Jan Cinert (Středa 3. července 2013)  ⇑

Několikrát jsem se tu zmínil o připravované knize, jenže každý měsíc chodí složenky, které se musí zaplatit, takže práce na ní se protahuje. Dám sem tedy zatím jen takovou vějičku formou zábavného kvízu.

Probírali jsme tady různé "Osáky", héroie jarní rovnodennosti, kteří jsou na ose, čili uprostřed mezi slunovraty a mají jednu ruku nebo v ruce drží sekeru, nebo jsou přímo tesaři. Jeden takový "Jarňák" (Arés) či "Osák" (Esus) byl v Praze. Podle Kosmy měla být Praha založena v místě kam ukazuje Libuše a kde muž uprostřed lesa tesá práh.

Kvíz: V jaké vesnici v 11. století stála Libuše, když byla zároveň vzdálena od Prahy 30 honů?

ZH (Středa 3. července 2013)  ⇑

Je to zajímavé, akorát že ten Ohnivec (Jánský vrch) je na západové linii od Petřína a ne Ládví, mluvím o západu Slunce o letním slunovratu.

J. Čihák (Středa 3. července 2013)  ⇑

Ze stanoviště 50°8'23.211"N, 14°28'16.104"E jsem udělal fotografii středohoří směrem na Mostecko. Kvalita je nízká, ale dostatečná k rozeznání středohorských kopců. V červenci asi nebude možné pořídit lepší snímky. Z vrcholu Ládví není nikam vidět, dokonce i geodetická věž je schovaná mezi korunami stromů. Kdysi odtud býval lepší výhled do středohoří a snad i dále. Zajímalo by mě, které menhiry jsou kolem linie Ládví-Medvědí skála zaručeně pravé.

J. Čihák (Pondělí 1. července 2013)  ⇑

Našel jsem další náhražkové stanoviště pro fotografování, odkud je vidět Oblík, Milá, Srdov a Brník. Za nimi je část Krušných hor nazývaná Rudolická hornatina s nejvyšším vrcholem Medvědí skála. Raná vidět není, je o 52 m nižší než Oblík a před ní leží nevýrazné návrší. Pozorování však ruší opar a viditelnost je nevalná. Zatím nic pro dálkové fotografování.

J. Čihák (Neděle 30. června 2013)  ⇑

Ještě jsem našel fotografii z 14.07.2012 21:04. Vlevo za lesem je Oblík 302,84° a za ním Milá 303,09°. Za nimi je část Krušných hor s Medvědí skálou, pod ní je Janský vrch. Raná 301,03° je mimo záběr.

J. Čihák (Sobota 29. června 2013)  ⇑

Omlouvám se za chybnou identifikaci telekomunikační věže. Dálkové fotografie bývají klamné. Jedná se o Nehošť, 50°13'36.379"N, 14°18'56.621"E, 310,92˚, 14,7 km.

Na složené fotografii je vlevo malý kuželový vrch Číčov, 50°27'39.885"N, 13°48'4.870"E, 307,09˚, 477 m.

J. Čihák (Pátek 28. června 2013)  ⇑

Níže je chyba, odečetl jsem jiný údaj. Oprava: 309,51˚ poslední paprsek. Takže je to Kamenec 814 m. Slunce v období kolem slunovratu zapadá za Novoveskou vrchovinou.

J. Čihák (Pátek 28. června 2013)  ⇑

Toto vypočítal A°zor. Tak si vyberte.
308,65° poslední paprsek

310,14° Mračný vrch
309,45° Kamenec
308,72° Větrný vrch WGS 308,65°
308,30° Jeřabina
307,85° Bratrská
306,26° Strážný vrch

J. Čihák (Čtvrtek 27. června 2013)  ⇑

Loučná je moc daleko, nebude to Mračný vrch 852 m?

J. Čihák (Čtvrtek 27. června 2013)  ⇑

Jsem si skoro jistý,že Slunce zapadlo při pohledu od Ládví za druhým kopcem zprava. Je ten první Loučná?

ZH (Středa 26. června 2013)  ⇑

No, fotka je trochu malá, znám lidi, co můžou na Krušné hory koukat od havraňského kostela ;).

J. Čihák (Středa 26. června 2013)  ⇑

Tady je z vrchu Bořeň vyfotografován horizont, který se podobá tomu na fotografii od Ládví.

ZH (Středa 26. června 2013)  ⇑

OK, fotky z loňska jsou tady: 1, 2, 3.

J. Čihák (Středa 26. června 2013)  ⇑

Mě včera více zaujala fotografie z 12.07.2012 21:08 (druhá), kde je také zachycen poslední paprsek. Když ho vyznačíte šipkou na složené fotografii z 21.06.2013, získáme dva azimuty a identifikace kopců bude snadnější.

Na fotografii z 12.07.2012 21:09 a jiných je dobře vidět telekomunikační věž v Klecanech, o kterou se zajímal Franta. Souřadnice: 50°10'46.034"N, 14°24'57.427"E.

Na fotografiích z 13.07.2012 21:07 a 21:14 je vidět pokračování obrysů na jihozápad.

ZH (Úterý 25. června 2013)  ⇑

Tady je klíč.