J. Čihák (Čtvrtek 17. ledna 2013)  ⇑

Ve výpočtu se postupně objevuje platónský den 8x9=72, dekáda 72x10=720 a měsíc 720x3=2160. Číslo 12 nelze najít a proto v matematickém poselství nemá platónský rok význam. Spíše je důležitý vztah platónského měsíce k Bérossovu číslu.

J. Čihák (Čtvrtek 17. ledna 2013)  ⇑

Na reliéfu dominuje Kristův monogram XP. Písmeno P (řecky ró) rozděluje kruh jakoby na dvě poloviny a písmeno X (chí) mě navádí, abych ho považoval za krát a počítal 3 x 3 kvítky. V levém kruhu je 8 lístků a v pravém 10. Kruhy jsou celkem 3.
8 x (3x3) x 10 x 3 = 2160

Franta: Určitě není náhodou, že rozklady platónského měsíce jsou vzorně šedesátkové. V rozkladu můžeme spatřit i "číslici jména".
2160 = 6 x 360 = 36 x 60 = 6 x 6 x 60 = 6 x 6 x 6 x 10

Jan Cinert (Úterý 15. ledna 2013)  ⇑

36 je skutečně počet "kvítků" x počet ramen kříže. Ale dole nejsou kvíky se třemi a pěti lísky, jsou tam ještě takové malé, takže ve skutečnosti pět a sedm lístků. Té čtyřicítky jsem si také hned všiml a napadl mne právě Vámi uváděný počet 40 dní. Jenže pak to nejde celé dohromady. Proto jsem nakonec skončil u toho, že tam může být nějaké poselství, ale jiné, posunuté třeba do křesťanské věrouky.

J. Čihák (Úterý 15. ledna 2013)  ⇑

Na podílu 8:4=2 netrvám. K výsledkům lze dojít i tak, že v kruhu jsou 3 kvítky nalevo a 3 napravo. Kruh je svisle rozdělen Péčkem.

8 x (3x3) x 40 x 10 x 3 = 86400
8 x (3x3) x 10 x 3 = 2160

J. Čihák (Úterý 15. ledna 2013)  ⇑

Nakonec se z toho vyklubalo výstřední magické číslo. Boží velikost je nekonečná...
86400 : 25920 = 10 : 3 = 3, 333333333333333333333333333...

J. Čihák (Úterý 15. ledna 2013)  ⇑

Nevím, kde jste vzal číslo 36. Asi 6 kvítků krát 6 dílů kruhu. 86400 roků po potopě jsem spočítal jinak. Znak vlevo vyjadřuje číslo 8, ale křížek uprostřed mě navádí, abych 8 lístků vydělil čtyřmi (jako dělení celého úhlu na 4 kvadranty). Pak v té osmilístkové květině můžeme spatřovat číslo 2.

2 x 36 x 40 x 10 x 3 = 86400

Výsledkem dalšího výpočtu je platónský měsíc.
2 x 36 x 10 x 3 = 2160

Podle Bérosse se doba od potopy do konce světa skládá ze 40 platónských měsíců.
86400 : 2160 = 40

Váš výpočet 8 x 36 x 10 x 3 = 8640 je desetina Bérossova čísla 86400 let a zároveň třetina platónského roku 25920 let.

J. Čihák (Úterý 15. ledna 2013)  ⇑

Jan Cinert: Tympanon možná obsahuje 2 a více magických čísel a proto se může zdát zmatečný. Osobně v něm spatřuji informaci o znalosti precese rovnodennosti.

Dole je 3 x 5 x 3 = 45 lístků nalevo a 45 lístků napravo.
Lístky jsou uspořádány do 6 skupinek.
Velký kruh je rozdělen také na 6 dílů.
Vlevo je kruh s 8 lístky. Uprostřed je záhadný znak. Snad symbol Země?

3 x 5 x 3 x 6 x 8 = 2160, což je platónský měsíc (25920 : 12 = 2160).

V obvodu velkého kruhu je 40 bodů. K výskytu čísla 40 v Písmu jsem okopíroval následující odstavec.
“40 je číslo generací a označuje i časový úsek, který je důležitý pro přípravu na novou dobu. 40 dní trvala potopa: „Potopa na zemi trvala čtyřicet dní, vod přibývalo …“ (Gen 7,17). 40 dní byl Mojžíš na hoře Sinaji a 40 let putoval Izrael pouští: „Čtyřicet let chodili Izraelci pouští…“ (Joz 5,6). David a Šalomoun vládli 40 let, Eliáš putuje 40 dní k hoře Choreb: „vstal, pojedl, napil se a šel v síle onoho pokrmu čtyřicet dní a čtyřicet nocí až k Boží hoře Chorebu“ (1 Kr 19,8). Město Ninive má 40 dnů, aby činilo pokání: „Jonáš vešel do města, procházel jím jeden den a volal: ještě čtyřicet dní a Ninive bude vyvráceno“ (Jon 3,4). V Novém zákoně se Ježíš postí 40 dní: „Tehdy byl Ježíš Duchem veden na poušť, aby byl pokoušen od ďábla. Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl“ (Mt 4,1-2). Po 40 dnech vystupuje Ježíš do nebe: „… apoštolům po svém umučení mnoha způsoby prokázal, že žije, po čtyřicet dní se jim dával spatřit a učil je o království Božím“ (Sk 1,3).“

40 bodů může mít zároveň skrytý matematický význam.

