Jan Cinert (Neděle 17. března 2013)  ⇑

Díky za vynaloženou práci, funguje to a jen někde je změna o 0,01°. Nechci být přehnaný puntičkář :-), ale dostal se otazník za v I azimut za kolečko.

ZH (Sobota 16. března 2013)  ⇑

Dík za upozornění, opravil jsem to.

Na běžné vzdálenosti několik km, třeba
Havraň - Líska (19 km) je to zanedbatelné, i když to v létě může činit den rozdílu, azimut třeba místo 51.96° 51.98°.
Ládví - Krkonoše: 50.74°, resp. 50.64°, což už činí v létě tři dny.
Nicméně stejně nevíme, jaké konkrétní podmínky kdy v historii byly.

Uložil jsem nově Havraň - Líska s povětrnostními hodnotami dle observatoře v Kadani, na Wunderground jsou přehledně stanice, které mají zpracovány, a lze tam dohledat data pro kterýkoliv den od vzniku stanice.

Ještě jsem provázal horní a spodní formulář (Šup a Spoj), aby se to při změně jednoho nemuselo dvakrát ukládat. Doufám to nebude haprovat. Akorát pro uložení do archivu se to před tím uložit musí - tlačítkem Spoj při zatrhnutém Azor.

Jan Cinert (Sobota 16. března 2013)  ⇑

Ještě včera jsem si překlepů 0 - O hned všiml, je vidět, že dnes už jsem starší :-).

Tak přeci to dělá nějakou chybu. Když zvolím uloženou stránku, zkusím změnit 0.13 na 0.28 a Šupnu, tak je to v pohodě. Když kliknu na Spoj, tak zmizí hodnota azimutu v "cíl", zůstane jen vzdálenost v km a naskočí rok 2013. Přitom mám označené kolečko za "I azimut (°,km)" a před A°zor (?).

ZH (Sobota 16. března 2013)  ⇑

Teda je fakt, že jsem se v tom zrovna rejpal, ale dbal jsem, aby to bylo divný tak nejvýš na půl minuty, možná jste se zrovna strefil.

Ale pokud jste opravdu použil O.28, byla by to dost triviální chyba, protože je zapsáno ó tečka dvacet osm místo nula tečka dvacet osm, tedy 0.28 ;).

Jan Cinert (Sobota 16. března 2013)  ⇑

Zkusil jsem mrknout co udělá použití koeficientu O.28, ale nějak při tom Azor zlobí. Myslím že nedělám zase nějakou triviální chybu, a že se na Azoru pracuje. Tak počkám a pak to probereme.

ZH (Sobota 16. března 2013)  ⇑

Předělal jsem trochu hlavní tabulku Azoru, aby tam nebyly věci, které nikoho nezajímají, hlavně je tam místo pravého místního času čas reálného východu Slunce, tedy první paprsek v místních krajinných a atmosférických podmínkách v SEČ nabo SELČ. V obláčcích jsou pak ostatní údaje.

Ještě připomínám, že podle nové módy se zadává refrakční kvocient 0.28, protože je prý při východu a západu slunce obligátně dvojnásobný, osvědčilo se to.

ZH (Pátek 15. března 2013)  ⇑

Došlo mi, jak je možné, že rozdíl nadmořských výšek mezi Jadranem (Terst) a Baltem (Kronštadt u Petrohradu) je klasickými metodami 46 cm, ale podle výšky geoidu nad elipsoidem 30 metrů. Myšlená hladina moře je mezi těmi místy šikmá (proti geoidu), ale vodováha je taky šikmá, takže se to srovná.

Napadlo mi, jestli to nemůže mít vliv na výšku Slunce nad viděným obzorem (astronomický obzor je vodorovná rovina), na území ČR výška geoidu kolísá +-2 m, např. Sněžka je oproti elipsoidu o 1.2 m níž než 100 km vzdálené Ládví, což je v praxi zanedbatelné, ale je to. Mezi Grónskem a Hudsonovým zálivem je rozdíl 85 m na 2100 km, tudíž 4 m na 100 km, to je jeden z největších.

