Jan Cinert (Neděle 17. března 2013)  ⇑

Myslím si, že teď je to uživatelsky úplně dokonalé a už bych si odpočinul. Při získání hodnověrného azimutu, jako vstupního údaje do Azoru, jsou daleko větší úskalí a možné nepřesnosti, nežli je změna hodnoty po zdání do Cíl o nějakou setinu stupně. Vznik rozdílu je definován a kdyby s tím někdo měl potíže, tak ať se zeptá.:-)

Z pohledu archeoastronomického datování je daleko větším problémem definování období vzniku takového principu vytyčování kostelů. To je můj dlouhodobý rest, k jehož splnění nemám nyní dostatek času a podkladů. Projevuje se to u baziliky na Děvíně. Podle hrubého odečtu azimutu z GE vychází založení v roce 633 a 899. Jenže mohl být princip používán už před Bedou Ctihodným a prosadil se v tomto již Dionýsius Exiguus? To je dosud otázka, která se dá vyřešit jen na obsáhlém posouzení všech kostelů z 6. a 7. století.

ZH (Neděle 17. března 2013)  ⇑

Trochu jsem to graficky upravil, taky se mi to nelíbilo, ale byl jsem línej...

Jak jste říkal, že když zadáte do Cíle azimut, objeví se pak jiná hodnota, dle elipsoidu... Taky se mi to nelíbí, teoreticky můžete zadat i souřadnice elipsoidní, ale nevím, jak se s tím vyrovnat, aby se to nezkopmlikovalo dalšími zatržítky. Je to pro vědce, tak to snad dovedou ošidit ;). Ale jestli máte nějaký nápad, tak to ještě udělám.
Jinak se mi v noci podařilo umoudřit složitou rovnici pro výpočet rovnice času (dosud tam byla jednodušší méně přesná), tak časy jednotlivých azimutů se zdají odpovídat Horizons, a to byl poslední, jak vždycky říkám, problém, který mi ještě zbýval.

Jan Cinert (Neděle 17. března 2013)  ⇑

Pro mne perfektní. Jenom by snad pro jiné mohlo být zavádějící, že zatrhované kolečko u GPS a I azimut je za těmito nápisy, zatímco dole je kolečko vždy před nápisy.

ZH (Neděle 17. března 2013)  ⇑

No, teprve teď by to mělo být OK, byl tam ještě problémek, že se nepřenesla informace o zatržení režimu Azimut, tak jsem Děvín opravil.
Teď by se tedy i při uložení do historie nemusely před tím extra ukládat formuláře, ale převezme to aktuálně zeditované hodnoty. Můžou tam být nějaké programátorské překlepy, tak to když tak hlašte.

Jan Cinert (Neděle 17. března 2013)  ⇑

Používám a už teď to pro mne funguje jako dobře namazaný stroj.

ZH (Neděle 17. března 2013)  ⇑

Bude možná hůř ;). Teď to nepoužívejte, ještě jsem to rozhrabal a jestli se mi to teď nepodaří vyladit, tak se k tomu dostanu až zítra v noci. Snažím se, aby ani při uložení do historie se to nemuselo před tím ukládat.

Jan Cinert (Neděle 17. března 2013)  ⇑

Díky za vynaloženou práci, funguje to a jen někde je změna o 0,01°. Nechci být přehnaný puntičkář :-), ale dostal se otazník za v I azimut za kolečko.

ZH (Sobota 16. března 2013)  ⇑

Dík za upozornění, opravil jsem to.

Na běžné vzdálenosti několik km, třeba
Havraň - Líska (19 km) je to zanedbatelné, i když to v létě může činit den rozdílu, azimut třeba místo 51.96° 51.98°.
Ládví - Krkonoše: 50.74°, resp. 50.64°, což už činí v létě tři dny.
Nicméně stejně nevíme, jaké konkrétní podmínky kdy v historii byly.

