J. Čihák (Pátek 22. ledna 2010)  ⇑

Sakrální linie z Prahy ke Staré Boleslavi má původ v pojizerské zemské cestě. O tom nelze pochybovat. Linie má na Proseku odbočku Václav-vrchol kopce Ládví-Jan Křtitel, která je téměř rovnoběžná s linií Vít-Kříž-Longin. Ládví, původně Hledví, je kopec s dalekým rozhledem. Možná tam kdysi bývala signální pozorovatelna. Nejsou však žádné zprávy o tom, že by ve středověku byla na vrcholu nějaká stavba. Celý kopec je poznamenaný těžební činností. Základy stavby mohly navždy zmizet. Archeologové našli jenom stopy po pravěkém osídlení. K linii lze přiřadit kámen v Chabrech. V den zimního slunovratu bývalo odtud vidět "odtržení" slunečního kotouče od vrcholu kopce. Dnešní Ládví je záhadné místo. Patří mezi nejvýznamnější triangulační body v ČR a tak mě napadá, že to může něco napovídat o středověkém významu kopce.

J. Čihák (Čtvrtek 21. ledna 2010)  ⇑

Je málo těch, kteří chtějí kriticky zkoumat pražskou sakrální geometrii. Občas se někdo najde. http://pentax.bestsite.cz/tajemstvi_kostelu.htm

J.Čihák (Pátek 15. ledna 2010)  ⇑

Dodatečně se musím zmínit o pražském geomantickém kříži, v jehož průsečíku leží rotunda sv.Kříže. Je to samozřejmě pouhá spekulace. Už jsem psal o zajímavých skalních výchozech na Vítkově a na Petříně. Jejich spojnice-geolinie prochází těsně kolem rotundy. Spojnice od sv.Kosmy a Damiána vedoucí k Hanavskému pavionu také prochází těsně kolem rotundy. Položil jsem si otázku, čím tato místa mohla přitahovat pozornost. Původní kostelík sv.Kosmy a Damiána založil na skalnatém pahorku sv.Václav. Dříve prý na tom místě stávala modla bohyně Morany. Nyní nevíme, jak ta skaliska vypadala, ale asi měla strašidelný pohanský původ. Hanavský pavilon stojí na skále, která bývala zajímavá geologicky. Skála byla stavbou poničena, což nejvíce mrzí geology zaměřené na hledání trilobitů. Mám takový dojem, že pražská kotlina byla v dobách pohanských ohraničena 4 geomantickými centry. Ovšem v představách křesťanských mystiků byla tato místa škodlivá. Působily z nich démonické síly, které křesťané spoutali přibližným křížem se středovou svatyní.

J. Čihák (Úterý 12. ledna 2010)  ⇑

Ve starověké geomancii věřili, že mezi zemskými centry proudí regenerační energie. To se nějak přeneslo do křesťanské mystiky. Geomancie postupně získávala opačný smysl. Určovala se místa, kde ze země proudí zlá démonická síla. Takové místo zabezpečovala svatyně. K ní byl připojen sakrální geometrický systém, který chránil okolí. V tom lze najít hlavní důvod pro založení rotundy sv.Kříže. Nakonec se geomancie stala komerční záležitostí. Byly vyhledávány geopatické zóny škodící zdraví a vymýšlena různá opatření k rušení škodlivých zemských vibrací. Teď jsem si prohlížel geologický profil Motolského údolí. Je tam zakreslen pražský zlom a kolem něho několik menších zlomů. Geologie je dosti složitá věda. Přesto si myslím, že se ti staří geomantici řídili jednoduše podle povrchových úkazů, například podle zvláštních skalních výchozů. Taková skaliska mohou být 5-50 m velká. Už jsem taková našel. Ve velké krajině se zdají být skoro bodem, což pro vedení linie postačilo. Dále už se tím nebudu zabývat, původem názvu Praha také ne, pokud se neobjeví nějaký nový úchvatný podnět.

ZH (Úterý 12. ledna 2010)  ⇑

Díky za vyčerpávající pojednání o zlomech.
Otázka je, v které době a v jakých podmínkách se řídili jakými principy. S postupující civilizací a dominancí křesťanské symboliky bych odhadl, že ta křesťanská symbolika postupně převládala. I když se asi kostely stavěly často na místech svatyň pohanských, které byly jistě stavěny na místech přírodních pozoruhodností.
Ta Svátkova pověst, že kapli sv. Kříže postavil kupec vrátivší se ze zajetí v Jeruzalémě, kde byl zavřen v podobné kapli, je zajímavá. Buď se tedy skutečně tradovala, nebo možná měl Svátek či ten, od koho čerpal, podobnou myšlenku jako vy (jeruzalémská linie).

