ZH (Neděle 9. října 2011)  ⇑

ZH (Neděle 9. října 2011)  ⇑

Bohužel toho o křesťanské symbolice moc nevím. Když někdo zemře, otevře se okno, aby mohla duše odletět, nemohlo mít toto okno podobný význam?

Může mít při camera obscura soustředěný svazek paprsků takovou sílu, aby mohl něco rozžhavit nebo zapálit, jak je to možné s čočkou?

ZH (Neděle 9. října 2011)  ⇑

Zajímavý text, autor vydal i knihu.

Jen jsem to přelítl, nenapadlo mě dosud, že malý otvor ve stropě chrámu způsobí efekt zvaný camera obscura, na podlaze lze pozorovat obrácený obraz Slunce i se slunečními skvrnami.

Určení jarní rovnodennosti bylo kdysi důležité pro určení Velikonoc, pak ale církev počítala termín několik let dopředu, aby nedošlo k odchylkám v různých oblastech.

V originální kapličce v Jeruzalémě jsou v předmístnosti hrobky čtyři kulatá okénka, dvě po stranách a dvě ve stropě (jedna v centru stropu).

J. Čihák (Neděle 9. října 2011)  ⇑

Podle Franty mělo Slunce výšku 20°, když se světelná skvrna dotkla podlahy. Zatím jsme se zabývali kamenem, i když neznáme přesné vzdálenosti, ale neméně zajímavé jsou konfigurace s úhlem 20° a méně. Přitom se světelná skvrna pohybuje na protější zdi po křivkách, které se podobají těm na českokrumlovských slunečních orlojích. Tím chci jen naznačit, že na pravé stěně mohly být nějaké značky. Když jste vzpomněl na tu hvězdnou mapu, tak mě napadlo, že otvor mohl být používán opačně, k pozorování části hvězdné oblohy.

Staropražské sluneční hodiny

ZH (Sobota 8. října 2011)  ⇑

Vzpomněl jsem si na http://hvezdnamapa.ic.cz/index.php,
kde lze (po zrušení Aktuální čas) zadat Výšku a Azimut, pak najít, který den střed obrázku protíná ekliptika, a pak v kterou hodinu se Slunce po ekliptice dostane do středu obrázku. Jediný problém je označení středu obrázku... To lze lépe znázornit přiblížením, měřítka na 5.

Bylo to pro mě ilustrativní, abych si uvědomil, že jen jednou za půl roku se Slunce může dostat do určitých souřadnic.

ZH (Sobota 8. října 2011)  ⇑

Upřesnil bych azimut petřínské kaple Božího hrobu na 188° a jejího okna na 129°.
Azimut této kaple směrem od oltáře Strahovské baziliky je taky 129°. To se mimochodem blíží směru do Jeruzaléma 131.8° a zimnímu slunovratu.

ZH (Sobota 8. října 2011)  ⇑

Kdysi jsem přispěl nějakou fotkou sem, koukám, že je to nyní fascinujícím způsobem zpracované a autor (autoři) jsou zapálení. O vnitřních orlojích, či jak bych to nazval, jsem tam zběžně nic nenašel, ale třeba o tom autoři něco vědí.

J. Čihák (Sobota 8. října 2011)  ⇑

To není zrovna potěšující.

Na stránkách www.hostyn.cz píší: “Sluníčko, které se dříve jen matně a na malou chvilku podívalo přes den do kostela, je odvážnější. V zimě jenom před západem osvětlovalo oknem nad oltářem sv. Šebestiána oltář sv. Josefa, teď už jeho paprsky dopadají hlavním vchodem na hlavní oltář a oknem pod kůrem ozařují sochu Panny Marie, aby ji přívětivě pozdravily po smutné zimě.“
Na stránkách www.kostel-kobyli.cz píší: “Pohled na gotický presbytář ponořený do paprsků zapadajícího slunce, které pronikají hlavním vchodem, je nezapomenutelným zážitkem.“
Kostely v Sedleci a ve Vernéřovicích nejsou u nás jediné, kde jsou viděny pozoruhodné světelné úkazy, které nebudou jen souhrou náhod.

Sluneční orloje v Českém Krumlově, článek a foto.

ZH (Sobota 8. října 2011)  ⇑

Ještě jsem se dočetl, že Andělský kámen bylo původně mlýnské kolo, kterým se zavalovaly vstupy do hrobek kvůli psům ap., přitom šly člověkem snadno odvalit. Kámen byl postupně rozdělen mezi krále a zbyl jen malý obdélník, který je usazen na oltáříku v oné komoře, tudíž to v petřínské kapli je zřejmě jenom sokl.

ZH (Sobota 8. října 2011)  ⇑

P.S. Nedovedu odhadnout výšku kulatého okna v průčelí baziliky, snad 8 metrů, od kamene to bude tak 25 metrů, což vychází asi 17.5° altituda, podobné hodnoty by byly až kolem 10.5. v 6 hod. místního času.

