J. Čihák (Sobota 17. září 2011)  ⇑

Místo dalekého rozhledu
“V těsném sousedství Hvězdárny Ďáblice je výhled na téměř 1/2 území Čech. Podle podmínek okamžité viditelnosti je možné pozorovat krajinu od blízkého okolí až po pohraniční hory (Krušné, Jizerské, Krkonoše). V době přítomnosti pracovníků hvězdárny je instalován dalekohled pro pozorování krajiny spolu se směrovou růžicí.“
“Když je pěkné počasí, postaví pracovníci hvězdárny před budovu dalekohled pro pozorování krajiny se směrovou růžicí. Můžete tak za dobré viditelnosti dohlédnout až k pohraničním horám a rozeznat nejen Říp, Milešovku nebo Bezděz, ale dokonce Klínovec a Sněžku.“

Výborná viditelnost až k pohraničním horám není častá. Bývá vidět obrys Ještědu, ale Krkonoše zůstávají více zamlžené. Myslím si však, že východ Slunce nad zamlženými horami je o mnoho magičtější, než východ při výborné viditelnosti. Ilustrační foto 1, 2, 3 a při dobré viditelnosti 4.

J. Čihák (Sobota 17. září 2011)  ⇑

Prof. PhDr. Stanislav Stuchlík, CSc., se zaměřuje na archeologii doby bronzové.
“Tento kruhový žlábek leží v bezprostřední blízkosti stavební destrukce, označované jako vnitřní val, tedy přibližně v nejvyšším místě hradiště. To má svůj význam - velmi dobrý výhled do okolí mohl být důležitý i z jiného než vojensko-strategického hlediska (Stuchlík 1999, 69). Situování kruhového příkopu na vyvýšeném místě je společným jmenovatelem pro většinu rondelů našeho pravěku, které bývají umístěny nejčastěji na vyvýšené plošině nad menším vodním tokem s viditelností na velké vzdálenosti, v mnoha případech nad křižovatkou pravěkých stezek.
Malé rozměry křižanovického rondelu jsou sice výjimečné, ale ne tak aby neodpovídal trendu zmenšování těchto staveb. Masivní příkopové útvary postupně mizí s koncem starší doby bronzové, kdy jsou nahrazovány lehčími a menšími palisádovými konstrukcemi – viz Kuřim. U mladších rondelů se stává pravidlem přítomnost středové či poněkud excentricky umístěné kamenné stély nebo dřevěného sloupu.“(Takže malý rondel, taky rondel. jč)

Franta: Byl jste předvídavý. Jeden z rondelů u knovízské osady v Čakovicích směřuje vchodem ke Sněžce a k slunovratu, vzdálenost:107.993km, azimut: 52,13˚, podle Mapy.cz 53˚, Obrázek 1 a 2.
Profil: rondel Čakovice-Sněžka
www.gpsvisualizer.com/profile?format=googleearth&units=metric&lat1=50.146395&lon1= 14.528868&lat2=50.736387&lon2= 15.740242&convert_format=&gc_segments=2000&gc_altitude=&tickmark_interval=&show_wpt=3&add_elevation=auto&trk_colorize=altitude; Window-target: _blank

ZH (Pátek 16. září 2011)  ⇑

Zakřivení Země je nejspíš kompenzováno až hyperkompenzováno refrakcí...

Franta (Pátek 16. září 2011)  ⇑

Ony to nejsou rondely v pravém smyslu slova, nejspíš jen jako malý rondel vypadají.

Jan Čihák (Pátek 16. září 2011)  ⇑

V Čakovicích byly objeveny 4 rondely blízko sebe. Archeologická lokalita se nacházela v místě, kde je dnes stadion. Tak to tedy s tou Sněžkou prověřte.

Pozorování východu Slunce nad Troskami z valu keltského opevnění Semín, foto a článek. Trosky mi připomínají situaci rondel Byseň-sedlo Bezdězu.

ZH (Pátek 16. září 2011)  ⇑

Je někde něco o čakovických rondelech, nikdy jsem to neslyšel, krom kruhových objezdů?

Při opravě přestupných roků v Azoru zmizelo vyznačení slunovratů a rovnodenností, už jsem to opravil.

Odjíždím teď na 14 dní pryč, mějte se.

Franta (Pátek 16. září 2011)  ⇑

A nefungovalo by to se Sněžkou?

Také si myslím, já jsem si hned říkal, že 0,242 dne je prokotina.

J. Čihák (Pátek 16. září 2011)  ⇑

Východ Slunce vidět nebyl. Krkonoše nevadí, ale trochu jsem se unáhlil při odhadu zakřivení země za 40.kilometrem. Po zpřesnění tam překáží kopce 310-366m.

Myslím, že pečlivým pozorováním Slunce a počítáním dnů se zabýval jenom šaman. Když se odchyloval o 2 dny, tak to válečníci kmene nepoznali.

Franta (Pátek 16. září 2011)  ⇑

J.Čihák: tak to byl vidět východ slunce o letním slunovratu mezi věžemi Trosek?

