Franta (Sobota 27. listopadu 2010)  ⇑

Azimut východu Slunce je funkcí deklinace Slunce a zeměpisné šířky místa pozorovatelny. Je tedy potřeba pro konkrétní místo vypočítat. Platí jednoduchý základní vztah, který lze zapsat jako:
cos A = sin D / cos B (A je azimut, D je deklinace Slunce, B je zeměpisná šířka). Tento vztah je platný pro střed Slunce ve výšce H za předpokladu, že R=H=1/2° (R je refrakce). Tedy pro polohu Slunce, kdy je jeho střed 1/2° nad obzorem.
Celý problém se tak redukuje na znalost deklinace Slunce. Deklinaci pro dnešní dobu je možno vyhledat v astronomických tabulkách (tabulky efemerid). Směrem do vzdálené minulosti se deklinace měnila, závoslost je popisována tvz. Newcombovým vztahem. Trochu je to popsané tady:
http://www.observatory.cz/news/staroveka-astronomie.html. Ta změna deklinace způsobí to, že kolem 50 rovnoběžky před 4800 lety vycházelo Slunce o letním slunovratu přibližně o 1° severněji - tedy o dva sluneční kotouče na obzoru. Pohyb Slunce po obzoru není rovnoměrný - tedy největší mezery mezi jednotlivými pozicemi, kde Slunce vychází jsou kolem rovnodennosti, nejmenší kolem slunovratů.

Takže pro výpočet azimutu je nejlépe spolehnout se na nějaký seriozní program nebo skripta planetární geografie.
Pro současnou dobu používám program, který je určen k navrhování slunečních hodin
http://mail.astrohk.cz/~mira/shc/shc.php?type=ephem&lang=cz
,kde se dá stáhnout i program do PC, který je schopen pro zadané údaje spočítat tabelární přehled toho, kde se Slunce zrovna nachází. Tedy by se dal pro zvolené místo vytvořit jakýsi diagram azimutů východu Slunce. Něco v tom smyslu bych Vám mohl vytvořit - pro dnešní dobu. Pokud by existoval nějaký řád, byl by asi patrný i při určitých "konstantně dodržovaných nepřesnostech".

Výše citovaný článek pracuje s údaji z knihy Zdeňka Ministra Géniové dávnověku - tam se autor snaži stravitelně popsat problémy s obzorovým pozorováním Slunce.
Ani já nejsem, podobně jako pan Homola, astronomicky vzdělán.

Napadá mě, možná znáte nějaký program pro výpočet oslunění fasád - ten by mohl generovat "schéma o příslušnosti azimutů k jednotlivým dnům v roce" jak píšete.

Jinak je pak cesta použít nějaké počítačové planetárium, jako je např. zmiňované SkyMap Pro

Kniha Zpověď druida není odborná literatura a není to ani román. Záleží na tom jak moc se chcete oprostit od oficiálních a zažitých představ toho, co je odborná literatura :-). Název napovídá mnohé.

ZH (Sobota 27. listopadu 2010)  ⇑

Píšu jen v rycholsti, je jedna po půlnoci a ráno zas odjíždím.
Tabulky azimutů asi budou v hvězdářských ročenkách, pokud není jednodušší je konkrétně hledat v uvedeném SkyMap Pro. Pozor v něm na juliánské datum, určení zeměpisné polohy stanoviště, výšky nad obzorem atd.
Orientačně je letní slunovrat 50°, zimní 127°, rovnodennost, jestli se nemýlím 90°, na a když se to rozdělí příslušným počtem dní mezi nimi...
Převýšení obzoru lze celkem snadno vyčíst např. z vrstevnicové mapy, Google Earth ap., problémem je však atmosférická refrakce, na niž mají geodeti nějaké tabulky a programy, už si to z hlavy nepamatuju, tuším záleží i na atmosférických podmínkách a vzdálenosti obzoru. Nevylučuju, že mé závěry v tomto směru nemusí být úplně přesné. Proto jsem se snažil si přivstat o letním slunovratu 2008, viz foto. Dnes je ovšem problém se zástavbou. Otázka je, jak slunovrat tehdy určovali, zda pouhým pozorováním obzoru, nebo výpočty, asi jak kdy a jak kdo. Otázka taky je, zda byl nějaký kánon na určení orientace kostelů a v jakém období platil.

K mému zklamání není AAPH přesný, například je tam očividně chybně natočená kaple sv. Vojtěcha aj. (na všech dobových nákresech i v Hilbertových náčrtcích je souběžná s osou katedrály), další podle mě nepřesnosti v úhlech jsou diskutabilní.

