Jan Cinert (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Konkrétně to bylo takto. Při zadání souřadnic z GE do GPSV vyšel profil začínající asi na 180 m n. m. namísto 255. Kliknutím na Map it jsem zjistil, že za výchozí bod je považováno místo v ulici Na tržišti. Proto jsem ten postup otočil a profil se zobrazil správně. Nemůže být podobný problém s Lískou, kterou řešíte s Frantou?

ZH (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Mám pocit, že fungovalo, když jsem zadal v GPSV souřadnice v různých formátech, přepočetlo si je to rovnou.
Ale protože mě to taky štvalo, v GE i v GPSV, dal jsem do A°zoru možnost vytvořit profil v GPSV či GE. U Maps Google to nejde, měření je na straně klienta, tj. nezobrazuje se v URL, v amapy.cz taky, v mapy.cz mají pro měření nějaké své souřadnice, kterým nerozumím.
Příležitostně dám do programu i políčko pro různé formáty souřadnic.

Jan Cinert (Neděle 26. prosince 2010)  ⇑

Je to trochu složitější. Souřadnice Google Earth nesouhlasí s GPSV. Nejprve se v Coordinate Converter musí jít na Map it, tam označit výchozí místo jako Center a dole přečíst souřadnice. Ty pak použít ve Find the coordinates at a given distance and bearing. V případě Pražského hradu se v zobrazeném profilu ještě odečte asi 10 m navážky.

Jan Cinert (Neděle 26. prosince 2010)  ⇑

Franta - Hurá, už jsem to dokázal, takhle se na mě musí :-). Ale s tím souhvězdím Bootes si dovolím nesouhlasit. Oráčství a pastevectví jsou dvě rozdílné činnosti, není to obojí jedno zemědělství. Kain byl zemědělcem a Ábel pastevcem. V mýtech náleží krádeže dobytka denním blížencům. Jestli se héroi devatenáctiletého cyklu, např. Paris, zabýval v mládí nejprve pastevectvím, je tím vyjádřena nejkratší viditelná časová jednotka, čili den.

Franta (Neděle 26. prosince 2010)  ⇑

ZH: ono když se na TOPO3 najde kopec Líska tak je na mapě napsáno: 534,22, když se na vrchol kopce umístí kurzor tak se objeví "bublina", kde je to potvrzeno a zároveň se dole ve jakémsi stavovém řádku okna objeví souřadnice označeného bodu a jeho nadmořská výška - je tam uvedeno 510 m. Podobné odcylky jsou i jinde - Bořeň 539,18 a 491, Číčov 476 a 449. Tzn, že existuje dvojí metr - jedna data jsou zřejmě z mapového podkladu a druhá data jsou z databáze "bodů zájmu", které jsou na mapový podklad dokreslovány. TOPO3 je vektorová mapa.

Jan Cinert: Jak už psal pan Homola - na stránce najdete: Find the coordinates at a given distance and bearing
Pak zadáte polohu pozorovatelny (kostela) do Starting Lat., Lon. - souřadnice musíte převést na "Degrees", k tomu můžete použít hned první nabídku na stránce Coordinate Converter, když zaškrtnete use spaces tak můžete polohu zadat jako 50 05 25 (vyjde 50.0902778). Pak když kliknete na odkaz distance/bearing form tak se zadané souřadnice přesunou do požadovaného formuláře. Tam do políčka Distance zadáte nějakou vzdálenost (Distance) a azimut východu Slunce, který spočítal program pana Homoly (Bearing) - klikneta na tlačítko se šipkou a vypočte to souřadnice cílového bodu - pak je tam tlačítko Draw Profile a to nakreslí ten profil.
Stačí to tak?

Cernunnos asi s Oráčem ztotožněn nebude, ale souhvězdí Bootes by s ním klidně ztotožněno být mohlo. Když to může být honák volů, proč ne oráč, že.

Myslím, že i přesnost stanovení azimutů kostelů nebude o moc lepší než půl stupně.

ZH (Neděle 26. prosince 2010)  ⇑

Jan Cinert: Kdyby to bylo tak jednoduché, nebyl by s tím problém. Zatím můžu jen říct, že je třeba počítat s půlstupňovou chybou. Samotného mě to štve, protože nesnáším nedořešené problémy, ale teď, když vidím nějaký vzorec, tak mi vypne mozek a já vypínám PC.

