ZH (Čtvrtek 6. června 2019)  ⇑

Dík za avízo.

Já jsem vůbec skeptik. K1 je dle C14 o generaci starší než Bořivoj.
Našla se dvojice hrobů K1 a K2, nejspíš zřejmě proto, že eventuální ostatní hroby zanikly při novostavbách. Máme omezený přehled o osobnostech té doby, vlasněš známe jen Bořivoje a Ludmilu. Tak máme tendendci všechno přidružovat právě k nim. Jak to bylo s polygamií?
Nevíte něco o hrobce ve středu krypty sv. K a D, myslím jsem se ptal nějakého odborník,a, který to bagatelizoval, nějaký mnich či co. Ale řekněme, že při stavbě baziliky bylo nutno zrušit významný hrob a nebožtíka přenést na jiné významné místo.

Jan Cinert (Čtvrtek 6. června 2019)  ⇑

Ještě něco. Na Wikipedii už nějaký snaživec s odkazem na tento pořad napsal: Za místo jeho posledního odpočinku určil Emanuel Vlček tzv. hrob K1, objevený pod podlahou svatovítské rotundy na Pražském hradě. Ukázalo se však, že kosterní pozůstatky nepatří Bořivojovi, ale ženě.

To budou čtenáři barevných časopisů koukat, až to nějaká jejich redaktorka zkopíruje do svého objevného článku o knížeti Bořivojovi, jako "výsledek nejnovějšího výzkumu nadějných vědců".:-)

Jan Cinert (Středa 5. června 2019)  ⇑

Tady je pořad ČT o výzkumu Přemyslovců. Někde připomíná satirický pořad TELE TELE, rozhovory výzkumníků jsou ustřiženy, ale prostor je dán redaktorovi, který to doplňuje blábolenímí o bájných Přemyslovcích atd. Že K1 není Bořivoj je dokládáno tím, že v K2 je žena, což by měla být manželka knížete K1, ale Ludmila byla pohřbena jinde. Což je dost humorné, to by pak třeba sousední hroby na hřbitovech musely patřit příbuzným.

Naštěstí tvůrci věnovali celých 9 vteřin tomu, co lidi opravdu zajímá. Mezi časy 6:30 a 6:39 je vidět papír s dosavadními výsledky zkoumání. Je na něm, že se izolovala X-chromozomální DNA a mitochondriální DNA Spytihněva a mitochondriální jeho manželky. To znamená, že až tady církevní činitelé nebudou rozhodovat o tom, co se smíme dozvědět, a bude se zkoumat i Václav, tak se prokáže, že je jejich synem.
Dále se totéž podařilo u NM 92 ( tam u Duke 92 je načmáráno Oldřich, Jaromír a Boleslav I.) a jeho manželky NŽ z hrobu 92 (tam je údajná Emma). Jejich synem je Ota I. Olomoucký, jehož ostatky se budou zkoumat. Takže pak bude s jistotou vyvráceno neustálé tvrzení o franské královně Emmě, která měla být kněžnou Hemmou, manželkou Boleslava II. Tak alespoň to je potěšující.

Jan Cinert (Sobota 18. května 2019)  ⇑

Tady se píše, že texty části o středověku byly vytvořeny a etidovány v roce 2012 a stejně tak už byly hotovy 3D modely rotundy a baziliky. Takže v knize jsou představy staré 7 roků, které ale už v té době byly objektivně neplatné.

ZH (Pátek 17. května 2019)  ⇑

Kniha, o které jsem mluvil, od od Kuthana a Royta, 2011, má 700 stran, nižší A4, stála 1399, je opravdu reprezentativní, dárková.

Tady jsou bližší údaje o knize od JMK. Prý jsou tam nepublikované arcihválie atd.
Někdy před 10 lety jsem z kontaktu s JMK vyrozuměl, že v hradním archivu je obrovské množství nezpracovaných archiválií.

Jan Cinert (Pátek 17. května 2019)  ⇑

Zkusil jsem ještě zapátrat na internetu, jaký rozměr mají stránky oné knihy. Tento základní údaj ale není nikde uveden. Uvědomil jsem si totiž, že na těch avizovaných ukázkách jsou nadpisy nesedící ke stránkám, podle nichž jsem níže psal o plýtvání místem. Podle jinde uvedených obrázků stránek jsou v ukázkách nadpisy přidány. Takže je to plýtvání místem menší, než 1/3, jak jsem dříve napsal. Nicméně ale zůstáva asi jednou čtvrtinou.

To ale nebude asi vůbec důležité při sběru různých ocenění za knihu, protože takové objemné ecyklopedické knihy jsou k tomu předurčené.

Jan Cinert (Středa 15. května 2019)  ⇑

Prolistoval bych také rád, jestli tam přece jen není něco dosud nepublikovaného z archivů, protože z ukázky se zdá, že archivní zdroje dost používali. Ale mám silný pocit, že tam bude jen už dříve publikované, jen třeba v barevném a lepším provedení, protože v archivech se už nedá nalézt něco nového a překvapivého.

ZH (Středa 15. května 2019)  ⇑

Dík za odkaz, ty peníze investuju jinak, ale musím to někde prolistovat, protože katedrálu mám taky docela podrobně zpracovatnou, jsem zvědav, co je tam o zvonech, varhanách atd.
Mám o katedrále jinou výpravnou bichli, asi 10 let starou, moc jsem tam toho ale nenašel, co jsem potřeboval.

