ZH (Sobota 11. února 2017)  ⇑

S vysokým Měsícem musíme počkat na Frantu, intuitivně myslím, že nemíří, protože odklon dráhy Měsíce od dráhy Slunce je jen až 5°, tedy i azimut východu bude v takovém řádu (115° +- cca 5°).
Nicméně jsem rád, že jsem si díky tomu přečetl o Mekce, a hlavně že jsem našel chybu v Azoru, která je tam doufám jen od těch posledních úprav, tedy že se do Celestiální sféry a do Horizons přenášel o hodinu jiný čas. Doufám ale, že využíváte Horizons, kde tím hodnota Rise ovlivněná nebyla.

Jan Cinert (Pátek 10. února 2017)  ⇑

Měl bych prosbu. Dokázal by někdo prověřit, zda azimut svatyně Kaaba v Mekce 147° míří k východu vysokého Měsíce? Stránka je uložena v Azoru, v místě poměrně blízký obzor. Já se dostal jen k tomu, že možné by to snad bylo. :-)

Jan Cinert (Neděle 29. ledna 2017)  ⇑

Jenže ono se tam píše v obou případech vysloveně o třech dnech. Obzvláště v Knize Ester je to patrné, protože tam jsou celkem dobře zmíněny i roky a měsíce. Takže počet fází Venuše to nebude. Tři dny jsou i lístky na Přemyslově rašící otce. Dva uschnou, neboť jsou završeny, ale třetí roste dál, protože ještě neskončil, když je onen níže popsaný rozdíl přesně 2,4 dne.
Spíše bych řekl, že Popelka je taková chudinka ušmudlaná kvůli pouhému pohledu na oblohu. Oproti měsíčním sestrám je opravdu malinká tak jako tak.

Franta (Neděle 29. ledna 2017)  ⇑

A není příběh Popelky o pentagramu Venuše? 2x se přiblíží ke Slunce a uteče. Teprve po třetím přiblížení je pentagram dokončen. A Venuše, jak prodělává jednotlivé fáze, není vzdycky stejně zářivá, takže by se o ní někdy dalo říci, že je šmudla, tedy Popelka

Jan Cinert (Neděle 29. ledna 2017)  ⇑

Dlouho jsme tu neměli mytologické okénko. Dříve jsem několikrát psal svou oblíbenou tezi o potížích s mýtickými ženami. Zároveň jsem se domníval, že typ postavy "služebná" Popelka je Dívka novolunního srpku. Raději to nyní napravím. Snad už je dáno základní ženské schéma:
Trojice tvořená Matkou (měsíční čas) a dvěma dcerami - letní novolunní a zimní úplňkovou.
Odstrkovaná služebná "Popelka" je Jitřenkou, potažmo planetou Venuší, a tím představitelkou osmiletého cyklu.
Jsou tam totiž důležité ty tři dny konání plesu, tedy čekání na shodu mezi přesnou délkou osmiletého cyklu a princovým slunečním časem. Čili, 2919,6 dne podle Venuše a osmi pozemských let podle Slunce 2922 dnů, tedy 2,4 dne zaokrouhleno na celé tři dny. Teprve třetí den se Popelka nechá nalézt princem. V Knize Ester je to třídenní půst a po něm třetí den král přijme Ester. Text přitom právě přesně říká, že uplynuly celé dva dny a během třetího dne došlo k přijetí Ester.

P.S.- Ve známém filmu je jen jedna dcera zlé macechy, v původním znění bří Grimmů je ona trojice: macecha a dvě dcery.

Jan Cinert (Čtvrtek 26. ledna 2017)  ⇑

Děkuji za pochvalu přístupu. Jen bych upřesnil, jedná se jen o jednu epochu - předrománské období. Katolická církev je universalistická s jednou hlavou a ústředím. Čas to vše rozsoudí sám. :-)

ZH (Čtvrtek 26. ledna 2017)  ⇑

No, mně imponuje, že vše děláte pečlivě, důsledně, hledáte veškeré původní prameny k dané věci a neopisujete to z učebnic jako tolik jiných. Všímáte si věcí, které nikdo nediskutuje.

Ale jak už jsem vícekrát psal, mám pochybnosti o některých konceptech, které jsou sice podpořené exaktními metodami, ale sám princip se mi nezdá správný (například univerzální výpočet data vzniku kostelů napříč epochami a oblastmi), už proto, že sám jsem vymyslel jiný ;). Byť ten svůj beru taky s rezervou...

