J. Čihák (Čtvrtek 7. srpna 2008)  ⇑

Staré názvy Vltavy mají starogermánský původ a znamenají divoká, prudká řeka. Úsek od staroměstského do holešovického oblouku byl opakem. To se muselo odrazit v jeho dávném názvu.

Antropogenní změny reliéfu Prahy
http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/NEZIVA/kap29.htm

Slovo řeka bývá odvozováno od latinského rigare, rigo-zavodňovat. Vltava v pražském úseku líně zavodňovala město, líně vtékala do města, byla v Praze línou řekou.
Pigra rigare-Pigrigare-Piragare-Pragare-Praga-Praha
Pigra rigo-Pigrigo-Pirago-Prago-Praga-Praha

Kdo chce, může tomu věřit. Ahoj

J. Čihák (Čtvrtek 7. srpna 2008)  ⇑

Praha-útvar a relief území
Ottova encyklopedie
Staroměstský oblouk Vltavy a holešovické Maniny byly spletí ramen až do doby /pozn.- pol. 19.stol./, kdy tu zasáhla nejdříve primitivní a pak i moderní technika. Ale tato spleť ramen umožňovala od dob předhistorických přechody a brody pod hradčanským podhradím a v Libni, čímž byly dány první podmínky pro vybudování osad před vznikem města Prahy a pro jeho další rozvoj.

J. Čihák (Úterý 5. srpna 2008)  ⇑

Název Praga měl nejspíš několik předchůdců, kteří vyjadřovali umístění hradiště u líného říčního proudu. Říční úsek měl také svůj název, který vyjadřoval líný tok, byl inspirující, zachovával si slovanské rysy a později zanikl. Osídlení bylo nazváno latinským výrazem pro místní vlastnost řeky. V oněch dobách to působilo vznešeně. Latinský název podléhal hláskové přestavbě způsobené fonetickým ovlivňováním mezi slovy cizích jazyků a útvary slovanského jazyka.

J. Čihák (Pátek 1. srpna 2008)  ⇑

Pokusme se přemýšlet jak se Pigra mohla přeměnit na Praga. Na vývoj jazyka působilo mnoho vlivů. Neustále se měnila slovní zásoba. Bez rozvinutého písemnictví se rychle měnila i hlásková stavba slov.
Pigra-Priga-Praga-Praha
Pigra-Pagra-Praga-Praha

Italsky líný-pigro.
Pigro-Prago-Praga-Praha

Německy líný-trag, trage.
Trag/Trage-Prag/Prage-Praga-Praha

J. Čihák (Pátek 1. srpna 2008)  ⇑

Hypotetický původ názvu Praha
Ve středověku v Praze nebyly jezy. Vltava mohla protékat volněji než nyní, ale v zákrutě, kde je dnes Libenský most, terén umožnil rozlití řeky do šířky a tak se vytvořilo více říčních ramen. Tok Vltavy se tady musel výrazně zpomalit, byl líný, chabý. Latinsky se to dá vyjádřit slovy piger, pigra, pigrum. Zejména pigra dává tušit dávný původ slova Praga. Latinské slovo mohlo být názvem pro neobvyklou vltavskou zákrutu a mohlo se přenést na osídlení. Postupné komolení si můžeme jen ztíží představit. Je názor, že původ názvu může být v pohanském jazyce. Ale proč by nemohl být třeba v latině?

J. Čihák (Pátek 1. srpna 2008)  ⇑

Byl jsem se podívat do Čestlic. Ves vznikla pod významným bodem v krajině. Z návrší kdysi vystupovala skála viditelná z širokého okolí. Sbíhaly se tam 3 cesty. Dnes je na návrší zástavba a skálu lze spatřit jenom na staré fotografii zveřejněné na obecních www stránkách.

J. Čihák (Čtvrtek 29. května 2008)  ⇑

1/ Od 10.stol. se snížil význam neděle. Šestlice může označovat ves, kde pracovali 6 dnů v týdnu a 7 den byl s důsledností věnován odpočinku a modlení.
2/ Ves mohla být založena u poustevny, kde působil moudrý mnich se "šestým smyslem", kterým byla neobyčejná vnímavost a schopnost předvídání.

J. Čihák (Čtvrtek 29. května 2008)  ⇑

Upřesnil jsem parametry paprskových linek. Dále jsem změřil odchylky od presbytáře původní stavby a jsem s nimi spokojen. K vyměřování mohly být použity kouřové signály a jiné nepřesné metody.

K soustavě patří 43/ Olešky, Čestlice, H.Počernice, 17,3 km, 5˚/185˚. Za pozornost stojí 44/ Čestlice, Úvaly, Bříství, 22,5 km, 51˚.

J. Čihák (Úterý 27. května 2008)  ⇑

Spřádal jsem úvahy, zda starý název Šestlice něco nenapovídá o archaickém původu paprskových linií. Našel jsem podobné názvy Šestovice a Šestajovice a jednu další obec s původním názvem Šestlice. Základem slov je číslo šest. Předpokládám, že název nemá k liniím vztah. Ves náležela k statkům svatojiřského kláštera. Možná nevěděli jak ji nazvat, byla šestá v pořadí, tak ji začali říkat Šestlice.

Význam ley lines neumějí vysvětlit nikde ve světě. Zatím pochybuji, že se to podaří u linek v okolí Prahy. Kostelní ley linky jsou pozůstatky středověké hermetické mystiky. Je to urbanismus krajiny převážně duchovního významu.

J. Čihák (Úterý 20. května 2008)  ⇑

Kam směřují rovnoběžky 9/13/27/42 je záhadné. Nic významného v Čechách jsem nenašel. Ve směru 291˚-294˚ leží přibližně Amsterdam, 730 km, 296˚. Hledat souvislosti asi nebude to pravé.

