ZH (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

Ten rok nula tam schází proto, že jsou roky očíslovány interní funkcí php, která převádí juliánské dny na juliánský či řehořský kalendář a dělá to zkrátka takhle. Pro naše potřeby je asi tato konvence v pořádku, ne?

Když zvolíte v A°zoru (takhle mu teď důvěrně říkám;) rok -1, je na konci vidět, že to plynule přechází do roku jedna, takže rok nula se v tomhle systému zadat nemůže.

J. Čihák (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

Nový zákon, Zjevení Janovo: "Hle, dveře do nebe otevřené".
http://meteo-web.ic.cz/fotografie/0211.jpg

Magické sluneční paprsky.
http://meteo-web.ic.cz/fotografie/0077.jpg

Zamysleme se, jestli měsíční koróna mohla být vzorem pro stavbu rondelů. Mohly být geomantickým protipólem božského úkazu na obloze?
http://meteo-web.ic.cz/galerie.php?galerie=opticke_jevy&id=korona

J. Čihák (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

Astronomická praxe je také odchylná od správného matematického řešení, astronomové počítají -2,-1,0/1,2,3. Náš letopočet by měl začínat nultým rokem, -3,-2,-1/0,1,2,3.

Proč tedy náš letopočet začíná rokem 1? Skutečností je, že v roce 0 probíhalo 1.roční období našeho letopočtu a pravděpodobně si to tehdy neuměli srovnat v hlavě. Prostě ty roky počítali jako ovečky a nikoliv jako časové intervaly, které mají počátek a konec.

Franta (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

No možná proto, že žádný rok nula nikdy nebyl.
http://scienceworld.cz/historie/jak-pocitame-kardinalita-versus-ordinalita-1630

J. Čihák (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

Nevím proč byla zablokována nula. Jestli program pracuje s astronomickým letopočtem, pak musí nula na číselné ose zůstat a k zadávaným záporným rokům křesťanského letopočtu se přičítá číslo 1. Např. rok 3 př.n.l. odpovídá roku -2 astr. letopočtu nebo rok 1 př.n.l. odpovídá roku 0 astr. letopočtu. Kladné roky astronomického a křesťanského letopočtu jsou stejné.

Franta (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

No, pokud se nemýlím, tak o vraždě knížete Václava se soudí, že ho zavraždili po oslavě svátku Kosmy a Damiána.

ZH:
Vzorec klidně převezměte.

Já mám zase opačný problém. Kdyby nenapadlo tolik sněhu a nebyla taková zima, třeba bych to už dokončil. Takhle to asi zůstane na Vás

ZH (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

Dík, opravil jsem to, resp. myslím, že jste se překlepl a svátek Kosmy a Damiána byl do r. 1968 27.9., jak jsem se dočetl ve Wikipedii. Hm, svátky světců se měnily nebo byly různé v různých oblastech, ale to už bych se z toho zbláznil. No, dal jsem tam Kosma Damián Ort.

Jan Cinert (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

Z. Homola - S doplněním svátků do tabulky to byl výborný nápad. Svátek Kosmi a Damiána nebyl 26. 9., ale podle lat. kalendáře 27. 8., podle východního 1. 7. Dal bych tam ještě sv. Jimrama 22. 9.

Držím palce pro zdárné dořešení programu, více udělat nemohu :-). Nedivím se J. Čihákovi, že už vymýšlí název. Snad bych pro inspiraci připomenul, že nejde jenom o azimuty, ale o vytyčení osy kostela.

ZH (Pondělí 20. prosince 2010)  ⇑

Ještě k vašemu předchozímu příspěvku.
Náš dosavadní výpočet udává azimut při konjunkci středu Slunce se skutečným rovníkem, pro zkušeného by neměl být problém spočítat z deklinace, latitudy a altitudy azimut, je pravda, že hodinový úhel je zbytečný. Já se bohužel učím po letech za pochodu pracovat s goniometrickými funkcemi, tak to dost skřípe...

Pak přidat korekce pro refrakci a převýšení, což by neměl být problém s tím vzorečkem na astronomickou refrakci. Pak je ale otázka, jak je to s terestrickou refrakcí. Ta trápí geodety, mám dva kamarády geodety, ty ale takovými otázkami přivedu do rozpaků, oni to v kompjůtru zapnou a basta... Uvažoval jsem, jestli to prudké zvýšení refrakce při obzoru je v rámci astronomické refrakce, nebo jestli je potencované tou terestrickou.

ZH (Pondělí 20. prosince 2010)  ⇑

Aha, to je super. Já tam totiž dával stupně od zenitu, jako to bylo v mnou použitém scriptu, který je ostatně divný, resp. už jsem přetaženej a nemyslí mi to. Kdyby nenapad proti očekávání ten sníh, tak bych teď dělal stavebního dělníka na chatě a měl bych pokoj ;).
Můžu ten vzorec převzít? Ukrad jsem vám nápad a princip, ale zase to vyvažuju tím, že když se do něčeho pustím, tak se zabejčím a dotáhnu to, jinak bych se ve scriptu už nevyznal. Jako že bychom byli spoluautoři a pak to prodávali archeoastronomům ;), to poslední je legrace, aby to někoho nezmátlo, myslím o tom prodeji.

