ZH (Sobota 23. března 2013)  ⇑

Vzpomněl jsem si na Frantův příspěvek: viz, v prvopočátcích byl vchod na východě a jen kněz se modlil k východu. Tipnul bych si, že přejali zvyk z antických chrámů, či je přímo využívali. Viz taky diskuse o Parthénonu.

Jan Cinert (Pátek 22. března 2013)  ⇑

To jsem právě zapomněl napsat, že je bazilika otočená, a z toho také usuzuji na založení podle "svastiky". S tím "chrámkem" jsem si trochu zahřešil, protože jsem informaci převzal z Wikipedie a dál to nezkoumal. Měla to být "memorie" u které se poutníci modlili. Na "nějaké snad dva sloupy" jsem narazil jinde, ale teď nevím kde.

ZH (Pátek 22. března 2013)  ⇑

Sice přesně, ale na západ ;). Takže není orientována, ale okcidentována.
Narazil jsem na nějaké půldorysy. O tom chrámku jsem nic nenašel.

Nevím, jestli jsme tu narazili na zaniklou stometrovou baziliku z 13. století na Zbraslavi, mimochodem měla stejný azimut jako sv. Vít. Ve volných chvílích jsem doplňoval zaniklé kostely, je tam 88 položek, víc jich už asi nebude.

Jan Cinert (Pátek 22. března 2013)  ⇑

Jeden kostel přeci jen směřuje opravdu přesně na východ :-). Je to bazilika sv. Petra v Římě. Její osu zřejmě stanovil již předchozí antický chrámek, z něhož se snad našly jen dva sloupy. Takže ten původní mohl být spíše orientován podle dělení kruhu na osminy, nikoliv podle východu Slunce. Ale je to zase ten zmíněný nezpracovaný problém.

J. Čihák: Odkud jsou a z jaké doby ty názory, které uvádíte?

ZH (Pátek 22. března 2013)  ⇑

Říkat můžou, ale prakticky žádný kostel na východ nesměřuje.
Ještě v nedávných dobách, kdy byly katastrální mapy v Praze natočeny o oněch 8°, se orientace kostelů zdánlivě východu víc blížila.
Stále však nemám jistotu, proč byly mapy tak divně natočeny, vydedukoval jsem a geodeti mi to potvrdili, že je to umístěním hlavních tereziánských bodů (Gusterberg a Vídeň), které nejsou na stejné rovnoběžce, ale takto odkloněny, ale nechápu proč to tak je, napadlo mi, zda se nepřizpůsobili nějakému staršímu usu, který se tradoval odedávna.

J. Čihák (Pátek 22. března 2013)  ⇑

Našel jsem nejeden názor, že kostely byly zakládány většinou na jaře a orientovány k východu Slunce v den založení. Oponenti však nevěří, že by existovalo takové pravidlo, spíše věří, že kostely měly směřovat přesně na východ. Byla by to skandální nesvědomitost či svévolnost stavitelů, říkají.

ZH (Pátek 22. března 2013)  ⇑

Co se týče vzdálených obzorů, těžko najít paušální řešení, protože nelze předjímat, jaký je reliéf krajiny po cestě. Mimochodem v cestě od ravenského kostela je pole vysoké asi 9 metrů, takže na moře tudy vidět není.
Asi jsem to přehnal s tou vzdáleností obzoru z výšky dva metry, utkvěla mi cifra z nějakého příkladu, kde byla jiná výška pozorovatelny. Takže je to kolem 5 km, bez refrakce méně, s refrakcí více, rozdíl asi půl km. Nejlépe to testovat na onom Path Profileru, kde lze měnit výšky pozorovatelny, cíle, zakřivení Země a refrakci.

Jinými slovy ponechávám na invenci badatele, aby z volil správný obzor, protože to stroj určit nemůže, leda by sám analyzoval profil dotyčného azimutu, ale to je neschůdné.

ZH (Pátek 22. března 2013)  ⇑

V jižních krajích se staví přes zimu, protože v létě je moc vedro.

Ale dobře, že jste začal zpracovávat jižní kostely, kde je mnohem menší rozptyl mezi slunovraty i lunovraty.

Jan Cinert (Čtvrtek 21. března 2013)  ⇑

ZH: To by byl ovšem velmi převratný vědecký poznatek pane kolego. Znamenalo by to, že ve Vídni půda nepromrzá, když je tamnější kostel sv. Štěpána s azimutem odpovídajícím zimnímu slunovratu :-). Chtělo by to ještě trochu dopracovat, třeba doplnit zjištění, kdy rozmrzá půda v severní Africe :-).

