Jan Cinert (Pondělí 25. března 2013)  ⇑

V onom pojednání jsem se zarazil jen právě u natočení věže. Celkové pootočení je snad míněno od základového zdiva, takže viditelné by mělo být o něco menší. Také jsem zkusil porovnat mapy, jestli bude viditelný rozdíl, ale nic jsem nezjistil. Pokud by se původně jednalo o kostel, tak by měl mít nějakou apsidu a její napojení na věž by se mělo nalézt, když je zdivo věže zachováno. Je to opravdu nějaké zvláštní. Původně mě tento kostel zajímal kvůli odlišnému azimutu, když je v předchozí práci zařazen mezi kostely do zkoumaného období před rokem 1100. Vyklubala se z toho jiná záležitost.

ZH (Pondělí 25. března 2013)  ⇑

Tak jsem kouknul na mapy Yorku, jestli opravdu bude půdorys na ArcGis ap. natočen proti střeše na ortomapách, ale jsou souběžné, tudíž zřejmě tyhle mapy nejsou podle katastru, ale podle ortomap...

ZH (Pondělí 25. března 2013)  ⇑

Asi nenajdu energii, abych dvousetstránkové pojednání o Marii juniorce v Yorku prostudoval zevrubně, ale zdá se, že uvažují o původní funkci (starší fáze) věže jako o lodi kostela, což se mi moc nezdá, protože by kostel byl moc vysoký vzhledem k půdorysu, aspoň naše rotundy tak vysoké nejsou.

Pro nás je ale (obecně) zajímavé, že yorkská věž je spirálovitá, předpokládám, že nechtěně, a hořejšek je proti základům natočen o 4.5°.

ZH (Pondělí 25. března 2013)  ⇑

Vyhledal jsem ten pdf soubor, který zřejmě máte na mysli, vypadá fundovaně, zkusím to někdy přelouskat, abych viděl, jak se to dělá v Anglii.

Mimochodem, včera večer jsem dostal tento dopis: "Vážený pane, octnul jsem se dnes v poledne za slunného dne u poutního místa na Petříně a vzpomněl jsem si na vaši stať o kapličce Božího hrobu a o jejím střešním okénku, kudy má o velikonoční době pronikat dovnitř paprsek slunce. Tak jsem koukal dovnitř, ale nic neuviděl (teprve doma jsem zjistil, že má pronikat až od 27.3.). Náhle mě popadly badatelské a pořádku milovné pudy, v kapličce jsou hory odpadků, které tam naházeli turisté, a tak jsem využil svých znalosti vnikání do uzamčených objektů (nebudu raději sdělovat, kde jsem je při ročním pobytu získal) a vnikl dovnitř, kapličku trochu uklidil, tj. odpadky zametl do kouta (nemohl jsem je odnést, to by byla krádež). Noha správce s koštětem tam zřejmě léta nevkročila. Nejprve jsem ale vylezl do patra, kde jsem seznal, že v poledne ještě slunce do škvíry nedosáhne, chybí mu asi centimetr a půl, máte tedy zřejmě pravdu, že za týden už tam bude. Pak se stala taková komická situace. Vylézal jsem z hrobu do té síňky před ním a (nevypadám věru jak ze škatulky) vyděsil jsem k smrti pár starých lidí, kteří nakukovali dovnitř a viděli z Božiho hrobu vystupovat vousaté individuum. Myslím, že jsem viděl světový seniorský rekord žen i mužů na sto metrů. Ti staříci však zřejmě nebyli zbožní, očekával bych, že zůstanou zírat v na ten úkaz v němém vytržení. Víc už Vám k tomu nesdělím, omlouvám se, že neprozradím svoji totožnost, jistě pochopíte proč. I když jsem svůj přestupek vykoupil dobrým činem. Myslím však, že v poledne příští slunný den se na místě možná potkáme, paprsek bude lze pozorovat i zvenčí. Váš NN."

Jan Cinert (Pondělí 25. března 2013)  ⇑

Tak to se musím omluvit za zbrklost z nedostatku času. Prolétl jsem výsledky archeologického výzkumu (St Mary Bishophill Junior and St Mary Castlegate - York ...) a sloučil omylem dohromady mřížkové a šikmé šrafování v půdorysu. Z toho jsem rychle odvodil, že se našly izolované zbytky základů původního kostela. Podle dosavadních zkušeností jsem pak "velmi rychle" nalezl vysvětlení. Je to poučné pro příště.

ZH (Neděle 24. března 2013)  ⇑

Moje hypotéza byla, že věž stála samostatně a pak k ní byl dostavěn kostel.
Teď jsem se pokusil k tomu něco dohledat, tady uvádějí, že věž je nejstarší částí kostela, spodní část věže (do patra se zvony) pochází z přednormanské éry, tedy před r. 1066, jsou v ní druhotně použity kameny mj. z nedalekých římských ruin, též z ér přecházejících normanské invazi, tedy anglosaské a vikingské.

K čemu původní věž sloužila, není zřejmě jasné, ale asi neměla religiosní funkci a byla natočena podle jiného principu. Pak byla využita jako zvonice kostela, který tím získal neobvyklou orientaci.

Jan Cinert (Neděle 24. března 2013)  ⇑

Je to v pohodě, na jižní polokouli se snad nedostaneme, to bychom museli hodně předělat historii :-). Hlavně že u těch na západní polokouli nepozbydeme důvěry a nebudeme odvoláni :-). Uložil jsem stránku znovu a raději předělal název, aby bylo jasné, že se jedná o azimut dochované věže a nikoliv nedochovaného původního kostela.

