ZH (Úterý 17. června 2014)  ⇑

PS: na II. voj. mapování je na konci jihovýchodního průseku jakási homolka, která snad v lese dosud je podle kóty na moderní mapě. Rybník tam tehdy nebyl, jestli myslíme tentýž.

Jo, a na II.v.m. jde směrem od lodžie k vrchu Železný taky jakási alej. V lodžii je výstavka představ astronomů 17. století o sluneční soustavě, napadlo mi, jestli ty vršky, kterých je tam několik, třeba nepředstavují sluneční soustavu.

ZH (Úterý 17. června 2014)  ⇑

S rovnodenností se omlouvám, vlastně už si nepamatuji, co kustodka přesně říkala, tak jsem to radši ve svém příspěvku opravil, abych ji nekompromitoval. Byla mimochodem velmi milá.

Jsou tam docela dobré fotky východů/západů Slunce nad průsekem, nad Zebínem a nad Velišem. Odchylka průseku od slunovratového směru je dána tím, že Slunce vychází nad lesem v průseku viz. Jinak jsem to ale moc nezkoumal, začínám si uvědomovat, že Slunce o zimním slunovratu zapadá na stejné ose, kde opačným směrem o letním slunovratu vychází atd., což jsem si snad dřív ani neuvědomil.

Jan Cinert (Pondělí 16. června 2014)  ⇑

Tak se musím rychle opravit. Spletl jsem to s tím východem v cípu rybníka. Východ je v tom případě na 42°, nikoliv na 138°. Ale na 139° je východ za jižního lunovratu. Takže rybník v tom nějaký smysl má.

Jan Cinert (Pondělí 16. června 2014)  ⇑

Tak to jsem dosud neznal. Jičín mám nějak z ruky. Ale je to bombácké. Alej je skutečně na linii letního slunovratu, ale linie průsekem lesa přes lodžii na vrch Zebín není rovnodennostní. Je na 318°, tedy na směru nejsevernějšího západu, resp. nejjižnějšího východu Měsíce za velkého lunovratu s cyklem 18,6 roku. Se skály - Zebízu tedy skákala severozápadním směrem místní Šárka, snad zhrzená dívka Zeba, která se nedočkala místního Ctirada. Vodoteč je sice v tom směru ve vzdálenosti 1 km, ale je tam. Stejně je na linii východu Měsíce cíp rybníka, v této lázni se měsíční dívka Zeba vynořila. Pak šlo o to, jestli jí přitom biblický David, kníže Oldřich a pod. spatří. Když ne, tak potom skočila nešťastná s Zebína. Neznám původ názvu, ale Zebín má ženskou koncovku -ín. Jak vlasně asi vzniklo slovo "zebe", které použijeme, když je nám zima? Chtělo by to zapátrat v místních pověstech. Zebín musel přitahovat pozornost dlouhodobě.

ZH (Pondělí 16. června 2014)  ⇑

Nevím, jestlii znáte Valdštejnskou lodžii mezi Jičínem a Valdicemi, kterou vybudoval Albrecht z Valdštejna. Od Jičína k ní jde přesně slunovratová alej, linie pokračuje k baroknímu kostelu v klášteře ve Valdicích (dnes věznice), na druhou stranu k plánovanému klášteru na (pod?) vrchu Velíš. Linie l východu Slunce o zimním slunovratu pak vede průsekem v lese jihovýchodním směrem, na druhou stranu k vrchu Zebín, který je mírně odkloněn (resp. lodžie), zřejmě proto, aby Slunce zacházelo na jeho temeni. I lodžie sama je přizpůsobena jihovýchodnímu průseku, nikoli přesně slunovratové aleji.
To vše byl Albrechtův urbanistický záměr (přebudoval Jičín, Valdice, chtěl postavit pod Velíšem klášter), tak můžeme sledovat, jak přesně se mu to podařilo v barokní době, v porovnání s námi sledovanými staršími možnými liniemi.

Jan Cinert (Pátek 13. června 2014)  ⇑

Hrubým odhadem to vypadá na 7-8 hod ráno pár dnů po jarní nebo před podzimní rovnodenností. Hezké, ale řekl bych že náhoda.

Jan Čihák (Pátek 13. června 2014)  ⇑

Tak tohle mě nadchlo. Slunce svítí skrze okna Staroměstské mostecké věže. Je škoda, že autor neuvádí datum.

