J. Čihák (Čtvrtek 23. září 2010)  ⇑

Při povodních se rozdivočí i ostatní jihočeské řeky. To však nebylo důvodem, aby podle toho byly pojmenovány. Pokud by Vltava byla pojmenována Divoká voda podle horního toku, pak by tento stav musel být trvalejší, tedy musel by v průběhu roku převládat. Tím by se Vltava lišila od ostatních jihočeských řek, ale o tom pochybuji a tak si myslím, že správný výklad bude jiný.

ZH (Středa 22. září 2010)  ⇑

Nevím, jestli má cenu tady o tomhle diskutovat, jen jsem vysvětloval, že dřív netekla voda tunelem, ale řečištěm. Před týdnem byl průtok ve Vyšším Brodě (pod tunelem) 22-23 m3/s, ale je regulován. Řeku nad Lipnem i pod Lipnem jsem jel nesčíselněkrát a je to vodnatá řeka, žádná bystřina...

J. Čihák (Středa 22. září 2010)  ⇑

Dnes bývá obvyklý průtok v Čertových proudech 2 m3/s. Pro závody se pouští 20-30 m3/s. Takže těch 6 m3/s asi divokou vodu neudělá.

ZH (Středa 22. září 2010)  ⇑

Ono Frantovo Val-hala asi znamená "síň bojovníků v podsvětí" v germánském bájesloví? Wal je staroněmecky bojiště, odtud české válka. Ale k Vltavě to asi je daleko.

ZH (Středa 22. září 2010)  ⇑

Koryto je v Čertových proudech vyschlé, protože řeka protéká elektrárenským tunelem, kousek níže ve Vyšším Brodu je Vltava poměrně mohutná řeka - třeba tento den je průtok na dolním toku Sázavy 11 metrů za vteřinu, Vltava ve V. Brodě má 6 m. Ale je to 300 km proti proudu od Prahy a podle toho se asi řeka nenazývá.

S tím Wald (vláda) je to dobré, viz též zde.

J. Čihák (Středa 22. září 2010)  ⇑

Opravuji: mar je velký. Takže Waldaha by mohla vyjadřovat hlavní (přeneseně vládnoucí) řeku povodí. ???

J. Čihák (Středa 22. září 2010)  ⇑

Starogermánské jméno Waldemar je vykládáno jako Velký vládce. Takže Waldaha by mohla být Velká řeka.

J. Čihák (Středa 22. září 2010)  ⇑

Našel jsem si fotografie Čertových proudů. Jsou divoké, ale jen při závodech, kdy je koryto na několik dní zaplaveno vodou z přehrady, tedy při umělé povodni. Dvá a dví je indoevropsky (sanskrt) číslovka 2 a též duál. Jen tak mě napadlo, že pradvá mohlo znamenat dvojmeandr, ale je to opravdu jenom spontánní nápad.

ZH (Úterý 21. září 2010)  ⇑

Taky jsem si všiml onoho Waldaha, ale našel jsem to jen v Toulkách, v citaci téže pasáže Fuldských letopisů, zřejmě jiný přepis či překlad.

Zajímavé je, že ve slovníku bří Grimmů jsou alternativní názvy pro klášter Fulda: Fuldâ, Fultâ, Vuldâ, Vultâ, Foldâ a řeky, co tam teče: Fuldaha, Fultaha, Vuldaha, Vultaha, Voldaha, přičemž etymologie by měla být z Folda = země, půda a Fuldaha tedy zemská řeka. Je tam i cosi o české Vltavě a slovanských osadnících na Mohanu, ale to jsem nepochopil.

Franta (Úterý 21. září 2010)  ⇑

viz třeba
http://www.znojemskarotunda.com/borivoj.htm

v souvislosti s tímto tématem se objevuje i jméno Waldaha - což by mohla být i jiná zkomolenina než od "wild". Co třeba něco od lesa, nebo, že by od Val-hala...

ZH (Úterý 21. září 2010)  ⇑

Přísně vzato jsou Čertovy proudy na Vltavě nejprudším úsekem na našich řekách, 40 promile. Ale kvůli nim se asi Vltava nejmenuje.

Jak je to s tím Pradvá? Nic mi to neříká.

Mimochodem, první historickou zprávou o Vltavě je prý zmínka o bitvě u řeky Fuldaha ve Fuldských análech, přičemž město Fulda, kde byly sepsány, leží na řece Fulda, resp. Fuldaha, v centru Německa. Nezdá se, že by místo bitvy bylo známo. Tak při svém chabém vzdělání nevím, jestli tato Fuldaha má skutečně s Vltavou něco společného.

J.Čihák (Úterý 21. září 2010)  ⇑

Vysvětlení názvu řeky Vltavy se mnohým nezdá správné a proto hledají další možnosti. Při povodni je každá řeka divoká, ale při normálním stavu je divokost charakteristická jen pro některé řeky. Pochybuji, že Vltava mezi ně patřila. Opravdu divoká je např. řeka Ula.
www.h2omaniaks.com/norway/rafting-v-norsku-2010-prijezd-a-kajakovani-na-store-ula

J. Čihák (Úterý 21. září 2010)  ⇑

To je pravděpodobnější než ta hranice nebo zpomalení toku. Že by nějaký pratvar Pragy byl názvem pro meandr, který byl též oblíbeným ornamentem? A což třebas Pradvá-název říčního úseku od pražského k roztockému meandru.

ZH (Sobota 18. září 2010)  ⇑

Dle Indogermanisches Woerterbuch či Indo-European Lexicon je prā- protoindoevropsky křivý, ohnutý. Takže Praha může být místo, kde řeka (akwa) dělá ono holešovické koleno, před tím je 15 km rovná. Wilth-ahwa dál proti proudu nemusela být divoká řeka podle spádu, ale že byla v necivilizované nedostupné soutěsce.

J. Čihák (Pátek 17. září 2010)  ⇑

Obyvatelstvo v povodí Vltavy mohlo některé části toku nazývat po svém. O tom už jsme také uvažovali. Pražský meandr řeku zpomalil, rozlila se do šíře a to mě inspirovalo, abych tento úsek nazval "Líná řeka". Nenapadá mě však slovotvorná řada vedoucí ke slovu Pragava. Další úvahy se týkaly mýtnice. Pražský úsek Vltavy byl hranicí či mezí na obchodní cestě. Název úseku Pragava se mohl stát pojmem jako například Svatojánské proudy.