Jan Čihák (Neděle 31. ledna 2021)  ⇑

No, kdyby používali cameru obscuru, pak by veduty nemohly být tak deformované. Případně ji použili, ale pak obrázek překreslili do ptačí perspektivy. Přitom uplatňovali i fantazii jako malíři. Avšak buďme vděčni za ty veduty, jinak bychom jenom tápali.

Jan Cinert (Neděle 31. ledna 2021)  ⇑

Je to otázka, zda Bossche použil cameru obscuru. Nejen Vyšehrad, ale i Belvedér je podle samostatné kresby, tentokrát z Kampy. Včetně Opyše, který je tím převýšený a se stromy, oproti skalnatému Opyši, namalovanému společně s Hradem na jiné kresbě. Takže konec Jeleního příkopu je správně i s Myší dírou, ale Opyše jsou tam dva. Jeden z pohledu s Petřína a druhý převýšený při pohledu z Kampy. Předěl mezi nimi je ohradní zeď, která je dnes za Starými zámeckými schody a náležející ke kresbě z Kampy. Proto je Belverér i s plotem vpravo tak převýšený oproti Hradu.

ZH (Neděle 31. ledna 2021)  ⇑

No ještě jsem při obědě přemýšlšl... V cameře obscuře je obraz převrácený stranově i výškově, takže jedna z mých předchozích úvah je lichá. Nicméně stačilo by tam vrazit jedno zrcadlo, aby byl obraz alespoň výškově správně, s tím už by se lépe pracovalo, taky by to měl kreslíř jak na stole. To by vysvětlovalo, proč je veduta Zlíchova, i La Cita di Praga stranově převrácená (resp. to druhé jsem převrátil, aby bylo poznat, že je to Praha, nicémě nadpis se tím stal zrcadlovým).
Rytec nemusel tušit, zda byl obraz obkreslen přímo, nebo přes zrcadlo. Viz ytimg.com

ZH (Neděle 31. ledna 2021)  ⇑

Mimochodem, camera obscura byla známa už od starověku, od roku 1550 byla vylepšena čočkou, 1568 s clonou, aby obraz byl ostřejší, 1620 Kepler vyvinul přenosnou cameru obscuru, pro malíře krajin. Jistě si s tím hrál už dříve, mezi lety 1600-1612 působil v Praze.
Na Valdštejnově lodžii si lze pohrát s camerou obscurou v malém zahradním altánku, řekl bych, že obraz na matnici, resp. papíru, lze obkreslovat z obou stran.

ZH (Neděle 31. ledna 2021)  ⇑

Já teda nemám pocit, že by Vyšehrad byl natočen o čtvrt kruhu. Sadeler i veduta z r. 1635 jsou kresleny zřejmě z Mrázovky (podle zákrytu se sv. Pankrácem), a jak vyšehradská brána, rotunda, tak Venušina lázeň jsou správně. Vtava i dnes zabíhá do přístavu, kdysi to mohlo být i víc, podle toho, jak to která povodeň vymlela či zanesla.

Ta celková paralaxa je asi způsobena tím, že z Petřína byl Vyšehrad moc daleko, dalekohledy sice byly, ale pro změnu nejen stranově, ale i výškově převrácené, tak to nebyl žádný med... Tak se přesunuli na Mrázovku, pro detaily jistě i blíž. Řek bych, že paralaxa není 90°, ale pouhých 30°.

Jan Čihák (Neděle 31. ledna 2021)  ⇑

Na první pohled se mi zdálo, že před Prahou je velký meandr podobný holešovickému. Situace se hodně odchyluje od reality, ale bude to jinak. Kreslíř natočil celý Vyšehrad i se skálou o cca -90°. Vltava přitéká od jihu, před Prahou se stáčí na západ a za Vyšehradem se se prudce stáčí na sever. Tohle kreslíř nemohl vidět a přesto nakreslil. Skutečná situace je patrná třeba na Winklerově mapě. Pak se nelze divit, že skutečnosti neodpovídají detaily jako například Myší díra. To kroucení Vltavy a natočení Vyšehradu má jiné příčiny než diskutované zrcadlové převrácení. Tohle udělal přímo kreslíř. Není mi jasné, co ho k tomu motivovalo.

Jan Cinert (Sobota 30. ledna 2021)  ⇑

Omlouvám se, teď jsem to pochopil lépe. Převrácený výsledek vzniká z nepochopení. Třeba prvotní dlaždice tzv. vyšehradského typu jsou převrácené. To znamená že jejich výrobci dlabali formy podle předlohy, a protože to dělali poprvé, tak si neuvědomili, že výjev na obtisklé dlaždici bude převrácený. Podobně na kotli z Gundestrupu je něco určitě převrácené. Takže i tam tvůrce asi vyklepával výjev z druhé strany a z čelní je to převrácené. Takže u Zlíchova rytec zřejmě nepochopil, že kresbu má zpracovat převráceně.

Jan Cinert (Sobota 30. ledna 2021)  ⇑

Cesta k Belvederu má vést správně přes Opyš do Hradu. Z úhlu autorova pohledu ale byla schovaná za výběžkem Opyše. Musel vědět, ža tam cesta je, ale popletl to a namaloval to takhle špatně. Pak mu vyšel konec Jeleního příkopu až za Belvedér. Tak mi alespoň připadá přijatelné vysvětlení.

