ZH (Sobota 10. září 2011)  ⇑

Vzpomněl jsem si na loňskou diskusi (viz) o tom, jak zpočátku stál kněz čelem k východu a lidi proti němu k západu. Ale to Slunce, které osvětlilo za mše v devět hodin skrze vchod oltář, je také pěkný nápad (byl-li to chrám Panny Marie, pak by ev. v presbyteriu mohl být Ježíš i v prenatální podobě, ale to je spíš moje módní freudovská představa, spíš by osvětlilo oltář jakožto symbol Kristovy oběti).
O ty chrámy na Maltě jsem nikdy blíže nezajímal, je to ale fascinující, koukám, že jsou čtyři dobře zachovalé, dalších 7 hůře a měly by být i další. Ovšem mají různé půdorysy.

Jan Cinert (Sobota 10. září 2011)  ⇑

Cestou na nákup, zde není spojitost ani hypotetická, jsem si uvědomil, že ženská trojice je i Matka země s "dcerami" Zimní a Letní bohyní. I to může být v Mnajdře obsaženo a mohly by s tím souviset různé velikosti svatyň. V každém případě je tento komplex vysoce sofistikovanou záležitostí a velmi důležitý. Tehdy vyjadřoval obecně srozumitelný princip, jenom my dnes máme problém ho pochopit. Možná i obsahuje, jak já říkám poněkud zmatenou, přemněnu Letní bohyně v Dívku přibývajícího srpku Měsíce. Komplex je možno virtuálně navštívit zde.

Jan Cinert (Sobota 10. září 2011)  ⇑

Srovnání svatyně s tělem Matky země mě napadlo při pohledu právě na chrámy v Mnajdře (u mne str. 157). Takže jestli mě někdo nepředběhl, tak je to můj postřeh :-). Je tam také ještě třetí chrám a ten přes svojí nedochovanost jako by byl směrován na 15 hod. Je to ale celé složité a vyžaduje další zkoumání. Například je podezřelé, že se jedná o trojici a ženská trojice jsou v mytologii měsíční fáze. Kdyby se se na osy těchto chrámů udělala kolmice a za úsvitu podívalo na Měsíc, viděly by se základní fáze Měsíce.

S Ládvím jsem to myslel opravdu jen teoreticky, jako vyjádření jak bych se k tomu stavěl já. Nemá valného významu hledat linie mezi kopci apod., vždyť tady byly daleko dříve nežli první člověk. Tedy alespoň podle mé teorie :-). Ale linie přes dominanty na obzoru podle astronomických principů může ukázat na místo lidské činosti, což není nic nového.

ZH (Sobota 10. září 2011)  ⇑

Mimochodem tady jsou ortomapy ze začátku 50. let 20. století (natočeny o těch 7-8°), těchnický kostelík má asi 48°, přičemž je na dně hlubokého údolí. Možná se jen přizpůsobil zástavbě, která původně vznikla podél řeky. O přídomku orientovaný u popisu kostela jsem se dočetl tady, zrovna ten v Těchnici tomu teda moc nenasvědčuje...

J. Čihák (Sobota 10. září 2011)  ⇑

Gotický kostel sv.Štěpána v zatopené vesnici Těchnice je orientován podle tečny v zákrutě Vltavy a zároveň odhadem slunovratově. Náhoda to asi nebude. Podle starších zdrojů je orientovaný. Myslím, že místo pro založení kostela bylo záměrně vybráno tak, aby byl orientován ke slunovratu i podle směru toku řeky. Mapa, půdorys, potápěči.

ZH (Sobota 10. září 2011)  ⇑

JČ:Tak to je má neznalost, setkal jsem se s fí a lambdou, háčko se v daném kontextu používá i pro hodinu, hodinový úhel, výšku nad obzorem.
Ptal jsem se manželky, ta to taky neví ;), tak jsem to vylepšil, jak jsem uměl.

S tou Kopaninou-Ládví - předpokládám, že jde jen o cvičné důvody, třeba porovnání s Azorem, jinak asi nevybírali místo pro svatyni, aby od něj vyházelo Slunce 14 dní před rovnodenností nad celkem nevýrazným kopcem...

JC: Zaujala mě ta srovnávací anatomie u kostela, dokonce jsem napsal polemický komentář, ale zase ho smazal, abych se ev. nedotkl věřících. To je váš postřeh? Omlouvám se nicméně za lajdáckost, Santa Maria Maggiore je opravdu opačně, než jsem myslel, má tedy azimut 310°.

J. Čihák (Sobota 10. září 2011)  ⇑

Cinert: Z toho nic nebude, protože celý kopec je zarostlý. Leda by nás pustili na vysílací nebo geodetickou věž, viz foto.

