ZH (Sobota 7. června 2014)  ⇑

Pánové, co je to Cinertova Pražská osa, nemůžu to nikde najít. Znám jen Homolovu Pražskou východo-západní osu (Malostranské mostecké věže - Prašná brána) ;).

Jan Cinert (Sobota 7. června 2014)  ⇑

Franta: Osa je jen jedna, a to ta přesně na východ ve směru rovnodenností.

ZH (Pátek 6. června 2014)  ⇑

Tady jsou nějaké informace, mj. že kdosi chodil fotit jev 7 let a počasí na to bylo jen jednou...

Je taky zajímavé, že Slunce zřejmě opravdu napřed projde lucernou Velké věže (na té stránce to tam ovšem mají zmatené). Velkou věž asi Karel neprojektoval jako renesanční...

ZH (Pátek 6. června 2014)  ⇑

Nojo, napsal jsem zimní místo letní, asi nějaká depka ... Radši jsem to opravil.

Ovšem má to jednu vadu, před dostavbou chrámu před 100 lety byl na místě centrální vížky jen prázdný prostor. Nicméně, pokud by to byl Karlův záměr, už před začátkem staveb by to tak bylo vyprojektováno. Pokud to není náhoda, pak už Mocker či Hilbert by si toho museli být vědomi, aby udělali centrální vížku a právě takto.

Franta (Pátek 6. června 2014)  ⇑

ZH:
zimní slunovrat má magickou moc :-)

Spekulace o směru západu Slunce o rovnodennosti
Svatovítská katedrála to má, koukám, zhruba o deset stupňů posunuté (díky převýšení obzoru). Pokud je východ o letním slunovratu posunut o deset stupňů -> západ 299 - (jinak u obzoru asi 309) a to je nejsevernější hranice, ze které se Slunce zase po obzoru vrací, je pak západ Slunce o rovnodennosti v azimutu 260, a ten vede někam mezi vrchol Petřína a Petřínské skalky a dál někam do prostoru Strahovského stadionu.

Pokud by tedy byla "posvátná geometrie" založena na místě Mostecké věže, je to, slovy Jana Cinerta, "Pražská osa"?

ZH (Pátek 6. června 2014)  ⇑

Jan Čihák: k diskusi o západu Slunce o letním slunovratu nad Vítem. Uložil jsem to do Azoru, stanoviště foťáku 195 m.n.m, lucerna centrální vížky sv. Víta 317 m, azimut dle mapy -60.71° WGS (299.29), azimut východu Slunce dle Azoru pro 21.6.2014 60.69°, tj. západu -60.69, ověřoval jsem to dle NASA Horizons (elevace 6.52°), čas je 20:21 SELČ. (Horizons: 2014-Jun-21 18:21 | 299.3240 | 6.5245)

Jan Cinert (Středa 4. června 2014)  ⇑

Trocha nezbytné mytologie. Orion by měl patřit mezi héroe podzimní rovnodennosti vládnoucí během zimní poloviny roku. Mrkněte na poslední obrázek v mém článku Bohé Arés, Mars, Tyr a další. Král Shapur má na hlavě a ramenou tři bambule, jako jsou hvězdy Orionova pásu. Jestli i další měchy připevněné na jeho koni můžou mít nějakou souvislost s hvězdami nevím.

ZH (Úterý 3. června 2014)  ⇑

Franta: zřejmě byl v té době díky precesi Orion opravdu o půlnoci nad jihem. Ovšem byla před moderní dobou půlnoc nějakým důležitým okamžikem, jak se vůbec určila?

Franta (Úterý 3. června 2014)  ⇑

A tady píšou něco o půlnoci a zimním slunovratu. Orion je známý tím, že je to zimní noční souhvězdí, takže by heliakální východ měl smysl. Ovšem východ do "noci". Tedy východ Orionu při soumraku večer?

ZH (Pondělí 2. června 2014)  ⇑

Zase jsem si trochu pohrál, s heliakálním východem Alnilamu (prostřední hvězda Orionova pásu), viz.