Vše určené k otisku se musí udělat zrcadlově převrácené. Je to dlouho, co jsme dělali bábovičky na pískovišti, takže si člověk hned nevzpomene. :-)

ZH (Sobota 30. ledna 2021)  ⇑

Já se nedivím ničemu, meandru ani Brusnici, jen ta cesta na 1535, která jako by vedla k Belvederu místo k Černé věži, je divná.

Všiml jsem si párkrát, že bývají rytiny stranově převrácené, z toho plyne, že rytec asi neznal reálie, například Sadelerova rytina Zlíchova z vyhlídky na Vyšehradě viz, Sadeler ovšem Prahu znal... Moc tomu nerozumím, to se nalepí kresba na papíře na měděnou desku a skrz papír se reje. Ale jak se stane, že je papír naruby? Jestli tvůrci předlohy někdy malovali zrcadlově, aby ulehčili práci, a někdy ne?

Jinak, správná námitka proti mé hypotéze, že dolní Jelení příkop vykopal POII, je, že Brusnici popisuje už Kosmas...

Jan Čihák (Sobota 30. ledna 2021)  ⇑

Veduty jsou někdy nepochopitelné. V níže uvedeném případě mě udivuje ten obrovský vltavský meandr před Vyšehradem.

Jan Cinert (Sobota 30. ledna 2021)  ⇑

No vida, zapracoval jste. Pravda, Švédská válka, tohle já už nedohledal, když jsem pochopil, že podle stylu jde o 19. století. Jen jsem koukal na západní fasádu Mostecké věže, jestli je Švédama poničená. Připadalo mi to tak, ale je to nezřetelné, takže jsem na to raději nepoukazoval. Podobně provedená je i na rytině z roku 1635, včetně opravy špatné perspektivy střešního hřebene, a vůbec je tedy jasné, že tahle varianta byla Försterem kopírována a při vynášení výšek se mu roztáhla měrka, nebo popletl měřítko.

Chyba s koncem Jeleního příkopu v roce 1635 zůstala, ale zmizela cesta kolem Kramářovy vily a Myší díra je prosekaná. Takže to odpovídá opravdu tomu, co jsem už předtím psal, že ona cesta byla nejspíše vytvořena jako pohodlnější, místo krkolomné původní Myší díry někdy při rozvoji Malé strany.

Jan Willenberg z 1601 tuto cestu vynechal, ale zakreslil cestu Myší dírou a správně má i konec Jeleního příkopu. Jan Kozel z 1562 tu cestu také nemá, Jelení příkop má správně a v Myší díře dokonce dvě cesty. Ale krajina je jak od Hieronýma Bosche, takže z toho se nedá vycházet.

ZH (Sobota 30. ledna 2021)  ⇑

Tak takhle je to: 1635.

ZH (Sobota 30. ledna 2021)  ⇑

Docela se hlupáček demaskoval tou švédskou válkou ;-).

Nevím, jestli si troufl přemalovat takové reálie, jako toho sv. Tomáše, nebo opravdu vycházel z jiné verze Sadelera. Každopádně existuje verze z roku 1606, 1618, třeba nejenom ty. Leccos shořelo při požáru Staroměstské radnice a nemusí být ve Vídni.

Jo, koukám, že Sadeler ml. žil od r. 1597 do 1629, kdy zemřel, v Praze jako dvorní rytec císařů počínaje Rudolfem II. Takže Prahu znal velmi dobře a bůhví, kolik let se s tím, se svými pomocníky, mořil, syn Tobias byl taky rytec.

Nevím, kolik kopií snese mědiryt, ale možná si jen někdo přál mít svůj novej barák na rytině, a tak zadal nové vydání.

Jan Cinert (Pátek 29. ledna 2021)  ⇑

Slovo "podvod" je možná přehnané, ale autor špatně překreslil Sadelera, aniž by se přiznal, a antidatoval. Ale opravil kupodivu špatnou perspektivu hřebene mostní věže. :-)

ZH (Pátek 29. ledna 2021)  ⇑

Je to ještě jinak: "Philipp van den Bossche (též Bosch, Bosche) kreslíř, vyšívač a tapecír pravděpodobně flámského původu. Poprvé je doložen až během 1604-1612 na rudolfínském dvoře v Praze a 1612-1615 v Augsburku. Z jeho bohemikální topografické tvorby vyniká zvláště panoráma Von Ursprung und Erbauung der löblichen Stadt Prag (Praha? 1606), složený z devíti listů. Rytcem této rozměrné pražské veduty byl Hans Wechter st. a nakladatelem Egidius Sadeler ml. Sadeler publikoval v roce 1618 ještě verzi zmenšenou do čtyř listů." (ecyklopedieknihy.cz)

Dík, že jste si všiml tiskaře, ryl to ovšem C. V. Pinas, který je nám známý z barevných plánů Prahy lemovaných vedutami. Naše veduta je datována 1842-1845, není to nicméně podvod, leda ode mě, ale tehdejší retro.