ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

P.S. Je teda fakt, že v tom roce 1344 odpovídá azimut katedrály prvnímu novoluní po Velikonocích, tedy tomu prvnímu srpku (viz) ;).

ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

No, toho dne převzal Arnošt pallium, což mu zřejmě dalo oprávnění světit, jestli tomu dobře rozumím, hned posvětil litomyšlského biskupa a položil základní kámen (viz).

Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

podle
http://eclipse.gsfc.nasa.gov/phase/phases1301.html
1344 - Nov 20 22:41
byl úplněk

ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

P.S. Tím, že baziliku sv. Víta vyměřoval amatér (Spytihněv) by se dal vysvětlit její atypický azimut.

ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

To je zajímavé, jak jednoduše bylo možno zatmění předpovědět, možná i pro delší časové úseky, nicméně ten rozptyl východu Slunce/Měsíce by měl být oněch +-5° azimutu, resp. možná o nějaký stupeň víc vlivem sklonu ekliptiky proti obzoru.

To je otázka, kdo rozhodl o ose chrámu. U baziliky sv. Víta píše Kosmas výslovně, že chrám vyměřil v r. 1060 sám Spytihněv. Základní kámen ke katedrále sv. Víta byl položen 21.11.1344 Karlem IV., arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a Janem Lucemburským v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství (30.4. téhož roku).
Románské kostelíky asi nestavěly žádné specializované hutě, baziliku už asi jo, gotické katedrály určitě. Zednáři se odkazují k těmto stavitelským cechům, počínaje Šalamounovým chrámem.
V rozmezí mnoha staletí se kostely stavěly stále v podobném směru. Výjimkou je např. ústavní kostel v Bohnicích, který o výjimku z urbanistických důvodů musel žádat už nevím přesně jaký církevní úřad, tedy dodnes je nějaký kánon.

Jan Cinert (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Franta: Mám stejný pohled. Myslím si, že k náhlým změnám nedocházelo a vývoj byl pozvolný, kdy se staré prolínalo s novým.

Z. Homola: Všiml jsem si takového postavení fází snad někdy v létě. Včera v noci bylo vidět, že Měsíc v úplňku míří k jihozápadu a měl by tam za úsvitu dorazit. Takže i v zimě by to tak, alespoň někdy, mělo být. U zakládání kostelů bych spíše vycházel z toho, že je vytyčovali lidé vázaní na vlastní výstavbu kostela. Biskup prováděl až vysvěcení. Nikdy jsem se nezajímal o Svobodné zednáře, připadalo mi to příliš záhadologické a odrazoval mne ten názorový a neujasněný balast kolem nich. Jejich předchůdci by mohli být těmi, kdo zakládal kostely podle "tajemných" praktik a jejichž znalost si uchovávali pro sebe.

J. Čihák (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Okopírováno z internetových novin.
"Zatmění Slunce je působivý jev - například i poslední úplné zatmění na našem území v roce 1999 vyvolalo vlnu proroctví o blížícím se konci světa. V dávnějších dobách taková událost vyvolávala ještě větší hrůzu.

Už ve starověku si ale zvídavější lidé všimli, že tu je určitá zákonitost. Slunce a Měsíc obvykle nevycházejí vždy na stejném místě obzoru, ale někdy ano. Pokud k tomu dojde při úplňku, lze při nejbližším novoluní očekávat zatmění. Brzy se také podařilo určit periodicitu tohoto jevu. Ve starověku to mělo velký politický význam, protože kdo věděl, kdy ke spektakulární události dojde, mohl to využít k ovládání mas.

Zejména staří Číňané proto zatměním věnovali velkou pozornost. Roku 2137 př. n. l. byli dokonce sťati dva astronomové, kteří jej zapomněli předem ohlásit."

Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Pokud Židé začínali měsíc novoluním tak ten "nový měsíc" by mohl být symbolem začátku. Tedy proč nezakládat stavby v začátku cyklu.

J. Čihák (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Při novoluní se občas objevuje vzácný úkaz, při kterém dojde k rannímu zatmění Slunce. Tmavý Měsíc částečně zakryje načervenalé Slunce a z toho se na chvíli stane srp, což připomíná načervenalý Měsíc. Foto z 31.5.2003.

ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Já jsem vycházel z této věty: "Hledí-li věřící křesťan k oltáři, hledí k východu, kde vychází slunce, připomínajíc mu pravé Slunce, Krista, světlo světla." a předpokládal, že ten pravý okamžik určovali dle dne, kdy nastal hlavní křesťanský zázrak.

Ale připouštím, že řekněme řezenský biskup řekl Herr Gott, jak se vlastně správně staví chrám? Hledal v Písmu a našel odpověď ve Starém zákoně, když ne v Novém. Ale nevím, jestli tam taková odpověď je, zkoušel jsem hledat ve výpisech Jana Čiháka, ale nic konkrétnějšího jsem nenašel.

