J. Čihák (Středa 13. listopadu 2013)  ⇑

Na stránkách o starých fotoaparátech jsem našel následující doporučení.
"Za asi nejlepší knihu, týkající se starých fotopřístrojů, která v ČR vyšla, považuji katalog Kamery obskury, fotografické přístroje z let 1840 - 1940 vydaný Technickým muzeem Praha ke stejnojmenné výstavě v roce 1983. Ačkoli textová část není z nejrozsáhlejších, poskytuje přehled základních typů přístrojů a především bohatou fotografickou dokumentaci fotoaparátů ze sbírek Národního technického muzea s uvedením výrobce, roku výroby a základních parametrů. Díky tomu se jedná o neocenitelnou pomůcku každého sběratele, zvláště se zaměřením na území bývalého Rakousko - Uherského mocnářství a následně České republiky."

ZH (Středa 13. listopadu 2013)  ⇑

Kramerius - někdy to lze online, někdy ne, podle autorských práv.

Ten terén je zajímavá otázka, ještě jsme myslím nediskutovali Svatováclavskou studánku. Bohužel nevím, v jaké hloubce byla nalezena a zda je to původní pramen, je teda umístěna dost divně, JMK k tomu říkala, že dvorní geologové říkají, že podzemní průsaky jsou nevyhpytatelné, takže to mohlo být na protilehlé straně od sklonu hradního hřbetu (tj. sklon od západu k východu).

Jan Cinert (Středa 13. listopadu 2013)  ⇑

Tak to je velká výhoda, usnadní to zpětné hledání. Díky tomu se prozradilo, že se Vám přeci jen podařilo prolomit NP Kramerius. :-) (Čtvrtek 17. října 2013 (ZH): Stať byla původně otištěna tady 1911.)

Musím vzít zpět svojí úvahu, že snad na fotce hrobu K 1 je vidět souvrství vyššího násypu. Už mi došlo, že ta tmavší homóznější vrstva je jen zbytek zásypu vně původní výdřevy hrobu, a že ve skutečnosti světlejší zvětralá břidlice pokračuje dále dolu, byť je z větší části zakryta oním sesypaným zásypem. Základy vnějšího prstence s odskoky jsou směrem do strže, takže zde se terén již prudce svažoval, jak píšete.

ZH (Středa 13. listopadu 2013)  ⇑

Pro věrné účastníky diskuse: zhola.com/praha/guestbook/vybratURL.php
Jsou tam jen odkazy učiněné oním preformovaným vkládáním, tedy od ledna 2010.

ZH (Úterý 12. listopadu 2013)  ⇑

Jan Čihák: pěkné kousky, vypadá to na nějaké amatérské foťáky na svitkový film, který měl také různé rozměry. Josef Sudek.

Jan Cinert - k nepublikované diskusi: Jak jsem měl příležitost podívat se pod III. nádvoří, překvapilo mě, jak byla rokle hluboká (viz), i když zpětně si dokonalou představu udělat neumím. Z nynějšího nádvoří k podlaze katedrály je to dnes snad 70 cm nahoru, spodní úroveň základu vnějšího oblouku apsidy je necelé dva metry pod dlažbou katedrály, tedy řekněme 130 cm pod povrchem III. nádvoří. Jak koukám na zmíněnou fotku chodby k Bartoloměji, chodba byla docela hluboko. Ale chtěl jsem tím říct, že možná spodní odskok základu či podezdívky vnějšího oblouku byl přímo na skále, vždyť se to tam prudce svažovalo do strže, proč by tam mělo být 60 cm hlíny...
Když se ale vrátím k úrovni podlahy baziliky, ta byla 108 cm pod katedrální, tedy cca 40 cm pod úrovní nádvoří, chodba ale je dle fotky mnohem níže, jakoby vedla do úrovně krypty, přitom ale mířila doprostřed baziliky mezi krypty.

J. Čihák (Úterý 12. listopadu 2013)  ⇑

Oblíbené byly Kodaky, na ukázku jsem letmo našel modely z roku 1905 a 1916.

ZH (Pondělí 11. listopadu 2013)  ⇑

Ještě taková zajímavost ke starým foťákům: Alberto Vojtěch Frič, jehož odkaz jsem vždycky sledoval, protože to byl jakýsi můj vzdálený prastrýc, fotil, jak mi odepsala jeho prasnacha Yvonna, do konce I. světové války na skleněné desky, ale před r. 1922 zkonstruoval aparát na kinofilm, přičemž ve světovém měřítku zavedl takový Kodak až v r. 1933, Fričův přístroj je vystaven v NTM.

ZH (Pondělí 11. listopadu 2013)  ⇑

Na Wikipedii píšou o deskách, že vymizely počátkem 20. století, ale přetrvávaly v astronomii, mj. proto, že nebyly náchylné se prohýbat jako filmy větších rozměrů. Rozměry byly od 6x4.5cm do 24x30cm. Myslím, že se dlouho používaly u profesionálů i na architekturu, mám pocit, že Sudek fotil pořád na velké desky a nezvětšoval, ale dělal kontakty, nevím proč, ale asi taky kvůli eliminaci dalšího zkreslení, zbylo jen zkreslení objektivem. Asi se fakt nedá odhadnout, jakou techniku měla fotografická firma ve SvV kapli k dispozici.

Mimochodem Oldřich Karásaek používal dlouho formát 6x9 v barvě, když to dávno nikdo nedělal (používali kinofilm), ale už někdy před deseti lety jásal nad možnostmi digitálníé fotografie, že dovoluje lepší výsledky.

