Jan Cinert (Čtvrtek 17. února 2011)  ⇑

Začínáme být slavní jako Wikipedie. Seznam uložených stránek na Azoru byl napaden vandalem! To je docela pozitivní.

Jan Cinert (Středa 16. února 2011)  ⇑

Vyvrácení teorie o přístavbách apsid právě sepisuji. Musí to ale být všeobsažné, aby to bylo rovnocené Frolíkově argumentaci. Takže ještě vydržte.

ZH (Středa 16. února 2011)  ⇑

Mezitím se objevily další dva příspěvky. Vymazal jsem starou Sázavu, ostatně jsem taky udělal chybu v nadpisu, dopisuju do nadpisů azimut, což mi přijde praktické, aby byl celkový přehled.

Není tam možnost opravy, která by byla problematická, takže opravu dělám tak, že kliknu na odkaz, aby se zobrazil Azor, tam provedu příslušné korekce, stránku znovu uložím a původní smažu. Heslo dám na známé místo.

ZH (Středa 16. února 2011)  ⇑

Nojo, ale tetrakonchální rotunda na Wawelu byla miniaturní (viz), asi 7 m průměr lodi, menší než ostatní rotundy tam - severní a jižní wawelská rotunda mají loď 11 metrů.

To, co se oficiálně předpokládá na Pražském hradě, mělo loď 13 metrů velkou. Ten vnitřní prstenec jižní apsidy se dlouho kupodivu pokládal za mladší vestavbu, Frolík prokázal, že je starší, ale pokládá ji za přístavbu oné 13-metrové rotundy, o starší menší rotundě, pokud vím, nespekuluje. Jelikož bylo dno základů vnitřního prstence výše než vnějšího (kvůli hloubce základů či úrovni terénu), o kryptě baziliky nemluvě, případné zbytky starší menší rotundy se nemohly dochovat a těžko najdeme nějaký důkaz. Původně mimochodem nebylo nalezeno základové zdivo lodi v místě vítězného oblouku jižní apsidy, které by prokazovalo, že jde o dodatečnou přístavbu, Frolík ale fragment našel.

Jan Cinert (Středa 16. února 2011)  ⇑

Z. Homola: Chtěl jsem chybnou Sázavu vymazat, ale chce to po mě nějaké heslo. Snad by bylo lepší, kdyby jste výmaz udělal Vy, aby nám heslo nelítalo v éteru. Já si příště zkusím dát pozor.

Jan Cinert (Středa 16. února 2011)  ⇑

Rekonstrukce P. Marie na Wawelu vypadá opravdu věrně. Je vidět, že když se zachovala větší část zdiva, tak to jde. Snad by tam ještě mohla být okna na jihovýchod a jihozápad jako na sv. Kateřině ve Znojmě. Pomáhala při orientaci v času během dne.

U Bořivojovy rotundy vycházím z toho, že když byla jižní apsida, tak musely být čtyři, protože centrály se stavěly symetricky. Totéž platí i pro rotundu Boleslava I.

Druhá polovina 11. století je obdobím, které už tolik neřeším. Ale mám za to, že se pouze ví o návratu mnichů po nastolení Vratislava II. roku 1061. Díky za opravu uložené stránky se Sázavou.

J. Čihák (Středa 16. února 2011)  ⇑

Rekonstrukce rotundy Panny Marie na Wawelu. Je to skromnější typ rotundy a stejně tak si představuji rotundu sv.Víta.

J. Čihák (Středa 16. února 2011)  ⇑

Tetrakonchální rotunda v Trenčíně. Podobná byla také v Mikulčicích.

ZH (Středa 16. února 2011)  ⇑

JC: svého času jste tu psal, že již údajná Bořivojova rotunda byla čtyřapsidová centrála. Těžko něco dokazovat, když se z ní, byla-li vůbec, dochovala jen jedna apsida, ale změnilo se něco na vašem názoru?

ZH (Středa 16. února 2011)  ⇑

S tím uložením stránky Azoru je nějaký problém, zůstaly tam souřadnice Víta. Ono je to trochu nepraktické... Je třeba to zašupovat a zaspojovat (pokud je vyplněna i GPS sekce), aby se parametry objevily v adresním řádku, který pak teprve je uložen.
Uložil jsem to znovu pod vaším jménem.

S tím povoláním mnichů nemám potuchy, ale všude čtu 1064, krom jednoho údaje: "...Vratislavem I., který po svém nástupu na knížecí stolec roku 1061 klášter na Sázavě obnovil.", kde to 1061 patří zřejmě k nástupu na stolec a ne obnovení.

Jan Cinert (Středa 16. února 2011)  ⇑

I když jsem se zařekl, že podle rozostřených obrysů vykopávek určovat azimut nebudu, dotlačil jste mne k tomu. Azimut je kolem 77°, a tím nejlépe odpovídá novu 23. 8. 1066. Stránku jsem uložil. Vratislav povolal mnichy zpět roku 1061, nikoliv 1064.

ZH (Úterý 15. února 2011)  ⇑

No, zkoušel jsem, jestli si toho někdo všimne ;), taky jsem čekal námitky kvůli těm kopcům okolo. Řekl bych, že pronajali arabské hvězdáře, aby to dopředu spočítali na den vysvěcení ;).

Vratislav mnichy povolal zpět v r. 1064, to by v tom byl čert, aby se nenašel aspoň nějakej ouplněk nebo nov v těch letech ;).

Jan Cinert (Úterý 15. února 2011)  ⇑

Z. Homola: Pane kolego, vysvěcení kostela je něco jiného, nežli založení, takže teorie o Zmrtvýchvstání opět není doložena :-).

Jan Cinert (Úterý 15. února 2011)  ⇑

"Čtyřlístková stavba", jinak zvaná tetrakoncha, je něco jiného než rotunda sv. Víta, která vznikla zmnožením podkovovitých apsid. Je to stavba vědomě postavená na půdorysu řeckého kříže. Zřejmě byla i na Vyšehradě a také např. v Linci, kde nahradila původní kostel sv. Martina.

Z. H.: První odkaz nefunguje.

ZH (Úterý 15. února 2011)  ⇑

Co kostel sv. Kříže v Sázavě, abychom nechodili tak daleko?
cosi o něm, GM.

Mimochodem byl údajně svěcen 1070 a má azimut 77.5°, v tom roce tomu odpovídá svátek Zmrtvýchvstání ;). Taky tam píšou, že se komise shodla, že jeho pravzorem byl kostel Anastasis v Jeruzalémě.