Jan Cinert (Neděle 22. ledna 2017)  ⇑

Je to zároveň přirozená ukázka, jak změnou či zpřesněním exaktních čísel dochází ke změně historického výkladu. To samé nastává, když se podobně získaná jiná čísla, totiž antropologicky zjištěné dožité věky Přemyslovců, porovnají s písemnými prameny. Jenže hromada tlustých knih historiků se nedá vymazat tahem myší u počítače a napsat jinak ťukáním na klávesnici, jako to mohu udělat já na svých wwww. Ani změna obsahu železa ve špenátu kdysi nebyla hned provedena. Nejprve museli děti ve školních jídelnách "spotřebovat" naplánované množství špenátu. :-)

Zh (Pátek 20. ledna 2017)  ⇑

Na historii je krasne, v kolika virtualnich realitach se muze odehravat. Pripoustim, ze ta Vase se mi docela zamlouva ;-)

Jan Cinert (Pátek 20. ledna 2017)  ⇑

Na délku 20 m původního půdorysu baziliky je 0,6° rozdíl 20 cm. Malý krůček pro turistu, ale velký skok pro historický výklad. Někdy se i s malým kašpárkem zahraje velké divadlo. :-)

Jinak, já samozřejmě vím, že při neznalosti zasvěcení a odměření azimutu ze satelitního snímku se jedná jen o ne absolutně jistý kamínek do mozaiky. Ale já za to nemůžu, že to tak nyní vychází a zapadá do historické situace. Ať se s tím dál poperou jiní s pomocí jiných datovacích metod.

Zh (Pátek 20. ledna 2017)  ⇑

Jestli má 6 desetin stupné takové dalekosáhlé dūsledky...

Jan Cinert (Čtvrtek 19. ledna 2017)  ⇑

Podíval jsem se, jak nyní vychází datování s přihlédnutím k Horizons u důležitých kostelů. Našel jsem jen jednu změnu, a sice u baziliky v Mikulčicích. Tam to nyní vychází na 26. 2. 864, místo roků 847/848, což je z historického pohledu a archeologie možné. Kostel by nebyl důsledkem dosazení Rostislava roku 846, ale byl by stavěn po příchodu Konstantina a Metoděje jako budoucí biskupský chrám. Odvetou by byla porážka Rostislava u Dowiny (Děvína) v srpnu téhož roku. Z azimutu, závislém na svátku Očišťování P. Marie vyplývá Mariánské zasvěcení kostela. To má zase vliv na hledání Metodějova hrobu "v hlavním moravském kostele P. Marie". Myslel jsem si dříve, že by se spíše jednalo o kostel v Sadech u Uherského hradiště.

U nynější Hagie Sophie ze 6. století se ukázalo, že míří přesně do bodu zimního slunovratu, ale původní problém, který podnítil nynější zpřesnění programu, přesto zůstal. Současná podoba H. Sophie je totiž až třetí fází a předchozí dvě byly podle fragmentů stejně asi dva stupně za mezním bodem. Podobně to zůstalo u kostelů v Pridraze a Ducovém. Tudíž jsou stále ta vysvětlení, že nezohlednili zkracování úseků za slunovratů ve dnech snížené viditelnosti, nebo se jedná nějak o odraz neznalosti oběhu Země po elipse. To druhé si ale nějak nedovedu reálně představit.

ZH (Úterý 17. ledna 2017)  ⇑

Když jsem zadal moc velký soubor pro výpis do prohlížeče, Horizons to zpracovávaly (tj. odmítaly další dotaz, dokud se předchozí nezpracuje), ale asi po minutě se zobrazila chybová hláška (Internal Server Error), přesto zpracovávání pokračovalo, neb odmítaly další dotaz.
Jak jsem psal, poslali mi obří mail, asi záleží momentální vytíženosti serveru.

Zadat procento osvětlené části lze jinak než přes solar elong. limits?

Franta (Úterý 17. ledna 2017)  ⇑

No, já jsem hledal ty lokální extrémy, (nov a úplněk). Posledně s tou Velkou pyramidou výšky kulminace Měsíce na nebi pro zadanou odchylku od novu, tedy osvětlená část menší než nějaká zadaná mez.

Také si myslím, že pro výpis na webou stránku je nějaký limit. A nějaký limit je myslím i u toho RTS zasílaného emailem. Myslím, že 20 let mi nedorazilo, proto jsem to začal odesílat po jednotlivých letech. Určitě by měl být limit na počet odesílaných řádků. Poslal jsem znovu požadavek na 20 let a zatím nic nepřišlo (5 min)

ZH (Pondělí 16. ledna 2017)  ⇑

Zdá se, že větší soubory dat nechtěj Horizons vypsat na html stránku, ale na email pošlou, tak je tam znovu i volba poslat mailem. Dokonce jsem díky jedné chybě požádal o RTS Měsíce omylem od r. 1970 (počátek letopočtu v Linuxu) a ono to trpělivě po drahné chvíli poslalo mail s 50 tisíci řádky a 3 Mb...

Mimochodem, umějí Horizons vypsat kulminace iluminace Měsíce (tj. úplňky) pro dotyčnou polohu na Zemi? Vyrozuměl jsem, že Franta něco podobného hledal. Lze se komplikovaně dopracovat k jednotlivému času. Nebo vypsat polední stavy Měsíce a najít ručně kuminace, ale to taky není nic názorného.