Uložil jsem nově Havraň - Líska s povětrnostními hodnotami dle observatoře v Kadani, na Wunderground jsou přehledně stanice, které mají zpracovány, a lze tam dohledat data pro kterýkoliv den od vzniku stanice.

Ještě jsem provázal horní a spodní formulář (Šup a Spoj), aby se to při změně jednoho nemuselo dvakrát ukládat. Doufám to nebude haprovat. Akorát pro uložení do archivu se to před tím uložit musí - tlačítkem Spoj při zatrhnutém Azor.

Jan Cinert (Sobota 16. března 2013)  ⇑

Ještě včera jsem si překlepů 0 - O hned všiml, je vidět, že dnes už jsem starší :-).

Tak přeci to dělá nějakou chybu. Když zvolím uloženou stránku, zkusím změnit 0.13 na 0.28 a Šupnu, tak je to v pohodě. Když kliknu na Spoj, tak zmizí hodnota azimutu v "cíl", zůstane jen vzdálenost v km a naskočí rok 2013. Přitom mám označené kolečko za "I azimut (°,km)" a před A°zor (?).

ZH (Sobota 16. března 2013)  ⇑

Teda je fakt, že jsem se v tom zrovna rejpal, ale dbal jsem, aby to bylo divný tak nejvýš na půl minuty, možná jste se zrovna strefil.

Ale pokud jste opravdu použil O.28, byla by to dost triviální chyba, protože je zapsáno ó tečka dvacet osm místo nula tečka dvacet osm, tedy 0.28 ;).

Jan Cinert (Sobota 16. března 2013)  ⇑

Zkusil jsem mrknout co udělá použití koeficientu O.28, ale nějak při tom Azor zlobí. Myslím že nedělám zase nějakou triviální chybu, a že se na Azoru pracuje. Tak počkám a pak to probereme.

ZH (Sobota 16. března 2013)  ⇑

Předělal jsem trochu hlavní tabulku Azoru, aby tam nebyly věci, které nikoho nezajímají, hlavně je tam místo pravého místního času čas reálného východu Slunce, tedy první paprsek v místních krajinných a atmosférických podmínkách v SEČ nabo SELČ. V obláčcích jsou pak ostatní údaje.

Ještě připomínám, že podle nové módy se zadává refrakční kvocient 0.28, protože je prý při východu a západu slunce obligátně dvojnásobný, osvědčilo se to.

ZH (Pátek 15. března 2013)  ⇑

Došlo mi, jak je možné, že rozdíl nadmořských výšek mezi Jadranem (Terst) a Baltem (Kronštadt u Petrohradu) je klasickými metodami 46 cm, ale podle výšky geoidu nad elipsoidem 30 metrů. Myšlená hladina moře je mezi těmi místy šikmá (proti geoidu), ale vodováha je taky šikmá, takže se to srovná.

Napadlo mi, jestli to nemůže mít vliv na výšku Slunce nad viděným obzorem (astronomický obzor je vodorovná rovina), na území ČR výška geoidu kolísá +-2 m, např. Sněžka je oproti elipsoidu o 1.2 m níž než 100 km vzdálené Ládví, což je v praxi zanedbatelné, ale je to. Mezi Grónskem a Hudsonovým zálivem je rozdíl 85 m na 2100 km, tudíž 4 m na 100 km, to je jeden z největších.

ZH (Čtvrtek 14. března 2013)  ⇑

Ale hradním architektem se stal až 1919 či 1920, kdy teprv začal přebudovávat hradní nádvoří, zahrady a Nový palác.

Onen odkaz, který je zajímavý, ale za validnost neručím, je tady, ještě na tohle jsem narazil.

J. Čihák (Čtvrtek 14. března 2013)  ⇑

ZH: K našemu tématu o možném vlivu Plečnika na dostavbu sv.Víta bych chtěl připomenout, že přišel pracovat do Prahy už v roce 1911.