ZH (Čtvrtek 21. března 2013)  ⇑

Jan Čihák: já když něco hledám v Google z věcí, které mě zajímají, tak se zpravidla dostanu na své stránky a do tohoto fóra zvlášť. Takže tuším, odkud vane vítr, když si někdo myslí, že v tom hraje roli Měsíc, buď to našel tady nebo na Bylotojinak ;).

Sám mám obavu, že to často bylo takhle: na jaře přijela stavební huť se zakázkou postavit na místě kostel s oltářem k východu. "Jářku, panímáno, kde tady vychází slunko?" "Támhle za tím kopcem," vece babka. To taky vysvětluje, proč kostely v Bohnicích a Chabrech mají větší azimut, země tam rozmrzá později, a tak huť přijela taky později.

Jan Cinert (Čtvrtek 21. března 2013)  ⇑

ZH: U Ravenny je rozdíl +0,18° a to je už opravdu hodně. Takže azimuty vedoucí přes moře na velkou vzdálenost zatím vynechat. Asi jich naštěstí moc nebude.

J. Čihák (Čtvrtek 21. března 2013)  ⇑

Hledal jsem nové názory na odchylky v orientaci kostelů. Nic převratného jsem nenašel. Nyní se častěji setkávám s názorem, že úlohu v tom také hraje Měsíc. V jednom případě jsem našel přesvědčení, že na orientaci muselo existovat výpočetní pravidlo.

ZH (Čtvrtek 21. března 2013)  ⇑

U Ravenny jsem si uvědomil, že je přeci jen nedořešený problém, hora za kterou má zapadat Slunce za mořem, je vzdálená 238 km, ta by ale byla vidět jen za extrémního refrakčního koeficientu 0.65 (mimochodem, váš cíl je až za horou, která je vysoká 1288 m). Jestli si dobře vzpomínám, vzdálenost obzoru z pozorovatelny 2 m nad mořem je necelých 60 km (díky refrakci, bez refrakce 5 km). Jen hodně vysoké hory relativně k vzdálenosti by tento horizont převýšily. Loni v létě jsem měl tenhle problém rozpracovaný, tj. v jen případě, že by hory přesáhly ideální horizont, tak by se jejich výška brala v úvahu, ale to zapadlo. Časem se k tomu vrátím. V českých podmínkách, resp. v mých experimentech, byly totiž Krkonoše tak vysoké, že se ideální horizont neprojevil. U Ravenny jde o rozdíl cca 0.15°.

Se slzou v oku jsem zrušil své dvoje křivky v Azoru a ponechal jen GPS Path, které jsou mnohem názornější, hlavně na dlouhé vzdálenosti, a lze je měnit v reálném čase, tj. když se zatrhne 'curved Earth' a zadá hodnota gradientu. Mé křivky jsou počítány původním způsobem, data jsou sbírána partyzánsky, tak už se k tomu vracet nebudu.

Jan Cinert (Středa 20. března 2013)  ⇑

Tak při těch opravách jsem si dokonce spletl ravennský kostel Jana Křtitele s kostelem Jana Baptisty. Mají tam těch bazilik nějak hodně :-). Doporučené mapové podklady jsou opravdu dobré. Odečetl jsem u Jana Křtitele podle toho 85.75°. Ariánské baptisterium vypadá na azimut 80.2°. Takže záhada orientace některých kostelů podle osmin dne přetrvává. Že by orientace podle východů Slunce a měsíčních fází byla dodatečným zpohanštěním? Je to velké sousto a já se teď musím věnovat něčemu jinému, takže se do něho budu moci více zakousnout později.

Odkazovaná práce je studentskou prací, kde je důležitější splnit formální stránku zadání, nežli přijít s něčím opravdu novým. Aby se naplnil potřebný počet stran, tak se přidá více omáčky... Je třeba to tak vzít z lidského úhlu pohledu a případně čerpat z takových prací jen shromážděné informace, i to je obohacení. Četl jsem práci již dříve.

Franta (Středa 20. března 2013)  ⇑

J.Čihák: co asi vede antropology, že se zajímají v magisterských pracích o orientaci hrobových jam? Jinak tedy, řekl bych, nic moc...