S Řípem - pokud jsou oba obzory v horizontálním zákrytu, tak je to asi jedno, pokud by neexistovala terestrická refrakce, ale na to je moje představivost momentálně krátká, když mrcha existuje.

Franta (Pondělí 20. prosince 2010)  ⇑

pokračování:
) a tak je problém odhadnout, kde na obzoru Slunce vlastně vyjde. Myslí to třeba tak, že neví jestli to bude na úpatí Řípu nebo nad Krkonošemi na obzoru.

Franta (Pondělí 20. prosince 2010)  ⇑

Druhý můj vzoreček je:
$r=1.02/(tan(deg2rad($altitude+(10.3/($altitude+5.11)))));
(to je z toho simulačního skriptu, kde Slunce stoupalo kolno).

Já si představuji, že bych určil výšku pro první objevení paprsku a při oddělení spodku od obzoru. Tedy spočítal bych výšky Slunce podle výšky obzoru (se kterým mám problém). Podle té výšky bych spočítal azimuty.
Čas východu bych do toho vůbec nezahrnoval.

Ostatně, Ministr ve své knize píše, že v české kotlině (typicky je obzor často výše než pozorovatelna

Franta (Pondělí 20. prosince 2010)  ⇑

No já mám vzorce dva + tabulku od Ministra, která je prý z hvězdářské ročenky a odpovídá prý Valouchovým tabulkám, které nemám a ještě jsem se nedostal k tomu je sehnat. Zatím ovšem se zábývám jen armosferickou refrakcí. A s horizontem mám problém, to už jsem se svěřil dříve.

No, jo. Typicky jsem zase zapomněl, že to chce vysvětlivky. Je to funkce z astronomické knihovny, která se jmenuje libnova. Takže takhle v C vypadá zdrojový kód funkce.

/*! fn double ln_get_refraction_adj (double altitude, double atm_pres, double temp)
* param altitude The altitude of the object above the horizon in degrees
* param atm_pres Atmospheric pressure in milibars
* param temp Temperature in degrees C.
* return Adjustment in objects altitude in degrees.
*
* Calculate the adjustment in altitude of a body due to atmosphric
* refraction. This value varies over altitude, pressure and temperature.
*
* Note: Default values for pressure and teperature are 1010 mBar and 10C
* respectively.
*/
/*
double ln_get_refraction_adj (double altitude, double atm_pres, double temp)
{
long double R;

/* equ 16.3 */ /*
R = 1.0 / tan (ln_deg_to_rad (altitude + (7.31 / (altitude + 4.4))));
R -= 0.06 * sin (ln_deg_to_rad (14.7 * (R / 60.0) + 13.0));

/* take into account of atm press and temp */ /*
R *= ((atm_pres / 1010) * (283 / (273 + temp)));

/* convert from arcminutes to degrees */ /*
R /= 60.0;

return R;
}

Výsledky podle Ministra (oranžově) a podle libnova (žlutě) jsou v
pefr.net/refrakce.xls

ZH (Pondělí 20. prosince 2010)  ⇑

Já se teď trápil s tím, že ve svém dosavadním scriptu jsem si započítání refrakce představoval jako Hurvínek válku, zapomněl jsem, že se Slunce během východu horizontálně posune, zahrabal jsem se do těch vzorců, kde se počítá s deklinací, latitudou, azimutem a hour angle a nevychází mi to.

Na refrakci jsem našel tohle rad2deg(0.0162* tan (deg2rad($z - atan (12*$z + 36)))), což zhruba odpovídá té tabulce v Hosnedlovi, jehož vzorec jsem nerozchodil. K vašemu výpočtu bych asi potřeboval komentář, zkusil jsem to aplikovat, ale vycházejí mi nějaké nepravděpodobné výsledky.

Přemýšlím mimochodem o tomhle: počítáme astronomickou refrakci, tj. ohnutí paprsků při průchodu z vnějšku atmosféry až k zemi. Ta je u obzoru největší, pak její hodnota směrem vzhůru prudce klesá. Ovšem obzor máme zdánlivě zvednutý terestrickou refrakcí.
Dále, pokud je obzor výše než pozorovatelna, atmosférická refrakce je na něm podstatně menší, než kdyby byl obzor ve stejné výšce jako pozorovatelna.

Franta (Pondělí 20. prosince 2010)  ⇑

Mě se zatím jeví nejperspektivnější toto:

$R = 1.0 / tan (deg2rad($altitude + (7.31 / ($altitude + 4.4))));
$R -= 0.06 * sin (deg2rad (14.7 * ($R / 60.0) + 13.0));
/* teplota stupně Celsia a tlak - milibary*/
$R *= (($atm_pres / 1010) * (283 / (273 + $temp)));
/* převod minut na stupně */
$R /= 60.0;