J. Čihák (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Franta: Teď jsem ho přeměřoval a představte si, že míří k východu pásu Orionu 91-93˚.

Franta (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Vzpomněl jsem si na Bedřichv Světec, tak jestli myslíte ten, tak jsem už v obraze

J. Čihák (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Ještě mě napadlo, že souhvězdí Orel může symbolizovat Kristovo vystoupení na nebesa. Orel letí šikmo vzhůru. Tomu předcházelo sestoupení do pekel po smrti na kříži (západ Slunce o svátku Povýšení sv.Kříže).

Franta (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Datumy úplňků se v SkyMap Pro shodují s těmi na http://eclipse.gsfc.nasa.gov/

22.1.300 21:57 SkyMap (21:33 NASA)(23.1.300 Azor)
23.1.1000 20:20 SkyMap (20:20 NASA)(24.1.1000 Azor)
11.1.1210 18:52 SkyMap (18:55 NASA)(12.1.1210 Azor)

28.1.1 AD SkyMap (NASA 28.1)(Azor 28.1 jD)
9.1.1 BC SkyMap (9.1 pro rok 0) (Azor 10.1 jD)

Doufám, že jsem se nepřekoukl

J.Čihák který kostel je od Franty?

J. Čihák (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Hvězda Al Thalimain na ocasu souhvězdí Orla má azimut východu 97,7˚. Takže pražské románské kostely plus ten od Franty s azimutem cca 97˚ jsou "jednou stranou ke Kříži a druhou ke hvězdě". Podvojné případy je samozřejmě nutné posuzovat s nadhledem.

Jan Cinert (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

J. Č.: Bez přesného azimutu se s tím nedá nic dělat. Na GE je snímek Betléma s malým rozlišením.

J. Čihák (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Konstantinův betlémský chrám Narození Páně vybočuje z pozdější běžné orientace. Bohužel nemám možnost zjistit přesný azimut. Míří oltářem někam mezi východy hvězd Rigel a Spica. Azimuty jsou 100˚ a 103˚, bez převýšení, pro ideální horizont a dnešní datum. Východ Siria 110˚ se příliš odchyluje.

J. Čihák (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Franta: Tu hypotézu vymyslel J.V.Zvičínský. Ovšem Bootes měl představovat honáka dvou orajících volů už v prastarých legendách. A ještě jeden nápad. Bootes je také vysvětlován jako pastýř. Nemohl být tím pastýřem duchovní otec sv.Vojtěch? A nemohl být Bootes nebo Arcturus jeho atributem? Je to zvláštní, ale pražský kníže si asi mohl dovolit všelijaké rozmary.

Jan Cinert (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Z. H.: Nevím jestli jsem se do toho už nějak nezamotal. Podle mne je to naopak. V NASA je kvůli započtenému roku 0 jeden rok navíc oproti kalendáři. Potom -2 odpovídá kalendářnímu roku 1 n. l.

J. Č.: Půdorys rotundy na Pohansku není na internetu dostupný a ani vykopávka na snímku GE není. Pro zajímavost, Ariadna vystupuje v mýtech jako Dívka přibývajícího srpku Měsíce (partnerka Dionýsa a Persea).

Franta: Bohužel nevíme, kdy byl obecný mýtus o Oráči poprvé použit v přemyslovské genealogii. Myslím si, že v 9. století příchozí misionáři a stavitelé takto neuvažovali. Vím, že jste si to nevymyslel. Všichni, včetně mne, přebíráme informace od předchůdců a jedině zvýšenou opatrností a usilovnou prací se podaří rozpoznat pozdější výkladový nános od původní podstaty.

Franta (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Dominikáni možná orientovali zakládané kostely k hvězdě Procyon...

Každopádně to, že Bootes představoval Přemysla Oráče není můj výmysl. A orientovat kostely k na nebi zvěčnělému zakladateli dynastie, navíc, když to ještě ostroh, kde je Pražský hrad v podstatě nabízí, kdo ví...

J. Čihák (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Nejen pro pobavení, ale také pro zamyšlení. Někdy by se dalo uvažovat o podvojné orientaci kostelů. Kdoví?
Alhena 64˚/Blíženci, Procyon 82˚/M.Pes, Regulus 71˚/V.Lev, Denebola 67˚/V.Lev, Arcturus 59,3˚/Bootes, Altair 76˚/Orel, Enif 75˚/Pegas, Aldebaran 65˚/Býk, souhvězdí Orion 78˚, 80˚, 103˚, 105˚, pás 91-93˚.

J. Čihák (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Cinert: V lokalitě hradiště Pohansko byl kostel a rotunda. Znáte též azimut rotundy?
www.novinky.cz Článek: Archeologové odhalili zbytky rotundy na Pohansku

Kolem azimutu 45,5˚ vycházejí 4 jasné hvězdy. Sirrah 42,2˚/Andromeda, Menkalinan 43,1˚/Vozka, Pollux 44,1˚/Blíženci, Albireo 44,5˚/pata "Sev. Kříže". Hodnoty platí pro ideální horizont.

Tady není sporná otázka, jestli Slunce nebo hvězda, ale která je ta pravá? Možná ta, která se nejvíce blíží 45,5˚. Chtělo by to přidat převýšení obzoru. Mě by se zamlouvala hvězda Albireo, nejen pro azimut.

Bodem na obzoru s azimutem 45,5˚ vychází střed souhvězdí Koruna (princezny Ariadny) se 7 hvězdami. Nejzajímavější se zdá rekurentní nova Gemma. Jen tak mě zase napadlo, že Gemma nebo celá Koruna by mohly být nebeským atributem Panny Marie. Víme, že hvězdy byly atributem sv.Jana Nepomuckého a P.Marie. Znázorňovaly jejich svatost. Kult Panny Marie byl účinným prostředkem při potlačování pohanských mateřských kultů. Už jsme tady diskutovali o tom, proč údajně první pražský kostel byl svěřen do ochrany nejvyšší světice-matky Ježíše.

ZH (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

P.S. - a kdyby se někdo divil, že se NASA s Azorem neshoduje v minusových letech, je to tím, že NASA počítá rok 0 jako 365 dní, zatímco Azor rok nula nemá, tedy rok -2 v Azoru odpovídá roku -1 v NASA.

ZH (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

To se mi nezdá, nespletl jste juliánský a gregoriánský kalendář? V juliánském to odpovídá, až zase na ten jeden sporný den v lednu, někdy vykoumám, proč to je. Chtělo by to zkontrolovat ve SkyMap, tam to je jistě dobře, ale nemám ho teď k dispozici. Já mám dny trochu (správně doufám) šouplé proti obecně užívanému vzorci, který počítá průměrný rok, možná je to tím.

Jan Cinert (Pondělí 3. ledna 2011)  ⇑

Pozór! Úplňky jsou v programu špatně, jinak by to bylo výborné vylepšení. V porovnáním s NASA například úplňky roku 300 odpovídají novoluní a roku 1210 první čtvrti!