J. Čihák (Čtvrtek 9. září 2010)  ⇑

obec Pržno http://cs.wikipedia.org/wiki/Pržno_(okres_Vsetín)

J. Čihák (Středa 8. září 2010)  ⇑

No, kdoví, ještě mě napadlo, že místní tesaři mohli mít přezdívku prahaři (slovansky pragi) a jejich osada byla Praga.

J. Čihák (Středa 8. září 2010)  ⇑

Nadhodil jsem domněnku, že se tady otesávaly splavené klády a z nich se vyráběly pevné vory a prámy pro jednosměrnou dopravu po Vltavě a Labi. Plavidla byla na jedno použití a proto se při výrobě uživilo hodně tesařů, kteří nejvíce úsilí vynakládali na tesání prahů. Proto jsem si myslel, že na mýtické věštbě může být něco pravdy: Město založte u řeky, kde muž se synem otesávají práh. K tomu jsem si domyslel: Podle těch prahů na prámy dejte jméno městu. ???

ZH (Středa 8. září 2010)  ⇑

JČ: Pokoušel jsem se hledat Libuši v historii guestbooku, bohužel je v programu chybka, takže se některé výsledky vyskytují o stránku dříve, než kam odkaz navede, omlouvám se, někdy to spravím.

Při té příležitosti jsem si připomněl, co jste před rokem nadhodil a myslím jsme to moc nediskutovali, ještě můj pradědeček chodil kupovat fošny do "Podola", tam a v Podskalí končily vory a byly tam hory "prahů" ;). Ty taky párkrát ucpaly Karlův most při povodni a přispěly k jeho poboření.

ZH (Středa 8. září 2010)  ⇑

Dík, to je super odkaz.
O keltské etymologii jsem uvažoval jako o článku toho spekulativního řetězce, kdy si každý národ přizpůsobil předcházející název, původně něco jako indoevropské per-aha, přes řeku. Tudíž by mohlo být správných víc výkladů.

Myslím jsme tady zatím nediskutovali o ústí Berounky do Vltavy s keltskou Závistí, snad slovanskými Šancemi, Havlínem, doširoka rozlitým údolím. Zda tam taky mohl být brod na nějaké stezce z Břežanského údolí do údolí Berounky. A kde byla Kosmova mohyla údajné Kazi na skále nad řekou Mží při cestě do kraje bechyňského, kterou Kosmas očitě znal, nezdá se, že by se do Bechyně chodilo kolem Berounky.

J. Čihák (Středa 8. září 2010)  ⇑

Franta: Pověst o Libušině věštbě už jsem tady rozebíral mnohokrát. Teď bohužel nemám čas zpětně vyhledat všechny příspěvky. Pokoušel jsem se v pověsti najít skrytou pravdu a jindy jsem zase dedukoval důvody, které by mohly vést k mystifikaci. Je možné, že pověst měla zastřít pohanský původ místa a možná i názvu.

Franta (Středa 8. září 2010)  ⇑

Podle http://www.phil.muni.cz/jazyk/files/ie_ftika.pdf je význam slova briga vrch, kopec nebo i pevnost.

ZH (Středa 8. září 2010)  ⇑

No já nevím, prokázat se samozřejmě nedá vůbec nic, ale tohle mi přijde až moc spekulativní. Existence Kazi je tuším sporná, pochází od Kosmy, Kristián mluví jen o jedné hadačce, která je zřejmě totožná s Kosmovou Libuší, kdoví, zda Kosma zas nepřevzal nějaký motiv z antiky, třeba z Paridova soudu.

Umístění Ptolemaiových míst je tuším také stále jen předmětem spekulací, jakkoliv leckdo s jistotou tvrdí, že nalezl nějaký systém. Závist je 15 km od Prahy vzdušnou čarou.

Někde tu mám, že braighe je starokeltsky vršek (kopce), braghad irsky hrdlo nebo rokle, co je briga nevím. Braga je starokeltsky bahno, možná bažina, to by se mi líbilo.

Ale možná jsem to špatně pochopil.

Franta (Úterý 7. září 2010)  ⇑

A co Libušina sestra Kazi? Co třeba tržní osada u hradiště Závist? Taková Cassi-briga - Ptolemaiova Casurgis - a třeba asociace briga braighe, b(h)raghad?

