Jan Cinert (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Já ty odchylky nějak jednoduše a orientačně zohledním, zatím se nejeví jako významné, ale mohlo by dojít i k rozporům, kdy přesnost bude potřebná.

Užijte si dovolenou a pokud se mi podaří dodržet slovo, tak se tam večer podívejte na internet, bude-li k dispozici.

ZH (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Předesílám, že ráno odjíždím na dovolenou a tudíž to nedokončím.

Jde o to, že např. okamžik rovnodennosti je během čtyřletého cyklu přestupných let každý rok o čtvrt dne posunut + ještě o asi 45 minut, které jdou na vrub 365,25-365,2422 dne. Resp. délka tropického roku se dá spočítat pro různé roky takto: $tropicalYear = 365.2421896698 - 6.15359*pow(10,-6)*$T - 7.29*pow(10,-10)*pow($T,2) + 2.64*pow(10,-10)*pow($T,3); (kde $T je den v jednotce juliánská století)

Tím se stane, že to jednou za čtyři roky přeleze přes půlnoc do jiného dne, ale ne pravidelně, viz výše. A trochu jinak je to o jarní rovnodennosti, letním slunovratu atd., a taky to vychází trochu jinak pro první leden. Proto myslím, že to nelze mechanicky vztáhnout k přestupným rokům. Ty si běží svým cyklem, v juliánském bez dalších kompenzací, v gregoriánském s kompenzací jednou za 100 let atd... A ten přírodní cyklus si jde víceméně pravidelně den po dnu po svém.

Tak jak to máme, vychází třeba letní slunovrat vždycky na 173. den, a tím je 3x 22. června a nato 21. června, to je, když přibude 29. únor. Jenže je tam těch 45 minut, které každé 4 roky přibudou a které jsou kompenzovány mechanicky jednou za 100 let v gregoriánském kalendáři a v juliánském vůbec.

Takže mně jde o to zjistit, v kterých prvních lednech jednou za cca 100 let se to ve skutečnosti stane. A v kterých letech je to odlišné od kalendáře.

Franta: ten vzorec je myslím ekvivalentní tomu s obliquity*cos(2*pi()/365*(den+10). Co mě ale štvalo, když jsem chtěl obarvit slunovraty a rovnodennosti, že tam byl jeden z těchto eventů stejný pro dva dny, např. stejná deklinace pro 21. a 22. června, myslím, že je to tak i v Julii, teď nevím pro který event.

Jan Cinert (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Přestupné roky měl již juliánský kalendář, jenže nepřesně, takže pozvolna narůstala odchylka od solárního času. Já jsem to pochopil tak, že v prográmku není čtvrtdenní posun kalendáře vůči solárnímu času, tedy i k azimutům východu Slunce, mezi přestupnými roky.

Franta (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Možná mi něco uteklo, ale v 10. století žádné přestupné roky nebyly. Výpočet azimutu je založen na rozpočtu maximální deklinace Slunce pro jednotlivé dny roku. Já jsem nakonec použil:
$d=deg2rad($deklls*sin(2*pi()/365*($den+284)));
počítám podle juliánského kalendáře, vypočítávám zpoždění a to posunuji proměnnou $den ($deklls je deklinace Slunce o letním slunovratu).
Při výpočtu zpoždění se spoléhám na PHP, který mi převede juliánské datum na gregoriánské - tedy se v juliánském kalendáři dopočítám v pohodě až do dneška.
To, že např. v roce 2008 nemám 31.12 jde na vrub algoritmu - prostě mám cyklus, který se 365x opakuje, stačí to upravit cyklus tak aby se zastavil až bude 31.12 podle juliánského kalendáře. Při převodu juliánského na gregoriánské datum PHP v gregoriánském kalendáři s 29.2 počítá.

Možná by stačilo pro přestupný rok upravit vzorec tak, že se 365 nahradí 366 a dopočte se proměnná $den tak aby sin závorky byl 1.
Stejně je to, dle mého soudu, asi nějaká aproximace jednotlivých denních deklinací Slunce.

Jan Cinert (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Děkuji oběma za pomoc. Obrázek z Moravia magna mám, podle toho od Z. Homoly zkusím stanovit azimut podle zakreslených palácových zdí. Fotku Borkovského znám, podívám se na to.