Ta má úloha byla opřena o východ Sluncem nad kopcem Líska (viz uložné) a to 6.9. Dny byly spočteny z rozdílu datumů (Excel) a původně mi vyšlo 213 a 153 dnů, což jsem upravil na 212+153. V tomto případě vychází tedy rovnodennost na 21.9. - tedy o dva dny vedle, o jedeň stupeň na obzoru (přibližně dva sluneční kotouče) než je východní směr. To je nejspíš způsobeno tím, že se Země po své dráze kolem Slunce pohybuje různě rychle, tedy že oběžná dráha není kruhová - váš model dopočítává zbývající dny do "čtvrtin kruhu".
Je to takový praktický výsledek, který mohl např. signalizovat, že z datem Velikonoc není něco v pořádku.

J. Čihák (Pátek 16. září 2011)  ⇑

Věděli jste, že od čakovických rondelů jsou vidět Trosky? Vzdálenost: 64.589km, azimut: 50.13°.
Profil Čakovice-sedlo Trosek
www.gpsvisualizer.com/profile?format=googleearth&units=metric&lat1=50.145985&lon1= 14.529795&lat2=50.516266&lon2= 15.230899&convert_format=&gc_segments=2000&gc_altitude=&tickmark_interval=&show_wpt=3&add_elevation=auto&trk_colorize=altitude; Window-target: _blank

J. Čihák (Pátek 16. září 2011)  ⇑

ZH: Od pamětníků vím, že někteří sedláci měli sluneční hodiny a všechny byly nepřesné. Sedláci měli svoje poledne a s časovými pásmy si také hlavu nelámali. Takže hodinu před mší na kostele raději zacinkali, aby se lidé včas sešli.

Franta: Jak víte, do programování A˚zoru jsem se nepletl. Ono to ani nešlo, protože bych musel ukvapeně dohánět vaše znalosti o východech Slunce. Ani nyní na tom nejsem o moc lépe a proto moje úvahy posuzujte s rozvahou. 1.úlohu jsem řešil graficky a zapsal jsem ji takto: (163-202):4= -9, 75. Výsledek mi říká 10 dnů před začátkem pozorování a 10 dnů po návratu. Řešení vaší úlohy bych zapsal (212-153):4=14,75, tedy 15 dnů po výchozím pozorování. K předchozímu dni přidáme 16 dnů, (214-151):4=15,75 a k následujícímu dni přidáme 14 dnů, (210-155):4=13,75.

Dále se tím zabývat nebudu, neboť východní strana se dá najít jednodušeji, rozpůlením úseku mezi slunovraty. První jarní den, který mohl být počátkem kalendáře, pak mohli určit podle nejbližšího východu Slunce. Den slunovratu je možné určit docela přesně. Příkladem může být rondel Byseň a (posvátný?) bod v sedle Bezdězu.

ZH (Čtvrtek 15. září 2011)  ⇑

JČ: je vidno, že jablko nespadlo daleko od stromu, když se prababička tak vyznala v plaňkových hodinách. Chlapi mívají obvykle větší ambice, neměl dědeček na plotě plaňkový orloj? :)

Franta (Čtvrtek 15. září 2011)  ⇑

J.Čihák: v orientaci rondelů se nevyznám, ale Z. Ministr píše:

U mnohých rondelů jsou čtyři vstupy podle dvou os na sebe kolmých ve směru hlavních světových stran. U některých rondelů tomů tak není a je otázkou proč.
...
Většina badatelů se shoduje na tom, že stavitelé rondelů dovedli poměrně přesně určit zeměpisný sever podle středu otáčení hvězdné oblohy, byť v době zakládání rondelů nebyla ve středu oblohy žádná jasná hvězda, jako je naše Polárka nebo byla hvězda Thuban v době pyramid

Franta (Čtvrtek 15. září 2011)  ⇑

J.Čihák: :-) já myslím, že problém s 0,242 neměli. Alespoň asi ne ti v době rondelů. Prostě počkali až se Slunce zase vrátí... Obdobně jako s tím klekáním, nový rok začal když nějaká autorita řekla, že začal.

J. Čihák (Čtvrtek 15. září 2011)  ⇑

Franta: Je to tak , ale stejně měli problém s tím zbytkem 0,242.

Zajímalo by mě, kolik % rondelů má jasnou V-Z orientaci. Asi to moc nebude. U nás je to prý rondel Lochenice a další se nachází na Moravě. “Více údaji se může pochlubit rondel mezi obcemi Těšetice a Kyjovice u Znojma (5.tis.př.n.l.) Jeho delší osa rondelu je orientována ve směru východ-západ a na východě směřuje do prostoru mezi blízkým návrším a Děvínem (odklon od severního směru 82 – 95 stupňů). Právě v tomto prostoru vychází Slunce o jarní a podzimní rovnodennosti. Je to tedy obdoba slunečního divadla u Bysně. Navíc zde údajně bylo možné pozorovat i nejjižnější a nejsevernější východ Měsíce.“

ZH: Lidé mívali chalupu, zahradu, u toho pole, kostel v sousední vesnici a to byl jejich svět. Kam by jezdili vlakem? Z vyprávění vím, že se často nemohli dohodnout, kdy zvonit klekání. Proto většinou čekali, kdo a kde začne zvonit první.