Co se týče pražského zlomu - v Neživé přírodě v Praze a okolí (zdejší odkaz č. 11) je na půdorysném náčrtu Starého Města (32-6) zakreslena terasa se skalnatým podkladem (na níž stojí i rotunda sv. Kříže), čemuž ovšem se nezdá odpovídat bokorys 32-5, kde žádná elevace pevného podkladu není. Každopádně - pokud tam skalní terasa je, nebyl by v místě rotundy zlom, pokud jsou tam všude štěrkopísky hluboké cca 10 metrů a nad nimi antropogenní nánosy cca 2,5 m, na kterých je rotunda postavena, těžko se tam mohl zlom projevit. A ty projevy zlomů dál od města jsou natolik mohutné, že by mezi nimi asi málokdo vedl přesnou linii.

I když - na Žiži byla každopádně studánka, což je na temeni kopce magické. Rotunda sv. Štěpána (Longina) v dnešní ulici na Rybníčku možná byla postavena taky u studánky, tehdy tam město nebylo, a existuje pověst (bez ohledu na naše spekulace), že byla původně pohanskou svatyní. Žádné koryto potoka se tam nezdá podle vrstevnicové mapy být, tak asi byl rybníček v místě mohutnějšího pramene. Tím by se dostalo do hry mé oblíbené studánky, jakožto projevy geologických poruch :).
Pokud by bylo místo rotundy sv. Longina určeno mnohem dříve, napadá mi, jestli tehdy nebyl bod slunovratu na obzoru při pohledu od sv. Víta posunutý vlivem precese a neodpovídal více umístění Longina. Ale už nemám sílu to na Sky Pro zjišťovat, možná někdy...

J. Čihák (Úterý 12. ledna 2010)  ⇑

Malé zlomy se projevují např. puklinou ve skále. Linii velkých zlomů tvoří různě široký pás, kde se obě desky při posunu navzájem drtily. Jsou tam odlomené skalní bloky, zpravidla natočené, šrot z balvanů a kamení různého původu, hladce obroušené skalní plochy, zajímavým úkazem bylo zasouvání vrstev různého stáří mezi sebe, což se může objevit na povrchu jako skalní výchoz, atd.. V průběhu zlomů se může vyskytovat hydrotermální a metalogenetická aktivita, např. u sázavského zlomu jsou tyto aktivity prokázány. Neobvyklé skalní výchozy a teplé prameny se v krajině jevily jako centra spojená pomyslnými energetickými dráhami, což byly v tehdejších představách úzké lajny. Hradní zlom prochází místem, kde měla být Žiži a snad i kamenný stolec. Kdoví, jestli to nebyl skalní výchoz s projevy většího zlomu.

Rozšiřuje se domněnka, že pod rotundou sv.Kříže probíhají dva zlomy. Přesné informace nejsou a proto lze nacházet jenom spekulativní přesvědčení, že to tak je. Pražský zlom nepochybně prochází v blízkosti rotundy. Sázavský zlom vede mimo střed města. Mohl by ho nahradit hradní zlom, ale musel by pokračovat pod Vltavou na Staré Město. Zlom směřuje k rotundě, což vypadá slibně. Přimysleme si v okolí 4 specifické skalní výchozy, podle kterých geomantikové určili místo křížení. K určení místa by stačily 3 výchozy, pokud by ležely v linii. Pod zemí to vypadá jinak, avšak předpokládám, že povrchové projevy zlomů byly rozhodující. Tohle zatím nevyřešíme, ale už delší dobu mám dojem, že sakrální geometrie a urbanismus středověké Prahy má původ v geomancii. Říká se, že středověká města byla stavěna podle geomantických plánů.