ZH (Čtvrtek 14. března 2013)  ⇑

Ale hradním architektem se stal až 1919 či 1920, kdy teprv začal přebudovávat hradní nádvoří, zahrady a Nový palác.

Onen odkaz, který je zajímavý, ale za validnost neručím, je tady, ještě na tohle jsem narazil.

J. Čihák (Čtvrtek 14. března 2013)  ⇑

ZH: K našemu tématu o možném vlivu Plečnika na dostavbu sv.Víta bych chtěl připomenout, že přišel pracovat do Prahy už v roce 1911.

ZH (Čtvrtek 14. března 2013)  ⇑

Odkaz na názorný model geoidu - viz.

J. Čihák (Čtvrtek 14. března 2013)  ⇑

Cihlové gotické katedrály: Hradec Králové, Brno, Roskilde, Ulm, Albi, Mnichov.

J. Čihák (Čtvrtek 14. března 2013)  ⇑

Katedrály jsou sestaveny z malých dílů spojených maltou. Jestli to dobře chápu, tak v konstrukci se vyskytují různá namáhání (tlak, tah, ohyb, krut, smyk), ale ve spojích musí převládat stlačování, jinak by katedrály spadly.

Zajímalo mě, jak vysokou zeď je možné postavit z pískovcových kvádrů o nízké pevnosti, třeba 15 MPa. S ohledem na koeficient bezpečnosti 10 mi vyšlo 73 m. Na stavbu katedrál postačí pískovec a opuka s běžnou kvalitou. Žulové katedrály jsou vlastně jen přepychem, protože pevnost zajišťuje důmyslná konstrukce.

Jan Cinert (Středa 13. března 2013)  ⇑

Díky, teď si uvědomuji, že dříve jsem to tak zadával správně, a nyní, jako obvykle, jsem to zapomněl a udělal chybu.:-)

ZH (Středa 13. března 2013)  ⇑

Jan Cienrt: s Azorem je to takový špek, nahoře se dává vzdálenost v metrech, dole v kilometrech. Já se dlouhodobě bojím do toho vrtat, protože dávno nevím, kolik jiných míst taková jedna změna ovlivní, nicméně někdy to mám v plánu sjednotit.

Jan Cinert (Středa 13. března 2013)  ⇑

Stavitelé se museli vyrovnat s oběma hledisky. Stavba se musela vyrovnat staticky se šikmými tlaky přenášenými ze zaklenutí do stěn i s pevností v tlaku. U sloupu mezi čtyřmi klenebními poli se šikmé tlaky navzájem vyrušily a sloup mohl být subtilní, ale pevný v tlaku, aby zachytil zatížení. Obvodové stěny musely být masivní. Problém nastal u pilířů vytvořených z více kamenných kusů, na rozdíl od sloupů z jednoho kusu kamene. Aby se dosáhlo kompaktnosti pilířů, musela být malta velmi kvalitní a pevná i v tlaku. V pilířích Zlaté brány sv. Víta se proto místo malty použilo olovo a jak jsme probírali u Juditina mostu, tak tam se přidaly železné kramle.

Dodělal jsem půdorys baziliky sv. Jiří, takže jako obvykle, je to zase jinak, nežli se jevilo v průběhu práce. Odchylka azimutu Vratislavova kostela není +3,5°, jak jsem tu posledně psal, ale je to jen +2,1°. Takže založení se opět vrací na úplněk po svátku Nanebevzetí P. Marie, ale v roce 924. Nejprve jsem z toho byl smutný, rok 922 se mi moc líbil kvůli shodě s Arnulfovou přítomností, ale pak jsem se zase rozradostnil. I kostely Bořivoje, Spytihněva a Boleslava II. byly založeny dva roky potom, co vznikl (politický) důvod pro jejich založení. Takže to vypadá, že po učinění slibu založení kostela byla dvouletá lhůta pro jeho skutečné založení. Podobně to možná vychází i u mikulčické baziliky, zřejmě založené Rostislavem v roce 848, tady dva roky po tom, co byl v roce 946 dosazen za knížete.

Stránku jsem uložil a asi se tam projevuje nějaká chyba v převodu mezi elipsoidem a geoidem. Háže to tam (jen administrativně) azimut 109.4, i když byl zadán 70.5°.