Jan Cinert (Sobota 27. listopadu 2010)  ⇑

Zmíněnou knihu neznám, ale zjevně se jedná spíše o historický román, nežli o věrohodnou faktografickou literaturu. Uvedené údaje nejsou známy nebo jsou rozporné. Svatojiřské bazilice jsem se podrobně věnoval v Bylo to jinak (2008).
1. Hrob č.98 není hrobem Boleslava II. Podle I. Borkovského souvisí až s pozdější opukovou dlažbou a E. Vlček jej přiřadil Oldřichovi. S tím já se ztotožňuji.
2. Křížový útvar souvisí dle I. Borkovského s maltovou podlahou Boleslava II. Nemá tedy nic společného s knížetem Vratislavem, navíc osa jeho kostela tímto útvarem neprocházela.
3. Diskuze dosud byla, zda se jedná o schránku na ostatky, předpokládaně sv. Ludmily, nebo o křtící útvar v podobě kříže. První možnost vylučuje samotný fakt, že Boleslav II. nechal postavit přilehlou kapli sv. Ludmily nad jejím hrobem. Podle I. Borkovského nebylo dno křížového útvaru nijak zpevněné, což odpovídá potřebě vsáknutí vody při křtu. Boleslav II. stavěl nový kostel sv. Jiří jako biskupský chrám a právo vykonávat křest měl pouze biskup. Myslím, že je jasné, že to byl křtící útvar v podobě kříže.
4. Hrob č. 98 nebyl posunut. Naopak křížový útvar porušuje a je tak dokladem, že pohřeb se uskutečnil až po ztrátě záměru dostavět baziliku sv. Jiří jako biskupský chrám. Tím křtící útvar přestal mít své opodstatnění a byl zároveň zakryt zmíněnou opukovou dlažbou.
5. Pohřbený byl uložen hlavou k západu, čili pohledem k východu, jako všichni tehdy pohřbení.

K dříve uvedenému. S odchylkami v azimutech os kostelů u různých autorů se snad "poperu" s pomocí Archeologického atlasu Pražského hradu, stejně tak s fázemi Měsíce dle "NASA". Stále však narážím na ojedinělé výroky o azimutech východu Slunce ve dnech příslušejících svátku konkrétního světce. Je někde k dispozici kompletní schéma o příslušnosti azimutů k jednotlivým dnům v roce a hodnověrné stanovení převýšení obzoru mezi zimním a letním slunovratem při pohledu z Pražského hradu? Z hlavy si pamatuji, že Z. Homola někde uvažuje o převýšení 2°.

Franta (Pátek 26. listopadu 2010)  ⇑

U hrobu Boleslava II je v ose svatojiřské baziliky křížový útvar. V knize Jan Johann Jaroslav Zpověď druida autor razí teorii, že vyzděný útvar kříže je jakási ochranná stavba nad symbolem kříže, který byl vytesán do skalního podloží aby ukázal správné zaměření budoucího kostela. Dovozuje že okolo roku 920 založil Vratislav na místě dnešní baziliky první kostel a založil jej špatně - založení nebylo v souladu "s řádem linií". Kříž prý byl vytesán na pokyn papežova legáta (což prý byl jakýsi vrchní lokátor církve římskokatolické), který se tam v průběhu stavby objevil aby knížeti sdělil, že takto se křesťanské kostely nestaví. Protože se nemohl zdržet, byl vytesán kříž, který určoval dispoziční řešení kostela. Aby se ta cenná značka dochovala, byla kolem ní vystavěna ochranná zídka.
Bazilka už pak byla vystavěna v souladu s řádem linií. Kříž byl prý natolik významný, že hrob Boleslava II byl posunut - jinak prý měl být Boleslav II pochován tak, že jeho hlava měla být v průsečíku linií baziliky - tedy v průsečíku linií vyznačeného kříže. proč byl Boleslav II pochován hlavou "od kříže" neuvádí.

Jan Cinert (Pátek 26. listopadu 2010)  ⇑

Děkuji za upozornění. Už mi mezitím došlo, že bych se s tím mohl zkusit "poprat", ale teď na to nemám čas. Budu informovat.

Franta (Pátek 26. listopadu 2010)  ⇑

Jan Cinert: tohle, trochu dál, by už k přeprání asi bylo:
http://eclipse.gsfc.nasa.gov/phase/phases0901.html

Jan Cinert (Pátek 26. listopadu 2010)  ⇑

Děkuji za odkazy. S "NASA" se asi samostatně nepoperu. "Kopii" si pozorně přečtu, něco z toho již znám z jiných odkazů. "Tohle" jsem četl a díky tomu také vím o nedostatcích článku ve Vesmíru.
Moje myšlenka vychází z toho, že nejstarší kostely na Pražském hradě jsou umístěny se stejným převýšením, nejsou ovlivněny dalšími faktory, ví se o možné době jejich založení, byť i variantně, a tím vlastně tvoří ucelený informační soubor. Jiné a pozdější kostely bych z posuzování oddělil.
Za dosavadní chybný metodický přístup považuji vstupní předpoklad, že rotunda byla založena se zasvěcením sv. Vítu. Tím také padá podstata článku ve Vesmíru. Podle mého, by zde měl být výrok: "Orientace rotundy neodpovídá svátku sv. Víta, a proto nebyla původně zasvěcena sv. Vítu". Nikoliv naopak: "Teorie neplatí, protože orientace tomuto zasvěcení neodpovídá". Je to úplně stejné jako s výsledky E. Vlčka. Jestliže neodpovídají současné uznávané chronologii, tak to neznamená, že jsou jeho výsledky špatné, ale naopak, že je špatná chronologie.
Já také do konce roku moc času nazbyt nemám, tak uvidíme.

