ZH (Pátek 6. ledna 2017)  ⇑

Tady je náčertek s růžicí, vypadá to na 129.5°.

Lze se dočíst, že Mapy.cz používají pro Evropu mapové podklady OpenStreetMap, jen v hezčím grafickém provedení, no a OSM vytvářejí dobrovolníci, zřejmě včetně amatérů, tak je možné, že tam nějaký barák prsknou od oka. Odpovídá tomu i, že jde o pouhý obdélník, ač kostel má složitější strukturu. Tak se omlouvám za hoax, nicméně i stupeň má asi pro vás význam.

Jan Cinert (Pátek 6. ledna 2017)  ⇑

Opravdu na satelitním Bing je azimut kostela +1°, oproti Google. Zatím zbývá to vysvětlení, že onen rozdíl v Chorvatsku způsobil pan Šlendrián, žijící ještě duchem v Rakousku-Uhersku.

ZH (Čtvrtek 5. ledna 2017)  ⇑

Nevím, jak je to s přesností satelitních map, když objekt není zabrán přesně orto, ale někde v rohu jednotlivého snímku, kde je zešikma a nelze vyloučit optické vady objektivu jako soudkovitost, poduškovitost aj., ev. refrakce v atmosféře.
Nicméně na Bing mapách je jiný satelitní snímek, z trochu jiného úhlu, a rozdíl proti Google mapám je jen asi 1°.
Dalmacie byla součástí Rakouska-Uherska, tak možná máte pravdu, nicméně když je oblast zasazena co celoevropské sítě (mapy.cz, OSM), tak by to mělo být kompenzované.

Jan Cinert (Čtvrtek 5. ledna 2017)  ⇑

Podíval jsem se. Na odkazované GH Map i turistické Mapy.cz je azimut dokonce o 5,3° větší, zároveň na letecké Mapy.cz je (správně?), jako na Google Earth. To není odchylka, ale hodně velký rozdíl. Snad je dán, podobně jako někdy u nás, pootočením kat. mapy? Jinak to teda moc nechápu.

ZH (Čtvrtek 5. ledna 2017)  ⇑

Dík za Pridragu.
Ale, zkuste se na to místo podívat přes mapy.cz v satelitním versus turistickém módu, nebo tady. Dříve jsem usoudil, že ty malůvky bývají o něco přesnější než šikmá "orto"fota, protože jsou snad na podkladě geodeticky konstruovaných mapo..

Jan Cinert (Středa 4. ledna 2017)  ⇑

Opravil jsem to, navíc se jedná o kostel sv. Martina. Nechápu, jak jsem to tak mohl zadat do Azoru, v připravované knize to přitom mám správně. Ostatní níže napsané se nemění.

Jan Cinert (Středa 4. ledna 2017)  ⇑

Omlouvám se, kdysi jsem spletl Podgora - Pridraga. Musím to na uložené stránce v Azoru opravit. Je navíc trochu vedle od označení, trikonchální kostel, podobný půdorysně děvínskému kostelu. V Podgoře byl také podobný, ale není na GE vidět.

ZH (Středa 4. ledna 2017)  ⇑

Já do těch věcí už nevidím, navíc jak známo, jsem skeptický k těm zákonitostem napříč věky a prostorem, ale beru to jako zdroj vzdělávání ve třetím věku v různých oborech.
S nadšením jsem našel rotundu u Ducové, o které jsem nevěděl, ale kostel sv. Ivana v Podgoře nemůžu najít, kde to je?

Jan Cinert (Středa 4. ledna 2017)  ⇑

Pokorně skláním hlavu před dokonalostí Azora a láskyplně jej drbu za ušima!

Propočítal jsem počty dnů nutných k onomu přeskočení slunovratových bodů. Tedy, kdy zaznamenali první posun kotouče a pak stejnou míru vynášeli podle počtu dnů zbývajících do slunovratu. Vím, že se zatím jedná o orientační výpočet.
Hagia Sophia - 8 dnů, Podgora - 13 dnů, Ducové - 12 dnů.

