ZH (Úterý 24. června 2014)  ⇑

Řekl bych, že u kostelů nebylo nic jen tak, viz. Zejména rotundy byly stavěny k poctě svatých, a bylo tam záhodno , aby měl svatý kontakt s Bohem, tedy Sluncem.

Jan Cinert (Úterý 24. června 2014)  ⇑

Lucerny vznikly jako okrasný architektonický prvek v Itálii koncem 11. století. Již při opravě znojemské rotundy roku 1134 byla na kopuli nastavěna lucerna. Jejím smyslem v románské době nebylo osvětlení interiéru. Nejspíše, podle mne, šlo o to, aby jednoduchá centrála vypadala monumentálněji, tedy jako centrály s vnitřním ochozem. Takové stavby měly vnitřní válcový prostor vytažený nad střechu, jakoby takové velikánské lucerny, a obvodový prostor byl nižší, obvykle jednopatrový. To tedy nebyly skutečné lucerny a tubus měl nad obvodovou střechou okna, která osvětlovala vnitřek.

Později z takových románských luceren byl ozdobný prvek i na věžích, který také nic neosvětloval.

ZH (Pondělí 23. června 2014)  ⇑

Ještě názorně - viz. Je to dva dny před slunovratem, tedy o slunovratu je Slunce ve věži o metr a půl výš, tedy opravdu ve středu horní lucerny.

Mimochodem, lucerny v kupolích měly osvětlovat vnitřek denním světlem, jaký význam mají tady, když uvnitř není co osvětlovat. Mohou to být symboly světců? Třeba Velká věž Ježíš a Marie, lucerny na střeše V+V+V?

ZH (Neděle 22. června 2014)  ⇑

Vrazil jsem do Azoru Slunce v horní lucerně Velké věže (2014-Jun-19 18:13:07.000 * 297.9599 7.5494).

Pokud je podívaná úmyslná, provedli ji za Ferdinanda Tyrolského Wohlmut a Tirol, Ferdinand, či jeho manželka, měl k takovým nápadům vlohy. Tehdy byla nedostavěná Velká věž opatřena renesanční bání, také s dvěma lucernami, stejně jako nynější podoba, vytvořená po zničení bleskem Pacassim 1770-71. Tehdy byly nad střechou chóru tři lucerny. Dalo by se spekulovat, proč byly na věži dvě lucerny nad sebou a tyto tři vedle níže v řadě, mohlo se to třeba vztahovat k různým letním svátkům.

ZH (Neděle 22. června 2014)  ⇑

U Azoru záleží na výšce obzoru, tj. kde vížkou prosvítá Slunce.

Jan Cinert (Neděle 22. června 2014)  ⇑

Jsou to všechno vydařené fotky. No, já osobně bych se spíše soustředil na zapadání Slunce za skutečný terénní obzor, či dokreslení takové křivky. Jakkoliv je to úchvatné divadlo, přeci jen poněkud pro turisty.
Praha byla před mosteckou věží a bude i po ní. :-)

Potěšující je ten malý rozdíl 0,06° od Azora. Není nad praktická ověření, praxe je hold praxe.

J. Čihák (Pátek 20. června 2014)  ⇑

Byl jsem zvědavý, jak opravdu Slunce zapadá za Svatovítskou katedrálu. V úterý chybělo do slunovratu 0,08°, obloha vypadala slibně a tak jsem se vydal na Karlův most fotografovat. Podmínky ale nebyly dobré. Slunce svítilo přes cirrovitá oblaka. Vypadalo jako rozmazaná koule. Situaci navíc zhoršovala nižší oblačnost. Přesto bylo pozorování velmi zajímavé. Měl jsem dojem, že Slunce zapadá nad Hradem třikrát. Foto 1, 2, 3.

Včera k večeru byla téměř čistá obloha a proto jsem se vydal znovu fotografovat. Ale před západem se na obzoru objevily mraky. Přesto jsem viděl pozoruhodný úkaz. Slunce zapadlo nad střechou katedrály, pak vyšlo nad Vítovými ostatky a bylo jasné, že nad nimi také zapadne. Bohužel další pozorování zmařil mrak. Je to tak, Slunce o slunovratu zapadá nad Svatovítskou katedrálou dvakrát. Foto 1, 2, 3.

ZH (Čtvrtek 19. června 2014)  ⇑

Dal jsem do Azoru dnešní úlovek (fotku) z prostředka Staroměstské mostecké věže.
Na mapě (ArcGis) je azimut k centrální vížce Víta 299.22° (-60.78°),
fotka je z 19.6.2014 20:20:03, kdy je Slunce v centru vížky.

