Jan Cinert (Středa 15. února 2017)  ⇑

Zkusil jsem porovnat, jaký by byl v Azoru rozdíl se zohledněním převýšení u Slunce. Vyšlo navýšení o 1,73°, takže vzhledem k tomu, že se jedná o matematický model a přesný výškopis jsem nezjišťoval, tak to bude sedět. To znamená, že východním směrem se jedná o azimut východu Měsíce za novoluní vysokého Měsíce a na druhé straně zároveň západu Měsíce v úplňku.

Asi je otázka, kdo a kdy tam onen kámen vložil, bez přihlížení k místní pověsti. Je dodatečně přidaný na roh. Kámen, či spíše balvan je symbolem Slunce. Sysyfos jej každý den valí nahoru a pak se mu skutálí. To celé by vzdáleně připomínalo ten jednodenní kámen Davidem vystřelený z praku na Goliáše v závěru Venušina cyklu. Tady by se mohlo jednat o poslední sedmý den toho rozdílu v počítání letní poloviny roku.

Díky za pomoc.

Franta (Úterý 14. února 2017)  ⇑

Psal jsem, že:
západy Měsíce jsou 239-301°
to zase pro to nulové převýšení obzoru. Takže s nenulovým převýšením by Měsíc při tom extrémním západu v azimutu 239° měl azimutem 237° procházet.

Třeba 11.6.2006 vyšel Měsíc v 16:03 v azimutu 120,2953° s 99,792% osvětlené části. Zapadl 12.6.2006 v 2:51 v azimutu 239,3078° s 99,668% osvětlené části - úplněk byl 11.6 v 20:05

Takže Měsic byl na jedné ze svých nejkratších poutí oblohou a při západu procházel azimutem 237°

A jsme zase u té refrakce. Jak vysoko tedy je Měsíc když zapadá nad Kaabou

Oni ti věřící se snaží dotknout kamene, který je v rohu svatyně. Protože je jich tam hodně, je to problém, občas se i ušlapou. Ale nemá být ten pohyb po spirále, která po sedmi otáčkách skončí u kamene. Něco jako labyrinty v křesťanských kostelích

Jan Cinert (Neděle 12. února 2017)  ⇑

Franta: Teď jsem si teprve všiml, že píšete: ...azimut pro Kaabu podle Horizons 59,03 (s nulovým převýšením obzoru). No jo, ale ten blízký obzor v tom hraje roli. A je tam blízký vlastně ve všech směrech.

Také jsem zjistil, že stránku s Mekkou jsem uložil se špatnými údaji o obzoru. Už jsem to opravil, ale nehrálo to myslím roli.

Jan Cinert (Neděle 12. února 2017)  ⇑

Franta: Díky mnohokráte. Že by skutečný azimut se mohl týkat té kratší strany svatyně, jak uvádíte, mne také napadlo, byť současný půdorys tomu neodpovídá. Ale řekl jsem si, že počkám na Vás. Opravdu je tedy jediná možnost, že záměrný azimut svatyně je kolmice na řadu tří sloupů ve svatyni, tedy i kolmice na delší stranu svatyně. Pokud si sloupy představíme jako původní idoly Měsíční matky se dvěma dcerama, tak to má logiku. Rozdíl 2° mezi azimutem 57° kratší stěny a skutečným východem Měsíce 59,03° může být dán zpožděnou viditelností novolunního srpku. Pak by se mělo jednat o východ novolunního srpku v létě za vysokého Měsíce.

Co když je to ale na opačnou stranu směr západu úplňkového Měsíce na azimutu 237°? Mohl byste ještě tohle zkusit prověřit?

Kaaba se obchází sedmkrát proti směru hodinových ručiček. Ta sedmička říká, že se může jednat o rituální napodobení sedmi letních lunací. Ale spíše to bude rituál napodobující sedm dnů mezi kalendářní délkou letní poloviny 180 dnů a skutečnou délkou 187 dnů. Překonání tohoto rozdílu bylo velmi důležité, například prvotní délka sumerské potopy světa byla právě sedm dnů.

Franta (Neděle 12. února 2017)  ⇑

Z toho mála, co o Kaabě vím, je to, že věřící chodí kolem dokola - nemá to nějaký "astro" podtext?

Franta (Neděle 12. února 2017)  ⇑

Jan Cinert: 59+90=149 - není ta správná osa svatyně ta druhá - kolmá na tu, kterou uvádíte?

Franta (Neděle 12. února 2017)  ⇑

Když se nechají z Horizons vypsat údaje o východech a západech Měsíce pro
Center geodetic : 39.8263920,21.4225190,0.3000000 {E-lon(deg),Lat(deg),Alt(km)}
vyjde nejsevernější východ Měsíce 59,03 stupně a nejjižnější 121,16 stupně
Podle toho článku ze serveru myty.cz:
"Například 18.8. či o jeden lunovrat později 14.9.2006 jsme mohli v noci v rámci severního lunovratu spatřit vycházet Lunu nejseverněji za posledních několik let (42°)."

