Franta (Sobota 25. prosince 2010)  ⇑

Já jsem dny počítal podle juliánského kalendáře, tedy jsem u zadaného roku začal od 1.1. a pomocí funkce v PHP jsem vypočetl gregoriánské datum. Podle vypočteného gregoriánského data jsem dni přidělil deklinaci Slunce (tedy s přepočteným sklonem zemské osy podle vaší terminologie a podle rozpočtené deklinace Slunce, kterou poskytuje "soudobý" vzorec) a pak vypočítal azimut. Předpokládal jsem tak, že za mne PHP vyřeší problémy s posuny dnů.
Je to správná úvaha?

ZH (Pátek 24. prosince 2010)  ⇑

Nakonec jsem si dal dárek sám, protože už vím, čím ta chyba je. Poslední můj příspěvek byl ovšem taky špatně, protože jsem ze zvyku u fotky ze 7.9. hledal data k 6.9. Zkrátka se musí předělat distribuce dnů v tom kterém roce, aby vycházely přestupné dny, to dělá ten bordel. Každý rok se posune slunovrat o čtvrt dne a s ním celý tento systém, za 4 roky se to zase částečně srovná, ale někde v roce se to projeví skokem o den. Na začátku jsem věděl, že to budu muset předělat, ale pak jsem na to zapomněl.

Jan Cinert (Pátek 24. prosince 2010)  ⇑

Přeji všem šťastné a veselé Vánoce. Stačil jsem pouze sledovat diskuzi a zítra již budu pilnější. Děkuji Frantovi a Z. Homolovi za krásný vánoční dárek. Já budu nadělovat dodatečně, podle juliánského kalendáře :-).

J. ČIhák (Pátek 24. prosince 2010)  ⇑

Po svátcích budu zjišťovat parametry východů. Kostel sv.Mikuláše ve Starém Svojanově je příliš natočený oltářem k severu. Zvláštnost by mohl vysvětlit východ hvězdy Sadir. Deneb je u nás cirkumpolární, ale v Římě už to neplatí. Bylo by zajímavé zjistit tamní heliaktické východy hvězd Deneb, Sadir, Albireo a k tomu přidat Vegu a Altaira z tzv. letního trojůhelníku.

Přeji všem veselé Vánoce plné hvězdiček.
http://myhome.spu.edu/ddowning/Cygnus_1976_w.jpg

ZH (Pátek 24. prosince 2010)  ⇑

Využil jsem svého privilegia admina a smazal, co jsem tu napsal. Byl jsem hodně přetaženej v posledních dnech a dělal chyby, jednu jsem ještě teď opravil. Ovšem jedna z mých chyb byla i v empirickém pokusu dle Frantovy fotky. Nakonec se zdá, že program to měří přesně, nějaké odchylky +-0.2° jdou na vrub atmosférickým podmínkám, příležitostně tam ještě dám volbu min-stř-max hodnota přízemní refrakce. Ještě (to je poznámka pro mě, abych nezapomněl) bych měl promyslet vliv nadmořské výšky stanoviště na atmosférický tlak a tudíž astronomickou refrakci, ale to nebude velká odchylka. Další poznámka: při pozorování východu Slunce nad převýšeným obzorem, je možná stabilně nadprůměrná hodnota přízemní refrakce, protože vrstvy atmosféry ve výšce návrší jsou zahřáty a stoupá tlakový gradient.

ZH (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Taky přeju vše nejlepší a díky za vzájemnou spolupráci a velkorysost.

Dárek je už celkem na světě, doporučuji nepoužívat starší prohlížeče (IE6) a mít zapnuté skriptování (to ale myslím JČ nemůže), pak je to pohodlnější, že se nemusí furt skrolovat.

Franta (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Pánové, přeji vám štasné a veselé prožití vánočních svátků

Franta (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

J.Čihák - s tím výpočtem to z mé stramy bude asi problém. Nemám žádné takové vzdělání. Spíše to vidím na hledání v nějakém počítačovém planetariu jako je SkyMap nobo pro dnešní dobu Stellarium či Albiero

Franta (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Najít na letní obloze souhvězdí Labutě je docela jednoduché. Letnímu nebi dominuje to, čemu se říká letní orientační trojúhelník - jsou to tři jasné hvězdy Vega (Lyra) - Altair(Orel) a Deneb(Labuť). Deneb je ocas Labutě. Na červencové noční obloze je ten trojúhelník nepřehlédnutelný.