zh (Pondělí 11. ledna 2010)  ⇑

Přiznám se, že o geologii mám jen povšechné ponětí (ostatně jako skoro o všem ;)). Nicméně, zlomy mohou být v řádu metrů a naopak i desítek až stovek kilometrů. Ty naše uvažované zlomy patří spíše do té druhé kategorie. Dá se myslím předpokládat, že zlom měřící na délku desítky kilometrů bude úměrně mohutný i vertikálně, takové zlomy myslím vytvářejí kopcovité hřbety či koryta toků ap. Takový lze spatřovat v masívu Strahova s Petřínem (a možná Opyší) a pokračující Vítkovem a Smetánkou. Zdá se ovšem, že v oblasti dna pražské kotliny se moc projevů najít nedá, a když tak to nebude v nějaké úzké lajně, ale odpovídalo by to masivnosti uvedených hřbetů. Jakým způsobem se zlom může projevovat, pokud není vidět terénní nerovnost, nevím, to bych jen spekuloval (rostlinstvo, nějaké paranormální projevy?). Nicméně se mi nezdá, že by linie pražského zlomu mohla být tak úzká, aby se dalo říct, že prochází zrovna pod rotundou.
No, zkusím koupit onu papírovou mapu. Vodítkem je jistě i plastická mapa, např. maps.google.cz - terénní mapa,kde se dá vysledovat víc souběžných dlouhých hřbetů od JZZ k SVV.
Mimochodem, když jsem kdysi přemýšlel o umístění Žiži, napadlo mě, jestli v různých hřbetech či tocích, které se ku Praze paprskovitě sbíhají, nemohli předkové spatřovat nějaký magický či astronomický význam, ale nic jsem nevymyslel, tak jsem to zavrhl (napadlo mě, jestli Žiži nebyl centrem rondelu ap.).

J. Čihák (Pátek 8. ledna 2010)  ⇑

www.geologicke-mapy.cz/regiony/okres-CZ0100 Vybrat Staré Město a Zjednodušená podrobná geologická mapa 1:50 000.
Tady něco vede od JV k SZ. Část zlomu je zakreslena na Vinohradech a část vede přes Hrad. Zlom je mírně esovitě zakřivený a vypadá to, že tedy vede pod rotundou sv.Kříže. Vzpomínám si, že jsem kdysi na webu četl o nějakém zlomu, který vede z Hradu na Staré město a nevěřil jsem tomu.

J. Čihák (Pátek 8. ledna 2010)  ⇑

Našel jsem v jedné diskusi tvrzení, že se pod rotundou Nalezení sv.Kříže kříží dva hlavní zlomy procházející Prahou. Autor příspěvku má asi na mysli pražský a sázavský zlom. Odvolává se na geologickou mapu Prahy a okolí, prý je to tam zřetelné, ale takových map je mnoho. Geologické mapy, které jsem zatím viděl, jsou pro přesné určení místa nepoužitelné.

J. Čihák (Pátek 8. ledna 2010)  ⇑

Již jsme se zabývali záhadným nepatrným zalomením spojnice Václav-Kříž-Longin. Po napřímení procházela kněžištěm baziliky, která byla starší než rotunda sv.Kříže. Z toho vznikly dohady, že linie vychází spíše z místa, kam byly přemístěny ostatky sv.Vojtěcha. Nyní uvažujme "od středu", že rotunda sv.Kříže byla umístěna nezávisle, třeba jen pomocí geomantických principů. Vznikne z toho dojem, že vyměřování linie vedoucí k Jeruzalému vycházelo od sv.Kříže. Přitom zjistili, že opačným směrem linie prochází kněžištěm baziliky. Možná to bylo překvapení, možná i důkaz, že bazilika je dílem Hospodinovým. Stala se neplánovaně 3 stavbou na linii. Rotunda sv.Kříže je centrálním bodem pražské sakrální geometrie. Byla prioritou pro nový otevřený systém, ale její priorita byla pro nezasvěcené zastíněna svatyněmi královského sídla. Pro tato tvrzení však musíme předpokládat, že hermetikové v místě, kde rotunda stojí, našli mocný zdroj duchovní energie. V okolí nic podobného nebylo, ani na Opyši, kde byly uloženy vzácné relikvie.

J. Čihák (Čtvrtek 7. ledna 2010)  ⇑

Azimut linie má stálou platnost a tak by se hypotéza dala udžet při životě, ale musela by projít úpravami. Sv.Václav by bohužel vypadl a prioritu by převzala rotunda sv.Kříže umístěná podle čistě geomantických principů. Rotunda sv.Longina (tehdy Štěpána) byla založena později směrem k Jeruzalému a slunovratovému východu Slunce. Z hypotézy by také vypadla bazilika sv.Víta, Václava a Vojtěcha, ale Kapitulní klášter kostela pražského by mohl mít k linii vztah, třeba prostřednictvím kaple nebo kapitulní síně. Badatelé ley lines požadují alespoň 3 sakrální stavby, mezi kterými je přímá viditelnost. Samotné dvě rotundy jsou málo uspokojivé.