Jan Cinert (Středa 11. června 2014)  ⇑

Teď jsem si uvědomil, že jsem to dokonale popletl. Spletla mne dřívější diskuze o pěkném snímku se západem Slunce nad katedrálou a o tom, odkud byl pořízen. Bylo to z parčíku jižně od Mánesova mostu. Skutečná slunovratová linie vede přibližně od křižovatky Na Perštýně s Národní k rotundě. Tedy místo pohledu bylo případně ze středu prvotního osídlení na staroměstské straně. Jenže v době Bořivoje tam nejspíše ještě žádné osídlení nebylo. Ale nějaké obřadní shromaždiště "mezi vsi" by tam být mohlo. Nepočítal jsem ale přesně s převýšením hradního ostrohu, je to jen odhad.

J. Čihák (Středa 11. června 2014)  ⇑

Pozorování slunovratového západu za katedrálou je stará záležitost. Kdoví, co si o tom mysleli naši předci. Úkaz byl zvěčněn na poštovních známkách 1 a 2.

Jan Cinert (Středa 11. června 2014)  ⇑

ZH: Ano, zhlaví je to špičaté, přilepené na pilíři. Ale není to jen "ledolam", jeho funkcí je i rozrážet vodu a odrážet pevné plovoucí předměty. Ostré zhlaví směrem po proudu zabraňuje tvorbě vírů za pilířem a podemílání jeho základu. Skutečným "ledolamem" je ta připlacatělá dřevěná konstrukce před pilířem, ta má za úkol rozlomit plovoucí kry před pilířem.

Na Ouden-Allenovi je to nejspíše špatně. Asi chyběl příslušný náčrtek a místo bylo vyplněno zdí. Je to zřejmě vidět i podle jiných výšek mostního zábradlí.

J. Čihák: Také jde o to, že pro pobavení by se nevytvářely věci viditelné z úzkého a frekventovaného prostoru, kde nebylo možné se zastavit a koukat. Dříve jsem již zmínil, že koukat se mohlo případně jedině z prostoru jižně od brodu, dnes Mánesova mostu. Případně i ze Staroměstského náměstí, je to obojí na zhruba stejné linii.

J. Čihák (Středa 11. června 2014)  ⇑

Význam solárního představení dnes sotva rozluštíme. Symbolika, magie nebo náhoda? Chyba je možná v tom, že se všichni dívají od věže ke katedrále. Sice vidí zapadat Slunce nad Vítovými ostatky, ale netuší, že neméně zajímavý může být pohyb stínu katedrály po stěnách věže. Víme, že např. dostatečně velký gnómon nebo štěrbinové sluneční hodiny mají velkou přesnost. Vzdálenost mezi katedrálou a věží je hodně velká. Mohlo by to teoreticky fungovat jako "slunovratoměr" pro pobavení krále. Ale bohužel při velké vzdálenosti jsou okraje stínů rozmazané. Nevím, nemám s tím zkušenosti. Navíc původní stínové představení změnila precese, už je to 670 let.

ZH (Středa 11. června 2014)  ⇑

Nevím, jestli si rozumíme a jestli znám terminologii. Zhlaví je onen kamenný "ledolam"? Na Ouden-Allenovi je poslední oblouk mezi věží a palácem - tam je ale mezi obloukem a palácem relativně dlouhá rovná zeď, která nijak zhlaví nepřpomíná.

Jan Cinert (Středa 11. června 2014)  ⇑

Na obrázku Ouden-Allen se nejspíše jedná o nízké ostré zhlaví, které pozbylo horního šikmého opláštění. Podobně na uvedeném obrázku Z. Dragouna u mne je zakreslen nalezený zbytek zhlaví již před prvním obloukem. Což je divné, protože pak pokračovala jen rampa bez oblouku. Zároveň se podle zbytku nedá určit výška, řekl bych, že snad možná bylo zhlaví jen založeno a nerealizováno. Ale podrobně výzkum neznám, a tak nevím jak vypadá stěna pilíře, tedy jestli jsou na ní stopy připojení zhlaví i výše. Na Ouden-Allen nic takového vidět není.

Při pohledu na Ouden-Allen jsem si uvědomil, že kříž na mostě je vzdálen přibližně v běžném účinném dostřelu gotických zbraní z věže.

ZH (Středa 11. června 2014)  ⇑

Mimochodem - na towns.hiu.cas.cz přidali další mapy, mj. Huberův prospekt ve vynikajícím rozlišení, ani tištěná podoba, kterou jsem horko těžko loni sehnal, není tak dokonalá.

ZH (Středa 11. června 2014)  ⇑

Abych to ještě zrelativizoval, přidávám Sadelera - viz, tam by ev. místo na pilíř bylo. Komu z nich to asi nevyšlo? Ouden-Allen je ovšem vesměs precisní, dotyčný oblouk je ovšm nižší a užší, naopak u Sadelera širší než ostatní. Taky docházelo k reonstrukcím po povodních.