J.Č.: už to chápu, omlouvám se, myslel jsem, že je třeba vycházet z nějaké kánonem dané hodiny a zjistit, kam v ní světlo dopadá.

Těm údajům odpovídá zdá se 19.4. 9:17

ZH (Sobota 8. října 2011)  ⇑

Tady jsou virtuální prohlídky Baziliky Božího hrobu v Jeruzalémě, kde si lze prohlídnout i interiér obou komor kapličky, ta zadní je vlastní tumba. Jestli jsem to dobře pochopil, celé se to zpravidla nazývá aedikula nebo tumba, ale vlastní tumba je vzadu.
V režimu fullscreen to lze i trochu přiblížit či oddálit.

Dveře jsou opravdu excentrické vzhledem k interiéru tumby. V první komoře jsou i dvě kulatá okénka a vidět jsou i prasátka, která jsou skrze ně vrhána, jedno okénko snad ukazuje k andělskému kameni, druhé se nezdá tam směřovat.

Zdá se, že skrze boční okna rotundy může světlo na kapličku dopadat, též kulaté okno baziliky do dveří kapličky na kámen. Ovšem kulaté okénko, které ke kameni směřuje, je na severní straně (chrám má cca 260° azimut). Zato kulaté okno ve východním průčelí chrámu je v azimutu 80°, což odpovídá v Jeruzalémě východu Slunce asi 10.4., otvor je ovšem několik metrů nad zemí, kdy se tam Slunce objeví, nějak nemůžu spočítat...

J. Čihák (Sobota 8. října 2011)  ⇑

ZH: Nastal trochu zmatek, ale podstatné je, že si všichni uvědomujeme neobvyklý účel otvoru ve zdi. Odhaduji, že se úzký proužek světla objeví na předním okraji kamene kolem 20. dubna příštího roku. To už zase bude platit letní čas a ta důležitá pozice proužku světla by se měla vyfotit. Takže podle mojí předpovědi to bude kolem 9. hodiny okolo toho 20.dubna. Samozřejmě tam budu chodit už od začátku dubna a budu pozorovat a zapisovat kudy se světlo pohybuje. Když se úzký proužek světla objeví (nejen na kameni), prochází paprsky otvorem šikmo (zprava doleva) a mají azimut cca 110˚. Při dopadu na kámen odhaduji výškový úhel kolem 30˚.

ZH (Pátek 7. října 2011)  ⇑

Pokud je v půdorysu Slánské kaple zakreslen průduch věrně, vůbec nemíří na kámen, ale kamsi ke dveřím, kámen ozářit vůbec nemůže. Krom toho jde z jihu.

Nevím, jaký symbolický význam mohla mít pouť paprsku po podlaze, zda tam byl nějaký diagram v dlaždicích ap. Kdysi jsem byl v jakési katedrále snad v Raveně, tam jakýmsi okulkem Slunce skutečně ukazovalo na jakousi stupnici, ale bylo to před 20 lety, kdy jsem se o to nezajímal.

Tyhle kaple měly být věrnou kopií jeruzalémské Kristovy tumby, viz, půdorys chrámu s tumbou viz. Tam nevím, zda nějaké osvětlovací otvory jsou, chrám je osvětlen stropním okulem.

Chtěl bych připomenout, že v barokní době byl zřejmě již používán německý čas, tedy 24 hodin od půlnoci, tudíž zřejmě místní střední sluneční čas. Ten se liší od dnešního pásmového (15. poledník jde kousek za Kouřimí), a liší se od místního pravého slunečního času. Ten se během roku několikrát plus minus odchýlí od středního času až tuším o 17 minut. Myslím ale, že kolem Velikonoc se v současné době odchylky téměř vykompenzují a pravý čas se liší od pásmového jen o jednu dvě minuty. V Azoru lze odchylky zjistit podržením kurzoru nad hodnotou pravého místního času pro ten který den a porovnáním s dalšími formami času.

Franta (Pátek 7. října 2011)  ⇑

Já jen reaguji na J.Čiháka a nabízím mu datum, kdy v 9:00 SELČ je Slunce na azimutu 110°. Jak na tu konfiguraci přišel nevím.

ZH (Pátek 7. října 2011)  ⇑

Zajímá, protože tohle se zdá být opravdu záměrné, byť z barokní doby. Akorát mám pochybnosti, zda je vše disponováno tak, jako v době vzniku stavby.
Zhořelec, půdorys
Porovnání půdorysů Petřín, katastrálka Petřín, Slaný.

Prosím, nemohli byste ty výpočty komentovat? Stále nevím, proč letní čas, ten tehdy nebyl, ani pásmový čas SEČ.