V onom GPSV zvolte Calculate the great circle distance between two points, vyhodí to výškový profil, lze taky zobrazit mapu nebo zakreslenou spojnici v Google Earth (jeslti ho nepoužíváte, vřele doporučuji).

Trochu mě zarazilo, že má GE konkrétně v případě dotyčné Lísky problém s její výškou. Zatímco ostatní výškové kóty ukazuje shodně s klasickou mapou, Lísku asi o 25 m snižuje. Dříve ukazoval vše trochu jinak, protože používal jiný model zeměkoule než klasická geodesie, ale nyní se zřejmě přizpůsobil. Ale ta Líska hapruje. Dokonce jsem uvažoval, zda tam není magnetická anomálie, která by odchylovala elektromagnetické (radiové a světelné) vlny a to dělalo náš problém.

Jan Cinert (Neděle 26. prosince 2010)  ⇑

J. Čihák - Co použít v názvu ecclesia (lat. kostel) a z toho "ecclesior" nebo "ecclesiator" (kostelňák)?

Franta - Jsem "ze staré školy" a tak nejsem schopen si poradit s doporučeným programem. Můžete mi trochu poradit kam mám zadat údaje?

Cernunnos nemůže být ztotožňován s Oráčem. To by na výjevu z Gundestrupu muselo být vyjádřeno číslo 19 nebo 9,5 zaokrouhleno na 10. Jsou tam 4 zoomorfikace a 2 lvi jako blíženci. Postava Cernunnose tak může obsahovat princip 4 ročních období nebo 4 let druhé, mužské poloviny Venušina cyklu. Rovněž hvězda Arktur s nimi nemůže mít nic společného a zůstal bych u toho, že "pod samým Arkturem" je vyjádřením "na severu".

Z. Homola - Dnes si již v klidu hraji s prográmkem, je to vynikající dílo. Jestli jsem dobře pochopil, tak nyní pro upřesnění musím v letech následujících po přestupném roce postupně přidávat 1/4 z 0,5°. Ještě bych doplnil sv. Hypolita 13.8.

Už teď je jasné, že výsledek bude zajímavý. Změní se některé dosavadní předpoklady, včetně mých. Dostaneme se ale u některých mimopražských kostelů k potřebě znát data svátků používaná v 9. až 11. století. Na internetu jsem našel jen současné kalendářové verze.

ZH (Neděle 26. prosince 2010)  ⇑

Napadla mě při tom zajímavá věc. Na stránce Kalendáře sice píšu, že Juliánský kalendář začíná rokem -45, ale asi začínal -753 (založení Říma). A že první leden se stal prvním dnem roku po r. -153, kdy nově zvolení konzulové nastupovali svůj úřad vždy v měsíci Januariu (ačkoliv římský rok tehdy začínal v březnu).

Ovšem ta známá odchylka juliánského kalendáře se počítá od r. 325, kdy se 1. nikajský koncil zabýval výpočtem data Velikonoc. V té době bylo 128-letých cyklů (kdy narůstá odchylka o den) od r. -753 8,4. Křesťanský letopočet byl zaveden v 6. století, kdy byla odchylka 10 dní. Tak mě napadlo, jestli to nebyla analogie s pozdější řehořskou reformou, po níž se nový kalendář přijímal v různých zemích i po několika staletích, a oněch 10 dní není rozdíl mezi zimním slunovratem a prvním lednem. Že by tedy vlastně juliánský kalendář začínal zimním slunovratem.

ZH (Neděle 26. prosince 2010)  ⇑

JČ: Dík, že vám to nedá a přemýšlíte o tom. Ten Goniax mi zní libozvučně.

JC: Bohužel je třeba zatím počítat s chybou +- 0,5° v období kolem rovnodenností, při slunovratech ne. Je to způsobeno problémem s přestupnými roky, kdy může dojít k posunu celého systému o den. Myslel jsem, že to dneska dokončím, ale kdo ví, je hrozně spletité vypočítat to pro tisíce let, mám to vymyšlené, ale nejsem teď schopen to zpracovat. Buď budu mít světlou chvilku, nebo to bude až někdy v druhém týdnu po Novém roce, nebudu tady. Chtěl jsem to dodělat, dokud se v tom vyznám...

