ZH (Čtvrtek 22. května 2014)  ⇑

No, ono je to jakž takž vysvětleno v kap. 18.

ZH (Čtvrtek 22. května 2014)  ⇑

V daném případě jde spíš o relativní hodnoty. Mimochodem na vrstevnicové mapě ze zdá být hladina Vltavy u Karlova mostu 183 metrů.
Před čase jsem sepsal poznámky k baltskému vyrovnání - viz, koho to zajímá.

Texty na monet.cz o neživé přírodě Prahy atd. jsou skvělé, bohužel jsou tam zaměněny legendy k obrázkům, je těžké se v tom vyznat, pro laika jako já jsou problémem i terasy, nejen proto, že mají staré a nové číslování (např. nebovidská dříve IV, nyní VII, v textu jednou užívají to, jindy ono), ale moc toho o těchto geologických vrstvách a jejich lokalizaci nevím, nenarazil jste na nějaký souvislý článek o tom? Ani nevím, jak lze zjistit např. výšku nebovidské terasy, možná z těch profilů, ale plocha terasy není vodorovná.

Jan Cinert (Čtvrtek 22. května 2014)  ⇑

Ještě jde o to, zda se jedná o Jadran nebo Balt. Jadran je o cca 0,4 m výše. Jinak co se týká tam uváděné přesnosti na decimetry, tak jinde se uvádí rozmezí údajů o předpokládané výšce vodní hladiny 1 m.

ZH (Středa 21. května 2014)  ⇑

Tady (jistě to znáte) je názorný profil v úrovni Mánesova mostu, podloží 175.6, původní dno 180, původní hladina 181.7, dnešní dno 183.2, dnešní hladina 184.9 m.n.m. Píšu si to tady jako poznámku pro sebe...

Jan Cinert (Středa 21. května 2014)  ⇑

Jirka Marounek: Mohu-li poprosit, tak na jan.cinert@centrum.cz. Už se těším!

ZH: Skutečně s břehem bývalého ramena pod Opyší je to problém. Jenže v Josefské byl nalezen kameny dlážděný úsek, podle J. Čihákové konec 8.-9. století. Pokud by tato cesta vedla do jižní rokle hradního ostrohu, tak pak jedině dále po ostrohu na západ a od Pohořelce dom Dejvic. Takhle to dost do kopce a snadnější by to bylo přes Strahov. Také je třeba rozlišovat mezi lokální cestou obsluhující prostor od Radlic po pražské hradisko a dálkové trasy, což je podle dosavadního poznání obtížné. Také by trasa Myší dírou od 6. století mohla do bubenečsko-dejvické osady vést od jihu přes rameno, kde předpokládám první most a po výplavovém kuželu Brusnice na druhou stranu do Myší díry.

Nebovidská terasa VIIc začínala na kótě asi 185,5 m. n. m., běžná hladina vody asi 181-182 m. To jsou základní údaje pro raný středověk, takže výškový rozdíl mezi hladinou a úrovní osídlení byl asi 4 m.

ZH (Středa 21. května 2014)  ⇑

Do Myší díry (pokud myslíte tu mezi Letnou a Chotkovými sady) by to šlo přímo těžko kvůli zátoce s ostrovy v místě Klárova atd. Možná proto by byla cesta z jihu na sever odkloněna nad záplavovou oblast. Ostatně průlom Brusnice vč. začátku cesty na Opyš jsou hodně nízko a asi nebyly moc dobře schůdné. Tím v mých očích narůstá význam jižního přístupu na Hrad Svatováclavskou roklí.

Mimochodem, diskutovali jsme o tom, že původní koryto Vltavy bylo o 3.8 m níže než dnes, neb bylo dno zanášno sedimenty kvůli existenci jezů od poslední čtvrtiny 13. století? Povodně, tedy zřejmě menší, tak startovaly níže, předpokládám, že u stoletých to bylo celkem fuk. Tím i úroveň okolního terénu byla níž, to je ostatně zřejmé z arch. nálezů, a terén byl uměle zvyšován. Píšu to proto, že si to málo uvědomuju, i když to vím.

Jirka Marounek (Středa 21. května 2014)  ⇑

Jene kam Vám mám poptávaný článek poslat?