Myslím, že celkem rozumné počty dnů, ve kterých se dala předpokládat dobrá viditelnost alespoň v některý den. Teď ovšem zase vzniká otázka, že ještě museli nějak zohlednit při členitém terénu zvýšení nebo snížení obzoru v příslušný den. V době slunovratů to v zásadě nebylo důležité, když se kotouč moc neposouval, ale uprostřed intervalu ano.

ZH (Úterý 3. ledna 2017)  ⇑

Zkuste v Azoru zvolit rok -2783 (tj. před 4800 lety) a podívat se na letní slunovrat. Je tam pak 49.67° místo letošních 50.79°.

Jan Cinert (Úterý 3. ledna 2017)  ⇑

Jestli jsem dobře pochopil, tak posun východu kotouče v pravěku se týká právě výkyvu zemské osy. Potom pro dobu před 1000-1500 lety to nemohlo způsobit posun azimutu kostelů o 2-3°.

Už mne napadlo si nějak vyjádřit zpomalování posunu kolem slunovratů. Šlo by to i podle Azoru, a tím i odhadnout, kolik dnů předtím začali s měřením, když se pak dostali za mezní bod. Ale nedostal jsem se ještě k tomu.

Franta (Úterý 3. ledna 2017)  ⇑

Horizons jsou zdarma. Jen je potřeba vědět jak na to, zorientovat se v tom nastavení vstupních parametrů.

K poloze Slunce na horizontu při slunoratech. Z. Ministr píše, že v době od 12.6. do 1.7., tedy za 18 dní okolo úvratě, vykoná Slunce dráhu tam a zpět menší, než je průměr slunečního kotouče.V poznámce je pak uvedeno, že za 16 dní je to tam a zpět dvakrát 24', tedy 2/3 slunečního kotouče. A ještě tam hraje roli refrakce, která má překrývat nepatrné změny deklinace. Jeden stupeň jsou pak dva sluneční kotouče.


Zdeněk Ministr ve své knize uvádí jednoduchou transformaci do pravěku, tedy že Slunce před 4800 lety vycházelo severněji o přibližně dva sluneční kotouče. Pro dobu laténskou lze přijmout předpoklad, že Slunce vycházelo o jeden sluneční kotouč (32') severněji než dnes.

Změny deklinace Slunce lze vypočítat podle Newcombova vztahu. Myslím, že Azor se nějakou takovou korekcí deklinace Slunce počítá

Jan Cinert (Úterý 3. ledna 2017)  ⇑

Mně teď vyšla odchylka pražského poledníku na Google Earth a Google maps stejná - 0,8°. Také je v obou případech stejný snímek. Na Mapy.cz je odchylka 0,92°, takže rozdíl u aplikací je jen 0,12°.

Jan Cinert (Úterý 3. ledna 2017)  ⇑

Vzpoměl jsem si, že kostel sv. Ivana v Podgore ze 6. století má také azimut za bodem zimního slunovratu. Dokonce o 3°. Takže si myslím, že je už potvrzený vznik odchylky za slunovratů níže uvedeným způsobem. S pomůckou je to stále otevřené, nemusela být jen hmotná, ale i metodická - hledat směr východu Slunce již několik dní dopředu, kvůli případné nepřízni počasí. Uf.

Mám pocit, že jsme tu už na NASA Horizons nějak narazili. Musí se tam něco koupit? Nedaří se mi na těch stránkách zcela zorientovat.

ZH (Úterý 3. ledna 2017)  ⇑

Na Google Earth je odchylka stezníku opravdu asi 1°, ovšem na Google mapách se to zdá být přesné...
Otázka je taky, zda se novodobí tvůrci stezníku nesnažili přizpůsobit pásmovému času.
Měření azimutů na mapy.cz je s přesností 1°, asi vědí proč, technicky není problém jít třeba na tisíciny.
Otázka je, jak něco změřit přesně, asi pomocí NASA Horizons.