Jan Cinert (Sobota 18. července 2015)  ⇑

ZH: Kladete otázku, jak se mýty přenášely. Jak se ale mohla navíc přenášet vyobrazení nejen ze země do země, ale i v čase. Porovnejte Ptáka s blíženci vlevo na románském reliefu v Itálii a totéž z doby měděné (eneolit) v Iráku - obr. asi v jedné třetině textu.

Jan Cinert (Sobota 18. července 2015)  ⇑

Podstata drtivé většiny mýtů má původ v době před rozchodem etnik. Později přenesené jsou až doplněné některé aktualizace, většinou zábavné. Těžko se to ale vždy s jistotou odlišuje. Pak samozřejmě lidé mohli na něco přijít také samostatně, a na to je pro posouzení současníkem rozum krátký.

Podle tohoto je odchylka kat. mapy na Znojemsku +6,61°. Před 30 lety by se použití kompasu nedalo vyloučit, ale mně to všude zatím vycházelo tak, že se jedná o zakreslení do kat. mapy.

ZH (Sobota 18. července 2015)  ⇑

Jak jsem už několikrát psal, furt mi není jasné, jak se ty znalosti a mýty napříč kulturami a věky přenášely, v době před internetem ;). Tj. že v tiché poště nezanikly, pokud je vytvořil nějaký geniální prapředek.
To dvojnásobné natočení v oné práci je pozoruhodné, když už si někdo dal práci s verifikací dříve chybného zápisu. Nicméně myslím, že to nebylo opačně.
Ale mimochodem, v oblasti Těšetic je odchylka katastrálních map jen 2.5°. Nelze vyloučit, že se směr určoval kompasem, v r. 2012 byla v těch místech magnetická deklinace +3.58, v r. 1988 cca +1.35°. Nic z toho ovšem tu odchylku -14° nevysvětluje. (viz)

Jan Cinert (Sobota 18. července 2015)  ⇑

Trochu odbočím. Probírali jsme dříve mayský 20denní měsíc. Teď mi náhodou došlo, že čínský drak, což je zoomorfikace zimní poloviny roku, má devět dětí, malých dráčků. Je to tedy 9 měsíců po 20 dnech, což je 180 dní, čili zimní polovina roku o 360 + 5 dnech. Stejně má řecký Kronos, letní polovina roku, šest dětí a sedmý kámen, tedy sedm začatých letních lunací. Princip 20denního měsíce je tedy starší než odchod do Ameriky a snad možná i starší, než oddělení asijských etnik od evropských. Znalost cyklu Vysokého Měsíce by mohla být až evropská, je závislá na usedlém pozorování východů a západů Měsíce.

U lidských znalostí je ovšem vždy problém, jestli na to nepřišli nezávisle na sobě. Počet dvacet je lidem zcela vlastní, protože všichni mají celkem 20 prstů, teda mimo mne, což dosud úspěšně tajím. :-)

Jan Cinert (Pátek 17. července 2015)  ⇑

Vykopávky se zaměřují velmi pečlivě, problém je vložení plánku do mapy. Asi se hlavně jedná o tradiční problém výuky. Důraz je kladen na formální dokonalost práce, zde aby výkres měl růžici a měřítko. Přemýšlení a znalost správného směru růžice už pro získání jedničky nejsou směrodatné. Zde je taková práce, o které jsem níže psal, že natočení bylo dvakrát a navíc o dva stupně (Obr. 1). Jenže ke všemu na druhou stranu, což jsem bezmyšlenkovitě převzal u sesazování obrázků obou rondelů.

Naše dnešní vyšší informovanost není naší zásluhou, ale vývoje lidstva, takže se na tomto fóru nemůžeme vysmívat nedostatečnosti podobných lidí před 20-40 lety. Ale také mne překvapuje, že i specializovaní odborníci tehdy přehlíželi rozdíl mezi skutečným severem a oním na kat. mapě a klidně podle toho vytvářeli, a dodnes uvádějí chybné teorie.

Životností rondelů jsem se zatím nezabýval, ale co když třeba tři cykly Vysokého Měsíce, zároveň "děd - otec - syn", byly určující pro přesun komunity na jiné nezaplevelené a bezodpadkové místo? A bůh ví, co všechno tehdy hrálo roli. Těžko k tomu nyní zaujmout stanovisko. Tehdejší "specialisty" na pohyby Slunce a Měsíce bych s jistotou předpokládal.

Franta (Pátek 17. července 2015)  ⇑

Já jsem vždycky myslel, že archeologům situaci zaměří nějaký geodet.

Pokud měl rondel omezenou životnost - např. 20 let - jaký by mělo smysl pozorovat jevy, které přesahují jeden sluneční rok - třeba východ vysokého měsíce? To, že by taková kultura dokázala zbudovat dočasnou přesně atronomicky orientovanou stavu by předpokládalo, že by ve svém středu měla nějakého specialistu.

