ZH (Úterý 13. září 2011)  ⇑

Jen report: do tabulky uložených stránek se automaticky přidává azimut.
Zprovoznil jsem původní script na výpočet úplňku pro období před r. -1000, může se to lišit o plus minus den (jak jsem říkal, neznám výpočet z. slunovratu, dle kterého kalibruji přesné umístění dnů v roce, takže je to zprůměrované, navíc i Měsíc vykazuje i víc jak desetihodinové odchylky od průměru, který je zde použit. Podotýkám, že se to liší od některých planetárií, kterým přibývá rok 0. A neshoduje se to s Celestiální sférou JJ (ta regulérně počítá do r. -1000), nicméně se Sky ViewCafe ano, po přičtení toho nultého roku.
No, on to stejně asi nikdo nepoužije, protože z té doby žádné konkrétní datum tuším známo není, jen, že už to bylo předpřipravené...

Jan Cinert (Pondělí 12. září 2011)  ⇑

Aha, tak to jsem zase neměl úplně roztažené okno. Pořád je co objevovat...

ZH (Pondělí 12. září 2011)  ⇑

Že do toho vstupuju...

Taky se přimlouvám, aby byl azimut součástí názvu stránky, možná na to někdy udělám automaticky vyplňovaný sloupec, ale zatím tedy ručně.
Nicméně na stránkách uložených JČ je výsledek výpočtu azimutu a vzdálenosti dole pod tlačítkem spojnice.

Aby se nový výpočet zobrazil v Azoru, je třeba nejprve zvolit výpočet Azorem a pak teprve GE či jiný externí program, z Azoru se jinak jen posílají data jinam, ale výpočet se neprovede. To je asi nepraktické, zkusím se nad tím zamyslet, zda to jde jednoduše, aby se to zároveň odeslalo a zároveň vypočetlo, ... no jednoduše to nepůjde, uvidím, ... P.S. asi to nebude, zkrátka, když je třeba vidět ve stránce Azoru výsledek, je třeba nejdřív provést výpočet Azorem a pak teprv přecházet do externích programů.

Jan Cinert (Neděle 11. září 2011)  ⇑

J. Čihák: Podíval jsem se na Vámi uložené stránky, ale není v políčku zapsán azimut, jak dnes již umím, ani v názvech stránek. Přimlouval bych se také, myslím, že to již zmiňoval Z. H., aby byly azimuty součástí názvu stránky. Když má totiž člověk již otevřené okno GE s dřívějšími údaji, tak po kliknutí v Azoru na GE se do stávajícího okna přidá jen červená linka, ale napsané údaje zůstanou původní, takže se nikde nevidí nová hodnota azimutu. Také by již v seznamu uložených stránek bylo možné v budoucnu hledat možné souvislosti podle azimutů, bez nutnosti otevírat stránku.

Jan Cinert (Neděle 11. září 2011)  ⇑

Takže to bylo tak, jak jsem již uvedl v rámci své osobní charakteristiky. Do políčka jsem zadal pouze azimut bez vzdálenosti. Děkuji za vysvětlení a schovívavost. Zkusím se ztotožnit s tím dalším, ale nejsem si jist, jestli ještě dnes stihnu :-).

ZH (Neděle 11. září 2011)  ⇑

Ještě poznámka - pokud se nezadají v Azoru do Cíle souřadnice, ale azimut a vzdálenost, nemá cenu používat GC Calculator, protože ten počítá azimut podle souřadnic, a ty jsou vlastně spočítané Azorem podle kulového modelu. Jinými slovy azimut jsme zadali sami a nemá smysl ho počítat.

ZH (Neděle 11. září 2011)  ⇑

Tipnul bych si na onu záměnu desetinné tečky a čárky, mělo by být 60.4,8.16. Uložil jsem tutéž stránku takhle a zdá se to být OK. Jinak to bylo opravdu 60° a 4,8 km.

