ZH (Středa 13. února 2013)  ⇑

Ještě k tomu přidám Hubera, co už tu jednou byl, viz.

ZH (Středa 13. února 2013)  ⇑

Na Hollarově prospektu (viz) je možná kostelík vidět.

Baráky na Křížovnickém ostrově, viz můj předchozí příspěvek, jsou pozoruhodné, protože rytina je datována 1611, ale na Sadelerově prospektu z r. 1606 (viz) to není a na onom Hollarově (1636) taky ne. Přitom ta rytina, o jejímž původu nic nevím. Vlastně datum na ní se váže k události (vpád Pasovských), takže bůhví, z jakého roku reálie jsou, vypadá to jinak dost věrně.

J. Čihák (Středa 13. února 2013)  ⇑

V jedné starší knize o církevních památkách jsem našel zmínky o vztazích mezi oběma kostely a dnešní kaplí. Bohužel jsem starší záznamy zlikvidoval a už bych se nedonutil znovu prohrabat regály v Pragensii. Informace mě přesvědčily, že p.t. existuje a napsal jsem k tomu příspěvek.

(8.2.2007) 3. svatyní do p.t. bude zaniklý kostel sv. Martina menšího postavený okolo r. 1230. Zatím jsem nezjistil, jestli měl nějakého předchůdce. Za Karla IV. byl přebudován a zasvěcen sv. Eligiovi. Později byl nahrazen kaplí sv. Eligia v konviktu.

Ve zkoumaném prostoru se zachovaly románské základy kláštera a tak zbývá jen čekat, až se začne kopat přímo na nádvoří. Doufám, že se zachovaly alespoň nějaké části a rohy zdiva, které umožní zrekonstruovat půdorys kostela.

ZH (Úterý 12. února 2013)  ⇑

V Um. památkách píšou, že ve východním a v části sev. křídla se zachovaly části zdiva (základy gotického kostelíku sv. Eligia). Tudíž umístění někde zachycené je. To, že předchůdcem kostela sv. Eligia byl sv. Martin Menší, je uvedeno jako "snad".

Někde tam měla být i kaple sv. Bartoloměje. Původní románský kostel sv. Klimenta byl předchůdcem sv. Salvátora, jenž je ovšem větší, nynější sv. Kliment je na místě kapitulní síně dominik. kláštera.

Koukal jsem znovu na panoráma z r. 1611, srovnané s pohledem here.com, tam tedy moc kostelů nevidím. Zato jsem si všiml baráků v místě Křížovnického ostrova, nemůže to být Ostrov pod Mostem pražským?

J. Čihák (Úterý 12. února 2013)  ⇑

Klementinum, idnes.cz, tyden.cz.

J. Čihák (Sobota 9. února 2013)  ⇑

Váhal jsem, jestli by nebylo lepší dosadit -600, -500 nebo -400. Ale je fakt, že od roku -1000 do přelomu letopočtu se východ Slunce o svátku Imbolc změnil jen velmi málo. Ládví je protáhlé a zaoblené, takže odtržení slunečního kotouče stále probíhalo na vrcholu kopce.
Imbolc byl zasvěcen bohyni Brigid a proto uvažuji o tom, že měla svatyně na Ersu i na Ládví. Podle jednoho výkladu je Ládví pojmenováno od bohyně Lady, které pohané na kopci obětovali dary. Podobnost mezi Brigid a Ladou lze hledat přes Děvanu.

Franta (Sobota 9. února 2013)  ⇑

J.Čihák: Asi je otázka, kdo to ti "Keltové" byli. Laténská kultura je jejich rozkvět - přelom letopočtu, kterému mohlo předcházet klidně 1000 let vývoje. Tisíc let před naším letopočtem, to by u nás mohla být kultura knovízská, kde by klidně mohlo být možné, že už byl vztah k Slunci vyvinut tak, že by mohly být fixovány směry východů Slunce v krajině (a vzhledem k rondelům určitě byl). A také se mluví o něčem jako "protokeltové".

A pak, že byl Imbolc 1. února, kdo to ví? Třeba Lughnasad byl zjevně posunut v době římské okupace na začátek srpna, synchronizace s římským kalendářem. A uvážíte-li, že 1000 let se příliš v poloze Slunce na horizontu neprojeví. S odkazem na Zdeňka Ministra by měl být před 4800 lety východ Slunce o letním slunovratu posunut o dva sluneční kotouče severněji, tj je o jeden úhlový stupeň. Zimní slunovrat byl tedy posunut jižněji. Rovnodennostní východ Slunce je pořád na východě - to je definice rovnodennosti (deklinace Slunce je rovna nule -> pak azimut je 90 stupňů - o rovnodennosti vždycky Slunce vychází na východě).

A uvážíme-li, že v určení doby svátku mohl hrát roli ještě měsíc, je přílišná starost o určení vhodného roku možná zbytečná.