Dni 14.9.2006 odpovídá i nejsevernější azimut pro Kaabu podle Horizons 59,03 (s nulovým převýšením obzoru)

147° do toho nezapadá, západy Měsíce jsou 239-301°

ZH (Sobota 11. února 2017)  ⇑

S hodinami byl problém takový, že do Horizons se přenáší krom údaje o souřadnicích údaj o čase, a za hodinu je Slunce úplně jinde než na obzoru...

S tím Měsícem jasno nemám...

Jan Cinert (Sobota 11. února 2017)  ⇑

Počkám rád. Tady je pro Prahu údaj 139°. V Mekce by to mělo být asi méně, ale je tam určitě zároveň vliv výšky blízkého obzoru.

Uvádí se, že v Mekské svatyni Kaaba měla být původně uctívána socha levorukého boha Hubala. Jak jsem k tomu dříve došel porovnáním, tak se jednalo o boha zimní poloviny roku, tedy tehdy běžného Jupiterského typu. Jenže azimuty kratší i delší strany jsou za limity východů Slunce.

Hodinové a ani minutové údaje o založení kostelů raději neuvádím. Nechci způsobit skoky z oken zhrzelých archeologů poté, co by si případně přečetli o archeoastronomickém datování. :-)

ZH (Sobota 11. února 2017)  ⇑

S vysokým Měsícem musíme počkat na Frantu, intuitivně myslím, že nemíří, protože odklon dráhy Měsíce od dráhy Slunce je jen až 5°, tedy i azimut východu bude v takovém řádu (115° +- cca 5°).
Nicméně jsem rád, že jsem si díky tomu přečetl o Mekce, a hlavně že jsem našel chybu v Azoru, která je tam doufám jen od těch posledních úprav, tedy že se do Celestiální sféry a do Horizons přenášel o hodinu jiný čas. Doufám ale, že využíváte Horizons, kde tím hodnota Rise ovlivněná nebyla.

Jan Cinert (Pátek 10. února 2017)  ⇑

Měl bych prosbu. Dokázal by někdo prověřit, zda azimut svatyně Kaaba v Mekce 147° míří k východu vysokého Měsíce? Stránka je uložena v Azoru, v místě poměrně blízký obzor. Já se dostal jen k tomu, že možné by to snad bylo. :-)

Jan Cinert (Neděle 29. ledna 2017)  ⇑

Jenže ono se tam píše v obou případech vysloveně o třech dnech. Obzvláště v Knize Ester je to patrné, protože tam jsou celkem dobře zmíněny i roky a měsíce. Takže počet fází Venuše to nebude. Tři dny jsou i lístky na Přemyslově rašící otce. Dva uschnou, neboť jsou završeny, ale třetí roste dál, protože ještě neskončil, když je onen níže popsaný rozdíl přesně 2,4 dne.
Spíše bych řekl, že Popelka je taková chudinka ušmudlaná kvůli pouhému pohledu na oblohu. Oproti měsíčním sestrám je opravdu malinká tak jako tak.

Franta (Neděle 29. ledna 2017)  ⇑

A není příběh Popelky o pentagramu Venuše? 2x se přiblíží ke Slunce a uteče. Teprve po třetím přiblížení je pentagram dokončen. A Venuše, jak prodělává jednotlivé fáze, není vzdycky stejně zářivá, takže by se o ní někdy dalo říci, že je šmudla, tedy Popelka

Jan Cinert (Neděle 29. ledna 2017)  ⇑

Dlouho jsme tu neměli mytologické okénko. Dříve jsem několikrát psal svou oblíbenou tezi o potížích s mýtickými ženami. Zároveň jsem se domníval, že typ postavy "služebná" Popelka je Dívka novolunního srpku. Raději to nyní napravím. Snad už je dáno základní ženské schéma:
Trojice tvořená Matkou (měsíční čas) a dvěma dcerami - letní novolunní a zimní úplňkovou.
Odstrkovaná služebná "Popelka" je Jitřenkou, potažmo planetou Venuší, a tím představitelkou osmiletého cyklu.
Jsou tam totiž důležité ty tři dny konání plesu, tedy čekání na shodu mezi přesnou délkou osmiletého cyklu a princovým slunečním časem. Čili, 2919,6 dne podle Venuše a osmi pozemských let podle Slunce 2922 dnů, tedy 2,4 dne zaokrouhleno na celé tři dny. Teprve třetí den se Popelka nechá nalézt princem. V Knize Ester je to třídenní půst a po něm třetí den král přijme Ester. Text přitom právě přesně říká, že uplynuly celé dva dny a během třetího dne došlo k přijetí Ester.

P.S.- Ve známém filmu je jen jedna dcera zlé macechy, v původním znění bří Grimmů je ona trojice: macecha a dvě dcery.

Jan Cinert (Čtvrtek 26. ledna 2017)  ⇑

Děkuji za pochvalu přístupu. Jen bych upřesnil, jedná se jen o jednu epochu - předrománské období. Katolická církev je universalistická s jednou hlavou a ústředím. Čas to vše rozsoudí sám. :-)