Jan Cinert (Středa 21. května 2014)  ⇑

ZH: To je právě ten problém s postupně publikovanými nálezy versus jejich celkové vyhodnocení. Souhrnem tady pak je, že zde byla tzv. "strategická stavba", křížení dřevěných cest vně opevnění, pokračující cesty v hradisku a ona mokřina znesnadňující útok na bránu. Fakt je, že J. Čiháková upozorňovala na nejstarší dochovanou "ulici", což by měla být Josefská. Byla zde nalezeny pozůstatky vydřevěné cesty, takže 10. století, a vedle dvě zemnice, jako by tvořící uliční frontu. Mě také pořád nějak podvědomě chybí původní přirozená cesta z jihu do Myší díry. Jenže z 7.-9. století. V každém případě by měla vést jižně od Karmelitské a po založení Prahy se pak stočit Prokopskou do oné předpokládané brány. Nějaký úsek románské kameny dlážděné cesty byl nalezen na Maltézkém náměstí. Tady jde zase o to, že na jednotlivých nálezech se nedá stavět historická hypotéza.

ZH (Středa 21. května 2014)  ⇑

J. Čihák: zajímavé, škoda, že tam nepíšou, o které útvary jde. A že asi nedělali ty, o kterých jsme diskutovali.

Jan Cinert: dík za reportáž, já se tam nedostal. Párkrát už jsem prolistoval článek Čihákové o opevnění MS, ale ne dost do hloubky, abych našel, zda byla opravdu nalezena raně středověká fortna v onom průjezdu, získal jsem dojem, že se vše jen předpokládá podle písemných pramenů z mnohem pozdější doby a předpokladem, že fortna byla furt na stejném místě díky setrvačnosti.

J. Čihák (Úterý 20. května 2014)  ⇑

ZH: Pomocí georadaru je možné nedestruktivně zjistit, jestli je mohyla přírodní, umělá, zda je uvnitř skála nebo hrobka. Viz ukázky 1 a 2.

Jan Cinert (Pondělí 19. května 2014)  ⇑

Byl jsem dnes na té přednášce J. Čihákové. Na podobné přednášky obvykle nechodím, takže nemám objektivní srovnání. Trochu mne překvapilo, že do hodiny a půl včetně dotazů se vejde méně výkladu, nežli jsem si myslel a také, že J. Čiháková poněkud skromněji kladla důraz na svou interpretační rovinu, nežli jejím významným nálezům a kolegů přísluší. Jinak to ale bylo pěkně uděláno.

Vznesl jsem dotaz, jak to mohlo být s cestou do Prahy z jihu, když raně středověká brána byla v jihozápadním rohu dnešního Malostranského náměstí a směrem na jih se žádná cesta nenašla. Podle přednášející bylo umístění brány ze strategických důvodů, protože se tam využila mokřina a nebylo přihlédnuto ke směru, odkud cesty přicházejí. Což tak prvotně skutečně asi bylo. Takže to, zda byla nebo nebyla, či kde vedla cesta od jihu přes Smíchov, není zcela jasné.

7. 6. v 11 a 14 hod. je zase prohlídka reliéfu. Já ale nemůžu.

J. Čihák (Pondělí 19. května 2014)  ⇑

Možná bylo méně pracné vytesat do skály hrob a pak ji obsypat hlínou.

ZH (Pondělí 19. května 2014)  ⇑

Na Kopči jsem byl někdy před 10 lety, pamatuju se, že jsou tam kopečky tři, myslím, že Homole je ten nejvýchodnější a nejmenší s takovým minilůmkem, nicméně všechny jsou evidentně sopečné, na způsob Středohoří. Ale je to takové magické, až magmatické ;) místo.

J. Čihák (Pondělí 19. května 2014)  ⇑

Našel jsem další pozoruhodné Homolky. Jedna je v okresu Mělník, viz. Druhá je vypreparovaný sopouch u Bečova, viz.

ZH (Pondělí 19. května 2014)  ⇑

Oni v té zprávě o geologickém výzkumu připouštějí, že nahoře je hlinitá vrstva 3-5 metrů. Nicméně to asi nelze označit za největší mohylu ve střední Evropě, jak jsem někde četl.

Myslím, že jsem se ještě nezmínil o vrchu Homole nad Velkou Chuchlí (viz), která má nepřírodně kuželový tvar, ovšem nahoře je skalnatá, nezkoumal jsem to ale důkladněji. Uvažuju, že to bylo do toho tvaru přitesáno.