Nemá se předem strašit, avšak malé zlomy jsou všude a místy vytvářejí celou síť. Vznikly později než velké zlomy a tak je často protínají. Pokud by se pod rotundou sv.Kříže zlomy křížily, pak se dá oponovat, že to tehdy nemohli vědět. Nikdo neví, jestli se kdysi křížení zlomů projevovalo na povrchu. Ovšem mohlo, protože jak píšete, nábřeží v těch místech bývalo skalnaté. Dnes je všechno pod navážkami a zástavbou. Nic o tom nevíme a zbývá jen připomenout, že geomancie patřila mezi nejtajnější hermetická učení.

Z laického pohledu mám dojem, že tady bylo ve vltavském toku více přírodních zpomalovačů, 3 praga v meandru a 2-3 praga před ním.

J. Čihák (Čtvrtek 7. ledna 2010)  ⇑

Malé zlomy se vyskytují všude a dosti hustě. Našel jsem několik lokálních map vltavského údolí a okolí, kde jsou takové zlomy zakresleny. Bohužel podobnou geologickou mapu Starého Města zatím nemám. Nelze zatím vyloučit, že se pod rotundou sv.Kříže neprotínají dva zlomy. Taková místa byla v geomancii považována za nejenergičtější centra. To by potom dostala na frak hypotéza o jeruzalémsko-slunovratové linii.

J. Čihák (Středa 6. ledna 2010)  ⇑

Názvy Pravý a Levý Hradec vznikly podle toho, co bylo pro pevnosti charakteristické. Vyjímaly se nad pravým a levým břehem Vltavy. Uvažujme podobně také o Praze. Pražský hrad byl dominantou okolní kotliny, která měla hospodářský a strategický význam už před založením hradiště. Kotlina tedy musela mít název, který se vztahoval i na osadu, brody a mýto. Později bylo založeno hradiště, stalo se dominantní součástí kotliny a tak ho kníže zakladatel nemohl nazvat jinak. Zabývejme se raději otázkou, proč se kotlina mohla jmenovat Praga. Skaliska v řece tady nebyla, ale tím říčním prahem mohl být celý meandr, který divokou Vltavu zklidnil. Řeka se rozlévala do šířky a zpomalila se. Meandr měl schopnost řeku omezit. Jedním z významů slova prag je omezení. Míst, která nápadně omezovala říční proud, bylo v meandru více. Každé bylo pragem a dohromady tam byla praga (pomn. stř.). Celému meandru se začalo říkat Praga a název se rozšířil na celou kotlinu. Dalimil se k tomu přiblížil, když básnil, že podle prahu dali městu název. Trochu mi to připomíná původ názvu města Záporoží.

J. Čihák (Středa 6. ledna 2010)  ⇑

Loni jsem důkladně prohledával web a nejlepší mapku pražského zlomu nabízí ten vlastafiller. Jinak tam jsou nepřesné náčrty a čmáranice, v knihách také. Našel jsem jen tvrzení, že zlom pod rotundou prochází a dále se tam kříží s dalším zlomem, který dělal potíže při stavbě nějakých kolektorů.

ZH (Středa 6. ledna 2010)  ⇑

Trochu jsem to s tím nadšením přehnal, tady (http://vlastafiller.sweb.cz/v137r.html) je podrobněji pražský zlom, ukazuje ne směrem na Boleslav, ale někam na Poděbrady, což jinak je také zajímavý směr, zlom jde přes Vítkov a Smetanku - za ní je Hloubětínský kostelík sv. Jiří (těsně u něj je přírodní památka, kde je zlom odkryt), zde je bohaté archeologické naleziště všech možných kultur, zdá se předpokládat, že nápadný vrch Smetánka byl ostrožnou. Nicméně zlom opravdu dle uvedené mapky prochází přes rotundu sv. Kříže (vy to asi znáte líp).
No a ten sázavský hlubinný zlom jsem podrobně zakreslený nenašel, resp. jsem našel jen jiný schematický nákres, kde má zlom jiný směr - severně od Brna. Mapový server na geology.cz je impozantně komponovaný, ale jaksi jsem tam nic pozoruhodného nenašel, asi to s ním neumím. Je tam taky inzerovaná tištěná geologická mapa ČR. Ještě podotýkám, že dle Květa navazuje vedení starých stezek v krajině na síť poruch zemské kůry a hydrografickou síť