ZH (Pondělí 16. června 2014)  ⇑

Nevím, jestlii znáte Valdštejnskou lodžii mezi Jičínem a Valdicemi, kterou vybudoval Albrecht z Valdštejna. Od Jičína k ní jde přesně slunovratová alej, linie pokračuje k baroknímu kostelu v klášteře ve Valdicích (dnes věznice), na druhou stranu k plánovanému klášteru na (pod?) vrchu Velíš. Linie l východu Slunce o zimním slunovratu pak vede průsekem v lese jihovýchodním směrem, na druhou stranu k vrchu Zebín, který je mírně odkloněn (resp. lodžie), zřejmě proto, aby Slunce zacházelo na jeho temeni. I lodžie sama je přizpůsobena jihovýchodnímu průseku, nikoli přesně slunovratové aleji.
To vše byl Albrechtův urbanistický záměr (přebudoval Jičín, Valdice, chtěl postavit pod Velíšem klášter), tak můžeme sledovat, jak přesně se mu to podařilo v barokní době, v porovnání s námi sledovanými staršími možnými liniemi.

Jan Cinert (Pátek 13. června 2014)  ⇑

Hrubým odhadem to vypadá na 7-8 hod ráno pár dnů po jarní nebo před podzimní rovnodenností. Hezké, ale řekl bych že náhoda.

Jan Čihák (Pátek 13. června 2014)  ⇑

Tak tohle mě nadchlo. Slunce svítí skrze okna Staroměstské mostecké věže. Je škoda, že autor neuvádí datum.

Jan Cinert (Středa 11. června 2014)  ⇑

Teď jsem si uvědomil, že jsem to dokonale popletl. Spletla mne dřívější diskuze o pěkném snímku se západem Slunce nad katedrálou a o tom, odkud byl pořízen. Bylo to z parčíku jižně od Mánesova mostu. Skutečná slunovratová linie vede přibližně od křižovatky Na Perštýně s Národní k rotundě. Tedy místo pohledu bylo případně ze středu prvotního osídlení na staroměstské straně. Jenže v době Bořivoje tam nejspíše ještě žádné osídlení nebylo. Ale nějaké obřadní shromaždiště "mezi vsi" by tam být mohlo. Nepočítal jsem ale přesně s převýšením hradního ostrohu, je to jen odhad.

J. Čihák (Středa 11. června 2014)  ⇑

Pozorování slunovratového západu za katedrálou je stará záležitost. Kdoví, co si o tom mysleli naši předci. Úkaz byl zvěčněn na poštovních známkách 1 a 2.

Jan Cinert (Středa 11. června 2014)  ⇑

ZH: Ano, zhlaví je to špičaté, přilepené na pilíři. Ale není to jen "ledolam", jeho funkcí je i rozrážet vodu a odrážet pevné plovoucí předměty. Ostré zhlaví směrem po proudu zabraňuje tvorbě vírů za pilířem a podemílání jeho základu. Skutečným "ledolamem" je ta připlacatělá dřevěná konstrukce před pilířem, ta má za úkol rozlomit plovoucí kry před pilířem.

Na Ouden-Allenovi je to nejspíše špatně. Asi chyběl příslušný náčrtek a místo bylo vyplněno zdí. Je to zřejmě vidět i podle jiných výšek mostního zábradlí.

J. Čihák: Také jde o to, že pro pobavení by se nevytvářely věci viditelné z úzkého a frekventovaného prostoru, kde nebylo možné se zastavit a koukat. Dříve jsem již zmínil, že koukat se mohlo případně jedině z prostoru jižně od brodu, dnes Mánesova mostu. Případně i ze Staroměstského náměstí, je to obojí na zhruba stejné linii.

J. Čihák (Středa 11. června 2014)  ⇑

Význam solárního představení dnes sotva rozluštíme. Symbolika, magie nebo náhoda? Chyba je možná v tom, že se všichni dívají od věže ke katedrále. Sice vidí zapadat Slunce nad Vítovými ostatky, ale netuší, že neméně zajímavý může být pohyb stínu katedrály po stěnách věže. Víme, že např. dostatečně velký gnómon nebo štěrbinové sluneční hodiny mají velkou přesnost. Vzdálenost mezi katedrálou a věží je hodně velká. Mohlo by to teoreticky fungovat jako "slunovratoměr" pro pobavení krále. Ale bohužel při velké vzdálenosti jsou okraje stínů rozmazané. Nevím, nemám s tím zkušenosti. Navíc původní stínové představení změnila precese, už je to 670 let.

ZH (Středa 11. června 2014)  ⇑

Nevím, jestli si rozumíme a jestli znám terminologii. Zhlaví je onen kamenný "ledolam"? Na Ouden-Allenovi je poslední oblouk mezi věží a palácem - tam je ale mezi obloukem a palácem relativně dlouhá rovná zeď, která nijak zhlaví nepřpomíná.

