J. Čihák (Úterý 27. září 2011)  ⇑

Fotografování Krkonoš je možné také z cesty vedoucí podél Hladové zdi. Teď jsem zkoušel najít něco výrazného na horizontu při pohledu od Vavřince směrem k zimnímu slunovratovému východu. Podle vrstevnicové mapy a GPS Visualizeru jsou tam kopce mezi Velkými Popovicemi a Mnichovicemi. Dnes je špatná viditelnost, ale až se zlepší, tak vezmu dalekohled a půjdu se na to podívat.

J. Čihák (Úterý 27. září 2011)  ⇑

Cinert: Šamani, kteří pozorovali oblohu a horizont, možná holdovali čaji z kustovnice čínské (Lycium chinense). Mimo jiné zostřuje zrak, odstraňuje světloplachost a šeroslepost, zlepšuje vidění ve tmě. Ale spíše užívali drogy. Při předávkování cannabisem mohou v závislosti na přijatém množství nastat stavy podobné stavům u různých psychóz, zvýšená citlivost zraku a sluchu. Drogy kokainového typu zvyšují sebevědomí a zostřují zrak do dálky.

Jan Cinert (Pondělí 26. září 2011)  ⇑

Tak to je také zajímavé. Nejstarší, Markovo, Evangelium se jakoby odehrává během jednoho dne a podvědomě mi připomíná příběh Gilgameše a Enkida, čili denních blíženců Světlo-Stín. Potom by v 15 hodin došlo ke skončení vlády Světla a vládu by převzal Stín. Spěje to tedy k převzetí "pohanských" prvků do křesťanství. Chce to ale ještě celé zkoumat.

Já se teď snažím zplodit něco o sv. Václavovi, bude mít brzo svátek. Po delší pauze opět uvidíme televizní pořad s E. Vlčkem v 11:40. Že by se ledy začaly lámat? Asi ne, protože vše v pohodě převálcují historici se svými smyšlenkami ve 20:00. Tenhle pořad má spoustu nedostatků, "jeden pražský profesor", který ve svých publikacích nazývá E. Vlčka "jedním pražským antropologem" si tam například spletl papeže Jana XII. s Janem VIII. Chtěl jsem o tom napsat blog na idnes. Ale nechal jsem to být, "jeden pražský profesor" a spol. mi za to už nějak nestojí. Je spousta smysluplnější práce.

Franta (Pondělí 26. září 2011)  ⇑

Poklady se na Velký pátek otevírají právě ve tři hodiny odpoledne – to je čas, kdy se v kostele čtou pašije, čili pasáže z evangelií o martyriu Krista, a to je přesně také ten čas, kdy podle evangelií zemřel Kristus na kříži. Ale protože Kristus je duchovním světlem lidí a je jejich ochráncem, má právě v tuhle chvíli relativně navrch jeho protihráč – pán temnot, čert, ďábel, Satan - jak kdo chce. A ty nabízené poklady jsou ve skutečnosti vějičkou a nastraženou pastí, kterou podsouvá naivním a důvěřivým lidem. Kdo podlehne tomu zlatému mámení, skončí uvězněn, mimo své blízké, sousedy, přátele – mimo lidskou pospolitost; ztratí se světu lidí.

To píší tady

Pokud se nepletu, i v krakonosšké pohádce o Trautenberkovi se "hora takhle nějak otevídala" - myslím, že na věži kostela v Jilemnici byly tři hodiny.

Jan Cinert (Pondělí 26. září 2011)  ⇑

Když jsem bydlel v paneláku na Červeném vrchu, tak za pěkného počasí byl vidět hrad Bezděz, další přecházelo v tmavší masu ztrácející se v oparu. Ale nemám dobré oči, takže to není možná zase tak směrodatné. Vzniká ovšem otázka, jestli dříve všichni zasvěcenci měli dobré oči po celý svůj život a jestli tedy byly určující kopce viditelné pouze někdy a někým.

S kaplí na Petříně je to opravdu zajímavé upozornění, ani jsem nevěděl, že tam je. Je vidět, že tradice 9 a 15 hodin za rovnodennosti byla živější, nežli by si člověk myslel. Proč se o tom nikdo více nezmiňuje? Bylo to spojeno s nějakou tajemnou mystikou? Takhle nějak vzniká záhadologie, ale myslím si, že se to jednou podaří "prošťouchnout" a více definovat.

Franta (Pondělí 26. září 2011)  ⇑

Z rozhledny na Petříně prý Sněžka někdy vidět je (a také prý Kleť a Milešovka).

PS:

Další sakrální stavbou na Petříně je Kaple Božího hrobu (1737) postavené podle předlohy v Jeruzalémě. Za zmínku v ní stojí okno umístěné tak, aby jím o Velikonocích ve tři hodiny odpoledne sluneční paprsek dopadnul na obětní kámen uprostřed.

to tvrdí tady. Zajímavé jsou ty "tři hodiny odpoledne".

J. Čihák (Neděle 25. září 2011)  ⇑

Příští rok by bylo přínosné udělat pár snímků východu Slunce nad "sedlem". Pro dálkové focení je nutné najít vhodné místo asi 600m vlevo od spojnice, protože Slunce nyní vychází o 0,3° napravo. Vhodná bude oblast Střížkova.