Znejistěl jsem, jestli si rozumíme s věží-zvonicí kostela v Yorku. Nebyla to samostatná zvonice, jak to někdy bývalo, ale západní součást původního kostela. Jestliže byla nejprve založena západní stěna kostela šikmo, tak i zároveň východní zeď věže. Podobně byla šikmá i západní zeď kostelíka na původním znojemském hradišti (půdorys je v článku o arch. datování). Proč tomu tak bylo si nejsem jistý, jen zatím cosi naznačuji právě v souvislosti tímto kostelíkem.

ZH (Neděle 24. března 2013)  ⇑

Máte pravdu, omlouvám se. Opravil jsem to, ale můžou tam být ještě další kostlivci, na západní polokouli, ev. na jižní, když tak dejte vědět. Jestli nebylo líp, když byl nultý poledník na Kapverdách...

Jan Cinert (Neděle 24. března 2013)  ⇑

Mě to zlobí pořád. Zkoušel jsem i jestli nemám jiné znaménko mínus, ale není to tím a když jsem zkusil Šupnout i na uložené stránce ZH s Yorkem, tak mi zase naskočilo -0.912867. Nyní ale opravdu už zůstane původně zadaná západní délka v políčku.

ZH (Neděle 24. března 2013)  ⇑

No, já jsem to nechtěl komplikovat, taky jsem zjistil, že se znaménko minus (zatím jsme na západní polokouli nebyli...) nepřepsalo v režimu stupně:minuty:vteřiny (v režimu desetinné tečky ano), tak jsem to ráno opravil. Ale tím to podle mě nebylo, protože tím by se člověk dostal někam do Lamanče, jak jsem experimentálně zjistil, tady šlo o -0.912867 místo -1.087292. Vidím, že lež má krátké nohy ;), problémek tam byl, ale nezpůsobil to.

Včera jsem byl ve Ctěnicích, kde je mj. výstavka o geologii Prahy, nic moc extra tam není, ale psali, že v Praze byl jen podřadný pískovec, který se nehodil na kvádry, používal se takřka výhradně na písek, zpravidla tak, že se vyrejpal a nechal přes zimu venku rozpadnout.
Jsou tam vzorky pražských nerostů, halit teda ne.

Náhodou jsem včera a dneska narazil na tři samostatně stojící zvonice, ve Svémyslicích, v Podolí a na Pankráci, ta podolská je severojižně orientovaná, trochu jinak než kostel, ostatní dvě ne, ta pankrácká je zcela jinak než kostel.

Franta (Neděle 24. března 2013)  ⇑

Já jsem si včera všiml, že když se do Azoru překopírují souřadnice převzaté z Google Maps tak, že zmizne záporné znaménko u východní délky, tedy dole pod okénkem formuláře se neukazovalo v převodu na desetinné zobrazení polohy. Nebyl ten posun způsoben tím?
Dnes už znaménko mínus nemizí.

ZH (Neděle 24. března 2013)  ⇑

No nevím, podle mě tam máte špatné souřadnice Yorku, zkusil jsem se taky do Yorku podívat a na žádný problém nenarazil.

Nicméně ta zvonice je úhlopříčně orientovaná k základním světovým stranám a stěnami dost přesně k ke slunovratům, takže to mohla být obdoba věže větrů. Pak k té zvonici přistavěli kostel, který byl možná původně opodál.

Jan Cinert (Neděle 24. března 2013)  ⇑

Tak mi to nedalo a podíval jsem se na kostel Sv. Marie v Yorku (stránka uložena), který má mít azimut 42°. Z románského kostela se zachovala jen věž, a tak není jisté, jestli je její azimut totožný s původním kostelem. U věže jsem odečetl 42.8°, přičemž za LS je zde 46.35° a za ZS 131.46°. Zdánlivá nepřesnost, ale já bych spíše řekl, že západní stěna kostela nebyla kolmá na osu, jak to u takových kostelů často bývá, ale pootočena k severu. Takže, buď byl kostel se 45°, nebo s 46.35°.

Horší je, že jsem zkusil v Azoru zatrhat Google Earth, G-MapaZH, GPS Visualizer a Bront, všude je výsledek posunutý o 10 km k východu. Několikrát jsem to znova zadával a kontroloval se samotnou mapou GE a GPS Vizualizerem, protože se znám, ale chybu jsem neobjevil.

Jan Cinert (Sobota 23. března 2013)  ⇑

Mezitím jsem pochopil, že Obr. 3. je vytvořen podle magnetické deklinace, takže neodpovídá astronomickému severu. U tak staré práce je opět nutná opatnost při důvěře, jak je vlastně stanoveno vyznačení severu. Do toho jsem vůbec nechtěl šťourat, ZH už odchylku objevil. Autoři také pracují jen se základním časovým roztříděním doby výstavby kostelů. Je to trochu složitější, u každého kostela je třeba najít původní půdorys, porovnat ho se stávajícím stavem a případně stanovit odchylku. Jak jsem z textu pochopil, tak zjistili, že průběh podélných zdí z vnějšku se navzájem neschoduje a snažili se určit osu kostela v interiéru. To je rovněž problém, se kterým zápolím také. Došel jsem k tomu, že vytyčeny byly vnitřní stěny, kterými byl vymezen budoucí posvěcený prostor.

Franta (Sobota 23. března 2013)  ⇑

"chyba v azimutu letního slunovratu cca 44° a zimního cca 133°"

Není autor Skot? Někde kolem Glasgowa by to mohlo být 44°. Možná je to bráno jako mezní hranice.