ZH (Pátek 26. listopadu 2010)  ⇑

Díky moc za Lutovského.
Já samozřejmě nejsem ani amatérský astronom. Nicméně jsem se naučil pracovat s profesionálním astronomickým programem SkyMap Pro, kde lze snadno takové věci dohledat, pokud už má člověk zkušenosti, jsou tam různé záludnosti. Problém je, že mi vypršela demoverze na obou počítačích (lze to použít zdarma tuším třicetkrát), musel bych to nějak vymyslet a teď jsem do konce roku hodně zaneprázdněn, jak je i vidět na úrovni mých příspěvků tady.
Ale zde na stránce Kalendáře je odkaz na fáze měsíce v historii na stránkách NASA. Poznámky k tomu jsou v článku, občas se to o den liší od jiných pramenů podle toho, jak je počítáno Juliánské datum, zda od půlnoci, nebo od poledne.
Nevím, jestli jste četl tohle mé pojednání o orientaci kostelů. Ten článek ve Vesmíru jsem četl, co si pamatuju, tak jsem měl výhrady. Na toto téma psal i Zdeněk Ministr, měl tuším i grant od SPH, vzhledem k tomu, že při rekonstrukci slánských stránek článek zmizel, udělal jsem si po vzoru Google kopii.
Mimochodem v tom Vesmíru počítají obráceně azimuty, nikde jinde jsem se s tím nestetkal a jalo mě podezření, že se to může stát, pokud se člověk v amerických programech zapomene přepnout na východní polokouli.

Jan Cinert (Pátek 26. listopadu 2010)  ⇑

Ta "tlustá kniha" je Lutovský M. – Smejtek L. a kol., Pravěká Praha, 2005. V ní je kapitola Praha jazyková od Václava Blažka. Ve výkladech původu názvu Praha tam nic zvláštního není. Je to souhrn známých výkladů.
Již od začátku léta mi leží v hlavě myšlenka vytvořit oponenturu k článku Miloše Webera Orientace rotundy sv. Víta z roku 2007 v časopise Vesmír (http://cs.vesmir.cz/clanek/orientace-rotundy-svateho-vita). Mám shromážděné vstupní informace a myšlenku "jak na to", ale jsem astronomickým laikem a k dořešení potřebuji člověka, který by dokázal s pomocí počítačových programů určit fáze Měsíce v 9. a 10. století. Oslovil jsem postupně dva profesionální astronomy, první více neodpověděl ani po urgenci, druhý napsal odmítavou odpověď.
Tímto chci oslovit pana Z. Homolu, jestli by do toho chtěl jít a byl-li by toho schopen. Musím zdůraznit, že to zároveň znamená oprostit se od dosavadních historických předpokladů, až předsudků, a začít zcela od začátku, od základních údajů. Výsledkem může být, v některých případech, přesné datování nejstarších kostelů, nebo poznatek, že na orientaci VZ os kostelů se datace nedá stanovit. V každém případě si ale myslím, že za pokus to stojí.

ZH (Čtvrtek 25. listopadu 2010)  ⇑

Jo, a tady se píše o Przeginii, ztělesnění bohyně Země. Jo a je tam odkaz na Perperunu, partnerku Peruna.

ZH (Čtvrtek 25. listopadu 2010)  ⇑

To je zajímavé.
Na rozhraní stran 391-2 tady je text ruského židovského lingvisty Romana Jakobsona, jenž žil ve 20.-30. letech v Praze a Brně, který píše podobně. Jestli dobře rozumím ukrajinštině, pak indoevr. kořen perk, per či perg znamená bít (z toho Perun) a taky kopec porostlý duby. Ten kopec se např. gótsky řekne fairguni, polsky przeginia. Polská ves stejného jména se ve 13. století nazývala Preghina (Pregina).

Franta (Čtvrtek 25. listopadu 2010)  ⇑

Nakoukl jsem do Peruna Michala Téra a vytrženě z kontextu cituji větu:

Do této řady patří pravděpodobně i slovanské *pergyni> staroruské prěgynja, prěgynьnь = "těžko průchodná krajina, chlum, kopec"

ZH (Čtvrtek 25. listopadu 2010)  ⇑

Což takhle, že by se Praha jmenovala po mostu (původně keltském, germánském)...

Indoevropský základ bhru znamenal kmen, trám, z toho vznikla různá slova evropských jazyků značící most (bríva, brigge, Brücke, bridge, brogge, břevno aj.) Což, jestli práh, viz níže, znamenal též lávku, most.

ZH (Čtvrtek 25. listopadu 2010)  ⇑

Dík, to je krásnej text.

Mimochodem je tam zmínka: "Napříč přes řeku je někdy položen t. zv. práh (několik klad), aby se voda nad ním nadržela." Předpokládám, že jde o projetí mělčiny zbylým prostorem vedle tohoto prahu..

Franta (Čtvrtek 25. listopadu 2010)  ⇑

Loď břede (má ponor)...
viz
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2798

Tlustou knihu v béžové obálce neznám