NASA Horizons ukazují 2014-Jun-19 18:20:03.000 * 299.2244 6.5878.

Azor pro tento den ukazuje -60.72 pro střed Slunce.

J. Čihák (Čtvrtek 19. června 2014)  ⇑

V článku o Brně je pozoruhodný trojúhelník. V jeho vrcholech jsou chrámy sv.Petra, sv.Jakuba a Nanebevzetí Panny Marie. Odvěsny jsou v poměru 2:3. Další rovnoramenný trojúhelník je také pozoruhodný.

ZH (Čtvrtek 19. června 2014)  ⇑

L.P.: já (autor stránek) jsem jen externista, nijak nespolupracující s Hradem. Zkuste se obrátit na Správu Pražského hradu na www.hrad.cz.

L.P. (Čtvrtek 19. června 2014)  ⇑

Je možné nahlédnout do archivu ústavu mladých šlechtičen ? Zajímám se o období mezi lety 1890 - 1895. V případě že se zachoval, prosím o kontaktní adresu. Děkuji

Jan Cinert (Středa 18. června 2014)  ⇑

Pěkné. Chápu to tak, že takto natočená lodgie by mohla být kdekoliv na linii mezi Velišem s Jičínem a Valdicemi. Ale Zebín se posunout nedal, takže byla umístěna právě zde. Proto zároveň to umělé navýšení obzoru v parku, aby vyšla linie východu Slunce se Zebínem, do něhož se vnořil Měsíc podobně jako na druhém obrázku Slunce do Veliše.

ZH (Úterý 17. června 2014)  ⇑

V lodžii jsou pěkné fotky od p. Pravoslava Prokeše, neuměle jsem mobilem vyfotil jeden z panelů: viz.

Západ nad Zebínem tam tuším nebyl, jen u Veliše viz. Podotýkám, že pohled je ze vrat dvora, špičatá věž je věž opevnění, dnes s vyhlídkovým ochozem, tehdy snad byla nižší a střechu neměla. Valdštejnův barokní kostel je cca pod slunečním diskem. Veliš je na té reprodukci poněkud mlhavý, vrchol spíše vpravo nad věží.

Ono je z lodžie vidět na tři strany, ze dvora na dvě, mj. přímo alejí na Veliš, ale na Zebín vidět není. Lodžie ovšem měla (či měla mít) na střeše terasu, odtud by to jistě šlo a změnilo by to poněkud poměry.

Jan Cinert (Úterý 17. června 2014)  ⇑

Aha, tak rybník v návrhu zahrady nebyl. Ta "homolka", podle zákresu svahů na II. voj. m., může být i přírodní útvar, nebo uměle zvýšený. Je tam v lese na křížení cest cosi vyvýšeného, jako by vizír. Ale výklad podle uvedené fotky je trochu divný. Slunce je již asi dva kotouče nad obzorem, takže v průseku nevychází. Při vytyčení cesty nemohly počítat s v budoucnu vzrostlými stromy. Ale nejspíše je to tak, že onen "vizír" uměle zvýšil obzor na krátké vzdálenosti a Slunce nad ním skutečně vychází s určitým zpožděním, tedy i s jižnějším azimutem. Případně stejně může posloužit i ona "homolka". Pak ale stejně fotka by neměla být přesně o zimním slunovratu.

Podobně převýšení na obzoru při západu Slunce urychlí západ a ten je jižněji. V takovém případě nemůže být západ Slunce na téže linii nad Zebínem a tam může být jen západ vysokého Měsíce při severním lunovratu, jak jsem níže psal. Nad Velíšem bych západ o zimním slunovratu bral, ale nad Zebín se podle mne Slunce za letního slunovratu nedostane, zapadne při jeho úpatí na azimutu 307°.

ZH (Úterý 17. června 2014)  ⇑

PS: na II. voj. mapování je na konci jihovýchodního průseku jakási homolka, která snad v lese dosud je podle kóty na moderní mapě. Rybník tam tehdy nebyl, jestli myslíme tentýž.

Jo, a na II.v.m. jde směrem od lodžie k vrchu Železný taky jakási alej. V lodžii je výstavka představ astronomů 17. století o sluneční soustavě, napadlo mi, jestli ty vršky, kterých je tam několik, třeba nepředstavují sluneční soustavu.