Franta (Pátek 10. ledna 2014)  ⇑

Ten kámen mohl ležet miliony let v svahové suti a zvětrávat než ho někdo eventuálně odtáhl na "správné místo".

Nevíte někdo jak se to má s tímto projektem?

Podle zveřejněné mapky, za ta léta, co jsem to viděl poprvé, se zdá, že se příliš patriotů nehrne.
Slovanské hradiště Šárka

J. Čihák (Pátek 10. ledna 2014)  ⇑

Akropole od tramvaje, plošina (kámen uprostřed), polední pozorování.

Kámen je na fotografii špatně vidět. Fotil jsem ho po západu Slunce, proti byla zářivá obloha. Snímek je tmavý a barvy zkreslené. Přivrácená strana je navíc potažena hnědožlutou vrstvou. Podle mého laického názoru se jedná o křemenec z letenského souvrství. Nové foto 1 (z druhé strany), 2, 3, 4.

Pod akropolí se povalují dva podezřelé kousky o délce asi 1 metr. Foto 1, 2A, 2B.

Jan Cinert (Čtvrtek 9. ledna 2014)  ⇑

Z mládí si kámen nepamatuji. Na kole jsem to bral kaňonem a pak hned na akropoli. Přesto bych si dovolil paměť trochu osvěžit. Lesní divadlo bylo přírodním amfiteátrem nad Čertovým mlýnem, tedy na severním svahu. Dnes je tam v hledišti sad, tuším višňový, viditelný z cesty po obvodu hradiště. Tedy mezi Dívčím skokem a oním skaliskem, který jsem prvotně považoval za možný vizír, ale je nízko. Lid kopající kosti pro použití v cukrovaru zdevastoval zejména sídliště na Šestákově skále na druhé straně kaňonu. Já zatím nezastávám jistotu o menhiru, ale na druhou stranu tomu zatím nic neodporuje a je dobré to prozkoumat, ať už bude výsledek jakýkoliv.

ZH (Čtvrtek 9. ledna 2014)  ⇑

Já si ten kámen pamatuju z doby cca před 25 lety, kdy jsem tam chodil s dětmi, a mám nedbytný pocit, že byl krychlový, tak 110 cm hrana. Tehdy jsem se o prehistorii nezajímal, ale menhiry jsxem znal a říkal jsem si, že to má netypický tvat. Ale neručím za svou paměť, bylo by to divné. Jen, jestli si to Jsn, jako rodák z Prahy 6, náhodou taky nepamatuje. Jestli se nemýlím, je nedaleko, v západním svahu, lesní divadlo, podle paměti bych si tipnul, že v bývalém lomu. Těžily se tam i lidské kosti na hnojivo, či na co. Mimochodem na Císařských otiscích není v místě nic zajímavého, třeba křižovatka, mez ap. Starší ortofotomapy mají malé rozlišení, aby na nich bylo vidět, zda to tam bylo za jejich vzniku. Na České Sibiři je jakýsi nadšenec, který staví podlouhlé kameny, kterých tam jsou po ledovci miliony, svisle a vydává je za mehiry, podobně i v areálu botanické zahrdy v Troji, tam ovšem jde o přiznaný novodobý artefakt.

Jan Cinert (Čtvrtek 9. ledna 2014)  ⇑

Osobně nemám dobré zkušenosti s teoriemi, jejichž součástí je i předpoklad, že se někdo v minulosti mýlil, aby platila moje teorie. Něco takového může být vyřčeno až po pečlivém zvážení a doložení na samý závěr. Totéž platí i u vstupního předpokladu, že kámen není na svém místě, aby to vyhovovalo našim počátečním úvahám. Pokud by kámen vadil nějakému sedlákovi na poli, tak by ho s pomocí zvířete vypřeženého z pluhu odvalil, ale těžko vzápětí zase postavil, když nevěděl, že postavený kámen má nějaký smyl.

