ZH (Středa 5. ledna 2011)  ⇑

Franto,
mezitím jsem tam dal údaje dle NASA, takže by to mělo být v pořádku, sice to bolelo, ale jiné řešení mi přišlo v nedohlednu.. Omlouvám se, jestli jsem vás zbytečně do něčeho uvrtal, ale principiálně budu rád, pokud v tom uděláte jasno.
Za chvíli odjíždím, na shledanou v neděli, ev. per mobil, pokud by mě svrběl jazyk...

J. Čihák (Středa 5. ledna 2011)  ⇑

Diskuzi o hvězdách asi bude lepší ukončit, ale doporučuji panu Cinertovi, aby do své práce zařadil zmínky o možné orientaci ke hvězdě nebo o možné podvojné orientaci. Záleží na něm, jestli to tam dá a jak to provede. Jsem zajedno s tím, že původní je třeba očistit od pozdějších nánosů.

Dodatky k tématu. Severní cesta ve Hvězdě má směr spíše ke hvězdě Betelgeuze 78˚/Orion. Zajímavá je také jasná hvězda Ras Alhague 70˚/Hadonoš.

Při pohledu od oltáře byl otevřeným vchodem vidět západ některých jasných hvězd. Proto jsem zjistil, které zapadají v ose kostelů (240-280˚). Třeba by to mohlo mít význam. Souhvězdí Orion 255˚, 257˚, 280˚, 282˚, pás 267-269˚, Spica 252˚/Panna, nejjasnější hvězda V.Psa 243˚, Procyon 278˚/M.Pes.

Franta: Můžete prozradit, které dominikánské kostely směřují k Procyonu?

Franta (Středa 5. ledna 2011)  ⇑

ZH: pokusím se

Jan Cinert (Středa 5. ledna 2011)  ⇑

Grafika: Těm denním vztahům rozumím. Jde o to, že značka úplňku opticky splívá s gregoriánským datem. Při práci s několika otevřenými okny se to rychle splete.

ZH (Středa 5. ledna 2011)  ⇑

No, ono se to má tak, že ten zdánlivě složitý vzorec z Wikipedie je pouhým sčítáním synodické periody 29,530588853 dne. Ale tím, že je oběžná dráha Měsíce eliptická (vzdálenost v perigeu 364397 km, v apogeu 406731 km), dochází k odchylkám až 14,5 hodiny. Sám si to představuju tak, že řekněme na jaře se zastihuje úplněk, tedy osvětlení Sluncem, v jiné fázi oběhu Měsíce než v létě.

Tedy buď musím získat lepší vzorec, nebo data odněkud získat, což by teoreticky šlo z těch výpisů NASA, protože to nakonec stejně dávám do databáze kvůli rychlosti programu. Ale to by bylo moc pracné a málo elegantní, nevím, zda legální.
Zatím tedy je to orientační.

Ty úplňky a pondělky patří k oběma kalendářům zároveň, jde o ten samý den v historii, jen jinak označený. Terminus technicus je juliánský den. Sedmidenní týdenní cyklus běží furt dál, bez ohledu na kalendář, lunární cyklus taky.

Jan Cinert (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Zatím jsem na zmíněné denní odchylky narazil jen u nehodících se dat. Takže něco se zatím dá stvořit.

Z. H.: Při čtení odkazovaného článku o narození Ježíše jsem si vzpomněl na jeden svůj starší námět k vyřešení pro toho, kdo se lépe orientuje v kalendáři a astronomii. Teď tím tady nechci tříštit práci, takže později. Ale mohlo by to být zajímavé.

Další doplněk s nedělemi je také výborný. Jenom bych navrhoval drobnou grafickou úpravu. Je li juliánský kalendář černě, mělo by být černě i to co s ním souvisí, to je neděle a úplňky. Když jsou šedě, tak to vypadá, že mají vazbu na gregoriánský kalendář.

ZH (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Ále, mažu část svého předpředešlého příspěvku, aby to nemátlo. Onen výpis, jehož script jsem ob 6 příspěvků napsal, to ukazuje odchylně od NASA a Sky Map (mám na mysli ty občasné jednodenní odchylky), tedy pes není zakopán v mém programu, ale v tomto výpočtu. Takže ještě jednou, jestli by na to Franta nekouk, zda tam nemám nějakou chybu.

ZH (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

No, je to spletité...

Tady je podrobnější pojednání o výpočtu, ale nevím, jestli se do toho pustím...

Jestli si chcete procvičit představivost, tak si přečtěte tohle, co jsem napsal, když nešel internet. Je to jen hrubý koncept.

Jan Cinert (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Doplněk: Učil jsem se jenom němčinu, takže mě hned nepadl do oka nadpis "Moon Phases Before Common Era (BCE)". To jenom, aby to nevypadalo, že jsem úplně blbý :-).

Jan Cinert (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Já jsem to pochopil tak, že mínusové roky je náš letopočet, protože mínusové roky mají rok 0, kdežto kladné začínají rokem 1. Teď ale vidím, že jsem se zmýlil a uvedené roky jsou kalendářní, nikoliv astronomické. Zpětně si uvědomuji, že se tu o tom tom vedla diskuze, které jsem nestačil věnovat pozornost. Omlouvám se za způsobený rozruch a jdu přepočítávat.

ZH (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Konečně se UPC umoudřil a můžu normálně na internet.
Tady je výpis úplňků: https://zhola.com/vychodySlunce/uplnky.php (podotýkám, že data jsou dle anglosaského zvyku měsíc/den/rok). Nejde to úplně po sobě.

ZH (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Bacha na natočení katastrálních map o cca 8°.

ZH (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Uf, od poledne mi nejde internet, připojil jsem se provizorně, ale pracovat nemůžu. Zítra odjíždím do neděle na konferenci, tak už toho moc neudělám.
Ani NASA nemůže tvrdit, že by nyní byl rok 2010, když je 11, tudíž její rok nula je totožný s rokem -1 občanského kalendáře, který používá Azor. Mně takto úplňky sedí, až na tu občasnou odchylku o den. Ta není zůsobena přepočtem terrestrického na UT čas, jak jsem si myslel. Možná je originální Jeanův vzorec složitější a kalkuluje nepravidelnosti. Snad získám tu knihu.
Použil jsem vzorec z Wikipedie - heslo Full Moon.
$prvnileden2000 = 2451545;
vzorec: $d = 20.362955 + 29.530588861*$i + 102.026*pow(10,-12)*$i - 0.000739 - (235*pow(10,-12))*pow($i,2);
to co je za prvním minus, je korekce času.
To jsem dal do cyklu, for($i=0;$i je menší než 1249, vypsal jdtogregorian($d+$prvnileden2000) Kdyby Franta chtěl, mohl by to zkontrolovat?

Franta (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

J.Čihák: Pokud se dá věřit katastrální mapě tak azimut kostela v Bedřichově Světci je asi 99-100˚.

Franta (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Já jsem ale nalezl (NASA) pro rok -301 Jan 7 12:44, pro rok 300 našeho letopočtu jsem nalezl Jan 22 21:33
Já tam tedy shodu nevidím, podle mne rok -301 není totožný s rokem 300 našeho letopočtu - tedy vychází mi jiné datumy úplňků.