ZH (Úterý 7. září 2010)  ⇑

No, Kosmas to psal víc jak dvě stě let po ovládnutí Hradu Bořivojem, to je bez písemných záznamů propastný interval, těžko předpokládat, že mohl pravou etymologii znát. Párkrát jsem se tu snažil prosadit, že se možná název dědil zkomoleně po věky z národu na národ, každý si ho uzpůsobil dle své lidové etymologie. Předpokládám, že takové pozoruhodné místo, ať už celá kotlina, nebo kopec se studánkou na temeni, měl nějaké jméno odjakživa.

Franta (Úterý 7. září 2010)  ⇑

Zásadní asi je, že v případě mostu přes Komořanské jezero, šlo velmi dlouho právě jen o ten přechod - karavana se ubírala k mostu na úpatí hor. Prý byl dlouhý 2 míle, dá se i najít, že prý 3 km, ale středověká česká míle bude asi poněkud odlišnější vzdálenost - míle byly dlouhé různě, ale vzdušnou čarou je to od hranic historického Mostu k úpatí Krušných hor (Janov) asi 9 km - bylo to tedy nepochybně zásadní místo na trase.

Tento model mi k předobrazu Prahy nějak nepasuje. Prahů, tak jak jsou zde hledány a nacházeny, tam mohlo být skutečně mnoho, ale napadlo vás, že ta historka s otesáváním prahu může být něco na způsob propagandy, která měla zastřít skutečný původ označení místa, který v nové situaci (křesťanství) a jako součást oficiální ideologie byl těžko akceptovatelný?

ZH (Úterý 7. září 2010)  ⇑

Ještě jedna věc mi vrtává hlavou, na mapkách předpokládaných kmenových území v 8.-11. století obývají Čechové oba břehy Vltavy přibližně od Sázavy k Labi. Nicméně, jak to bylo před tím? Vltava mohla být hranicí mezi kmenovými územími, mýtnici mohl mít každý na své straně atd. No, to je samozřejmě zas jen má fantazie.

J. Čihák (Úterý 7. září 2010)  ⇑

Myslím si, že pravděpodobnější je souvislost s haťovými cestami, jako u města Most, ale s tím rozdílem, že se název osady přenesl na Bořivojovo hradiště.

J. Čihák (Úterý 7. září 2010)  ⇑

Na pravém břehu mohl být pozůstatek říční terasy se skalním podkladem (prag). Taková hypotéza už existuje, ale není uznávaná a ani populární. Takové místo by zajisté bylo vhodné ke stavbě malého hradiště, které se mohlo jmenovat Praga. Možné by bylo přenesení názvu na hradiště Bořivojovo a pak na kotlinu. Původní název hradčanského hřbetu (třeba Žigi) by přitom zanikl.

ZH (Pondělí 6. září 2010)  ⇑

Říkám si, že hradiště či hrady byly budovány mj., aby něco chránily, často to byly obchodní stezky. Na místech, která se nedala obejít, se stavěly mýtnice, obchodovalo se tam ap. Pokud si někdo ukryl sídlo stranou takovýchto míst, asi těžko hledal prostředky k rozvoji a místo zapadlo.
Některá místa se stala významnými až svou obranou, jiná ale byla významná svojí podstatou, třeba brod přes velkou řeku (nebo uvedená stezka přes Komořanské jezero u Mostu, což byly zřejmě mokřiny s několika jezery, celkově větší než dnešní Lipno). Tam bych očekával spíš název dle místa, tj. funkce.
Pořád si představuju, jak vypadala prehistorická Praha, ještě před Karlem IV. obtékalo rameno Vltavy hradebním příkopem Staré město Národní třídou a Příkopy, přírodní, možná jen příležitostné, rameno tam patrně bylo i původně. Jediné místo se skalním podkladem údajně bylo mezi ulicemi Národní, Platnéřskou, Husovou a Vltavou, jinak jsou štěrkopísky, kde se koryta a ostrovy mohly měnit s velkými povodněmi. Tak bych ve své fantazii čekal, že nějaké dřevem opevněné sídlo mohlo být na uvedeném stabilním ostrově mezi mokřinami (podobně jako na Labi Stará Boleslav, obtékaná dříve ramenem i ze severu, Libice a asi i další polabská místa). Ostrovní hradiště se asi líp bránilo než údolní hřbety. Ale to je opravdu jen má představa...