ZH (Úterý 15. ledna 2013)  ⇑

Zeptám se, ale moc se mi to nezdá. 1, 2.

Jan Cinert (Pondělí 14. ledna 2013)  ⇑

ZH: Mohu ještě jednou poprosit o přeposlání dotazu I. Prchlíkovi? Nevím, jestli jsem správně pochopil náznak v jednom článku, že starořecká koncovka -s, by se měla vyslovovat -j. Správněji -os (-oj), -as (-aj) atd., tedy např. Hélios (hÉlioj). Nebo -ς se čte jako jiné -s? Na internetu jsem k tomu nic kloudného nenašel. Díky předem.

Jan Cinert (Neděle 13. ledna 2013)  ⇑

Musím trochu napravit, co jsem napsal o příchodu Západoevropanů. Možná je to už zase překonaná teorie, protože jsem teď o tom namátkou nic nenašel. Svět se mění a my se musíme měnit s ním, je to ale pořádná honička. Nicméně faktem zůstává, že údolí Nilu a Meziříčí bylo po době ledové nevábným a zabahněným místem. Teprve po pozdějším vysychání se sem stahovali lidé a věnovali se zemědělství.

ZH (Sobota 12. ledna 2013)  ⇑

Loni jsem se v těch migracích z Afriky před desítkami tisíc let trochu vyznal, ale zapomněl jsem podrobnosti.
Jinak bůhví, co se v takovýchhle oblastech ještě může skrývat.
Satelitní mapa možná trochu mate, v okolí je spousta políček lépe vybarvených na lepším snímku a půlmilionové město, takže i dneska tam voda je.

Jan Cinert (Sobota 12. ledna 2013)  ⇑

ZH: Díky za opravu, nekontroloval jsem to, takže ani nevím, co jsem zmotal. Opravdu tam má být 8640, takže chybí jen jeden řád. Nějak jsem své klikyháhy na papírku špatně převedl do psaného textu. Možná je to na tympanonu také o tom, že Bérossova čísla fungují i snížená o 1 - 2 řády, samozřejmě i zvýšená.

Na severní Sahaře bylo tehdy také velmi příznivé klima a jsou tam hojné skalní rytiny. I podle genetiky by měli Západoevropané přijít do Evropy ze severní Afriky a jsou i teorie o přesunu starých Egypťanů ze Sahary. Kolem Göbekli Tepe jsou to samá vyschlá koryta.

Franta: Opravdu existuje jedno ztotožnění číslovky se jménem - pojmem. Je to ale "tajný klíč k pokladu". Nejedná se o vámi uvedenou číslovku, to bych alespoň něco naznačil. Janovo zjevení je těžký oříšek k rozlousknutí. Podobně jako na zmíněném tympanonu si člověk nemůže být v té překombinovanosti jistý, co jsou vlastně prapůvodní myšlenky a údaje. Já osobně ho již dříve odsunul na jindy.

ZH (Sobota 12. ledna 2013)  ⇑

Göbekli Tepe je úžasné téma, nejstarší fáze je prý 11 tisíc let stará (BP - before present), tedy 9000 let BC. Což bylo ještě v doznívající době ledové (graf je v BP). Ledovec dosahoval nejdál někam do Čech, ale je vůbec možné, že něco takového bylo v té době, na náhorní planině ve výšce 775 m, poměrně daleko od Eufraru a Tigridu, několik km od zdrojů vody atd.? Možná tam tehdy bylo podnebí jako třeba dneska u nás na Vysočině, ale nějakou mapu rekonstrukce podnebí mimo ledovec jsem nenašel. Vypadá to jako nějaký chrámový komplex.

Franta (Sobota 12. ledna 2013)  ⇑

Jan Cinert:
Zjevení Janovo 13,17: aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy anebo číslicí jejího jména.

Uvažoval jste někdy o tom, že by ve výpočtech "magických čísel" hrála roli ona "číslice jejího jména"? Tedy, že by se ve výpočtu použila hodnota "číslice jména" - v citovaném textu jde o tu notoricky známou sekvenci 666, ale nejspíš bylo běžné, že číslicí jména byly označeny i další objekty.

Jan Cinert (Sobota 12. ledna 2013)  ⇑

Románský tympanon baziliky P. Marie v Zaragoze je na první pohled hodně vyumělkovaný a přeplácaný. Jestliže vezmeme číslovky ze tří "kol", tak vychází: 8 x 36 x 10 = 2880 x 3 = 8640. To je o jeden řád nižší než 86 400 roků. Takže je otázka, jestli zde byl záměr, nebo jen podvědomé použití symbolů, avšak s jiným vyzněním celého reliéfu. Mám pocit, že tympanon zasahuje do křesťanské věrouky, která mně je již poněkud vzdálena.

Göbekli Tepe je velmi zajímavá lokalita, která jistě přinese další poznatky. Zde je serioznější povídání, které jsem ale ještě nestudoval. Jenom jsem si všiml podle Google Earth, že od největšího chrámu je na východ severnější na azimutu 317,5° - nejsevernější západ Měsíce, a ten jižnější na asi 220° - nejjižnější západ Měsíce.