ZH (Pátek 17. července 2015)  ⇑

Nikdy nepochopím, proč začátkem 19. století dopustili, aby krom centra Rakouska-Uherska nesměřovaly souřadnicové systémy k severu, navíc je to všude jinak (viz). Přitom Jüttnerův plán Prahy z r. 1811 je podle zemských souřadnic, tedy poledníky směřují k sever. Mimochodem jsou tam poledníky počítány ne od Greenwiche, ale od nejzápadnějšího ostrova Evropy.
Pak se všichni dodnes blamujeme. Ale že se to archeologové neučí ve škole, je taky pozoruhodné, když tam mírnixtýrnix furt dávají směrovou růžici.

Jan Cinert (Pátek 17. července 2015)  ⇑

Poukazuji na triviální chyby jiných a sám je dělám. Otáčel jsem kat. mapu na opačnou stranu a navíc ztotožnil mapy.cz s kat. mapou a jejími leteckými snímky, protože na mapy.cz se také dají zvolit. Tam jsou ale správně orientované ke skutečnému severu.
Omlouvám se a vysvětlení, že k tomuto odbíhám od jiné nutné práce, je samozřejmě jen trapnou výmluvou.

ZH (Pátek 17. července 2015)  ⇑

Ale mapy.cz jsou podle GPS. Jestli ta vaše červená šipka znamená směr k severu, přičemž je skoro souběžná s onou budovou vpravo, pak pouhým pohledem na mapy.cz je zřejmé, že to je chybně, tj. na mapy.cz by měla být budova severojižně, ale ve skutečnosti je odkloněna o 13.3° proti směru hodinových ručiček.

Jan Cinert (Pátek 17. července 2015)  ⇑

Lépe vyjádřeno je azimut východního vstupu 47°, nikoliv 227°, jestliže se jedná o uvažovanou linii východu(!) Vysokého měsíce.

Jan Cinert (Pátek 17. července 2015)  ⇑

Ano, skleníky.

Jak jsem níže psal. Letecké snímky jsou vložené do kat. mapy (mapy.cz), takže pro Prahu jsou pootočené o -7,75°. Navíc lehce rozmázlé, takže svislice jsou někdy ujeté asi o 1° a nejsou tak zcela pravé úhly. Proto Vám vychází ona budova natočená o -13° od severu. Osa východního vstupu směřuje na 227° (47°), což je Vašich 60 - 13 + 180. Osa západního tím je 250,3°.

Pracovně se zatím jeví vytyčení podle západu nízkého Měsíce, což je duplicitní, zatím odhadem, s vytyčením rondelu v Těšovicích podle západu Slunce. Tyto linie obě směřují do středu rondelů.

Co se týká ujetí zeminy v Ruzyni, mohlo by se jednat o zdeformování jižní poloviny, tedy ujetí po svahu jihovýchodním směrem. Kdysi jsem četl o metodě "zpětné rekonstrukce" kostelů, kdy se provede původně zamýšlený půdorys kostela podle ideálních rozměrů. Tak se odstraní odchylky vzniklé nepozorností stavitelů. Zatím jsem si nevšiml, že by se tím někdo zabýval třeba u rondelů, čili oněmi možnými posuny podloží v průběhu tisíců let. Myslím si, že to by chtělo také zkoumat.

ZH (Pátek 17. července 2015)  ⇑

Ruzyně: jsou to opravdu základy zbořeného skleníku, viz mapy 1975 a 1956.
Ta dvoudílná budova vpravo dodnes stojí, ale není natočena severojižně, ale naopak o 13 stupňů doleva, dle mapy.cz.
Takže mi vyšla osa rondelu cca 60°. Podle jihozápadního vstupu, který je pravidelný, 56°. Ale ten severovýchodní je tak zpotvořený, přičemž zřejmě nejde o tisícileté posuny zeminy, že astronomickou funkci tvořit nemohl.
Ale je to tak nepřehledné, že se třeba mýlím.

Jan Cinert (Čtvrtek 16. července 2015)  ⇑

Tak ty šedé čmouhy jsou opravdu recentní (novodobé) rýhy. Zmílilo mne, že jsou pojednané také šedou barvou, jako nahoře plocha prvního výzkumu z r. 2003.

Jan Cinert (Čtvrtek 16. července 2015)  ⇑

Šedé čmouhy jsou sondy archeologického výzkumu a jsou součástí Tab. IV. v oné disertaci. Barevná mapa je letecký snímek z let 1999-2000. To sesazení byla také docela fuška, protože bylo málo, co by obrázky spojovalo. Navíc nesedí vždy uváděná metráž a ortofoto je trochu rozmázlé, asi aby pasovalo na kat. mapu.

Pro jistotu upozorním, že letecké snímky jsou orientovány podle kat. mapy, je to tedy něco jiného, než satelitní snímky na GE. Tam je orientace ke skutečnému severu.

ZH (Čtvrtek 16. července 2015)  ⇑

Už nějakou dobu mám pocit, že puntík do té vrstevnicové mapy jsem nezakreslil správně, že tedy rondel nebyl na onom výběžku, ale jihovýchodně od něj na stráni. Ale nepodařilo se mi nasadit ony nákresy z disertačky na žádnou mapu, abych to měl opravdu přesně, vám se to podařilo. Ty šedé čáry přes rondel je asi bývalý skleník, ale co je to za mapu, kde je přesně zakreslen? (Správný bod)