Jan Cinert (Sobota 10. září 2016)  ⇑

Narazil jsem na článek o datování založení brněnské rotundy (I.) podle jejího azimutu. Že článek bude zcela ignorantní k archeoastronomické metodě, kterou jsme zde před lety dali dohromady, jsem čekal. Ale autorův humorný výrok, že kostel byl založen v roce 1029 proto, že svátek sv. Petra a Pavla tehdy připadl na neděli, mne již chladným nenechal. Myšlenku, že k založení kostelů docházelo v neděli, vůbec nic nenaznačuje a uvedená shoda je tzv. Slunečním kruhem, opakujícím se po 28 letech.
Tak jsem autorův postup podrobil reviznímu zkoumání. Prvním milým překvapením bylo, že pracuje se skutečným astronomickým severem a nikoli se severem na katastrální mapě. Přiložený plánek je skenováním deformován, takže jsem nemohl s jistotou ověřit, zda jeho azimut "odkloněný o 25,5° k severu", tedy 64,5°, je přesný nebo zaokrouhlený. Mně by vyšel o několik desetin vyšší. Druhým milým překvapením bylo, že počítá s převýšením terénu způsobeným vrchem s hradem Špilberg, takže v zásadě poučený postup. Pak už následovalo jen zklamání. Aby platila patrně dopředu stanovená myšlenka, že azimut kostela směřuje k východu Slunce v den svátku sv. Petra a Pavla 29. června a tudíž zasvěcení kostela bylo sv. Petru, autor zamlčuje, že v ten den vychází Slunce na azimutu 63,22°, tedy o více než jeden stupeň méně. Vročení podle neděle je již úplný nesmysl. Nicméně, řekl bych, že se jedná docela o pokrok u tzv. "publikujících a grantových", že už nedělají triviální chyby a jen výsledky deformují podle dopředu vytvořené hypotézy. Tož, jen tak dál. :-)
Stránku jsem uložil a komentář přidal na závěr článku na mém webu.

Jan Cinert (Pondělí 29. srpna 2016)  ⇑

Probírali jsme tu před časem indickou bohyni úsvitu Ušas s tím, že by se mělo asi jednat o "Jitřenkovou" fázi planety Venuše. Jak jsem vícekrát zmínil: "se ženami jsou potíže a v mytologii obzvlášť". Vzhledem k tomu, že její sestra Nakti je matkou Slunce Súrji a obě se o něj starají, je Ušas úplňkovou sestrou a "nahá a noční" Nakti je novolunní sestrou. Je to dáno tím, že novolunní srpek se objevuje večer, zatímco ubývající srpek po úplňku ráno. Čili přesně obráceně, nežli je to u planety Venuše.

ZH (Úterý 26. července 2016)  ⇑

Navíc je druhým nejdražším titulem, a přesto to v rom Hlinsku a Kutné Hoře jde na dračku ;). Nežertoval bych, přemýšlím, co s nedoprodaným nákladem svých knih, když prodejní boom už utichnul ;).

Jan Cinert (Pondělí 25. července 2016)  ⇑

Taková zajímavost - náhodou jsem si všiml, že na "Levné knihkupectví" je moje kniha nyní devátým nejprodávanějším titulem. To by mě nikdy nenapadlo, tedy pokud tam někdo omylem neposunul desetinou čárku, čímž z 0,5 výtisku vzniklo 5 výtisků. :-) Škoda, že s tak hezkým úspěchem po osmi rocích nemám už nic společného, neboť již před lety jsem jim prodal zbytek nákladu za pár korun.

Jan Cinert (Neděle 10. července 2016)  ⇑

Slovinská rotunda ja zajímavá, nevěděl jsem o ní. Ty rakouské "rotundy" jsou ale karnery, myslím si.
U Carnunta je ale potíž, že se jedná až o 12. století a to byl v místě uherský stát. Možná, že přítomnost rotundy v tomto místě naznačuje trochu jiný průběh dějin, přesněji držení držav velmožů nebo panovníků. Já se ale tímto obdobím už nezabývám. Jak jsem psal, je to zvláštní.