ZH (Pondělí 11. listopadu 2013)  ⇑

Chvíli jsem to zkoušel hledat, ale nechal jsem toho. Krom ohniskové vzdálenosti je nutné znát velikost citlivé desky, já znám jen svitky na 6x6 a 6x9, které se používaly ještě za mého mládí, ale jak to bylo v r. 1911..., no už v r. 1900 vyráběl Kodak aparát Brownie za 1$ na 2¼-palcový rozměr na svitkovém filmu, ale pořádné fotky se dělaly na desky, myslím.
Výřezy pak v tom nadělají úplný zmatek, protože třeba levá část je rovná, pravá soudkovitá. Jak byli pokročilí v kompenzaci soudkovitosti či poduškovitosti, také nemám potuchy.

J. Čihák (Pondělí 11. listopadu 2013)  ⇑

Historické fotoaparáty měly pevné objektivy s ohniskovou vzdáleností 50, 75 nebo 100 mm. Vyskytovaly se i jiné vzdálenosti, např. 58, 80, 105 mm a jiné. Už jste odhadl, čím byly foceny analyzované fotografie?

ZH (Pondělí 11. listopadu 2013)  ⇑

Jo, tam jsem se dostal taky. Ale koupil jsem ho za 250,- Kč v antikvariátu, má přes 1000 stránek, jinde ho měli podstatně dražší.

Jan Cinert (Pondělí 11. listopadu 2013)  ⇑

Jednotlivé dlažby jsem zatím neřešil. Původně jsem si myslel, že jednotlivé vrstvy jsou právě tou různorodostí v orientacích. Podle fotek to ale spíš vypadá, že jsou ve stejné úrovni. Musím to tedy ještě prostudovat. Mimochodem, jak dokážete dostat se do NK - Kramerius? Mě to vždy hlásí, že musím být na počítači v knihovně. Takže se nemohu dostat na Svatováclavský sborník. Viz.

ZH (Neděle 10. listopadu 2013)  ⇑

S dlaždičkami jsem byl v tu chvíli úplně mimo, měl jsem to blbě v paměti a neověřil, omlouvám se, využil jsem teď svého privilegia a raději příspěvek smazal.

Tedy jinak: na příčném řezu hrobem je jižně od hrobky dlažba, označená Hilbertem jako ze XI. st. Ve stejné výšce severně od hrobky je dlažba označená jako z XIII.st., která je položena na dlažbě z XII. století a ta na dlažbě z XI.st. (Ve Svatováclavském sborníku je obdobný náčrt jako ve Frolíkovi, ale s pečlivými šrafami.)

Ponechám stranou jižní dlaždičky a jejich dataci. Víme něco o dlažbách datovaných Hilbertem do XI. a XII. století severně od hrobky? Předpokládám, že ona šachovnicovitá dlažba je ta hořejší, tedy XIII.st., na fotkách ty spodnější dvě vrstvy vidět nejsou, nevzpomínám si, že by byly někde zakresleny, ač odkryty být musely, neboť dlažby zbyl jen ten kousek při hrobu.

Ti opilí dlaždiči by se asi divili, o čem se tu po tisíci letech přeme ;).

Jan Cinert (Neděle 10. listopadu 2013)  ⇑

S "dlaždičkami jižně od hrobu" jsme se nepochopili. Uvažoval jsem o tom, že by náležely fázi, kdy byl již násyp do výše úrovně románských podlah, ale jižní apsida by byla ještě uzavřená během výstavby baziliky. Takže tyto prvotní dlaždice by byly orientovány podle osy apsidy, tím i podle hrobu K 1, a vzniká otázka, jak byl případně orientován první hrob v apsidě, případně nezděný. Uvažovaný zbytek zděného hrobu z lomového zdiva má orientaci podle východní krypty, takže by mohl pocházet až z doby po zboření apsidy a vytvoření dlažby v celém prostoru "kaple". První fáze nezděného hrobu je ale jen úvaha právě podle oněch dlaždic. Mohly být orientovány jen podle osy apsidy, nakonec i Václavovy ostatky mohly být uloženy provizorně bez hrobu a až po zboření apsidy by byl vytvořen hrob s obezdívkou z lomového zdiva. Těžko to rozsoudit.

Já jsem se bazilikou dříve nijak cíleně nezabýval, jen jsem vycházel z rozdílu azimutů krypt, který jste uváděl. Jak je vidět, je to také velké sousto pro bádání a nalézání nepřesností ve výkladech a vyobrazeních. Ten "zmuchlaný půdorys" je opravdu zajímavý, je na něm patrné, že z I. fáze je asi zachováno víc zdiva nežli jen východní krypta, nebo prvotní rozvržení kostela ovlivnilo na severu vedení zdí II. fáze. Nebo zde byla již nějaká klášterní stavba s azimutem I. fáze a ta určila směr severní zdi baziliky II. fáze. Je to třeba asi ještě dále prověřovat. Takhle by byl rozdíl mezi kryptami 3,9° místo původních 3,5° a azimut Bořivojoy rotudy 74,1°.

ZH (Neděle 10. listopadu 2013)  ⇑

Doplnil jsem do nákresu baziliky ještě nějaké čáry - viz. Jižní arkáda ambitu mně kdysi v podzemí vyšla ještě o stupeň víc, tedy řekněme 13.4°. Mocker na svém nákresu severozápadního nároží ambitu má cca 4.5° oproti katedrále, tedy 15°, ale nemusí to být přesné a ambit nemusel být čtvercový. Je to zajímavé v souvislosti s osami rotund.

Mimochodem v AA se s nějakým zalomením os krypt nepárali a rovnou to srovnali do jedné. Nedávno jsem se taky přikláněl k tomu, že mohlo jít o nepřesná zaměření a bylo to v ose, ale na tomto nákresu je názorné, že úhly různých částí mají logiku, dřív jsem si nevšiml, co se všechno shoduje.