Franta (Středa 29. prosince 2010)  ⇑

Z astronomického hlediska se tehdejší realitě na obloze asi nejvíce přiblížíte když použijete výpis třeba z
http://ssd.jpl.nasa.gov/horizons.cgi#top
- pokud dobře rozumím tak je potřeba získat údaje o poloze Slunce během jednoho dne a takový tabelární přehled dat Vám to poskytne - pak vyberete jen ten správný řádek (třeba podle výšky Slunce, která je odvozena z převýšení, viz prográmek pana Homoly).
A budete mít doložená data z renomovaného zdroje.

Jan Cinert (Středa 29. prosince 2010)  ⇑

Já k tomu přistupuji tak, že prográmek, GE a GPSV nahrazuje přímé pozorování na místě, které někdy už ani není možné. Je tím jedno jaké dříve měli vědomosti, řídili se podle viditelných úkazů. Právě proto je nutné se tehdejší realitě co nejvíce přiblížit.

zh (Středa 29. prosince 2010)  ⇑

Pro pet ran bozich..
jc:stejne nevime jestli uvazovali viditelny obzor nebo idealni a jestli vedeli o refrakci jaky bod slunce na obzoru byl vychod. Ja bych se zatim s tou nepresnosti smiril.

Franta (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

Konsekrační kříže svojanovského kostela jsou vzácně dochovanou památkou na obřad konsekrace čili svěcení kostela. Ve středověké podobě tohoto obřadu světící biskup pomazal posvátným křížmem (olejem) na pěti místech oltář a na dvanácti místech symbolizujících 12 apoštolů zdi kostela.

Proč byl oltář pomazáván na pěti místech?

Jan Cinert (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

Zohlednění a zpracování odchylek v létech mezi přestupnými roky se ukázalo jako časově náročnější. Omlouvám se, ale dnes to ještě zjevně nedodělám.

J. Čihák: Se Svojanovem jsme si nerozuměli. Měl jsem zato, že se jedná nejpozději o románský kostel, nebo že jsou známy takové zbytky a s nejstarší písemnou zmínkou. Můj názor je bohužel ryze pragmatický. Založení tohoto kostela bylo již ovlivněno tvarem terénu a vedle probíhající cestou. Podle fotek je to jistě kostel unikátní.

Já právě věřím lunárněsolárnímu principu při zakládání nejstarších kostelů. Nějak si nedovedu představit vytyčování v noci, když svítí hvězdy. No, jdu se do toho zase ponořit.

Franta (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

Obdélníček na TOPO3, který představuje kostel ve Starém Svojanově má azimut 25°.
Ráno před východem Slunce, v azimutu kolem 30°, je Deneb začátkem prosince
http://pefr.net/Deneb_06-12-2011-06-34-27.png
je asi ale příliš nízko aby souhvězdí bylo vidět - ve směru pohledu se zdá terén docela převýšen.
Našel jste jiný heliakální východ Denebu?

Franta (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

Že by zobrazení souhvězdí Labutě?
http://www.hrady.cz/data_g/8663/90512.jpg

J. Čihák (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

Cinert: Zatím jsem neměl čas pátrat po něčem zvláštním v historii kostela. Jsou tam původní konsekrační kříže, ale ty byly ve všech katolických kostelích. Přehlédnout se nedá ani úzké okno v presbytáři, kterým byl zajisté vidět Deneb při odtržení "Severního kříže" od obzoru. Prohlédněte si fotografie.
www.hrady.cz/index.php?OID=8663&PARAM=2

Hvězdy nám neutečou, ale přesto se zamyslete nad zajímavými výsledky. Azimuty heliaktického východu hvězdy Altair jsou: Praha 76˚, Cařihrad a Řím 77,5˚, Jeruzalém a Betlém 79˚. Hvězda leží ve vrcholu přibližně rovnoramenného "letního trojúhelníku", který ukazuje jako šipka dolů. Symbolicky mi to připomíná Trojici-Otec, Syn a Duch. Možná si kdysi mysleli, že se Spasitel vrátí od východu hvězdy Altair a nikoliv od velikonočního východu Slunce nebo dokonce od východní strany, jak se to dosud vysvětluje.

zh (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

Pisu z mobilu. Ufon tu nema signal, tak nashle kolem Silvestra.

Jan Cinert (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

J. Čihák: Názvy mi zní lépe a připadají výstižnější nežli např. Azimutor. Bude ale na autorech, Frantovi a Z. Homolovi, aby se rozhodli pro název. Můj produkt to není.

S hvězdami bych počkal. Kostel neznám, máte shromážděné údaje o historii kostela?

J. Čihák (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

Program počítá oblohu od roku 1980, takže archeoastronomové si musí přimyslet precesi. Program také funguje na http://tornado.kai.tul.cz/brenner/index.php.

Kostel sv.Mikuláše ve Starém Svojanově směřuje ke hvězdě Deneb, když právě vyšel celý "Severní kříž". To je velmi zajímavé a překvapivé.

J. Čihák (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

Cinert: Do názvu je možné zašifrovat kostelní osu, např. Eklexon, Castelaxon>Castelax.
Našel jsem prima hračku pro archeoastronomy.
http://hvezdnamapa.ic.cz/index.php

ZH (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

Teoreticky v roce, kde je neshoda, by se měl použít azimut pro předešlý den, snad to říkám dobře.

Ale ještě neříkám hop, protože nevidím do té funkce, která v php převádí juliánské dny na datumy, obecně je bordel v tom, zda se juliánské dny počítají pro poledne, nebo pro půlnoc, a nevím, jak to počítá php, protože mi to přijde divné, ale to musím ještě prověřit.

Dřu, ne že bych tolik toužil pomoct konkurenci v hledání azimutů kostelů ;), ale nedá mi to; dokud ten La Manche nepřeplavu, nebudu mít klid ;). Jestli mé staré oči neotráví titěrný netbook a demence dovolí myslet, tak to snad do zítřka dokončím. Jestli tedy přežiju D jedničku, koukám že na Vysočině hustě sněží.

Udělám si tu poznámky: v php počítají juliánský den od půlnoci, juliánský a gregoriánský kalendář se shodují v r. 300, ne 325. Tím ale není řečeno, kdy se půlnoc 1.1. v juliánském kalendáři shoduje s půlnocí tropického dne, což by mělo být referenční datum, které musím najít. Toto datum je 1863 a 1962, kdy je vernal equinox v 02:30, přičemž podíl odchylky na 81 dní od 1.1. je 2:30. (http://ns1763.ca/equinox/vern1788-2211.html)

Tudíž se na to, co jsem napsal na začátku, nespoléhejte.

Jan Cinert (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

Dřete na tom. Jestli jsem to správně pochopil, tak nyní zatím použiji přirozené odchylky mezi roky 1 - 0 pro gregoriánský kalendář v prográmku.

ZH (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

No, pochlapil jsem se a udělal tabulku, o kterou jsem tři dny usiloval. Od ní je kousek k aplikaci do programu.
viz
Všimněte si roku 2010, kdy jsme se trápili tou odchylkou Lísky podle mě o den.

Budu tam mít netbook a zákaz sedět nad ním ;), ale tohle tam už asi dodělám. Ještě nevím, co s rokama před nikajským koncilem, přinejhorším to omezím od r. 325.