Když se zvolí v Azoru VWH a stiskne Spojnice, objeví se stránka Eda Williamse (kterou jsem s jeho svolením trochu upravil a umístil i na svůj web).
Vstupní údaje (GPS souřadnice startu a cíle) by se měly automaticky v programu vypsat, je tam defaultně předvoleno N a E (severní a východní), data se automaticky přežvýkají do formátu, který GCE vyžaduje (tedy např. 50:05:10 - to mě vždycky štvalo, že to musím přepisovat či dokonce přepočítávat ručně). Zároveň by měl již být hotový výpočet, který zobrazen v políčkách Course 1-2 a Distance. Ten by měl být dle přesnějšího modelu zeměkoule, vlastně zeměelipsoidu, než počítá Azor a GE. Možná ten GCC časem přeložím do češtiny, myslel jsem, že je to srozumitelné.

Jan Cinert (Neděle 11. září 2011)  ⇑

Kvůli možnosti prozkoumat všechny vymoženosti, které Azor nabízí, jsem se opět zpronevěřil svému předsevzetí. Odečetl jsem azimut původní klášterní kaple P. Marie u sv. Jiří podle knihy I. Borkovského. Celá záležitost kolem kostela sv. Jiří a kláštera opravdu začíná být napínavá a zajímavá, jak k tomu ostatně vedly již dřívější náznaky. Stránku jsem uložil a komentář přidal do článku Archeoastronomické datování... .

Podle svého předpokladu, jsem na přidaného Eda Williamse koukal "jako tele na nová vrata". Ke své dokonalejší obsluze Azoru bych potřeboval projít obsáhlejším školením pro začátečníky a na to teď není čas. Když jsem otevřel uloženou stránku sv. Jiří, abych vložil azimut pro kapli, tak jsem zjistil nepřesnosti. Po zadání azimutu 66,4° a kliknutí na GE se zobrazil azimut 66° a asi poloviční vzálenost nežli byla zadána. Též profil na GPSVisualizer se zobrazil v téže krátké vzdálenosti. Nevím v čem je chyba, podle dosavadních zkušeností nejspíš ve mně :-).

ZH (Neděle 11. září 2011)  ⇑

Díky laskavosti Eda Williamse jsem mohl adaptovat jeho program s 9 modely zeměkoule pro výpočet azimutu a délky ortodromy, nejpřesnější je myslím ten defaultní WGS84.

Jan Cinert (Neděle 11. září 2011)  ⇑

Franta: S Diem v podobě zlatého deště jste to trefil perfektně. Mýtus o Danaé je ve výsledné podobě již hodně pohádka, ale je to právě o přechodu mezi deštěm, z toho také Perseus=Pršák, a zlatem čili Sluncem (světlem). Motiv o osvobození princezny (Dívky PSM) zavřené ve věži, původně zemi, se hojně opakuje a rozvíjí. Ovšem mýtus je poněkud zmatený a tím pozdní. Zkamenění protivníků je jen etymologická anegdota vytvořená na podobnosti kommen (něm. chodit), základní vlastnost boha ZO (Pršáka) a kámen. Jinak též těkat/utíkat/téci a Stein, stone.
Původ je zřejmě ve shodě výrazů pro "veliký" kamenný vrch a "velikého" boha ZO. Chetité zaznamenali mýtus o velkém kamenném obru jménem "Ullikummi".

ZH (Sobota 10. září 2011)  ⇑

To jsou úžasné věci, budu se snažit to nastudovat.

Sedím tady s podvrklým kotníkem, a tak jsem kosmeticky vylepšoval Azor mj. dle Janových připomínek, tak ať to prosím zkontroluje.
Mj. jsem přidal vstup na onen program E. Williamse na výpočet ortodrom, snad jsem neporušil copyright, protože jde o program na jeho originálních stránkách, umístěný v iframe stránky Azoru. Bohužel nelze Eda dohledat přes mail, aby bylo možné program otevřít s už zadanými souřadnicemi.