J. Čihák (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Fotografie souhvězdí Labuť-Cygnus. Tady se dá kříž snadno nalézt, ale na obloze to asi bude obtížnější.
www.yorkastro.org.uk/yas_images/mw_cygnus.jpg

J. Čihák (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Franta: Orientace kostelů byla možná v některých případech podřizována východům hvězd. Moje hvězdářské zkušenosti jsou malé a proto nevím, jak to je s viditelností hvězd nízko nad obzorem. Předpoládám, že i jasné hvězdy jsou špatně vidět. Přesto mě zajímá azimut a den heliaktického východu hvězd Albireo a Altair. Zhruba tím směrem jsou orientovány osy kostelů. Mohu požádat o výpočet?

Podívejte se znovu na jarní oblohu nad severním obzorem, odkaz mladez.astro.cz. Severní kříž bývá v tomto období naležato jako Skandinávský kříž, který podle legend symbolizuje šíření křesťanství. Svatojiřský kříž je též ležatý a podle legend byl atributem archanděla Michaela. V čase, kdy je delší rameno Severního kříže vodorovné, má svislice od paty kříže-hvězdy Albireo azimut cca 70˚. Sem je natočeno hodně kostelů. Nevím, jestli je tato úvaha dobrá, protože budou rozdíly mezi Římem, Prahou a skandinávskými oblastmi.

Franta (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Mapa je TOPO Czech PRO 2010 (mapový podklad v GPS, který má i PC verzi). V téhle mapě je u kostela uvedeno 331,5 m - objekt je označen jako věžovitá nástavba na budově. Vlastní kostel je umístěn blízko vrstevnice 300 m (odhadem asi desetinu vzdálenosti mezi vrstevnicí 300m a 310 m - tedy asi 301 m. Takže k okapu udělejte nějaký odhad.

U pozorovatelny je triangulační bod (310,43 m), takže poloha je zase odhad - TOPO3 ukazuje 309)

Když už spekulujete s podmínka na různé straně kopce, tak se nabízí otázka, kde je vlastně ten obzor - ten kopec vedle je o 4 km blíž, Slunce jeden den vyjde na svazu jednoho, druhý den na svahu druhého (další dny pršelo - fotky nejsou).
Ještě tedy jedna fotka
http://pefr.net/panorama.jpg
Kde je obzor?

ZH (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Mimochodem, vrchol Lísky je 535, ale podle Gogole Earth 507 (používá jiný model), stanoviště je dle GE 509, stejně jako uvádíte. Ještě mimochodem, odkud je ta pěkná mapa s vrstevnicemi?

Pokud v mém programu vypneme převýšení, dostanem se na hodnoty 79.49 79.90 80.29.

Starý dobrý Otto.

Ale je tady ještě jiná věc, refrakce závisí na teplotě, tlaku, vlhkosti. Zrovna při jevu, o který nám jde, jsou ovšem na každé straně kopce úplně jiné podmínky, východní strana je již vyhřátá, západní mrazivá, což jsou mimořádně příznivé podmínky pro lom světla, které jde z řidšího do hustějšího. Nevím, jestli tohle někdo počítal.

ZH (Středa 22. prosince 2010)  ⇑

Dík, hloupou chybu jsem opravil, ještě odpoledne tam nebyla...

Přidal jsem průměrnou hodnotu terestrické refrakce 0.13 (může mít rozpětí 0.105-0.168, což jsou empirické hodnoty z 19. století, viz jeden z těch odkazů). Tím se snad výsledky dostaly do přijatelných hodnot, ještě se zkusím zítra vyznat v těch sopkách ;) a jaké jsou typické tlakové a teplotní gradienty, když východ Slunce svádí k focení či pozorování, i když tehdy to asi byla potřeba, ne libůstka, za každého možného počasí. Fotky ale halt před 1000 lety nebyly, aby je někdo kvalifikovaně popsal. Ten Ministr to ale vymyslel dobře s tou věží. Což takhle nazvat program Ho-či-min Ci-fr podle začátečních slabik lidí, kteří tu spolupracují? ;) Škoda, že se tak jmenoval diktátor, slova prý znamenají „Ten, kdo osvětluje cestu“. Mimochodem, nevíte, jak je vysoká věž kostela v Havrani k okapu?

Bohužel jiné jazyky než js a php neumím, tak ten script je pro mě příliš těžký.

Franta (Středa 22. prosince 2010)  ⇑

J.Čihák: v souhvězdí Bootes prý staří Slované viděli Přemysla Oráče (nejjasnější hvězda Arcturus).
A jedna z teorií tvrdí, že výjev z Gundestrupského kotle - ten, kde je Cernunnos se zvířaty je zobrazení oblohy okolo souhvězdí Bootes - Bootes je Cernunnos

Viz třeba také: http://havran.euweb.cz/phtml/arctur.phtml