ZH (Sobota 24. září 2011)  ⇑

Žiži jsem tam nechal, jednak dle GPSV je to kupodivu možné, jednak jsem tu kdysi psal, že Žiži možná byla umělá elevace, aby bylo vidět dobře do kaňonu v Podbabě, jednak i záznam o slepé uličce má svou cenu, aby bylo možné to zkontrolovat a zamítnout.

J. Čihák (Sobota 24. září 2011)  ⇑

ZH: Dnes jsem uložil spojnici od Petřína k zdánlivému sedlu mezi Studničnou a Sněžkou. Kliknul jsem na kostel sv.Vavřince, který měl podle petřínské legendy nahradit pohanské obětiště, kde zapalovali posvátné ohně. Na Střížkově mohl růst původní středoevropský prales dosahující 50m a přesto bylo vidět mezi obě hory(Vavřinec 327m, Střížkov 288m, “sedlo“ 1505m). Spojnici od Žiži vymažte, protože úvahy o dřevěné věži na Opyši nebo dokonce o linii jsou jen fantazie.

ZH (Pátek 23. září 2011)  ⇑

Bohužel si podrobnosti ohledně zakřivení s odstupem nedokážu vybavit, utčitě jsem se tím zabýval.
Problém s odkazy asi bude opravdu proto, že některé prohlížeče či operační systémy ponechávají mezery mezerami, čímž se adresa rozkouskuje. Po návratu se na to zkusím podívat. Problém je, že a href="odkaz..." by měl být v uvozovkách - tedy to za href=, což tady není, pokud je v odkazu mezera, tak ji to považujue za konec odkazu. Zatím tedy ručně při psaní zápisu uzavřete adresu do uvozovek.

J. Čihák (Pátek 23. září 2011)  ⇑

Na Sněžku a Studniční horu bývalo určitě vidět z Petřína. Sv.Vojtěch měl doporučit stavbu kostela sv.Vavřince na místě, kde prý pohané vykonávali kult ohně. Takže tady bych zvolil výchozí bod pro slunovratovou spojnici.

J. Čihák (Pátek 23. září 2011)  ⇑

Ze Žiži nebylo vidět na Sněžku, ani kdyby na Střížkově byly jen stepní porosty. Leda by na Žiži postavili věž, asi 25 m, pak by viděli i Studničnou. Mohla existovat ley line Žiži-svatyně Střížkov(302m)-Studničná nebo Sněžka.

J. Čihák (Pátek 23. září 2011)  ⇑

Nechal jsem se uvést v omyl Azorem. Pojmy převýšení a refrakce na mne udělaly dojem, že se započítává zakřivení země. Rozdíl na větší vzdálenosti je velký, např. Čakovice-Studničná: Azor 0,7˚ a výpočet se zakřivením 0,206˚. Doporučoval bych tam napsat: rovinné převýšení nebo převýšení v rovině.

Trochu mě to zmátlo, ale přitom jsem si uvědomil, že se Slunce při horší dálkové viditelnosti objevilo nad Zabitým kopcem a s tím se musí také počítat. V této souvislosti mě napadlo, že na Zabitém kopci byla sluneční svatyně a ty 4 rondely byly "kostelíky za katedrálou". Mohlo jich být i více. Přilehlá knovízská osada se rozkládala od stadionu až na Starou náves.

J. Čihák (Pátek 23. září 2011)  ⇑

Včera jsem chtěl do odkazu ručně vepsat adresu, ale nakonec jsem si to rozmyslel. Mapy.cz budou opět jednou upgradovány a pak už to třeba nebude fungovat vůbec. Myslím si, že je lepší sdělit souřadnice bodů, i když názorná ukázka by byla lepší. Divné je, že po zkopírování adresy do OpenOffice a následně do rámečku http to funguje bezchybně.

Bod Z, 50°31'56.534''N, 15°12'1.904''E, je místo, odkud je vidět východ Slunce mezi rohy Trosek o zimním slunovratu. Z bodu L, 50 30'3.600''N, 15°12'5.081''E, je vidět obdobné sluneční divadlo probíhající o letním slunovratu. Ještě přidám bod R, jehož význam je jasný, souřadnice 50°30'59.627"N, 15°12'32.943"E. Na všech místech mohly být kamenné obrazce, menhiry a dřevěné modly.

ZH (Pátek 23. září 2011)  ⇑

Odkaz se zdá funkční, ale nová verze mapy.cz mě občas dovádí k šílenství, lepší je podle mě old.mapy.cz, jen tam není měření azimutů, to je v mapy.cz beztak jen s přesností na stupeň.
Nadbytečné body v mapy.cz je třeba vymazat, než se to okopíruje sem. Linux a Windows taky různě mrší adresy, tj. zakódují mezery ap. do tuším hexadecimální podoby, anebo ne.

Přečetl jsem stať o Juditině mostě, z jednoho čtení se nedá fundovaně reagovat, jsou tam pozoruhodné podněty, je dobře, že se zpochybnila existence dřevěného mostu přes celou Vltavu, avšak ze zpochybnění dosavadních vodítek nelze podle mě usuzovat s jistotou na jeho neexistenci. Jsou věci, do kterých vidím více, třeba datace kostelů ;), o tom už jsem mluvil opakovaně.
Závidím ovšem, že stránky eviduje národní knihovn, mě takto zaevidovali jen stránky o dědečkovi, tyhlety ne ...