Třeba se ukáže, že s menhirem je to jen blamáž, ale jak jsem již zmínil, umístění mi připadá ideální. Je nedaleko původního neolitického hradiště (dnes akropole) a na ploše, kde si dovedu představit vykonávání rituálů. To je přesně opak toho, že na pahorku Žiži by měla být svatyně a pak knížecí stolec, jak neustále takové zcela nepodložené hypotéze oponuji. Jedna možnost zdůvodnění kamene tedy zatím je, že v poledne je Slunce v zákrytu s východní stranou hradiště a západ za zimního slunovratu se západní stranou. Druhou možností je, že je to jen náhoda a hlavní byly slunovraty a rovnodennosti na obzoru, k čemuž svádí velká vzdálenost obzoru za letního slunovratu, stejná jako u horoměřického menhiru.

Zkusil jsem se dozvědět něco více o tomto "menhiru" a oslovil J. Zavřela. Jak je příznačné pro přírodovědce, hned a ochotně odpověděl. Bohužel o tom nic neví a doporučil kolegu. Tak ještě uvidíme. Pro jistotu jsem mu poslal i fotku J. Čiháka a tak podle ní učinil alespoň jednoduché posouzení: "Dle foto jde asi o světlejší formu místního proterozoického buližníku (povrchově navětralou a odbarvenou) pocházející ze svahové sutě (má částečně zaoblené hrany)." Podle svých dosavadních zkušeností s buližníkem této oblasti bych doplnil, že ono zmíněné navětrání a odbarvení by mělo být daleko starší než jen několik tisíc let, kdy mohl menhir stát. Proto zřejmě i posudek, že se jedná o kámen ze svahové suti. Takže kámen může jedině pocházet ze severního svahu akropole a jeho dopravení na dnešní místo by mělo být záměrné.

J. Čihák (Čtvrtek 9. ledna 2014)  ⇑

Hned při fotografování mě napadlo, že kámen nestojí na původním místě. Kdyby byl umístěn trochu severněji, pak by přes jeho špičku byl vidět sestup sluníčka po svahu už v den zimního slunovratu. Avšak skalisko by stále bylo schované za hranou plošiny. Hrana plošiny klesá doprava. Když jsem šel po plošině na jih, uviděl jsem vrchol skaliska. Tím je ale narušen azimut letního slunovratu.

Jan Cinert (Středa 8. ledna 2014)  ⇑

Nedalo mi to a juknul jsem na "sousední menhir" v Horoměřicích. Také je od něj obzor za letního slunovratu až v Krkonoších. Navíc je zajímavé, že za rovnodenností vychází Slunce na jižním svahu Ládví. To znamená, že za jarní rovnodennosti by mělo dojít k zajímavému efektu. V následujících dnech by se Slunce při východech mělo posouvat severním směrem po svahu kopce nahoru. Že by nějaký vtípek, jako by se snažili vyjádřit, že nyní bude dráha Slunce stoupat výše? Naopak ve dnech před podzimní rovnodenností by se Slunce kulilo dolů. Další námět pro praktické ověření. Mapa.

Jan Cinert (Středa 8. ledna 2014)  ⇑

J. Čihák: Je to kus dobře odvedené práce. Skalisko tedy není vidět, toho jsem se už obával. Podle vašeho snímku mne napadla ještě jiná věc. Jestli naše uvažování není jen podle očekávaného výsledku, tedy jejich konečného díla. Ti lidé vlastně museli nejprve slunovratový bod najít a k tomu by mohla být ideální "lavice", kterou tvoří hrana hradištní plošiny na snímku nazvaném "terén stoupá". Nakonec i tam pak jako označení linie mohlo být něco, co se nedochovalo, nebo je třeba skulené se svahu. Je to hypotéza, takže ověření může přijít až za letního slunovratu.

Odhadem by mělo Slunce o zimním slunovratu zapadat o několik kotoučů dříve, tedy před těmi smrky na snímcích a tam se nachází hrana plošiny, kde tedy byl i snad val, ale hlavně hranice akropole. Nedalo by se to nějak dopočtením zpřesnit?

Ještě jsem si všiml, že každý den v poledne by mělo být Slunce na linii "menhir" a východní svah akropole, přesněji opět na hranici využívané plochy akropole. Jak nadhodil ZH, Slunce by se překulovalo nad akropolí, ale jen během odpoledne. Podle variantní staroegyptské představy přestupoval Re v poledne do jiné loďky, se kterou pak klesal k západu. Takže poledne bylo důležité právě proto, že polední bod byl neměnný, zatímco začátek a konec dne proměnný.