Ještě jsem zcela nepochopil, jestli můj záměr manuálně zohlednit čtvrtinové korekce pro léta mezi přestupnými roky je úplně špatně, nebo jenom nesystémové. Zdá se, že čtvrtina 0,5° nehraje roli, ale chtěl bych to zkusit zohlednit. Jistota je jistota.

Jinak "na tom sedím", ale dnes už to asi celé nezpracuji. Pánové těšte se na zítřek!

ZH (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

V Borkovského PH v době př. knížat je pěkná fotka shora, ale ne orto, se staršími zdivy, která jsou dnes již zarovnána. Nepůsobí to na mě, že by tam bylo všechno křivé, ale kdoví. Podezřívám, že podle toho nějaký šmoula načrt onen obrázek, který pak někdo podle pravítka překreslil. Ale možná jsem zlý a není tam opravdu jediný pravý úhel...

Franta (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Obr. 1. Hrobka v kostele P. Marie Na baště (podle I. Borkovského).
je na:
http://www.moraviamagna.cz/otazky/o_1997fs.htm

ZH (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Zdá se, že je o +4.2 stupně pootočený. Tady je obrázek, viz nejspíš jsem to stáhnul z internetu, není to moje kopie, ale totéž je ve Vlčkovi. Ten vnitřní čtverec, resp. jeho horní strana má 8.8°, není pravoúhlý. Ale otázka je, zda těm úhlům věřit. Mimochodem myslím, že osa míří přímo do kaple P. Marie v Jiřském klášteře, ale nejsem si teď jistý. A to téměř osou katedrály, tedy kaplí P. Marie v katedrále (ta asi archeologicky zkoumána nebyla?). A hrobkou sv. Vojtěcha. Hřbet katedrály je na ortofoto trochu šouplý proti základům.

Jan Cinert (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Z. H. - Bylo to tou tečkou. Děkuji za proškolení. Nevíte něco o azimutu kostela Na baště? Já teď nikde nemohu najít půdorys zbytků alespoň vztažený k pozdější zachované architektuře. Přece jenom by kostel mohl mít původní zasvěcení P. Marii a chtěl bych to prověřit.

ZH (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Myslím, že je potřeba použít desetinnou tečku podle anglosaské konvence. Jinak to asi ty setiny ignoruje. Ještě jsem upravil svůj script, aby to ev. desetinné čárky převedlo na tečky, teoreticky by to mělo schroustat všechny možné zápisy.

Ty nízké hory asi boudou opět vlivem refrakce rádiových vln, která zesiluje s nižší nadm. výškou.

J. Čihák (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Zlomené kolo má ve znaku Kremnica a Dolná Ves. Kromě dedukcí jsem jiné vysvětlení nenašel.

Jan Cinert (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Já si mapu mapu GE přiblížím, abych špendlík umístil přesně, uložím ho, mapu oddálím a pak použiji pravítko.

Jan Cinert (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Zkusil jsem to ještě jednou, opravdu byla chyba na mé straně, ale ne úplně. Při umístění žlutého špendlíku v GE do svatováclavské kaple se tytéž souřadnice v GPSV objeví jako červená kapka na opačné straně příčné lodi katadrály jihozápadním směrem. Použil jsem 50:05:26,6 N, 14:24:2,79 E.

ZH (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Franta: no, Sněžka má v GE také míň, ale nižší místa zdá se odpovídají, tak to asi halt je problém GPS. Úmyslná odchylka GPS snad už asi deset let není uplatňována.

Jan Cinert: spíš bych podezříval nějaký překlep...

Mimochodem, jak pánové dolujete gps z Google Earth? Kdysi jsem to opisoval ze stavového řádku, teď používám ten hnusnej žlutej špendlík (Přidat značku místa), dočasně se z něj dá udělat čtvereček bez špendlíku, aby se dal přesně umístit, ale trvale se mi to nepodařilo. V mapy.cz je to krásně jednoduché. Zdokonalil jsem jednoduché zadání souřadnic do A°zoru v různých formátech, zatím jen dole, stokrát se mi ta práce vyplatí.

Jan Cinert (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Oprava: u ulice Tržiště.