor a potvrdíte volbu Otevřít - otevře se okno nadepsané jako Průvodce importem textu, tam vyberete jestli se text má dělit pomocí oddělovače nebo podle pevné šířky. Zvolíte tedy Oddělovač a v dalším kroku jako oddělovač vyberete čárku. Pak můžete vybrat ještě formát dat načítaných do sloupců - v tomto případě stačí použít volbu dokončit.

Jan Cinert (Čtvrtek 3. ledna 2013)  ⇑

J. Čihák: Dívám se na to tak, že výrazný kladný klimatický výkyv vyvolal přebytek v produkci a tím bylo více času a zdrojů na podporu kulturních projevů. Takže lidé v té době měli čas i na "vědu", tedy i astronomii a řešení kalendářů. Když řešení bylo dobré, tak mohlo nějak přetrvat věky. I přes "náhlý" výkyv se nejednalo o krátkou dobu několika let a tehdy těžko mohli lidé stanovit, že zrovna ten který rok je nejvydařenější a tím vhodný pro začátek kalendáře. Takže zároveň je možná druhá možnost. Jestli došlo u Mayů a Hindů ke zpětnému dopočítání počátku podle astronomického principu, tak mohli dojít k podobnému počátku nezávisle na sobě.