Jan Cinert (Středa 15. května 2019)  ⇑

Mám to ze stejného zdroje.
Tady je v malém rozlišení na ukázku přes 20 různých stránek. Možná podléhám "profesionální deformaci", pokud je v mém případě takové sousloví možno použít. :-) Ale pochopil jsem, proč ta kniha tolik váží. Vidím na stránkách spoustu prázdného místa, čemuž já se úzkostlivě vyhýbám. Tato kniha při pečlivějším rozložení textu a obrázků na stránky mohla být dvoutřetinového objemu. Jenže, pak by musela být levnější. Takhle při přepočtu prodejní ceny na stránku vychází 4,- Kč/1 str., což je vyšší cenová kategorie.
Nevyfouknu, mne by zajímalo hlavně, co je nového s výkladem o vývoji rotundy a baziliky. Je jasné, že tam je jen staré, překonané a pořád dokola opakované. Jen bych se zbytečně rozčílil.

ZH (Úterý 14. května 2019)  ⇑

Dík za avízo, všiml jsem si toho, protože mě před lety zařadila JMK do jakéhosi informačního systému academia.edu a dostávám od nich maily s novinkami, nevím, jestli jsem ten pravý..., většinou jde o věci, které mě moc nezajímají, tohle jo.
No, stojí to 3990,- a nejspíš bude obvyklý problém, že kniha bude v knihkupectvíéh zatavená do igelitu a odmítnou mi to otevřít. V knihkupectví Academia mají zdá se jen jeden výtisk, a ten mi jistě vyfouknete :-). Jinde jsem to zatím nenašel.
Asi to koupím manželce ke Dni matek, abych nevypadal marnotratně ;-).

Jan Cinert (Úterý 14. května 2019)  ⇑

Vyšla kniha Jany Maříkové o katedrále sv. Víta (tady). Nic dalšího o ní nevím.

Jan Cinert (Čtvrtek 7. března 2019)  ⇑

Nejen přenesení, ale také předcházející vyzdvižení a pak uložení v kostele. To vše se muselo odehrát z vůle vladaře nebo biskupa podle nařízení Karla Velikého. Mělo se tím zabránit živelnému vytváření místních svatých. Zanedbání tohoto v prvotních legendách vedlo k jejich následnému zdokonalování. Takže např., když Gumpold napsal, že "nějací lidé po zjevení přenesli tělo Václava tajně v noci", tak její domácí překladatel ve II. staroslověnské legendě doplnil, že "ti lidé o tom zjevení pověděli knížeti a ten přikázal přenesení tajně v noci".

V roce 1004 zemřel poslední Slavníkovec Soběslav a také začala vláda Jaromíra. Na jeho denárech se poprvé objevil sv. Václav a pak u všech dalších v 11. století. Také Hemma před rokem 1006 nechala zhotovit opis Gumpoldovy legendy. Takže v roce 1004 je počátek domácího přijetí kultu sv. Václava.

ZH (Čtvrtek 7. března 2019)  ⇑

Nojo, vidím, že bojuju na dvou frontách ;).

Do r. 973 nekanonizoval papež, ale svatořečením byla translace do kostela.

Co že se mělo stát v r. 1004?

Jan Cinert (Středa 6. března 2019)  ⇑

vycucali z prstu - Spíš jde o to, že výzkum se provádí a i tehdy prováděl pod tlakem navazujících stavebních prací, takže není dostatek klidu pro posouzení. S odstupem času se vše vyhodnocovalo a do toho zase vstupovaly dřívější předpoklady nebo dobové názory, Jak jsem již zmínil, hlavně předpoklad, že prvotním zakladetelem rotundy byl Václav a I. staroslověnská legenda byla napsána už v 10. století. Proto i představa, že v rotundě musel být oltář 12 apoštolů. Postihlo to i I. Borkovského např. u údajného hrobu Boleslava II. č. 98, přitom jeho vlastní popis nalezené situace to vylučuje.

V rotundě byla pohřbena rodina Boleslava I. (3 dospělí a celkem 6 dětí) a Václav. Ti se do lodi museli nějak vejít, takže byli severně od K2. Při přenesení Václava v roce 939 hned po úmrtí by ten byl pohřben v Bořivojově rotundě severně od K2. V případě přenesení za Vojtěcha (Vavřincova legenda), byl by pohřeb do Boleslavovy rotundy s tím, že čestná místa by byla už obsazena rodinou Boleslava I., takže vybývá pro Václava severní polovina lodi Boleslavovy rotundy. V původních písemných pramenech o hrobě Václava v rotundě nic není, protože do roku 1004 to nikoho nezajímalo.

ZH (Středa 6. března 2019)  ⇑

Ta kolena je perlička vážící se k staré bazilice PM Guadalupské. Celé Mexico City má nestabilní podloží, jakož i bazilika. Všechno tam je nakřivo.

To přezdění je citát z Cibulky, je to jeho hlavní argument, co se vzájemného stáří oblouků týče, i když podle mě nesprávně vyložený. Trochu mě štve, jak už jsem naznačil, že se autoři revizního výzkumu nezabývali vyvrácením jednotlivých argumentů Hilberta a Cibulky, když docházejí k opačnému celkovému závěru. Koukám na své fotky, je těžké z nich něco rozhodnout, zato lze předpokládat, že to tam bylo docela rozmašírované, když se dělal betonový strop, kopalo se hlkoub a dál, aby se našly další věci, atd., H a C mohli vidět struktury, které již zanikly. Nechce se mi věřit, že by si svá tvrzení vycucali z prstu.
Ale oltář je celkem podružný, to jen kdyby na něm někdo bazíroval. Nakonec by se mi hodilo, kdyby to byl jen místopisný údaj z dob baziliky.

To ostatní jsou taková "tvrzení"... Podle čeho soudíte, že byl hrob spíše v severní polovině? Snažil jsem se to najít ve vašem pojednání o rotundě, ale asi nejsem dost pozorný. V místě lodi je jen vzduch, a písemných pramenech něco takového je?