ZH: U 1.polohy přepínače je popis vzdálenost a azimut, přestože vždy dostaneme vzdálenost, azimut a souřadnice. Mezi tlačítky je málo místa a tato tři slova se tam nevejdou. Proto bych doporučoval použít ustálené a běžně známé zkratky: H, E, azimut, L.
H - zeměpisná šířka
E - zeměpisná délka
azimut – ten snad zkratku nemá, dříve se někdy používalo A
L - přímková vzdálenost mezi pozorovacími body 1 a 2

ZH (Pátek 9. září 2011)  ⇑

Mám nějaké zatmění a nenapadá mi, co je to H|E|A˚|vzdálenost, spíš to zatím nechám být, jiní by to pochopili ještě s menší pravděpodobností.

Jan Cinert (Pátek 9. září 2011)  ⇑

S bazilikou Santa Maria Maggiore v Římě je to opravdu zajímavé. Naštěstí se jedná o pozdně antický kostel z doby, kdy nebyly měsíční fáze součástí kalendáře. Datování předrománských kostelů to nemůže ovlivnit :-). Nechci se pořád vnucovat s dochovanějším chrámem v Mnajdře, ale zase jsme zjevně u těch 9 hodin dopoledne. Tato bazilika se s ním také shoduje v tom, že v 9 hodin pronikly paprsky vchodem (lůnem) do svatyně (těla Matky Země) a ozářily její hlavu (oltář). Těch chybějících 5° může být dáno posunem od rovnodennosti v juliánském kalendáři nebo terénem?

Přiznám se, že jsem s Azorem zatím pracoval tak, že jsem zadával údaje do GPSVizualizer, pak je přenesl do Azoru a šupnul. Měl jsem tak více pod kontrolou co dělám. Takže k diskutovaným problémům se nemohu zodpovědně vyjádřit.

J. Čihák: Kdyby se to dalo stihnout, tak by bylo dobré se také podívat z Ládví za východu Slunce kam jeho vrchol vrhá stín. Mohla by se tam třeba objevit nějaká neznámá svatyně. Ale asi by to byla docela honička :-). Asi i hned skočit do rondelu v Ruzyni se nestihne...

J. Čihák (Pátek 9. září 2011)  ⇑

Větší úpravy teď nebudou, ale zkuste alespoň změnit popis u přepínače. Vzdálenost a azimut můžete nahradit
H|E|A˚|vzdálenost nebo
H;E;A˚;vzdálenost

ZH (Pátek 9. září 2011)  ⇑

Dík, opraveno.

Mimochodem jsem teď kouknul na římské basilicae maiores, sv.Petr má, jak řečeno, 90°, sv. Jan 78, sv. Pavel 101, P. Marie větší 130°, to je z našeho hlediska zajímavé, protože Slunce v těch zem. šířkách nejde nad 122°.

J. Čihák (Pátek 9. září 2011)  ⇑

Objevila se nová drobná chyba.
1/ Vybrat ze seznamu stránku, kde jsou v Cíli souřadnice. Kliknout na Šup a v Cíli zmizí zeměpisná délka.
2/ Vybrat ze seznamu stránku, kde jsou v Cíli souřadnice. Kliknout na Spoj, potom na Šup a vše je v pořádku.

Ten otazník u zatrhávátka by se hodil spíše k Cíli, místo GPS.

Nadpis je neúplný, mělo by tam být: výpočet polohy cílového bodu/spojnice bodů.

Blíží se rovnodennost a je tedy čas na pozorování východu Slunce nad Ládvím z Přední Kopaniny. Sice opožděně, protože Slunce bude vycházet více vpravo, ale dá se to ještě ověřit. V sobotu a v neděli se má vyjasnit obloha. Jestli se brzy ráno probudím ...

ZH (Pátek 9. září 2011)  ⇑

Dík, zkusil jsem to opravit, ale ve stávajících intencích, váš návrh je asi lepší, ale bylo by to teď moc složité (přepínač se chová programátorsky jinak než zatržítko) a mohl bych nadělat další chyby, když už po půl roce nemám v hlavě všechny důsledky. Automatická kontrola by byla problém, protože někdo může zadat GPS souřadnice např. 50,14, což může být i azimut a vzdálenost. Hlavně ale už nemám energii na větší zásahy.

J. Čihák (Pátek 9. září 2011)  ⇑

Chyba přetrvává. Pokud klikneme na Šup a v Cíli jsou souřadnice, potom se samy změní na azimut a vzdálenost. Pokud jsou v Cíli azimut a vzdálenost, Šup nevyvolá v Cíli změnu, což je správné a mělo by to tak být i v předchozím případě.

Zatržení v daném případě nedává smysl. Logicky by tam měl být přepínač nazvaný Cílové zadání nebo Způsob zadání: 1/souřadnice, 2/azimut, vzdálenost. Ve sdělení musí být údaj, že při nesprávné volbě bude chybný výsledek. Dále bych tam uvedl: ... program vypočítá azimut a vzdálenost cíle nebo cílové souřadnice, v GE nebo GPSV pak můžete zobrazit linii mezi startem a cílem.

První polohu druhého přepínače(4x) bych označil: souřadnice/azimut, vzdálenost.

ZH (Čtvrtek 8. září 2011)  ⇑

Dík, snad jsem to opravil, další chyby prosím též hlásit.