Chtěl jsem dávno prověřit basilicae maiores a minores v Římě, původní biskupský kostel v Řezně, velkomoravské kostely a Soluň jako možné vzory českých kostelů, ale nedostal jsem se k tomu.

Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

To jak je Slunce a planety seřazeno "v jedné lajně" ve směru ekliptiky je často vidět na zobrazeních v SkyMap

ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Ještě taková malá přednáška, rád si to ujasním i sám.
Země i ostatní planety obíhají kolem Slunce v téměř stejné rovině. Náš Měsíc obíhá též téměř v této rovině, resp. o 5° odkloněné, je to výjimka, ostatní satelity ve sluneční soustavě obíhají v rovině rovníku planety. Země je ukloněná o oněch nyní 23.44°, což je úhel mezi rovníkem Země a rovinou oběhu kolem Země. Té se říká ekliptika podle "eklipsis" (zatmění), které v této rovině nastává. V této rovině jsou také souhvězdí Zvířetníku.
Zdánlivá dráha Slunce, Měsíce a planet na našem nebi je tedy téměř identická (s výjimkou Měsíce, jehož dráha je o oněch pouhých 5° odkloněná, ale zjednodušeně taky shodná). Sklon této dráhy se mění podle roční doby, v zimě je v našich zeměpisných šířkách dráha nad obzorem hodně plochá, v létě příkrá. A před nebo za dominujícím Sluncem běží Měsíc a planety jako smečka psů, někdy před ním, někdy za ním, a vycházejí ten den prakticky na stejném místě obzoru.

Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

ZH: ano, ale to je s velkou pravděpodobností nejspíš jen nová fasáda, která je vystavěná na tisíciletých tradicích, které křesťanství předcházely. Co třeba rozdělávání ohně o velikonoční noci před kostelem a jeho transformace do svíčky Paškál.

Četl jsem někde o eleusínských mysterích a o tom, že se nějaký křesťanský hodnostář docela pobaveně vyslovil o výsledku mnohadenního obřadu, kdy je nakonec ukázán klas obilí. Autor textu podotkl, že zřejmě zapomněl, že jako vrchol jeho bohoslužebného aktu je zvedání chleba ze stejného obilí.

Věřím, že ty prastaré kořeny tam někde jsou, jen jsou zapomenuty nebo transformovány podle aktuální potřeb.

Zmiňuje se také, že Nanebevstoupení Panny Marie se neslavilo dříve v srpnu, ale v lednu. Protože v tomto období probíhal sběr léčivých bylin, který byl před křesťanstvím "pod patronátem" "Letní bohyně", jak by řekl pan Cinert, byly prý snahy tyto pohanské zvyky vymýtit. Protože to byla ale tak zásadní věc, tak se to nedařilo. Tak prý byl posunut svátel Nanebevstoupení PM do tohoto období aby to bylo možné nějak "nábožensky pokrýt".

Speciálně v české kotlině nemusely být rozpory mezi starým a novým tak zásadní. Neproběhly tu zřejmě žádné velké vojenské akce na podporu křetanství, panovník šířil křetanství a pokud byly zdroje příjmů dostatečné bylo mu zpočátku asi celkem jedno v co jeho poddaní věří.

ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Fáze: to bylo ve stejnou roční dobu?

Mé znalosti jsou povrchní, ale veškeré křesťanské svátky se vztahují k novému spasiteli, bohorodičce a svatým, nikoho z nich judaismus neuznává. Křesťani mají římský solární kalendář, židé lunární. Odlišné náboženské zvyky byly jedním z důvodů pogromů atd.

Jan Cinert (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Vlastně si vzpomínám, že si nevzpomínám o jaké fáze se přesně za úsvitu jednalo. Zaujal mne tehdy rozdíl umístění za úsvitu mezi přibývajícím srpkem (severozápad), úplňkem (jihozápad) a ubývajícím srpkem (jih).

Už jsem se dříve zmiňoval, že novoluní a úplněk byly při zakládání stanoveny podle kalendáře. Jinak by to nebylo proveditelné a "zmizení" Měsíce během novu na celkem 5 - 6 dní tedy v naší záležitosti nehraje roli.

Vzhledem k tomu, že křesťanství navazuje na židovské tradice, bych rozdíly v kánonech nenalézal. J. Čihák ještě neuvedl Ezechiel XVI, kde je zakódován rozchod času Jupitera (Hospodin) s Venuší (dcera Izraelská). Hospodin zde hrozí, že odkryje její nahotu, jak také jinak, když potřeboval, aby zasvítila v souladu s jeho časem. Nakonec uvěří možnoti její nápravy, čili, že se časy jednou sejdou. Uvádím to jako doklad, že svítivost (nahota) byla v tomto tradičním ženským prvkem.