Franta (Sobota 10. září 2011)  ⇑

Průzory tam nejsou (tedy pokud vím, celá stavba je zakryta zeminou, vím, že u některé ze staveb je ve "vrcholku kopule" otvor zakrytý kamennými bloky, který by šel asi "otevřít jako nějaké střešní okno"). Sluneční paprsek vstupuje dovnitř chodbou, která vede do nitra stavby, kde je něco jako "místnost". A ta chodba se zakončením je asi jediná prostora. Knowth má tuším dvě chodby, které nejsou spojeny, ostatní mají chodbu jen jednu. Na rozdíl od stavby, která má okna (a světlo tam vniká) a je nad zemí, se tady zdá, že vše je soustředěno jen na ten paprsek světla, který v určité dny roku dopadá dovnitř a ozařuje určitá místa a vniká tedy "pod zem" - tedy do lůna Země. Světelné úkazy trvají jen velmi omezenou dobu a mají charakter rozzáření v temnotě - tedy možná skoro něco jako je Zeus ve formě zlatého deště. A také asi ta sluneční prasátka dopadají na některé rytiny na kamenech, což může mít také asi nějaký význam.

Jan Cinert (Sobota 10. září 2011)  ⇑

Četl jsem tu knihu před lety a poznatky autorů mě tehdy ovlivnily. Došel jsem ale k závěru, že megalitické památky by chtěly prověřit jako samostatný celek a komplexně. Takže si z toho pamatuji jen něco, a právě nikoliv to, že by v irských svatyních byly nějaké jiné průzory. Důsledné prověření by totiž také možná mohlo odhalit původ znalosti devatenáctiletého cyklu, která, jak se zdá, přišla do starověkých kultur ze severu. Ostatně v této souvislosti je zajímavý název Evropa. Mohl by pocházet z *A-Rap, tedy ze stejného kořene jako "rýpat", což je kořen uplatňující se spolu s "orat" ve jménech Dívek přibývajícího srpku Měsíce. Evropa byla unesena Diem, tak jako Helena Paridem. Trochu to kazí název Arab, ale naštěstí je jeho etymologie nejasná :-).

Franta (Sobota 10. září 2011)  ⇑

Jedním z "prototypů" svatyní kam skutečně "Slunce vstupovalo", a kde bylo asi velmi dobře možné pozorovat kontrast mezi světlem a stínem, jsou irské megalitické památky v údolí řeky Boyne (Brú na Bóinne). Stářím jsou nejspíš srovnatelné s maltskými 3500-3200 BC. Nachází se tam i spousta rytin, které se vztahují k Slunci a Měsíci - např. vlnovka jako symbol měsíce nebo něco, co vypadá jako ciferník slunečních hodin. Nahlédl jsem do knihy Kameny času (Martin Brennan - The Stones of Time) a zdá se, že ani do nich Slunce nevstupovalo pouze při východu.

Jan Cinert (Sobota 10. září 2011)  ⇑

Já bych se na to díval více z pohledu vývoje, protože křesťanství nevzniklo náhle. Nejprve oplodňoval deštěm Matku zemi, později její Letní dceru, bůh ZO, např. Hermés (Merkur). Ten byl později poslem hromovládného Dia (Jupiter). Takto se ale rodila úroda a nemohla se zrodit personifikace ročního oběhu Slunce (Ježíš). Takže Hermés (Duch svatý) z vůle Jupitera (Hospodin) pouze sestoupil k Letní bohyni (P. Marii) a bez deště (neposkvrněně) do ní vstoupil. Jestliže svatyně původně směřovaly vchodem (lůnem) k východu, porodila Letní bohyně Slunce, které se objevilo na obzoru. Kristovo původní úmrtí za zimního slunovratu přesunuté na tehdejší konec kalendářního roku na jaře, s tím nemůže mít nic společného. Tedy i oltář s Kristovou obětí a jeho umístění v presbytáři je pozdní. Právě chrámy v Mnajdře dokládají, jak se jedná o prastarý princip a není vynálezem křesťanství. Problémy se zatoulanými ovečkami či oslicemi (planetami) museli mít jejich pastýři (hvězdáři) již dávno a vzájemný nesoulad mezi jejich oběhy znali. Proto již dávno přišli na to, že by byl nejlepším základem kalendáře solární rok.

Před zpohanštěním křesťanství byly všechny kostely P. Marie, protože to ani jinak nejde. Například sv. Jiří měl těžko lůno. Takže jste to celkem s prenatálním stádiem Ježíše trefil. Jenže Ježíš nebyl v hlavě svatyně (presbytáři), tam byl když tak Duch svatý, ale byl vlastně ve vchodu do svatyně a tím vchodem po svém zrodu vcházel.