Jan Cinert (Čtvrtek 27. července 2017)  ⇑

Díky za radu, ale mám pocit, že se zobrazuje dno. Opravdu měříte hladinu?

ZH (Čtvrtek 27. července 2017)  ⇑

Dole vlevo je Výpis souřadnic bodu, který je třeba zapnout a pak někam bodnout kurosr, objeví se výška.
Vpravo nahoře je Výškový profil, tam je třeba stisknout Kreslení úsečky, natáhnout úsečku a pak Vypočítat, vykreslí to profil, třeba Praha-Sněžka. Myslím je třeba zapnout 5G, tedy pátou generaci.

S hladinou: třeba je to náhoda, ale s 5G mi to tak vychází.

Jan Cinert (Čtvrtek 27. července 2017)  ⇑

Vypadá to zajímavě, jen jsem nepochopil, jak získat výšky po vynesení úsečky a zrovna nemám moc čas to zkoumat.

Opravdu je "zevně" o půl metru nižší?

ZH (Čtvrtek 27. července 2017)  ⇑

Znáte tenhle úžasnej nástroj? Lze tam získat přesnou výšku pro kterýkoliv bod atd.
Pátá gererace se zdá být nejdokonalejší. Například jsem měřil úsečku na hladině mezi břehy v libeňském oblouku, a opravdu je zevně o půl metru nižší.

ZH (Středa 26. července 2017)  ⇑

Na fotce je břeh Vltavy už pár století regulovaný, aby chránil židovské gheto a samu Libeň. Řeka se tam dřív rozlévala do delty Rokytky, v místě autobusového nádraží byl jeden nebo dva rybníky při Rokytce (ulice Na hrázi). Teď se to nezdá, protože Rokytka teče hluboko pod úrovní ulic.

Jan Cinert (Středa 26. července 2017)  ⇑

Hezký obrázek. Kdyby se ale přesně nasadil na Klárov, tak hlavní tok by byl tím opuštěným ramenem a mělké rameno v Holešovicích dnešním tokem Vltavy mezi Karlovým a Hlávkovým mostem.

ZH (Středa 26. července 2017)  ⇑

Ještě k předešlé debatě, jak třeba může vypadat Vltava v zatáčce (Libeň), mělké rameno u jesepu, za ostrovy při výsepu hlavní proud. Říkám si, ža tekhle nějak (zrcadlově) to mohlo vypadat kdysi u Klárova.
Viz.

Jan Cinert (Sobota 1. července 2017)  ⇑

Tady to je ale BOMBA!!!: „Schránka obsahuje ostatky mladého, přibližně osmnáctiletého chlapce, v další rakvi jsou ostatky novorozeněte a osmnáctiměsíčního dítěte,“ uvedla historička Milena Bravermanová z oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu.

Takže z mladé ženy, zemřelé ve věku 20,4 ± 1,84 roku podle Jana Kiliana a která podle Emanuela Vlčka rodila, podle mne možná byla manželkou knížete Václava, je nyní 18letý mladík !!!

Jan Cinert (Sobota 1. července 2017)  ⇑

Správný počin, že byly ostatky takto uloženy. Ohledně uložení ve sv. Jiří, se tam suveréně hovoří o tom, že už dříve v sarkofágu byla skříňka s kostmi Boleslava II. To je z hrobu 98, což jsou ostatky Oldřicha. Stejně i ženské kosti z hrobu 92 prý náleží manželce Boleslava II., bývalé francouzské královně Emmě. To je přitom jen podivná hypotéza, založená na nápisech z mělnických denárů ENMA REGINA. Komu tyto ostatky skutečně patří, není zatím nijak vyzkoumáno. Z Hradu přichází občas překvapivá tvrzení.

ZH (Sobota 1. července 2017)  ⇑

Nehledě na Vltavu přemýšlím o tom, jak byla změněna Opyš a Petřín lomovou činností od pravéku.
Na tohle jste asi taky narazili.

Jan Cinert (Sobota 1. července 2017)  ⇑

Jenže to by se v řešeném místě zase sesula jen do zaniklého ramana.

Jan Čihák (Středa 28. června 2017)  ⇑

Ještě bych se chtěl vrátit k možnosti přehrazení koryta Vltavy sesuvem. Příkladem může být sesuv letenské stráně na pobřežní komunikaci roku 1941. Vrstva suti měla až 4 m. Stopy po sesuvu jsou patrné dodnes.

Jan Cinert (Úterý 27. června 2017)  ⇑

Teď koukám, že se u mě zase projevila ta záhadná chronická nemoc, sice že občas něco napíšu přesně obráceně. Stárnutí řeky je zanášení koryta a mládnutí zařezávání. Mnemotechnickou pomůckou pak je, že zanášení mozkových meandrů je projev stárnutí, kdyby je někdo prohloubil tak omládne. :-)

Konkrétně k Týnu já nic nevím, ale vím co platí všeobecně. Zpravidla se najdou doklady přítomnosti člověka před vznikem regulérního sídla nebo opevněného hradiska. Tím vznikají ty nadhozy, že dříve mohlo být ještě něco staršího.

Na dochované uliční síti Starého Města je pěkně vidět sběh tří původních cest ke kostelu sv. Valentina a brodu. Od východu je to Široká, od rynku Kaprova a od jihu Valentinská s pokračováním Husova a Spálená.

ZH (Úterý 27. června 2017)  ⇑

PS samozřejmě jsem mínil historiky kritizované v Bylo to jinak, ne autora té knihy ;).

ZH (Úterý 27. června 2017)  ⇑

Dík za podnětné připomínky.
Řekl bych, že trasa k brodu, kór když je logická, nepodléhala urbanizačním změnám.
Archeologové a historici se mýlili nebo fabulovali tak často (viz třeba Bylo to jinak), že mi není nic svaté ;). Kolik procent plochy Starého Města bylo archeologicky prozkoumáno? Jedno? Dvě?
Archeolog Starec uvádí v letošním rozhovoru, že Týnský dvůr je řazen do první poloviny 12. století, ale jsou indicie, že mohl mít nějakého staršího předchůdce. Podrobnosti neznám.