J. Čihák (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Tady je podobné Slunce a Měsíc jako v Santa Marii.

Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

J.Čihák:
Millstatt
Měsíc
Slunce

J. Čihák (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Španělský kostel Santa Maria Quintanilla de la Vinas. Oblouk, Slunce a Měsíc.

Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Ještě pár poznámek z Wikipedie

Židovský kalendář počítal dny od západu do západu Slunce nebo od soumraku (když se objevily tři hvězdy druhé magnitudy). Tento způsob byl pak převzat i křesťanskou církví, která počítala den od nešpor.

Damašský dokument, jehož kopie byla také nalezena mezi svitky od Mrtvého moře, stanoví s ohledem na zachovávání Sabatu že, Nikdo se nesmí v pátek zabývat jakoukoli prací od chvíle, kdy sluneční disk stojí nad obzorem ve vzdálenosti rovnající se svému průměru, z čehož zřejmě vyplývá, že klášterní společenství, zabývající se touto prací, uvažovalo s koncem dne krátce před západem Slunce.

Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Když se u nás ve středověku začínal den navečer, a úplněk NASA spočetla na 20.11. 22:41, tzn, že úplněk vlastně podle středověkých představ připadá na 21.11. Slunce tedy vyšlo "za úplňku"?

ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

P.S. Je teda fakt, že v tom roce 1344 odpovídá azimut katedrály prvnímu novoluní po Velikonocích, tedy tomu prvnímu srpku (viz) ;).

ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

No, toho dne převzal Arnošt pallium, což mu zřejmě dalo oprávnění světit, jestli tomu dobře rozumím, hned posvětil litomyšlského biskupa a položil základní kámen (viz).

Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

podle
http://eclipse.gsfc.nasa.gov/phase/phases1301.html
1344 - Nov 20 22:41
byl úplněk

ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

P.S. Tím, že baziliku sv. Víta vyměřoval amatér (Spytihněv) by se dal vysvětlit její atypický azimut.

ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

To je zajímavé, jak jednoduše bylo možno zatmění předpovědět, možná i pro delší časové úseky, nicméně ten rozptyl východu Slunce/Měsíce by měl být oněch +-5° azimutu, resp. možná o nějaký stupeň víc vlivem sklonu ekliptiky proti obzoru.

To je otázka, kdo rozhodl o ose chrámu. U baziliky sv. Víta píše Kosmas výslovně, že chrám vyměřil v r. 1060 sám Spytihněv. Základní kámen ke katedrále sv. Víta byl položen 21.11.1344 Karlem IV., arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a Janem Lucemburským v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství (30.4. téhož roku).
Románské kostelíky asi nestavěly žádné specializované hutě, baziliku už asi jo, gotické katedrály určitě. Zednáři se odkazují k těmto stavitelským cechům, počínaje Šalamounovým chrámem.
V rozmezí mnoha staletí se kostely stavěly stále v podobném směru. Výjimkou je např. ústavní kostel v Bohnicích, který o výjimku z urbanistických důvodů musel žádat už nevím přesně jaký církevní úřad, tedy dodnes je nějaký kánon.

Jan Cinert (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Franta: Mám stejný pohled. Myslím si, že k náhlým změnám nedocházelo a vývoj byl pozvolný, kdy se staré prolínalo s novým.

Z. Homola: Všiml jsem si takového postavení fází snad někdy v létě. Včera v noci bylo vidět, že Měsíc v úplňku míří k jihozápadu a měl by tam za úsvitu dorazit. Takže i v zimě by to tak, alespoň někdy, mělo být. U zakládání kostelů bych spíše vycházel z toho, že je vytyčovali lidé vázaní na vlastní výstavbu kostela. Biskup prováděl až vysvěcení. Nikdy jsem se nezajímal o Svobodné zednáře, připadalo mi to příliš záhadologické a odrazoval mne ten názorový a neujasněný balast kolem nich. Jejich předchůdci by mohli být těmi, kdo zakládal kostely podle "tajemných" praktik a jejichž znalost si uchovávali pro sebe.

J. Čihák (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Okopírováno z internetových novin.
"Zatmění Slunce je působivý jev - například i poslední úplné zatmění na našem území v roce 1999 vyvolalo vlnu proroctví o blížícím se konci světa. V dávnějších dobách taková událost vyvolávala ještě větší hrůzu.

Už ve starověku si ale zvídavější lidé všimli, že tu je určitá zákonitost. Slunce a Měsíc obvykle nevycházejí vždy na stejném místě obzoru, ale někdy ano. Pokud k tomu dojde při úplňku, lze při nejbližším novoluní očekávat zatmění. Brzy se také podařilo určit periodicitu tohoto jevu. Ve starověku to mělo velký politický význam, protože kdo věděl, kdy ke spektakulární události dojde, mohl to využít k ovládání mas.

Zejména staří Číňané proto zatměním věnovali velkou pozornost. Roku 2137 př. n. l. byli dokonce sťati dva astronomové, kteří jej zapomněli předem ohlásit."

Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Pokud Židé začínali měsíc novoluním tak ten "nový měsíc" by mohl být symbolem začátku. Tedy proč nezakládat stavby v začátku cyklu.

J. Čihák (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Při novoluní se občas objevuje vzácný úkaz, při kterém dojde k rannímu zatmění Slunce. Tmavý Měsíc částečně zakryje načervenalé Slunce a z toho se na chvíli stane srp, což připomíná načervenalý Měsíc. Foto z 31.5.2003.

ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Já jsem vycházel z této věty: "Hledí-li věřící křesťan k oltáři, hledí k východu, kde vychází slunce, připomínajíc mu pravé Slunce, Krista, světlo světla." a předpokládal, že ten pravý okamžik určovali dle dne, kdy nastal hlavní křesťanský zázrak.

Ale připouštím, že řekněme řezenský biskup řekl Herr Gott, jak se vlastně správně staví chrám? Hledal v Písmu a našel odpověď ve Starém zákoně, když ne v Novém. Ale nevím, jestli tam taková odpověď je, zkoušel jsem hledat ve výpisech Jana Čiháka, ale nic konkrétnějšího jsem nenašel.

Chtěl jsem dávno prověřit basilicae maiores a minores v Římě, původní biskupský kostel v Řezně, velkomoravské kostely a Soluň jako možné vzory českých kostelů, ale nedostal jsem se k tomu.