J. Čihák (Neděle 26. prosince 2010)  ⇑

ZH: Úhel osy jsem vyjádřil názvem Goniaxon, z toho Goniax a Azimutax, jako vzor mi posloužil botanický název Solax. Další název Horizontax naznačuje osu směřující k horizontu.

ZH (Sobota 25. prosince 2010)  ⇑

No, zase byla chyba u mě na židli, srovnával jsem totiž 1.1. j a g kalendáře a neuvědomil si, že v roce 1000 aj. mají jinak přestupný rok. Zmátlo mě, že se takto liší víc programů. Tak opět prohlašuju, že už by Velikonoce měly být v pořádku ;).

ZH (Sobota 25. prosince 2010)  ⇑

Opravil jsem ty Velikonoce, ovšem výjimečně se to o den liší (např. 1301, 1001) od např. http://almanac.oremus.org/easter/ nebo http://www.smart.net/~mmontes/ec-cal.html. Na calendar.sk je to stejně jako u mě, předpokládám, že použili stejnou funkci. Všiml jsem si rozdílných výpočtů různých programů už dřív, přikládal jsem to tomu, zda počítají juliánské dny od půlnoci, nebo od poledne. Ale možná je to zakleté v něčem jiném, třeba, o čem jsem mluvil posledně.

ZH (Sobota 25. prosince 2010)  ⇑

Dík za upozornění, použil jsem easter_days($rok,CAL_EASTER_DEFAULT) a zapomněl to před rokem 1582 vztáhnout k juliánskému kalendáři, myslím, musím se na to podívat. Ale to s tím předešlým nesouvisí.

Franta (Sobota 25. prosince 2010)  ⇑

Každopádně je to námět k úvaze.

Všiml jsem si, že vypočítáváte jinak datum "Zmrtvýchvstání".
Pro rok 1000 Vám vychází 25.3. Mě vychází 31.3.
Můj výpočet vychází z:
http://www.assa.org.au/edm.html
kde jsem použil jen část "Table A: PFM Date for Years 326 to 2599" pro výpočty do roku 1582.
Myslel jsem, že zkontroluji jesli nemám někde chybu a doplním to o zbylé roky. Všiml jsem si, že mají na stránce copyright, tak abych nelezl zbytečně do cizího zelí tak jsem se ještě poohlédl dále a našel jsem toto:
http://www.gmarts.org/index.php?go=415
Na konci je i algoritmus zapsaný v javascriptu, obsahuje
funkce EasterJulian(),EasterWestern() i EasterOrthodox() - to by mělo pokrýt všechny potřeby.
Zkoušel jsem funkci napsanou pro Visual Basic a pro rok 1000 také vychází 31.3. Někdy po Vánocích to snad převedu do PHP.

ZH (Sobota 25. prosince 2010)  ⇑

Dělal jsem to principiálně obdobně, tj. za základ jsem vzal gregoriánský rok, 1.lednu jsem přidělil první den cyklu o 365 iteracích.
No - za prvé nám v přestupných rocích chybí 31. prosinec.
A potom, jestli je má úvaha správná: za rok se po oběžné dráze dostane Slunce zpět na své místo, ale trvá to 365,24... dnů. Juliánská reforma určila 365,25 dnů. Proto se každé 4 roky přidá den. Ovšem denní eventy se tím během toho čtyřletého cyklu posouvají o čtvrt dne, tj. k jarní rovnodennosti dojde první rok řekněme v 6 hodin, druhý rok ve 12, 18 a 24 (http://en.wikipedia.org/wiki/Equinox) (přičemž Slunce vychází pochopitelně ráno). Tím ale dochází k tomu, že některé dny je rovnodennost 20., jiné 21., výjimečně 19. března. Tudíž astronomický první leden se nemusí shodovat s kalendářním. Jestli už zase neblbnu, ty Vánoce jsou snad ještě horší než práce, když se člověk potřebuje zamyslet ;).