zh (Úterý 8. ledna 2013)  ⇑

Teprve jsem pochopil,ze kvuli ruznym frekvencim obou precesnich pohybu je kazda perioda generalni precese trochu jinak dlouha, mam pravdu? Na angl. Wiki jsou podrobnejsi vypocty.

Taky jsem pochopil, ze ani z tri okamziku, rise,transit,set, nelze rozhodnout, ktery den kulminuje uplnek, pokud se to nestane mezi rise a set.

Franta (Úterý 8. ledna 2013)  ⇑

Skutečně mám fáze Měsíce uvedené na 3 desetinná místa. Můj problém byl, že ze dvou denních čísel někde uprostřed dne se mi špatně odhadovalo, do kterého dne spadá 100% osvícení.

Tady je 25 800 let lépe vysvětleno.

Franta (Úterý 8. ledna 2013)  ⇑

ZH: je to opsané tak, jak je to uvedeno v knize a asi je to nějaké "zaokrouhlené", jak píšete.

zh (Pondělí 7. ledna 2013)  ⇑

To bude asi zaokrouhlene,ne?

Ted mi odepsali z NASA, ze k vypisu osvetleni Mesice na 3 des. mista je treba zatrhnout polozku 10, ja blb zatrhaval 25. Pak uz se as daji uplnky vytahnout snaze. Ale mozna to tak Franta delal a jen ja to delal blbe, ono jde o spravne nastaveni filtru v Excelu,coz mne z hlavy nenapada.

Franta (Pondělí 7. ledna 2013)  ⇑

Josip Kleczek
Život se Sluncem a ve vesmíru : nová věda - bioastronomie

Josip Kleczek udává oběh jarního bodu za 25800 let, 50,40'' za rok

J. Čihák (Pondělí 7. ledna 2013)  ⇑

Jěště musím dodat, že délka platónského měsíce a dne vypadá docela magicky.
25600 : 12 = 2133,333333333...
25600 : 360 = 71,111111111...

J. Čihák (Pondělí 7. ledna 2013)  ⇑

Poselství kříže z Hendaye je skryto ve 4 šesticípých hvězdách a Slunci, foto kříže.

Čtvrtina precesního cyklu.
6 cípů x 6 cípů x 6 cípů x 6 cípů x (4 hvězdy a 1 Slunce) = 6480

4 hvězdy jako 4 věky nebo kvadranty.
4 hvězdy x 6 cípů x 6 cípů x 6 cípů x 6 cípů x (4 hvězdy a 1 Slunce) = 4 x 6480 = 25920

Paprsky Slunce musí mít také význam. Pozoruhodný je i další výpočet, který je možné považovat za zpřesnění délky precesního cyklu.
4 x (5 x 16 x 5 x 16) = 4 x 6400 = 25600

zh (Neděle 6. ledna 2013)  ⇑

Pro roky do 1000 nutno pridat AD.

Franta (Neděle 6. ledna 2013)  ⇑

Mě funguje takový zápis:
Start=BC 3000-Feb-23, Stop=BC 3000-Feb-25, Step=1 d

:-(
Ale někdo mi rozpojuje ty trubky k internetu, které vy potřebujete proštouchnout

Jan Cinert (Sobota 5. ledna 2013)  ⇑

Aha, díky.

zh (Sobota 5. ledna 2013)  ⇑

BC

Jan Cinert (Sobota 5. ledna 2013)  ⇑

Franta: Ať se snažím jakkoliv zadat př. n. l. - {BC} do Horizons v Time Span, hlásí mi to chybu. Nevíte jak to prošťouchnout?

zh (Sobota 5. ledna 2013)  ⇑

Jedna z pribliznych konjunkci velkych planet byla 1663. Ovsem dalsi ma byt 2020,ale m.l.doba se zatim nekona. Je to treba korelovat s Mikankovicovymi cykly.

J. Čihák (Pátek 4. ledna 2013)  ⇑

Thompson nepochybně dokázal, že zhruba před 5200 lety proběhla malá doba ledová, podobná té z let 1645 až 1715.

ZH (Pátek 4. ledna 2013)  ⇑

Jan Čihák: pokud by byla správná ona teorie Charvátové, že jednou za 179 let dochází k rozkmitání Slunce s poruchami záření a z toho resultují meteorologické poruchy i poruchy zemské kůry (zemětřesení, sopečná činnost), a platilo by ještě, co jsem říkal, že v tom intervalu dochází k přibližné konjunkci čtyř velkých planet, mohl by se začátek nějaké dlouhé éry vztahovat k nějaké dokonalé konjunkci čtyř velkých planet a Země a Venuše, ať už fakticky, nebo výpočtem. Ovšem v r. -3114 nic takového nebylo, natož teď... Jak by se dala frekvence vypočítat z velikosti orbit a oběžné doby, mně z hlavy nenapadá. Charvátová pak přišla na nějaký cyklus asi 2500 let, ale nenašel jsem o něm podrobnosti a teď budu pár dní bez internetu...