Jenom ještě raději upozorním, že rotunda sv. Víta neměla lizény na plášti lodi, jen na apsidách. Na krátkém zbytku zdi lodi lizéna není.

ZH (Sobota 9. července 2016)  ⇑

S pravým břehem Dunaje máte pravdu, údajných všech 8 rakouských rotund je na levém břehu, tahle ale je od Dunaje jen kousek a už Velká Morava "možná" sahala v těchto místech až za Dunaj ;).
Pro zajímavost: tohle je poblíž Moravských Toplic ;).

Jan Cinert (Sobota 9. července 2016)  ⇑

Jenže ten zatravněný pozemek se jeví jako pozdější parcelace. Původní hřbitov kolem rotundy by měl být spíše dokulata nebo přizpůsobený prostoru mezi cestami. Fakt je, že tak velké případné baptisterium by mělo být vedle velkého kostela. Nevím, více jsem to nezkoumal. Nezabýval jsem se ani rotundami na Slovensku, jen mi některá datování do velkomoravského období připadala poněkud nadšenecká. Mohlo by se v některých případech jednat o podobnou situaci jako v Čechách, čili výstavbu rotund po zrušení Sázavského kláštera. Ale na pravém břehu Dunaje? To by bylo zvláštní.

ZH (Pátek 8. července 2016)  ⇑

No, na Google Maps to nazývají karner, ale to není směrodatné. Nicméně ohrazený pozemek upomínající na hřbitov okolo je.

Jan Cinert (Pátek 8. července 2016)  ⇑

To máte pravdu. Baptisterium naznačují v odkazu na Wiki. Pokud by skutečně byl původní funkcí kostel, tak by měl být kolem hřbitov a případně i hroby rodiny velmože v rotundě. To tam prý není, takže poněkud záhada. V případě kostela by se asi musel předpokládat v tomto místě zájem o staroslověnskou liturgii v 2. pol. 11. až 1. pol. 12. století. Že by vazba na staroslověnské duchovní vyhnané z Bulharska po zrušení bulharského patriarchátu v roce 1018 a souvislost s jejich následným příchodem do Čech? Je to trochu divoké :-) Fakt je, že v té době se nějaké rotundy postavily také na Slovensku.

ZH (Čtvrtek 7. července 2016)  ⇑

Myslím, že baptisteria nemají apsidu.
A kostnice mají dvě etáže, což se tady nepopisuje, asi by to zmínili, kdyby tam taková etáž byla.

Jan Cinert (Čtvrtek 7. července 2016)  ⇑

Řekl bych, že spíše patří do rodiny rakouských karnerů, hřbitovních kaplí, byť tady se asi jedná o křtitelnici (baptisterium).

ZH (Středa 6. července 2016)  ⇑

Při návštěvě Carnuta jsem narazil na tuto rotundu.
Dle orotofotomapy má v průměru cca 15 m. Zdá se mi podobná svatovítské rotundě, zřejmě je však tato fáze s lisénami mladší.

Jan Cinert (Čtvrtek 2. června 2016)  ⇑

Moc pěkné, rotunda má ještě lucernu.

ZH (Čtvrtek 2. června 2016)  ⇑

Jan Cinert: ZNAYMVM

Jan Cinert (Čtvrtek 12. května 2016)  ⇑

Mám stejnou potíž u stránek jedné politické strany, která ani přes moje opakované upozornění nic nenapravila. Nemám na to nyní čas a chuť to důsledně řešit, ale ta drzost je zarážející.
Napadlo mne, že ona rozmatlanost fotky severní apsidy může mít původ ve zkopírování z mých stránek snímkem obrazovky. Také výsledek - diskutovaný článek - dostupný na internetu je zkopírován z původního podkladu pro tisk a může se jednat o záměrné snížení velikosti pro internet.