J. Čihák (Pátek 8. února 2013)  ⇑

V obci Schwarzenbach byly údajně nalezeny keltské artefakty staré 3000 let. Nejstarší nálezy na našem území jsou prý staré 2800 let, ale více jsem o nich zatím nenašel. Z nálezů lze usuzovat, že už tehdy pronikly první keltské kmeny na naše území. Nebo to jen dokazuje, že se mezi sousedy čile obchodovalo?

J. Čihák (Čtvrtek 7. února 2013)  ⇑

Uložil jsem spojnici Ers – Ládví. Azimut je časově nasměrován na keltský svátek Imbolc slavený 1. února. Nevím však, jestli jsem dosadil vhodný rok. Keltové měli v první vlně osídlení přijít do Čech v době 1000-700 BC.

Jan Cinert (Středa 6. února 2013)  ⇑

J. Čihák: Díky, že jste reliéf připoměl, mně ten nedořešený rest už vypadl z hlavy. Tady je ale jiný býk, nežli ten na havraňském kostele. Tady je býk (asi) zabíjený, jako ten na dnu kotle z Gundestrupu. Ideální by bylo znát místní pověst k tomuto reliéfu, protože ta by mohla mnohé vysvětlit, jako ta havraňská. Vypadá to na totéž jako vyobrazení římského Mitry, ale já podstatě pořád nějak moc nerozumím, protože se v mýtech zabíjení býka zřetelně neobjevuje. Tedy myslím s jasným astronomickým smyslem. Jenom mi vychází, že by měl zabíjet "jednoruký" bůh jarní rovnodennosti, jako Arés, původní íránský Mitra nebo Essus. Jenže jejich výsledná varianta sv. Jiří zabíjí hada - draka. Ani v tom biblickém přehledu, který jste dodal, jsem na nic kloudného nenarazil.

Franta: No já nevím, ale na kotli není s třemi ptáky, ale se psem a krokodýlem, nebo co je to za ještěra. Ale i kdyby, tak pořád jde o to, co je tím býkem. Že by u sv. Jiří došlo k záměně býka za ještěra? Pak by musel být býk zimním slunovratem, jak to je na pečetích z Harappy, přeneseně zimním obdobím, které je zabíjeno. Tak to logicky vychází, ale jistotu nemám.

Franta (Středa 6. února 2013)  ⇑

Na kotli z Gundestrupu má ležet obětovaný Tarvos Trigaranus.
Pokud si to vybavuji tak ta podobnost je hlavně podle "složených nohou".

J. Čihák (Středa 6. února 2013)  ⇑

Býk není jenom na havraňském kostele, vzpomněl jsem si na reliéf, o kterém už jsme tady diskutovali. Zajímavé je, že v Novém zákoně se o býcích mluví jen vyjíměčně.

Genesis 3:14
Hospodin Bůh tehdy řekl hadovi: „Za to, cos udělal, budeš zlořečený mezi vším dobytkem i divokými zvířaty.“

Jan Cinert (Úterý 5. února 2013)  ⇑

Tak ještě ty odkazy: tady a prý.

Jan Cinert (Úterý 5. února 2013)  ⇑

Také mi to přišlo divné, ale neřešil jsem to. Když už jsme dva, tak tady se píše, kde je toho původ. Jako první známý, to zapsal Plinius Starší, ale přebral to prý od dřívějších autorů. Jediný, kdo bojuje s hadem (stínem, obrem), je bůh typu Jupiter. Výjimkou je takový přídavek k Apollónovi. Přitom ten zlý had je právě původní bůh typu Cernunnos. Mám jediné vysvětlení, že slovní kořen pro boha a zároveň jelena např. *EL byl použit ve významu jelen. Tím se Jupiter stal omylem jelenem. Takové příklady jsou zase u použití jména Jupiter, jako obecné označení boha, např. Jupiter Dolicheus. Takže křesťanští autoři toto nevymysleli.
Teď jsem si náhodou všiml, že "ležící" býk z odkazu J. Čiháka je i na kotli z Gundestrupu. To je zajímavé, ale zatím nevím co s tím.

Franta (Úterý 5. února 2013)  ⇑

Je jasné, že s tím jak se lidi naučili psát, jak tu jednou zmínil J.Cinert, začaly asi mýty žít svým vlastním životem.

A zvlášť když se jejich šíření a šíření různých podpůrných vysvětlení věnoval někdo profesionálně, což je asi případ křesťanství...

"Když prý jelen nalezne u pramene hada, ten se snaží uniknout do skalní štěrbiny. Jelen naplní svá ústa vodou z pramene, kterou vystříkne do hadova úkrytu, vyplaví ho a kopyty rozšlape."

Zajímavé to nepřátelství mezi jelenem a hadem. To by snad mohl být odraz nějakého staršího pramene, který byl použit. Misionářům se určitě Cernunnos běhající někde v hlubokém lese jistě nelíbil.