Franta: Díky i tak. A nedokázal by někdo toto prověřit na nějakém simulačním programu? Mimo vlastní neschopnosti si pamatuji, že můj Mac na to není dostatečný. Na Mýty a skutečnost jsou nějaká základní data. Tato záležitost je nyní pro mne dost důležitá a oplátkou bych nabídl něco zásadního k již diskutované sedmičce a obětování býka. :-) Je toho ale více, musím si to ještě utřídit v hlavě a bude o tom nutné napsat samostatný článek(y). Tak zatím vzorek, ale dost zásadní. Mýlil jsem velmi se v tom, že Arés a spol. je bohem jarní rovnodennosti podle podoby s Jaro a dalších náznaků. Byl naopak bohem podzimní rovnodennosti, čili naším Týrem z Lučanské války a tím i Stierem (něm. býkem). Proto také v mýtu zemřel, čili byl vlastně obětován za ostatní.

Franta (Středa 8. ledna 2014)  ⇑

Jan Čihák: Hezké! Jak budou západy Slunce pokračovat k severu, bude se s rostoucí deklinací měnit i úhel Slunce pod kterým bude zapadat.

Jan Cinert: Mé znalosti jsou spíše chabé, končí u toho, že když je úplněk, je v jedné linii se Sluncem. V zimě je v noci Slunce hluboko pod obzorem, tedy Měsíc v úplňku je na nebi vysoko. V zimě je to opačně.
Zatím nevím o něčem, co by počítalo polohy měsíce v lunovratech, zatím jsem jen stahoval data z JPL pro to 19 leté období a vybíral ty extrémy.

zh (Středa 8. ledna 2014)  ⇑

To je zajimave, myslite, ze cely den putuje slunce po hrbete akropole? V lete ma mnohem sirsi a vyssi drahu, nemam moznost kouknout na mapu.

J. Čihák (Středa 8. ledna 2014)  ⇑

Včera se vyjasnilo a tak jsem se znovu vydal na hradiště. Zajímalo mě, jak vypadá západ Slunce od kamene. K mému překvapení Slunce klouzalo po svahu akropole a zapadlo za vyčnívajícím panelákem. Stál jsem několik metrů vpravo vedle kamene. Západy slunce však pokračují k severu a proto bude možné zanedlouho pozorovat výjev přes špičku kamene.

Měl jsem zpoždění, pak jsem letěl přes celé hradiště, na místo se dostavil na poslední chvíli a začal spěšně fotit bez příprav. Moc se mi nedařilo, ale vybral jsem sérii povedenějších fotek, které výjev dokumentují. Foto 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7.

Zklamáním byla letní linie. V jejím směru terén stoupá a skalisko zakrývá. To však může znamenat, že kámen nestojí na původním místě. ZH má asi pravdu, že by měl být více zabořen do země.

Jan Cinert (Úterý 7. ledna 2014)  ⇑

S tím trilitem Kozou je to nějaké složitější. V onom přehledu je i mapa, kde je vyznačena Šárecká ulice na Dívčích hradech. Takže spíše záměna Šárčiny ulice s Šárkou. Ale i v případě Dívčích hradů je to nejasné. Kdyby se to nezobrazilo, tak zde kliknout na AA.

J. Čihák (Úterý 7. ledna 2014)  ⇑

Při pohledu ze šárecké akropole bude Slunce o slunovratu vycházet nad Krkonošemi, přibližně v místě, kde je znatelný Labský důl a vedle něho Velký Šišák.

ZH (Úterý 7. ledna 2014)  ⇑

Kdesi uvádějí v nějakém přehledu, že v Šárce měl být trilit koza, ale nic víc tam není.
Podle fotek, už jsem tam dlouho nebyl, leží kámen na povrhu půdy, kdyby byl starobylý, byl by asi víc zabořen, resp. terén by se postupem času vyvýšil. Divné taky je, že se toho nadšenci přes megality nechytli.

Jan Cinert (Úterý 7. ledna 2014)  ⇑

Jenže jsem ještě zapomněl dopsat myšlenku. Případnou vzájemnou souvislost to mít nebude, není vysvětlitelné, k čemu by to bylo.