Tedy spojnice krajních kruhů Thornborough Henges směřuje k heliakálnímu východu Orionu (nutno mít na paměti, že 25-30 km tím směrem je pohoří, cca 400 m.n.m., proto je pás trochu výš nad obzorem proti astronomickému obzoru. Netvrdím, že je to zcela přesné, ale docela přesvědčivé, třeba to někdo prověří, k výpočtu hel. východu jsem použil Heliac.

Kdybyste někdo namítal cosi o juliánském a gregoriánském čase, upřímně řečeno jsem ve Stelariu nenašel, jaký používá v r. -3000, zřejmě gregoriánský a SELČ, kdy vychází Orion za rozbřesku.

Franta (Pondělí 2. června 2014)  ⇑

A tady píšou o kamenném chodníku spojující kruhy Hurlers

ZH (Pondělí 2. června 2014)  ⇑

Ty Hurlers jsou přesný Orion (i podle nákresu, i podle ortofotomapy), stejně jako Thornborough henges a egyptské pyramidy. Ty kruhy uvnitř aveburského rondelu asi ne. Clava cairns jsou pozoruhodné, nicméně nepřesné, co se Orionu týče.
Nicméně ty tři případy přesné gemoetrické kopie vypadají dost přesvědičvě, že by o Orion mohlo jít. Otázka je, jestli se dá Orion pouhým okem tak přesně zaměřit a okopírovat do obřích pozemských rozměrů, a zda ty nepřesné triple circles nejsou nepřesné jen proto, že to právě nezvládli obkreslit.

Vlastně mi napadá ještě problém s atmosférickou refrakcí při obzoru, zejm. pokud je Orionův pás svisle - potom se útvar zkrátí a úhel mezi hvězdami zvětší. Pak by i Clava cairns odpovídaly.

Také je zajímavé, že vesměs mají všechny tyto útvary velmi podobný azimut.

Franta (Pondělí 2. června 2014)  ⇑

Triple Circles/Henges in the UK:
pod nadpisem Triple Circles/Henges in the UK: jsou v odkazovaném článku popsané další formace tří kruhů.

Jan Cinert (Pondělí 2. června 2014)  ⇑

Myslel jsem si, že má jít o CURSUS VELOX, kterým je dokládána pravost Kristiánovy legendy. Spojilo se mi to dohromady s diskuzí o Přemyslovcích.

Na té schůzce jsem nebyl :-), ale podle zúčastněných a stejného roku v němž bylo poprvé žádáno o grant na genetický výzkum Přemyslovců mám silný pocit, že šlo o to, aby předpokládaný Svatopluk nebyl zařazen mezi zkoumané Přemyslovce. J. Sláma je známý oponent teorií o moravském původu Bořivoje, proto bylo lepší "Svatopluka" preventivně vyřadit z výzkumu a dále se ohrazovat proti identifikaci K1 s Bořivojem. Já si myslím, že moravský původ je ptákovina a není nutné se v Praze bát forenzních výzkumů.

O Thornborough Henges si to pročtu.

ZH (Pondělí 2. června 2014)  ⇑

Hodně informací o Thornborough Henges lze najít tady. Je tam zakreslen i Cursus, který dnes není vidět.
Také tam upozorňují na podobnost nejen s egyptskými pyramidami a Orionem, ale také s třemi pyramidami v Teotihuacanu, které jsou podobně uspořádány, ovšem evidentně hrubě nepřesně, pokud by měly napodobovat Orion. Jinak opravuji své tvrzení, že egyptské pyramidy a Thornborough Henges jsou orientovány přesně zrcadlově k světovým stranám, směry se liší asi o 1.5°. Nějak nejsem schopný s jistotou zjistit, jak vypadá pás Orionu třeba při heliaktickém východu.

Přečetl jsem si článek J. Slámy, k tomu se vůbec neodvažuji zaujmout stanovisko, nicméně souhlasím třeba s rozpaky, které budí citovaný zápis z jednání pěti antropologů, které svolal autor článku, že "po prvním běžném ohledání žádnou podobnost (zvukovodů) nenacházejí", člověk by čekal, že nebyli svoláni a vzácná lebka přivezena z Prahy do Brna k prvnímu běžnému ohledání, ale k následnému důkladnému. Skutečně to zavání manipulací s fakty.