Jan Cinert (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

Nalezena anomálie. Podélný kostel Na Pohansku má azimut jen 45,5° (48 43 55.6, 16 53 49.5, 156 m, 843.2 m ve vzdálenosti 126.5 km). Přes poměrně velkou vzdálenost obzoru to asi refrakcí nebude. Možná první ovlivnění urbanizací, protože kostel je rovnoběžně s budovami dvorce, nebo ještě něco jiného?

ZH (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

Dělal jsem ještě pro klid svědomí nějaké pokusy s Lískou, teď už to odpovídá. Mj. i přízemní refrakce.
Takže, pokud někdo nenajde chybu, to považuju za hotové.
Teď ještě, jestli to ještě někdy někdo použije, když Jan Cinert je hotov ;). Ale zdolání Lísky je pro mě stejně hřejivé jako když někdo zdolá Everest, což taky pro jiného nemá celkem význam ;).

ZH (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

P.S. zatím je tam jirkaj tabulka, tak by program měl být nyní přesný. Zajímalo by mě, jaký algoritmus používá NASA v oněch horizons, pokud slunovrat počítá s vědomou chybou.

ZH (Pátek 31. prosince 2010)  ⇑

Franta: nakonec jsem to vymyslel elegantně, onu desítku (nebo 284) v základním vzorci nahradit přesným úsekem času od slunovratu či rovnodennosti k 1.1. Jenže výpočty slunovratu jsou různé, nejčastěji jako toto: http://www.beda.cz/~jirkaj/seasons/, ale NASA má tohle: http://aom.giss.nasa.gov/srvernal.html, což se dosti liší, hlavně po delším časové úseku (NASA tam o možné chybě píše.)
Já to počítal spontánně systémem jako NASA.
Nevíte o tom něco?

Jan Cinert (Pátek 31. prosince 2010)  ⇑

Franta: Ještě jsem si uvědomil, že díky J. Campbellovi jsem začal chápat podstatu vzniku mýtů z časových pouček. On to sice ještě nedefinoval, ale měl k tomu již trochu nakročeno. Bylo to hlavně tím, že měl vlastní přístup a neopakoval pouze "dumezilovské" pohádky o výjimečných trojfunkcionálních Indoevropanech. To je pak samozřejmě inspirující.

Franta (Pátek 31. prosince 2010)  ⇑

Jan Cinert: OK, uvidím, co J.Campbell. Počátkem 80 let, v porovnání s Petiškou a Zamarovským, to bylo něco jako zjevení.

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Franta: Od R. Gravese bych doporučil udržet si určitý odstup. Je to opravdu dobrá informační pomůcka, ale jeho výklady nelze brát zcela vážně. Jsou podmíněny dobou před šedesáti lety na západě a tehdejším stavem informací.

Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

ZH: nedokáži dát odkazy na nějakou literaturu. Když o tom tak přemýšlím, tak ten můj názor vznikl hlavně na základě Řeckých mýtů R. Gravese a také tím, že následně to nic nevyvracelo. Ta fascinace nepochybně souvisela s kalendářem, tedy lunárním, který prý přetrvával v Anglii jako součást náboženské tradice mezi rolníky ještě v době Edvarda II.

Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Jan Cinert:
Aha, takže je to jinak než jsem myslel. Zjistil jsem, že:
Proměny mýtu v čase
Tisíc tváří hrdiny : Archetyp hrdiny v proměnách věků
Primitivní mytologie : masky bohů
a
Mýty
od J.Campbella v mostecké knihovně mají, takže zkusím nastudovat.

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Teď mi konečně něco došlo. Franta nemá mojí knihu Bylo to jinak. Jestli o ní má zájem, tak stačí sdělit adresu na "bylotojinak@centrum.cz" a já mu jí rád pošlu. Totéž platí i pro ostatní diskutující, kdyby jí chtěli ještě pro někoho jiného.

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Princip Letní a Zimní bohyně jsem pochopil z mýtů a starověkých vyobrazení. Inspiroval jsem se původně J. Campbellem, ale teď z hlavy si nevzpomenu kam až došel on a co jsem přidal já. Musel bych se k tomu vrátit. Nicméně svým přístupem a myšlením mi velmi vyhovoval.

Definoval jsem to jako "trojúhelníková hierarchie", kdy horním vrcholem trojúhelníku je Matka země, jejím pravým dolním vrcholem je Letní bohyně a levým Zimní bohyně. Letní a Zimní bohyně jsou tak dvěma aspekty (dcerami) Matky země.

Něco jiného je "horizontální posloupnost" tří fází Měsíce (panna-žena-stařena, Libuše-Teta-Kazi).

Termín Jarní bůh války používám proto, aby bylo pochopitelnější o koho se jedná. Původně to byl hodný bůh jarního vánku, který přinášel jarní oteplení. Teprve kolem poloviny 1. tis. př. n. l. se z něho stával "vítěz nad zimou" a tedy bůh válečný. Dnes je to sv. Jiří vítězící nad drakem.

zh (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Je o tom nekde neco vic? Ktere kultury (indoe,bl.vychod?), jak je to dolozeno, proc je tato konstelace fascinovala?
Palindrom pri zalozeni Karlova mostu je jen novodoba hypoteza.

Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Jan Cinert: ještě než zmizíte a budete se věnovat nějakou dobu něčemu jinému, mám jeden dotaz. Letní a Zimní bohyně - to je Váš "terminus technikus", či je to převzaté odjinud? I když si myslím, že chápu o čem je řeč, přijde mi, že tam jedna do trojice chybí. Takové ty analogie panna-žena-stařena, bílá-červená-černá, bříza-líska-olše, asi víte, co myslím. Zaznamenal jsem u Vás jarního boha války takže tuším, že teorie nejsou omezeny na číslo dvě.

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Franta: Čarodějnice rovněž vidím jako takový pozdně antický až středověký balast vycházející z potřeby vytváření protikladu dobra a zla. To původní mýty ani starořecké tragedie ještě neznají. Rovněž ani Kosmas se o Kazi, Tetě a Libuši nevyjadřuje jednoznačně negativně. Také se domnívám, že stanovení os kostelů navazovalo na "pohanské" rituály. Potom princip pochází již z "předčarodějnického" období.

Neprůstřelnost teorie: Právě proto jsem hned na úvod uvedl postup, aby si to mohl každý sám zkontrolovat a případně samostatně použít jinde. Ze stejného důvodu jsem uvedl i použitá data. Když to podle vašich rad zvládl takový počítačový a astronomický analfabet jako jsem já, tak to snad zvládnou i jiní.

Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Už jsem si taky uvědomil, že je to špatně napsané. Ten samý princip jako je u velikonoc, prostě při prvním úplňku, který nastane po rovnodennosti.