J. Čihák (Úterý 20. května 2008)  ⇑

www.turistika.cz/foto-video/89109/cestlice.html
Zaujalo mě kruhové okno na věži sv.Prokopa. Znázorňuje kříž, ale nyní v okně nelze nevidět střed, od kterého se paprskovitě rozbíhají linky. Kdoví co všechno skrývá symbolika.

J. Čihák (Úterý 20. května 2008)  ⇑

www.cestlice-obec.cz/histor.htm
Kostel sv.Prokopa v Čestlicích je centrálním bodem soustavy paprskových ley lines. Má odlišnou orientaci cca 330˚. Původ dnešního názvu obce může být v její "čestné" /mysticky významné či výsadní/ zeměpisné poloze. Avšak proč sv.Prokop zůstal nevýznamným kostelem? Na to těžko odpovědět. Například rotunda sv.Kříže také zůstala malou svatyňkou a přitom má v Praze centrální geometrický význam.

J. Čihák (Úterý 20. května 2008)  ⇑

42/ Bohnice, Dolní Počernice, Škvorec, Hradešín, 24,9 km, 114˚.

Na východ od Prahy jsou 4 linie 9/13/27/42 s azimuty 111˚-114˚. Rovnoběžky nevznikly náhodou a někam musí směřovat.

J. Čihák (Úterý 20. května 2008)  ⇑

Záhadný pražský obdélník
Protažené linie 25 a 30 vytváří s liniemi 18 a 24 obdélník o rozměrech 13,4x25,4km. Poměr stran je 0,528, což se blíží poměru 1:2. Jedna delší strana je rozdělena kostelem v Chuchelském háji v poměru 10,4km:15,0km=0,693. Zlatý řez je 0,618. Kostel v Čestlicích dělí druhou delší stranu v poměru 13,3km:12,1km=1,099. Tedy přibližně na polovinu, která je dále postupně dělena Dubečkem a D.Počernicemi na poloviny. Poměry jsou zajímavé, ale jen přibližné. Osobně bych míry toleroval. Měření délek na velké vzdálenosti bylo obtížné a nepřesné. V severozápadním rohu obdélníku se nachází Hradčany, Malá Strana, Staré Město, Nové Město a Vyšehrad. Těžištěm prochází poledníková spojnice Kunratice-Zlatníky. Lokalita se jmenovala U Studánky.

Rovnodenní a poledníkové ley lines
Zatím jsem v oblasti našel 4 rovnodenní a 3 poledníkové linky s více kostely. Také tam jsou jednoduché spojnice s azimutem cca 0˚ a 90˚. Možná mají pokračování.

Slunovratové ley lines
Jejich význam je v křesťanství nejasný. Často nelze odvodit, jestli je správný směr letní nebo zimní.

Jeruzalémské ley lines
Směřují do jeruzaléma. V malé oblasti je můžeme nazývat jeruzalémské rovnoběžky. Linky tohoto druhu mohou směřovat do Říma nebo k jinému významnému místu.

Paprskové ley lines
Tak to jsou především čestlické linky a záhadné Čestlice.

Ostatní ley lines
Samotné se zdají neuspořádané, ale patří do soustavy.

J. Čihák (Úterý 20. května 2008)  ⇑

24/ Rovnodenní linie Pyšely, Sázava, Uhlířské Janovice pokračuje na západ ke sv. Kiliánu u soutoku Vltavy a Sázavy. Zde se lomí o 89,5` a pokračuje na sever.
25/ Sv.Kilián, Vrané n. Vltavou, Zbraslav /Havlín/, sv.Jan /Chuchelský háj/, dále na sever kolem Strahovského kláštera a sv. Matěje, půlnoční linie.

26/ Sv.Jan /Chuchelský háj/, Průhonice, Říčany, 18,4 km.
27/ Levý Hradec, Dolní Chabry, Horní Počernice, Úvaly, 25,6 km.

Záhadné čestlické linie
Tápal jsem po souvislostech mezi rovnodenními liniemi 18 a 24. Nalezl jsem dvě spojnice, které se kříží v Čestlicích.
28/ Přední Kopanina, Čestlice, Kostelní Střímelice, sv.Martin /Sázava/, 48,8 km, 122`/302`.
29/ Prosek, Čestlice, Petrovice, Pyšely, 28,1 km, 155`/335`.

Záhadu umocňují další linie procházející obcí.
30/ Vinoř, Dolní Počernice, Dubeček, Čestlice, Kamenice, 25,6 km, 0`/180`, půlnoční linie /nebo polední?/.
31/ Jílové u Prahy, Čestlice, Lázně Toušeň, 32,3 km, 27`/207`.
32/ Dolní Jirčany, Čestlice, Jirny, 21,1 km, 33`/213`.
33/ Sv.Kilián, Čestlice, Přerov n. Labem, 42,3 km, 44`/224`.
34/ Vrané n. Vltavou, Čestlice, Rostoklaty, 31,1 km, 63`/243`.
35/ Tetín, kolem Zbraslavského kláštera, Průhonice, Čestlice, Březí, 41,2 km, 89`/269`.
36/ Beroun, sv.Jan pod skálou, Čestlice, Vitice, 57,6 km, 93`/273`.
37/ Kunratice, Čestlice, Lipany, Oleška, 29,7 km, 98`/278`.
38/ Ondřejov, Čestlice, klášter sv.Jiljí, 30,9 km, 128`/308`, přibližně slunovratová.
39/ Anežský klášter, Čestlice, Mnichovice, 24,9 km, 132`/312, směr k Jeruzalému.
40/ Otice, Čestlice, Praha-sv.Petr, 19,7 km, 134`/314`.
41/ Čakovice, Čestlice, Popovičky, 20,6 km, 166`/346`.