Jan Cinert (Středa 11. června 2014)  ⇑

Na obrázku Ouden-Allen se nejspíše jedná o nízké ostré zhlaví, které pozbylo horního šikmého opláštění. Podobně na uvedeném obrázku Z. Dragouna u mne je zakreslen nalezený zbytek zhlaví již před prvním obloukem. Což je divné, protože pak pokračovala jen rampa bez oblouku. Zároveň se podle zbytku nedá určit výška, řekl bych, že snad možná bylo zhlaví jen založeno a nerealizováno. Ale podrobně výzkum neznám, a tak nevím jak vypadá stěna pilíře, tedy jestli jsou na ní stopy připojení zhlaví i výše. Na Ouden-Allen nic takového vidět není.

Při pohledu na Ouden-Allen jsem si uvědomil, že kříž na mostě je vzdálen přibližně v běžném účinném dostřelu gotických zbraní z věže.

ZH (Středa 11. června 2014)  ⇑

Mimochodem - na towns.hiu.cas.cz přidali další mapy, mj. Huberův prospekt ve vynikajícím rozlišení, ani tištěná podoba, kterou jsem horko těžko loni sehnal, není tak dokonalá.

ZH (Středa 11. června 2014)  ⇑

Abych to ještě zrelativizoval, přidávám Sadelera - viz, tam by ev. místo na pilíř bylo. Komu z nich to asi nevyšlo? Ouden-Allen je ovšem vesměs precisní, dotyčný oblouk je ovšm nižší a užší, naopak u Sadelera širší než ostatní. Taky docházelo k reonstrukcím po povodních.

ZH (Středa 11. června 2014)  ⇑

Dík za připomenutí vašeho článku.
Tady je výřez z Ouden-Allena, žádný pilíř se zhlavím tam nebyl - viz,
pro srovnání here.com.

Řeka při nezpevněných březích dělal při povodních psí kusy, koryto bylo proměnlivé, například 1785 zanikl Křížovnický ostrov.

Jan Cinert (Středa 11. června 2014)  ⇑

V mém článku o mostu je asi uprostřed obrázek od Z. Dragouna se situací na staroměstské straně mostu. Čerchované čáry vymezují mělké dno u břehu. Zřejmě šlo o to, aby při nízkém stavu vody nemohly útočníci již před věží sestoupit na břeh. Když byla věž už na prvním pilíři, museli by skákat do hluboké vody.

ZH (Úterý 10. června 2014)  ⇑

Jan Cinert: s prvními dvěma odstavci souhlasím. Nicméně, pokud by šlo o starou tradici, mohl Karel tu věž na mostu posunout tak, aby to odpovídalo. Je postavena na prvním pilíři, první oblouk mostu je směrem k městu. Ovšem ve stejné úrovni, jako byla Juditina věž - vlastně jediný zachovalý oblouk Juditina mostu je taky vně věže. Jak to tam tehdy bylo? Křížovnická komenda byla snad oddělena příkopem od města, ale od řeky to nebylo třeba.

Konešně jsem objevil, na stránkách Lidovek, celý mapový list Samuela Globice z Bučiny 1660 - viz.

Jan Cinert (Úterý 10. června 2014)  ⇑

Vím, že se u tohoto tématu stanu ošklivým kačátkem, ale nemohu jinak. Již jsem tu nějak dříve uvedl, že pokud by měl být nějaký vztah mezi západem Slunce za letního slunovratu, chrámem na Hradě a staroměstským břehem, tak jedině v prvopočátku, tedy když Bořivoj zakládal rotundu Zvěstování PM. Slunce by mělo zapadat do jižní rokle, nebo přímo do rotundy na jejím východním svahu. Všechny další kostely byly umístěny na stejném místě jen proto, že byly pokračovateli předchozí stavby a jinde pro ně nebylo místo.

Karlův most byl umístěn tak, že byl vedle dále provizorně sloužícího Juditina mostu a zároveň, aby vedl příměji do Malostranského vstupu. Já bych v pozdních záležitostech nějaký prvotní úmysl nehledal. Podobně pracuji s se zněním prvotních písemných pramenů, nikov podle toho, co napsal A. Jirásek.

Ohledně "Cinertovy pražské osy" bych ještě upozornil na znění Kosmovy kroniky. Libuše nejprve ukazuje směrem na tesaře uprostřed hvozdu. Střed hvozdu je jen rozvodí na obzoru, takže tesař + střed hvozdu je místo na východním obzoru. Pak následuje konkrétní popis místa kde bude založeno město. Takže úkolem bylo vydat se od šáreckého hradiska na východ a tam pak nalézt určené místo vymezené Brusnicí a vltavským břehem.